Článek
„Chtěl bych auto ne starší než z roku 2019, určitě by mělo mít najeto do 100 000 km a mám rozpočet maximálně 300 000 Kč. Jenže často jezdím i po dálnici a nechci se táhnout za náklaďákem v kopci, tak ať mám aspoň 100 kW výkonu, aby to trochu jelo. Denně najedu do 150 km,“ zněl zhruba výpis požadavků, co by mělo auto splňovat.
Musíme potvrdit, že tazatel si také skoro nevybral. Na webu sauto.cz je s těmito požadavky jen pár desítek aut. Tak se pojďme podívat, kde je největší výběr a co se dá koupit. A připomeneme si také pár modelů a verzí, kterým je lepší se vyhnout. Asi uhádnete, že jsou to hlavně diesely.
Hyundai i30
S motorem 1.4 T-GDI jede ojetá i30 slušně, moc nežere (do 7 l/100 km), a pokud se o ni staráte, tak s ní problémy nejsou. Pozor na lákavě levné diesely 1.6 CRDI, mohou brzy potřebovat vysoké investice do oprav.
Největší výběr je v této kategorii mezi ojetými i30. Je to fajn auto, které nikoho neurazí, ale ani moc nenadchne. I když zrovna poslední generace i30 jezdí docela dobře. S výkonem přes 100 kW koupíte buď diesely, nebo čtrnáctistovku T-GDI. To jsou poměrně spolehlivé motory a kromě pravidelné údržby a trochu pestřejšího jízdního režimu, nic nepotřebují. Rozpočet 270 až 300 000 Kč zaručuje slušnou i30 se silným benzinovým motorem. Sice bude již po tovární záruce, ale aut s orazítkovanou serviskou bychom se nebáli.
Auta jsou na prodej od 220 tisíc Kč a jsou to zpravidla diesely. Ty se netěší moc dobré pověsti kvůli choulostivým periferiím a emisním systémům, které prostě levně opravit nejdou.
Kia Ceed
Stejně jako u i30 se cenově podbízejí diesely 1.6 CRDI. To už ale nejsou ty nesmrtelné kusy železa jako dřív. Naopak se tady jedná o docela choulostivý motor. S benzinovou 1.4 T-GDI uděláte lépe.
Ceed je příbuzný s i30 a týkají se ho prakticky ta samá rizika. Naftový motor 1.6 CRDI je v této generaci už novějšího provedení se všemi moderními riziky, jak píšeme u i30 (a v samostatném testu ojetiny). Naopak těch pár benzinových čtrnáctistovek v nabídce budou dobrá auta. Kia má navíc sedmiletou záruku s limitem 150 000 km.
Většina ojetých i30 pod 300 tisíc ale už v záruce z nějakého důvodu není. Teď z ní začala právě auta z roku 2019 vypadávat, takže logicky jim bude klesat i cena. Ale Ceed je fajn, se správným motorem spolehlivý a hlavně slušně jezdí. V inzerci je menší výběr než u i30, jenže to je hlavně tím, že firmy spíše sahaly po levnějších i30 než právě Ceedech, které obvykle stály trochu víc. Ceedy mívají proti nejlevnějším i30 také o něco lepší výbavu.
Renault Mégane
Renaulty s motorem 1.3 TCE jsou dobrá volba, ale pohlídejte si, ať je auto v pěkném stavu a ideálně s kompletní servisní historií.
Docela dost aut je v nabídce i od Renaultu. Nejvíce je Méganů, ale sehnat se dá i MPV Scénic nebo SUV Captur. Zapomeňte na luxusnější výbavu, ovšem kupodivu se v tomto rozpočtu dá sehnat i kus s automatickou převodovkou. Naštěstí všechna auta mají povedený motor 1.3 TCE. S ním se chyba udělat nedá, tedy pokud koupíte auto se servisní historií a jasným původem.
Z inzerovaných Méganů jsou nejdostupnější verze sedan, ale pod 300 tisíc se dá koupit i kombík, což je skvělé rodinné auto. Jedinou známou bolestí moderních renaultů s tímto motorem jsou vybité akumulátory aut, s nimiž se jezdí málo. Ovšem to je ve srovnání s desetitisícovými závadami moderních dieselů naprostá prkotina.
Škoda Octavia a Scala
Octavie a Scaly pod 300 000 Kč s nízkým nájezdem mají obvykle velmi chudou výbavu a často nějaký škraloup v historii. Ale nemusí to tak být, občas narazíte na fakt pěkné auto, které jen někdo potřebuje rychle prodat.
Pod 300 tisíc se dají koupit i škodovky, jen to nebude žádná hitparáda z hlediska výbavy. Většinou jsou to základní verze. Hranice 300 000 Kč je u Octavie III pořád „magická“ a auta, která ještě nemají najeto 100 000 km, pod ni moc nepadají. Leda by vám nevadil kus starší než z roku 2019. Koupit se dá i Scala, ale ta si také dobře drží cenu.
S požadavkem na výkon alespoň 100 kW se do výběru vejde jen motor 1.5 TSI. Za výkonnější verze si musíte připlatit, tříválec 1.0 TSI (kterých je v inzerci dost) výkonově na limit 100 kW nestačí. Naštěstí je patnáctistovka dobrý motor. Jen si ověřte servisní historii a počítejte s tím, že možná bude potřeba pár preventivních investic – do čištění sání od karbonu a možná už raději výměny rozvodů. Pak ale auto vydrží zase spolehlivě jezdit. Výhodou Octavií III je opravdu trvanlivý a servisně jednoduchý podvozek, tlumiče vydrží klidně přes 300 000 km.
Ford Kuga a Focus
Se silnější benzinovou patnáctistovkou je Focusů málo, případně jsou dražší. Kugu s motorem 1.5 EcoBoost (čtyřválec) bychom brali s opatrností. Raději bychom sáhli Focusu IV s motorem 1.0 EcoBoost a smířili se s nižším výkonem. V této generaci je litrový tříválec už mnohem lepší.
Od Fordu do výběru spadnou hlavně Kugy s čtyřválcem 1.5 Ecoboost, který má trochu rozporuplnou pověst. Spíše bývá zanedbaný a utrápený z courání po městě. Potřebuje nejen včas měnit olej, ale také spíše delší trasy „veselejším“ tempem. Myslet musíte i na řemenové rozvody a také seřizování ventilové vůle. Už ho aspoň netrápí bolesti se samozápaly LSPI, na což trpěl předchůdce 1.6 EcoBoost.
Do tří set tisíc se dá koupit i Ford Focus IV s hybridizovaným motorem 1.0 Ecoboost, ale to už bychom si raději připlatili za tříválcovou patnáctistovku, která jede pěkně a díky nepřímému vstřikování nekarbonuje. Nebo se smířili s nižším výkonem a brali standardní 1.0 Ecoboost, který je zde už vylepšený s odolnějšími rozvody (místo řemenu řetěz) i vnitřnostmi. Naftovou verzi 1.5 TDCI vynechte, i když se dá koupit levně. Je to velmi rizikový motor.
Opel Astra K a elektrická Corsa
Opel Astra K se dá vždycky koupit velmi výhodně, jenže málo jeté kusy až tak cenově podbízivé nejsou. Do 300 tisíc koupíte i elektrickou Corsu, což může být dobrý tip na druhé auto do rodiny.
S limitem 300 tisíc korun koupíte i poslední „opláckou“ Astru generace K, jen bude mít tříválcový motor 1.2 nebo 1.4 Turbo. Nejsou úplně špatné, ale přeci jen bychom šli spíše do té čtrnáctistovky (má rozvodový řetěz). Do výběru ale spadnou i ojeté elektrické Corsy, které už stojí na platformě koncernu PSA/Stellantis. Mají svoje mouchy, ovšem jako levné elektro mohou dávat smysl.
Do výběru občas spadne i nějaká Insignia B v dieselu a s automatem, jenže v této cenové relaci bychom byli hodně opatrní. Buď někdo potřebuje rychle prodat, nebo auto potřebuje nějakou větší investici. Naftové Insignie B jsou totiž fajn a cenu si docela drží, i když je koupíte celkově levněji než Passata nebo Superba.
Nissan Leaf a Qashqai
Pokud neplánujete jezdit pravidelně dálky, dá se uvažovat i o druhé generaci Nissanu Leaf. Je to totiž solidní a spolehlivý elektromobil s velmi prostorným interiérem.
Do tří set tisíc, maximálně sedmiletého stáří a nájezdu 100 000 km se dá koupit i elektrický Nissan Leaf druhé generace, což vůbec není špatné auto. Má spolehlivější baterii, slušný výkon (110 kW) a velmi prostorný interiér. Jízdně to není žádný zázrak (jak auto pořád hrabe předními koly a klidně za rok městského provozu zničí pneumatiky), ale na denní cesty do 150 kilometrů, pokud máte kde přes noc nabíjet, je ideální.
Servisní náklady na elektrický Leaf jsou mizivé, jen to chce každé dva roky vyměnit brzdovou kapalinu a kabinový filtr. Do výběru spadne i Qashqai s povedeným motorem 1.3 TCE od Renaultu. Jen si pohlídejte, aby auto mělo kompletní servisní historii a bylo celkově v pořádku. S manuálem a v předokolce to ovšem bude celkem bezriziková volba.
Když se podíváme, co se dá ještě pořídit, tak v aktuálním výběru nacházíme jedno Mitsubishi Eclipse Cross s přeplňovanou patnáctistovkou a automatem (to není úplně špatná volba), BMW 218i Active Tourer s tříválcem 1,5 l (to je špatná volba, ale není to vyloženě špatné auto) a také Hyundai i40, ovšem s novým složitým dieselem 1.6 CRDI, kterému bychom se asi raději vyhnuli.