Trabantem jsem jel již několikrát, ale přesto je tento na první pohled obyčejný kombík pro mne něčím unikátní. Může za to písmenko H v názvu, které označuje verzi s automatickou spojkou Hycomat. A vážně je to hned jiné svezení.
Trojkové BMW generace E30 patří k tomu nejpopulárnějšímu, co bavorská automobilka kdy prodávala. A i když jsem tu už o něm párkrát psal, verzi 318iS jsem neodolal a představím vám jej také.
Po revoluci se Češi starých škodovek zbavovali, protože jich měli po třiceti letech už plné zuby. Házeli je do kopřiv, měnili za lahev rumu. Staré stopětky a stodvacítky byly bezcenný šrot, který na silnici jen překážel a kdekoli se objevil, všechny obtěžoval.
Nenápadný sedan střední třídy asi nebude první volbou na seznamu automobilových přání a ani já jsem neměl nijak vysoká očekávání. Jenže o to spokojenější jsem za jeho volantem byl, Ford Taunus je prostě parádní auto.
Zatímco loni jsem si odškrtl poprvé řízení Tatry a Pragy, letos jsem se dočkal a poprvé usedl i za volant Zetoru. Další česká legenda mi tak ukázala své schopnosti, byť jsem za jejím volantem nevydržel dlouho.
„Zjednoduš a přidej lehkost“ – toto platinové pravidlo rychlosti má svůj původ v Anglii, ale platí univerzálně na závodní auta po celém světě. A tedy i na ta Československá. Pohleďte na tento názorný příklad jménem MTX Škoda Buggy.
Velký americký sedan mi na první pohled přijde ošklivý. Jenže jak kolem něj párkrát projdu, už mi slovo ošklivý nepřijde vhodné, výstižnější je spíš zajímavý. Ano, starý Chrysler je zajímavý a zaslouží si, abych zkusil tu zajímavost prezentovat i našim čtenářům.
Už jsem měl v rubrice několik starých Fiatů a vždy jsem si jízdu s nimi pochvaloval. Dnes tu vůbec poprvé mám některou verzi typu 128, a pokud nechcete číst chválu na ní, jste tady špatně.
Reklama
