Špatně zaparkované auto způsobilo tragédii. Co dělat, aby se po vystoupení samo nerozjelo

Aktuálně se takový medializovaný případ stal v Praze. Auto se samovolně rozjelo, narazilo do tramvaje, odrazilo se a zabilo mladou ženu, která šla po chodníku. Nebyli jsme u toho a nevíme přesně, co se stalo. Celá věc je ještě v šetření, ale asi každého napadne právě technická závada na vozidle.

Zákon (konkrétně zák. 361/2000 Sb., kde se v § 26, odst. 2) v tomto případě hovoří jasně: „Řidič, který se hodlá vzdálit od vozidla tak, že nemůže v případě potřeby okamžitě zasáhnout, musí učinit taková opatření, aby vozidlo nemohlo ohrozit bezpečnost provozu na pozemních komunikacích a nemohla je neoprávněně užít jiná osoba. Je-li vozidlo povinně vybaveno zařízením proti neoprávněnému použití musí je řidič užít. Řidič motorového vozidla nebo jízdní soupravy povinně vybavených zakládacími klíny jich musí užít, je-li třeba zajistit vozidlo nebo soupravu proti pohybu.“

To v překladu do lidského jazyka, že řidiči mají používat ruční brzdu a zároveň pro jistotu zařazenou rychlost (o předních kolech stočených k obrubníku ani nemluvě) a že si mají ohlídat technický stav svého vozu a vyjíždět mají jen s takovým autem, které není provozu nebezpečné. Na STK se bohužel na všechno nepřijde a zrovna brzdy patří mezi věci, které jsou hojně ignorovány…

Ačkoli k nechtěnému rozjetí vozidla zpravidla dochází kombinací nedbalosti řidiče, zanedbáváním údržby a technické závady, tak se může jednat i o další hloupou chybu vzniklou ze stresu a nesoustředění. Řidič prostě při opuštění vozu zapomene auto zabrzdit. Že to není možné? Zazvoní vám telefon, začne na vás mluvit dítě v sedačce… A snadno zapomenete, že jste nezatáhli ruční brzdu. Zatažení ruční brzdy a zařazení jedničky nebo zpátečky (případně přesunutí voliče automatické převodovky do polohy P) by měl být základní úkon při každém opuštění vozu.

Tohle je výzva především k těm, kteří často střídají různá služební auta nebo si auta půjčují od známých. Vždycky se seznamte se základními ovládacími prvky. I my, co jezdíme testovacími auty, občas tápeme, kde se otevírá nádrž, kde se vypíná stop/start a kam výrobce schoval zásuvku USB. Ale vždy je potřeba si osvojit základní věci, jako je třeba ovládání parkovací brzdy. Ano, u mnoha aut, hlavně s elektronickými ovladači, je to někdy dost frustrující a matoucí –někde se ovládá tahem od sebe, jinde zase k sobě – ale to vás neomlouvá.

U tradičních vozidel s konvenčním uspořádáním pedálů, řadící páky a parkovací (ruční) brzdy je to celkem jednoznačné. Ovšem mnoho aut, původně určených pro jiné trhy, mohou to ovládání mít jinak. Případně se jedná o vozy, kde designéři za každou cenu uletěli z klasických a všem srozumitelných řešení.

Odlišné ovládání parkovací brzdy ale mají také auta určená původně pro severoamerický trh – mechanická parkovací brzda se u nich ovládá malým pedálem zcela vlevo. Mívají to tak Lexusy, Mercedesy, některé Toyoty, ale také třeba vozy Hyundai. A protože v noze nemají lidé takový cit jako v ruce, tak právě tenhle mechanismus je často u starších aut velmi unavený a brzda už pořádně nefunguje (je potřeba ji pravidelně seřizovat).

Moderní auta bývají vybavená elektrickými parkovacími brzdami, které se často automaticky aktivují po vypnutí zapalování a otevření dveří. Někdy dokonce vždy, když otevřete dveře, aby se zabránilo právě samovolnému rozjetí vozidla. S některými moderními auty se tak s pootevřenými dveřmi (nebo nezapnutým bezpečnostním pásem) vůbec nerozjedete.

Některé vozy také samočinně aktivují parkovací režim převodovky, ale to dělají jen auta s elektronickými voliči převodů. S konvenčním mechanickým voličem převodů to ani nejde – tam se maximálně může samočinně aktivovat parkovací brzda a auto pak po otevření dveří při běžícím motoru „řve“, že není zařazené P.

Pozor! Hodně starších aut s automatem se prostě samo nezastaví, a když necháte převodovku v neutrálu N nebo dokonce se zařazeným D a pustíte brzdu, auto vesele samo pokračuje v jízdě. Vždycky, když vystupujete z auta s automatickou převodovkou se zapnutým motorem, dávejte převodovku do polohy P! Jestli jste nikdy nejeli s automatem, ať vám to někdo vysvětlí a vyzkoušejte si to. Nesmějte se, opravdu jsou lidé, kteří mohou za volant auta se samočinným řazením sednout poprvé v životě a vlastně neví, co mají dělat.

Ačkoli lze chápat, že konstruktéři chtějí eliminovat možnost lidské chyby tím, že se auto vždy po otevření dveří automaticky „zaparkuje“, může to naopak vyvolávat nebezpečné situace. Třeba když člověk přesedne do jiného modelu, který to nedělá. Když je někdo zvyklý, že se auto samo zabrzdí, tak to může předpokládat i u auta, které takovou funkci nemá. A pak je malér na světě.

Brzdící klíny se používají hlavně u přívěsů a nákladních aut. Ostatně, tak to vyžaduje vyhláška č. 341/2014 Sb. „Silniční motorová vozidla o největší povolené hmotnosti větší než 3,50 t a přípojná vozidla o největší povolené hmotnosti větší než 750 kg musí být vybavena nejméně jedním zakládacím klínem. Silniční motorová a přípojná vozidla se třemi a více nápravami, jednonápravové a dvounápravové přívěsy o největší povolené hmotnosti větší než 750 kg a návěsy musí být vybaveny nejméně dvěma zakládacími klíny. Klíny musí účinně zajistit vozidlo proti samovolnému pohybu, musí být lehce přístupné obsluze a bezpečně uchopitelné. Zakládací klíny musí být na vozidle upevněny tak, aby se v provozu nemohly samovolně uvolnit.“

Od věci ale není brzdící klín vozit i v autě, především pokud s ním často parkujete v prudkém kopci. Koupit se dají skládací klíny, které nezaberou moc místa a funkci mají dostatečnou. Pokud často vozíte vlek nebo parkujete v prudkém kopci, měl by zakládací klín patřit k nedílné součásti výbavy vašeho auta.

Samozřejmě se dá také improvizovat. Jestli máte problémy s parkovací brzdou, tak po zastavení opřete auto o obrubník vytočeným kolem tak, aby právě obrubník fungoval jako zakládací klín. Ale nejlepší je se samozřejmě objednat do servisu a nechat závadu na parkovací brzdě odstranit.

K mnohdy kuriózním nehodám dochází také v kolonách, kdy řidič zapomene stát na brzdě, auto se mu rozjede a ťukne do auta před sebou nebo za sebou. Stačí, aby koukal chvíli do telefonu či navigace a pomalého pohybu auta si nevšimne. Sice se takové kolize často obejdou bez větších škod, ale je to minimálně trapná situace.

Tyto případy jsou čistá nepozornost. Snadno se to stane v autě s automatickou převodovkou, které má funkci „auto-hold“, tedy samočinné přidržení brzdy – tu bývá v některých modelech potřeba vždy před jízdou zapnout. Pomocník je to užitečný, nemusíte stát na brzdě, ale zase je to další systém, se kterým se člověk musí naučit pracovat. Stejně tak pozor na různé asistenty jízdy v koloně, které mají udržovat samočinně vzdálenost od auta před vámi. Je to pořád jen počítač, který se může mýlit, a odpovědnost je vždy na straně osoby za volantem (elektronické systémy jsou jen pomocníci).

Stejně tak může nepozorného řidiče zradit asistent rozjíždění v kopci, který dnes má už mnoho vozů. Stojíte v kopci, pustíte brzdu a auto samo stojí. Jenže po chvilce se brzda povolí a auto se rozjede. Asi není dobrý nápad zrovna v takové situaci vystupovat a jít si s jiným řidičem vyříkávat vzájemně se lišící představy o bezpečnosti a plynulosti silničního provozu. Ale to je pořád to samé dokola: nepozornost, nesledování situace, stres, nesoustředění. Za volantem se tedy snažte být co nejvíc v klidu a věnujte se maximálně řízení.