Srny jsou častější, ale divočáci dražší! Kdy ke srážce se zvěří volat policii a co dělat za volantem

Podzimní období bývá pro motoristy náročné. To víte, je brzy tma, ráno se později rozednívá, teploty padají dolů jako listí a mlhy houstnou.

Máme tu však další velké riziko, které se ovšem nevztahuje pouze na podzim, ale má s ním úzkou souvislost. Jde o zvěř a její neočekávané výlety přes silnici. Jistě se ptáte, jak takovým střetům zabránit? Odpovídáme, že jedině prevencí, případně rychlou a správnou řidičskou reakcí.

Jestliže vaše vozidlo nemá dar zabudovaného noktovizoru, pak se musíte spolehnout jen na vlastní předvídavost a pozornost. Prvně vám může napovědět například příslušná dopravní značka, kterou na dané místo dali silničáři nikoli pro pobavení, ale pro důrazné varování.

Úseky označené symbolikou „pozor lesní zvěř“ jsou takové, kde se divoce žijící zvířata hojně vyskytují a také přecházejí přes cestu. Dalším preventistou budiž vaše intuice, jelikož při jízdě mezi poli či lesy je šance na nečekané setkání se srnou daleko vyšší, než když si to mašírujete po nějakém městském bulváru.

V těchto inkriminovaných úsecích tedy snižte rychlost a pozorujte nejen dění přímo před vámi, ale rovněž u okrajů vozovky. Je-li to možné, neopomínejte ani dálková světla, poskytující daleko lepší rozhled. Pokud pak uvidíte v dáli dvě lesklé tečky u sebe, nejspíše se blížíte k očím nějakého zvířete.

Říká se, že srna nikdy nepřechází sama, proto nezapomeňte, že když přeskoky přes silnice zvládne jeden tvor, mohou jej těsně následovat i další – ať už mláďata nebo třeba životní parťáci.

Pokud před vaše vozidlo vběhne lesní zvěř, doporučujeme začít natvrdo brzdit, avšak zůstávat na vozovce ve svém jízdním pruhu. S tímto řešením jde ruku v ruce rychlost, jelikož čím rychleji jedete, tím delší dráhu pro zastavení pak potřebujete.

Zkušení (trénovaní) řidiči mohou sáhnout po vyhýbacím manévru, který opět doporučujeme dělat pod plnými brzdami, jestliže je vaše vozidlo vybavené systémem ABS. Jestliže předmětný vůz dostal ještě elektronickou stabilizaci, je šance na vítězství daleko vyšší.

Správný vyhýbací manévr proveďte tak, že volant rychle natočíte do směru, kam se chcete vyhnout, posléze jej srovnáte a až poté se vracíte volantem do svého původního směru/pruhu. Vynechání srovnávací pasáže vás může zvláště ve vyšších rychlostech vytrestat pořádným smykem zadní nápravy.

Správné vyhnutí se překážce na běžné silnici už však patří do segmentu tzv. vyšší dívčí a je doporučené pouze pro zkušené řidiče, kteří tento manévr ovládají a znají technický stav i chování svého vozidla.

Zapamatujte si také, že je lepší se vyhýbat do směru, kde má zvíře zadek. Couvání jde totiž čtyřnohým obyvatelům lesa o něco hůře, proto tak rychle nezmění svůj směr pohybu.

Je-li střet nevyhnutelný, držte vozidlo optimálně v přímém směru (pokud to silnice dovolí), naplno brzděte a brzdový pedál nepovolujte, dokud automobil nebude úplně stát. Pakliže v tomto případě dojde ke kolizi se zvířetem, je nanejvýše pravděpodobné, že budete jako šoféři bráni jako nevinní. A tehdy také máte možnost uplatit připojištění kryjící kolize se zvěří.

Jestliže se však pustíte do vyhýbání, ke střetu nedojde, ale vy skončíte například v příkopu, přechází podezření ze zavinění nehody právě na vás (v případě uznání viny jde o přestupek, za nějž hrozí pokuta). Tehdy vám také pojišťovna nemusí v rámci pojistky o střetu se zvěří nic vyplatit, jelikož nedojde k naplnění škodní události. Pokud tak nastane, zachrání vás nejspíše jen havarijní pojištění, tedy za předpokladu splnění jeho podmínek (bez alkoholu apod.).

Legislativní povinnost pro hlášení střetu se zvěří neexistuje, pokud tedy nebyla naplněna některá ze zákonných podmínek (škoda nad 100 000 Kč, zranění atd.). Je však žádoucí, zůstane-li zvěř na místě nehody, policii o této skutečnosti vyrozumět. Ta totiž zajistí odstranění následků kolize a přijme opatření k zajištění bezpečnosti a plynulosti silničního provozu.

Pro prokázání střetu se zvěří je taktéž vhodné zajistit si důkazní materiály (fotografie), poukázat ostatky nebo stopy vzniknuvší na poškozeném vozidle. Tyto fakta policii nahlaste a nechte je zapsat do zprávy o nehodě. Jednak chráníte sami sebe proti postihu za potenciální přestupek a jednak máte „náboje“ na jednání s pojišťovnou.

A protože se bavíme o kolizích častokrát končících poškozením vozidla a přivoláním policie, které se navíc dějí zejména po setmění, nezapomeňte v takovém případě – nehledě na denní dobu – na reflexní vestu/vesty a řádné označení místa nehody výstražným trojúhelníkem.

Sraženou zvěř byste též neměli nakládat do auta či si ji jinak přivlastnit. Takový čin by mohl být klasifikovaný jako krádež/pytláctví. No a za to hrozí další postihy.

Střety se zvěří jsou tedy téma, které se v následujícím období bude čím dál více skloňovat. Vy nyní víte, že nejlepším řešením je prevence, potažmo rychlé, silné a přesné brzdění. Pokud byste se pouštěli do vyhýbacího manévru, dělejte jej u vozidel s ABS pod plnou brzdou, nicméně pamatujte, že takový úkon nezvládne každý.

Uvědomte si totiž, že běžná česká silnice může být široká třeba jen šest metrů a nikdo vám nemůže garantovat, že v protisměru zrovna nepojedete tatrovka. Do toho vezměme v potaz i realitu, že když se člověk lekne/bojí, tak brzdí, ale to je kolikrát jediné, co v daný moment zvládne.

Z textu rovněž vyplývá, že pokud je srážka nevyhnutelná, je „lepší“ bourat čelně (například i do srny či kance) a zůstat na silnici, než se pokoušet napodobovat piloty při losích testech a skončit ve škarpě. A co hůř, nemusí jít jen o příkop, vedle silnic máme i různé stromy, mostky a jiné pro střet nebezpečné objekty.

Policii je pak nutné volat v zákonem stanovených případech, ovšem není na škodu ji o střetu se zvířetem dobrovolně informovat, a to kvůli odstranění následků události a zachování bezpečnosti provozu. V neposlední řadě je opět daleko snazší chtít po pojišťovně plnění s policejním protokolem v ruce, a ne pouze s fotkami bouračky z vlastního mobilu.