Článek
Není nehoda jako nehoda. Totiž kdejaký drobný ťukanec má negativní vliv spíše na naši psychiku či peněženku, ale potenciální skrytá poranění se mohou začít objevovat už při srážce v rychlosti 30 km/h. Ta sice papírově působí jako velmi nízká, nicméně realita umí být daleko bolestivější.
Rychlost 30 km/h sice na papíře působí komicky, ovšem realita už může být jiná
O nárazech z různých směrů, jejich nebezpečnosti a vlastně o tom, co se s lidským tělem děje v průběhu kolize, jsme si popovídali se zkušeným specialistou Martinem Vavrušou, primářem chirurgického oddělení v rumburské nemocnici a privátním lékařem na soukromé klinice Xyrix ve Šluknově.
MUDr. Martin Vavruša je renomovaným lékařem a zkušeným chirurgem s mnohaletou praxí
Čelní střet
„K poškození lidského těla dochází vlivem fyzikálního působení na živou hmotu. Relevantní je především to, jak velké množství energie se přeneslo (tento parametr vychází z rychlosti) a také jak rychle se dané množství energie přeneslo. V lékařské branži používáme řecké písmeno delta (Δ), které vyjadřuje změnu rychlosti. Pokud je tedy delta nad 30 (km/h), už je nutné aktivně hledat skrytá poranění,“ vysvětluje Vavruša.
Čelní náraz do pevné překážky ve 120 km/h člověka de facto vypne, šance na přežití jsou malé
„V praxi to znamená, že pokud to pošlete ve 30 km/h proti betonové zdi, dojde k prudké deceleraci (zpomalení) a právě ta je pro lidské tělo nebezpečná. Jestliže ona rychlost bude 50 až 80 km/h, už se na těle vlivem úderů o volant, palubní desku či sloupky objeví velmi viditelné kontuze (pohmoždění). Čelní náraz ve 120 km/h do pevné překážky vás pak de facto vypne, tam už je prakticky každé poškození neslučitelné se životem,“ doplňuje.
Proč je náhlé zpomalení tedy tak nebezpečné a co vše nám může způsobit? Martin Vavruša odpovídá:
„Během čelního střetu, kdy dojde k náhlé deceleraci, je naše tělo vymrštěno směrem dopředu a jeho části naráží do vnitřních dílů automobilu. Tyto údery způsobují hluboká pohmoždění orgánů, která jdou odtušit i při hematomech na kůži (kontuze plic, kontuze srdce, pneumotorax, tamponáda srdeční), ale také ta, která jsou očím skryta, bez jediného korelátu na kožním krytu.“
Díky airbagům se šance posádky na přežití nehody značně zvyšuje, nicméně přidruženým poraněním se stejně horko těžko zabrání
„Tato poškození vychází z lidské anatomie, přičemž nejčastěji jsou ohrožena místa, kde na sebe naléhá tvrdá tkáň (kost, vaz) a měkká tkáň (céva), jelikož při prudké deceleraci dochází ke „střihu“ měkkého o tvrdé, podobně jako když papír trháte o hranu stolu. Výsledek? Krvácení…“
„A navíc, v těle máme relativně těžké orgány, které nejsou pevně fixovány ke svému okolí a „plavou“ v nás podobně jako utopenci ve sklenici. O jejich výživu se pak ještě stará cévní zásobení, připomínající šňůrku od hračky jménem jojo. Při prudkém pohybu vpřed, vzad či do strany se však ona céva přetrhne, což opět způsobí velmi nebezpečné vnitřní krvácení.“
Některá zranění nemusí být vidět, a to ani na kůži. Přesto však mohou být smrtelná
„Vylitím krve do vnitřních dutin tak ztrácíte tlak, upadáte do šoku, zastaví se vám srdce a za pár sekund tzv. končíte. Ohroženy jsou tedy zejména orgány typu aorta, slezina, játra, ledviny nebo i močový měchýř, obzvláště pokud je plný.“
Mimo náhlého zpomalení, které mívá fatální následky, se můžeme v rámci čelní střetu setkat ještě s následujícími poraněními, způsobenými zejména vržením těla do volného prostoru vpřed:
- poranění hrudníku o pás
- poranění hrudníku o volant
- poranění kolen o palubní desku (dashboard injury)
- poranění krční páteře bičovitým mechanismem (takzvaný opěrkový syndrom, v angličtině whiplash injury)
Střet zezadu
Pokud jde o nehodu způsobenou nárazem zezadu, vzniknuvší energie se přenáší na lidské tělo trochu jinak než v případě čelní kolize. Řidič je přece jen dále od překážky a současně s tím se celá jeho postava zapře do měkké sedačky, čímž dojde k rozložení energie do větší plochy a minimalizuje se možný kontakt s vnitřními částmi vozu.
Náraz zezadu má podle zkušeného chirurga obvykle menší následky než čelní střet
Jestliže to do vás někdo napálí zezadu, má se situace takto: „I tady dojde ke střižným mechanismům, podobně jako u čelního střetu, ovšem tímto směrem (náraz zezadu) je tělo dle mého názoru schopno absorbovat více energie, a navíc se může opřít o sedadlo, takže vaše šance na snížení újmy jsou dobré,“ říká Vavruša.
Střet z boku
Boční nárazy u nás nejčastěji přichází z pravé strany, logicky kvůli nastavení dopravních předpisů, nicméně stejně se jedná o nebezpečné kolize, a to zejména pro spolujezdce. Přece jen boční ochrana vozu není tak silná jako ta čelní, proto se nahromaděná energie ve větší míře přenáší na tělo pasažéra.
Boční ochrana aut je většinou slabší než čelní. Z toho důvodu jsou stranové nárazy více nebezpečné
„Ne vždy je ovšem úhel střetu přesně 90 stupňů, takže energie někdy proudí tangenciálně (podél obvodu), což je ku prospěchu věci. Následkem však bývá i roztočení vozidla, což vede k rotačním deceleračním poškozením těla,“ uvádí další problematiku Vavruša.
„Jde o to, že fyziologický pohyb páteře s největším rozsahem obecně je především předklon a záklon, tedy tyto směry (vpřed, vzad) jsou schopny absorbovat při delším pohybu relativně větší množství energie bez poškození vazů. Na druhém místě je pak stranová hybnost a až na třetí pozici rotační pohyb páteře,“ přibližuje rizika specialista.
Ne vždy je boční kolize v úhlu 90 stupňů, což s sebou přináší určité výhody i nevýhody
„Obecně je třeba chránit krční (cervical) páteř, jejímž největším problémem je paradoxně hlava. Jde o těžkou kostěnou kouli, která je vržena nějaký směrem a krční páteř ji chtě nechtě musí následovat. Dozadu se tato koule při správně nastavené hlavové opěrce pohybovat nemůže, dopředu má velký rozsah, takže mezi nejnebezpečnější směry letu patří stranové a ty směřující do šroubovice (rotační),“ upozorňuje zkušený chirurg.
„Co tedy nejčastěji hrozí? Poranění krčních vazů (whiplash injury), které může být spojeno rovněž s kontuzí (zhmožděním) míchy, což se projevuje podobně jako otřes mozku a má i stejné symptomy (příznaky). Po vážnějším bočním střetu bez poranění míchy se připravte na cirka měsíc trvající bolesti za krkem. Pakliže ovšem dojde k poranění míchy v oblasti krční páteře, jde o stav, který málokdo přežije,“ dodává Vavruša.
Naším slabým místem je krční páteř, tu je třeba nadmíru chránit
„Mnoho automobilových nehod však neprobíhá pouze čelním, bočním nebo zadním nárazem, nýbrž postupným vykrácením energie o poddajné překážky – například o svodidla. Díky tomu lze přežít i kolizi započatou třeba v rychlosti 160 km/h. Zkrátka energie se přenáší rozložená v čase a nemá tolik zničující následky jako například přímý čelní náraz do pevné překážky,“ ukončuje nehodovou tematiku odborník Martin Vavruša.
Jenže bouračky bývají zcela nevyzpytatelné. Stačí se například párkrát otočit na střechu a rázem začnou platit úplně jiná pravidla. Do toho se prakticky denně setkáváme z různými nehodovými kuriozitami, nad nimiž zůstává rozum stát. Ačkoli dokud jde jen a pouze o plechy, můžeme nad tím koneckonců mávnout rukou, nicméně ne vždy tomu tak je…