Spalovací auto versus elektromobil: Jak zvládají losí test, prudké brzdění či přetáčivý smyk

Můžete ji odmítat, můžete ji hanit, můžete s ní dokonce i nesouhlasit, ale to je tak všechno, co proti sílící elektromobilitě můžete udělat. Auta na baterky už zkrátka jsou mezi námi, nabízí řadu výhod, ale i spoustu nevýhod. Rovněž se řídí malinko jinak než modely se spalovacími motory, z čehož vyplývá otázka, zdali se i v krizi chovají odlišně.

Zajeli jsme na hradecký Polygon za dopravním expertem a tamním vedoucím lektorem Martinem Trpkošem, který je s touto problematikou dobře obeznámen. Primární cíl mise byl jednoduchý, a to zjistit, jak na tom jsou elektromobily v krizových situacích (smyk, náhlá překážka aj.), a zdali se řešení takových malérů nějak liší ve srovnání se spalováky.

Proč některé elektromobily propadnou v tzv. losích testech, přestože mají nízko položené těžiště?

K výsledkům losích testů se obecně vyjadřuji hodně nerad. Viděl jsem video propadu plug-in hybridu, které s velkou odezvou proletělo internetem a vůz se hodnotil jako propadák. Nicméně jako propadák jsem hodnotil práci řidiče, který naprosto nereagoval na nikterak dramatické chování auta a nechal ho vyjet mimo vyznačený prostor losího testu, zcela bez reakce na volantu.

Sám jsem v losím testu, který máme standardně postavený na polygonu, s několika elektrikami jel a budu hodnotit jen to, co jsem sám fyzicky zažil. Rozhodně nelze generalizovat elektro vs. spalovací motor stylem, že jedno funguje a druhé ne. Například v Enyaqu nepozoruji významný rozdíl se srovnatelným typem auta – tedy s SUV s váhou přes dvě tuny.

Nicméně těžší elektroauta, se kterými jsem v losím testu jel, mi přišla jako lehce nedotáčivější s tendencí se víc takzvaně hrnout. To však přikládám za vinu zejména vyšší hmotnosti oněch vozů.

Některá cenově dostupnější elektroauta mají hnanou jen zadní nápravu. Ovlivní to jejich chování např. při prudkém brzdění či přetáčivém smyku?

Při krizovém brzdění nemá hnaná náprava vliv na průběh brzdění. Tento úkon naopak ovlivňuje rychlost vozu, jeho hmotnost, stav pneumatik, brzd, tlumičů, případně technika brzdění. Co se týče jízdních vlastností, tak hnaná zadní náprava je obecně trochu náročnější na techniku řízení, a to především za ztížených adhezních podmínek.

Prudká akcelerace v zatáčce se zadokolkou má obvykle za následek smyk zadní nápravy – to je obecný fakt. Na druhou stranu všechny takové elektromobily jsou dnes vybavené pokročilou stabilizací, která při vyhodnocení nestability okolo svislé osy zasáhne, cíleně brzdí a odstaví řidiče od možnosti dál zrychlovat a prohlubovat smyk. Každopádně při plynulém nájezdu do zatáčky se běžně auta nepřetáčejí a jsou spíše nedotáčivá. A třeba s takovou teslou se dá i skvěle driftovat.

Ovlivňuje ještě nějak jízdní vlastnosti a stabilitu elektromobilů jejich vysoká hmotnost?

Váha a výška těžiště vždy hrají určitou roli, především při náhlých prudkých manévrech v krizovém řízení. Nicméně nízko položené těžiště díky bateriím umístěným v podlaze za mě celkem solidně tenhle hmotnostní fakt vyvažuje.

Seděl jsem v průběhu šesti let ve více než deseti typech plně elektrických aut a nějak extra výrazně horší nebo lepší jízdní vlastnosti jsem nezaznamenal. U jednoho modelu si pamatuji na poměrně hodně silnou nedotáčivost, právě v prostoru losího testu.

V některých krizových případech je lepší prvně nebrzdit, nicméně elektromobily po uvolnění pedálu plynu obvykle ihned rekuperují. Může to být problém?

Dovedu si představit, že silná rekuperace na površích s hodně nízkou adhezí může vést k nestabilitě auta a ke smyku, avšak za předpokladu, že vůz bude v první akci rekuperovat a až jako sekundární akce se spustí elektronická stabilizace.

Používám plnou elektriku denně cirka půl roku a žádný zásadní problém jsem neřešil. Svezu se jak na tréninkových plochách, tak na běžných asfaltech a stejně nemám pocit, že by to v rozumných rychlostech vůči povrchu a poloměru zatáčky měl být významný problém.

Mnozí výrobci spoléhají na silné brzdění elektromotorem, ale co v krizi? Jsou tradiční brzdy elektroaut dostatečně dimenzované i pro náhlé zastavení?

Budu vycházet z praktických zkušeností z aut, která jsou na polygonu k dispozici. Máme ocejchované prostory, kde se brzdí, a já skutečně nevidím rozdíl mezi váhově srovnatelnými vozy.

Brzdy jsou tedy dostatečně dimenzovány na to, aby při krizovém brzdění auta zastavila na běžných metrech. Tady je to víc o řidiči a jeho reakční době než o brzdách, které jsou naprosto srovnatelné (elektro vs. spalovák).

Budou muset řidiči měnit jízdně-bezpečnostní návyky, pokud se elektromobilita masověji rozšíří?

Pro mě je to přechod z automatu do automatu. Na elektromobilu je akorát jiný průběh točivého momentu. Ta možnost mít neustále k dispozici maximální sílu je podle mě asi největší problém.

Nejde tak úplně o problém auta, ale o sebekázeň řidiče, který si ten pocit akcelerace prostě bude chtít užít. Tohle svádí ke šlapání na plyn, přičemž často vídám překvapené řidiče, kteří se s průběhem akcelerace v elektrice seznamují natolik, že se jí nechají unést.

Váha baterií umístěných v podlaze totiž umožňuje zadokolce skvěle zrychlovat, což může vyústit v malér, pokud se šofér nechá přespříliš opít dynamikou. Stejně tak bych ale mohl říct, že podobným syndromem trpí i výkonná sportovní auta, nicméně to je argument, který nepoužívám, protože na vině je vždy řidič.

A nakonec, myslíte si, že by se měly elektromobily objevit také v autoškolách?

Vzhledem k trendu, který je nastolený, zřejmě ano. Beru to tak, že elektromobilita zde je a nejspíš i zůstane jako součást nabídky na trhu. Za mě je to však primárně auto s automatem.

To, že má elektromobil specifika například v nabíjení, je zřejmé. Zda se bude někdo chtít v teoretické části autoškoly zabývat rozdíly mezi synchronním a asynchronním motorem, případně zabředávat do toho, jak pracuje čtyřkolka v elektromobilu, to neumím predikovat.

Myslím si však, že si elektromobilita do některých autoškol cestu najde. V nižších rychlostech, ve kterých výuka především ve městech probíhá, má elektromobil oproti vozu se spalovacím motorem z pohledu spotřeby jednoznačně navrch. A může tak být i z hlediska celkových provozních nákladů.

Slova dopravního experta tedy potvrdila, že se řešení krizových situací za volantem většiny elektromobilů prakticky neliší od postupů aplikovaných u vozidel se spalovacími motory. Vždy je však na prvním místě řidič a jeho včasné a adekvátní reakce, potažmo prevence vzniku takových potenciálně nebezpečných situací.

Co tedy může zejména nezkušené šoféry dostat? Emoce, touha po zrychlení a chuť na více a více adrenalinu, což elektroauta (či třeba výkonné sporťáky) vzhledem k prudké akceleraci dokážou poskytnout. A právě na to je třeba dávat pozor, nenechat se přespříliš opojit dynamikou, a nevystavovat se tak zbytečným rizikům.