Článek
Pro řidiče to představuje nepříjemnosti. Velká díra může poměrně vážně poškodit auto, ať už jen kolo a pneumatiku, nebo rovnou celé zavěšení. Vznikají tak velké škody, takže není divu, že se řidiči chtějí dírám vyhýbat. Jenže prudké manévry na poslední chvíli mohou způsobit víc problémů, zejména když řidič nemá auto plně pod kontrolou.
Ono se to takhle od stolu z kanceláře snadno popisuje, ale umět auto v krizových situacích správně ovládat vyžaduje spoustu praxe, tréninku a zažívání si takových situací. A protože k nim v provozu dochází zcela výjimečně, někteří řidiči vlastně ani nevědí, jak reagovat a co jejich auto (ne)zvládne a po škubnutí volantem nebo dupnutí na brzdu udělá.
Dá se to naučit? I profesionální závodníci své reakce pilují dlouhé roky. Na všech možných „školách smyku“ si osvojíte jen základy, a i když je samozřejmě nesmírně užitečné si chování auta v limitních situacích vyzkoušet, řidič by to musel dělat na denní bázi, aby si správné reakce zautomatizoval.
Kličkovaná mezi výmoly
Koloritem českých silnic (zejména po zimních měsících) jsou díry, výmoly, vyjeté koleje a jiné nástrahy na nepozorné řidiče.
Podobné díry vždycky v zimě vyrostou jako houby po dešti. Jejich výhodou je, že se aspoň nehýbou a jen tak nezmizí, takže si můžete zapamatovat, kde na vaší pravidelné trase jsou.
Výmol lze považovat za překážku provozu, ale má to svoje hranice. Zákon o provozu na pozemních komunikacích (361/2000 Sb.) definuje „překážku provozu“ takto (§ 2 tohoto zákona v odst. ee): „Překážka provozu na pozemních komunikacích je vše, co by mohlo ohrozit bezpečnost nebo plynulost provozu na pozemních komunikacích, například náklad, materiál nebo jiné předměty, vozidlo ponechané na pozemní komunikaci nebo závady ve sjízdnosti pozemní komunikace.“
Samozřejmě je pak těžké definovat, co je jen běžná nerovnost vyplývající z technologických vlastností použitého materiálu při stavbě vozovky a co výmol přímo ohrožující bezpečnost, plynulost a sjízdnost komunikace. Asi se ale shodneme na tom, že hluboká díra, která vám spolkne celé kolo, takovou překážkou provozu je. A asi je dobré se jí pokud možno vyhnout.
Dopravní značka A7a „Nerovnost vozovky“ upozorňuje na hrboly, výtluky, díry a jiné nerovnosti na vozovce nebo na úsek s nerovným povrchem vozovky vyžadující zvýšenou opatrnost nebo výrazné snížení rychlosti. Pokud si za takovou značkou prorazíte v díře kolo, nikdo vám nic nedá.
Jenže při vyhýbacím manévru řidič fixuje svůj pohled na překážku a snaží se koly trefit tak, aby díru nevymetl… A během všeho toho manévrování se zapomene podívat do zrcátka, ve kterém by mohl vidět, že se ho třeba zrovna někdo chystá předjíždět. Takže sice můžete zachránit pneumatiku, ale přitom způsobit daleko větší průšvih. Je tedy potřeba si udržovat neustálou představu o dění kolem sebe, takže nemůžete bezmyšlenkovitě honit auto ze strany na stranu, jako byste byli na silnici sami.
Co dělat v krizových situacích
Řízení auta je tradičně spojeno také s občasnými rizikovými situacemi. Ať už se jedná o poruchy auta v provozu, uváznutí na vlakovém přejezdu, nebo natankování benzinu do naftového auta. Připravte se na všechny krizové situace.
Co dělat u automobilové nehody | Co když se vybije autobaterie | Jak řídit v bouřce | Poškození auta na parkovišti | Co dělat, když jedete v protisměru | Jak zastavit auto, aby se nerozjelo | Co dělat, když se s autem zaseknete v podjezdu | Výmoly na silnici | Co dělat při aquaplaningu | Jak přežít srážku se zvěří | Jak řešit překážku na silnici | Jak jezdit na víceproudém kruhovém objezdu
Při objíždění výmolů (nebo jiné překážky na silnici) si počínejte opatrně a myslete na to, že nesmíte nikoho ohrozit ani omezit, hlavně pak protijedoucí řidiče. Ale ani vozidla za sebou. Jelikož máte řidičák, tak jednotlivá ustanovení zákona 361/2000 Sb., jak si počínat při objíždění překážky, jistě podrobně znáte.
Brzdit, nebo nebrzdit?
Přirozenou reakcí řidiče je při spatření překážky nebo problému na silnici brzdit. To je v pořádku, před nevyhnutelnou srážkou je potřeba co nejvíce snížit rychlost vozidla, a minimalizovat tak vzniklé škody. Jenže zatímco před hrozící srážkou s autem či třeba velkým zvířetem má smysl brzdit, co to jde, u výmolů a děr v silnici by mohl k minimalizaci škod fungovat jiný, možná trochu paradoxní postup. Pustit před „nárazem“ brzdu.
Než do takového kráteru vletět na plných brzdách, je lepší těsně před nárazem brzdu povolit, aby se nebohému kolu a zavěšení auta aspoň trochu ulehčilo. Naopak před nárazem do pevné překážky či zvířete je potřeba brzdit, co to jde, až do kolize. Nebojte, brzdový pedál moderních aut je konstruovaný tak, aby se po nárazu uvolnil a minimalizovalo se riziko zranění nohou.
Auto se totiž při plném brzdění „potopí“ na přední kola a maximálně je zatíží, tlumiče se promáčknou téměř k dorazům. Pneumatika (zvlášť zablokovaná při opravdu tvrdém brzdění) a tlumič pak nebudou mít moc prostoru na to energii vzniklou kolizí pohltit. Když brzdu povolíte, předek se nadlehčí a guma i tlumič můžou společně lépe náraz pohltit. Pomůže to také stabilizovat auto a rozložit váhu na všechna kola. Věděli jste, že zavěšení auta je konstruované tak, aby i přibližně ve 30 km/h vydrželo náraz na obrubník ve smyku vytočeným kolem? Takže i velká díra, jakkoli ohrožuje hlavně kola s nízkoprofilovými pneumatikami, by nemusela autu zásadním způsobem ublížit.
Když už díru trefíte, doporučujeme na bezpečném místě zastavit a auto zkontrolovat. Technicky vzato se jedná o dopravní nehodu. Pokud máte poškozené kolo a třeba i proraženou pneumatiku, je potřeba věc zdokumentovat. Je nutné volat Policii ČR? Stejně jako u nehody jen v případě škody vyšší než 100 000 Kč, což se asi bude týkat jen vozů některých značek. U běžných vozů však může vzniknout škoda několika desítek tisíc korun. S následným řešením události bude protokol od policie určitě pomůckou. Pokud jde o případnou náhradu škody při poškození auta dírou na silnici, psali jsme o tom podrobně v samostatném článku.
Seďte správně v autě a koukejte, kam jedete
Nejlepším řešením je ale samozřejmě se díře ve vozovce vyhnout. Jak na to? Základem je správně sedět za volantem a věnovat se řízení. Zní to banálně, ale když si do auta sednete pořádně (nebudete v něm ležet jako u zubaře) a budete mít obě ruce na volantu, je šance, že ten vyhýbací manévr zvládnete s přehledem. Už jsme to rozebírali v samostatných článcích o školách řízení.
Jestli držíte volant takhle, jako když vynášíte ze sklepa mokrou tašku plnou plesnivých jablek, tak vůbec nemáte auto pod kontrolou a případný vyhýbací manévr nemůžete zvládnout. A navíc s tou pěstí nahoře na věnci volantu vypadáte jako hlupák.
Správně ovládat auto není jen výsada profesionálních jezdců a závodníků. Snad se všichni chceme bezpečně a včas dostat do cíle své cesty a to, že nikam nespěcháme a nejedeme na hraně možností, není důvod, abychom za volantem lelkovali. Připraveného a pozorného řidiče pak nevyvede z míry ani taková maličkost, jako je díra do hlubin Země, větev nebo zatoulaná kočka.
Bylo by fajn, kdyby všichni na silnici brali řízení vážně, soustředili se a vedlejší činnosti odložili na jindy, nebo je aspoň delegovali na ostatní. S mobilem v ruce, párkem v ústech a řvoucím rádiem těžko můžete správně a včas reagovat na krizovou situaci, která se jmenuje krizová především proto, že přichází náhodně a bez varování.