Hlavní obsah

Jak se starat o autobaterii a co dělat, když se vybije?

Foto: Shutterstock

Nebaví vás ranní škrábání skel auta? Startování auta pomocí kabelů je ještě méně příjemný začátek dne

Zimní období více než kdy jindy prověří stav akumulátoru u vašeho automobilu. Nová autobaterie obstojí hravě, o starší už musíte trochu pečovat. A když vás přece jen nechá ve štychu, nezbývá než sáhnout do kufru pro startovací kabely a povolat na pomoc kamaráda s druhým autem.

Článek

Mrzne, až praští. V ranní tmě přijdete ke svému autu, stisknete dálkový ovladač a namísto obvyklého zvuku otevření zámků se nestane nic. Nebo dveře ještě půjdou otevřít, ale po otočení klíčem uslyšíte jen bezmocné cvakání relé od startéru nebo líné otáčení motoru příliš pomalé na to, aby agregát naskočil. Určitě jste to už zažili na vlastní kůži, vždyť podle průzkumů se někdy vybila autobaterie devíti motoristům z deseti. A nestává se to jenom v zimě, byť to je nejčastější – autobateriím nesvědčí ani extrémní horko.

Auto ani neškytlo, co teď s tím?

Potřebujete dvě věci – kamaráda či souseda s druhým autem a startovací kabely. Zatímco to první si budete muset obstarat sami, s výběrem toho druhého vám můžeme pomoci. U startovacích kabelů se sleduje následujících pět hlavních parametrů:

  • Materiál – ideál jsou kompletně měděné, které zaručují největší vodivost a nejnižší ztráty. Cokoliv horšího (poměděný hliník) je šetření na nepravém místě.
  • Průměr vodiče – nenechte se zmást častou fintou, kdy mají kabely jen tlusté plastové těsnění. Pokud byste je rozřízli, uvnitř by byly jenom tenké drátky. Proto musíte sledovat především…
  • Průřez vodiče – tato hodnota zjednodušeně řečeno udává, jak „tlusté dráty jsou schované pod izolací“. Čím víc drátů, tím víc proudu kabelem může protéct.
  • Maximální proudové zatížení – tato hodnota určuje, kolik proudu dokáže kabelem protéct. Pro malé motory se slabými bateriemi stačí nižší proudové zatížení, větší diesely potřebují naopak víc. Nebojte se v tomto případě sáhnout po lehce předimenzovaném řešení (ideální jsou ty se startovacím proudem 600 A, kterými nastartujete i dieselový šestiválec), protože je můžete potřebovat nejen vy, ale můžete s nimi nastartovat i někoho jiného v podobné situaci.
  • Délka kabelu – nebojte se sáhnout po delším kabelu, protože vám může usnadnit manipulaci s auty při startování. Každé auto má totiž baterii na jiném místě a situace nedovoluje vždy zaparkovat bok po boku (nebo čumák k čumáku).
Foto: Shutterstock

Na startovacích kabelech se nevyplatí šetřit. Zároveň ale neplatí přímá úměra „čím dražší, tím lepší". Musíte proto vybírat opatrně a nejlépe si nechat poradit od odborníků

Vyplatí se pořádně vybírat, a když už kabely kupujete, vsaďte na ty značkové s cenovkou kolem 500 až 700 korun – ne vždy jsou dražší automaticky lepší, ale na druhou stranu se nevyplatí šetřit, protože snadno můžete při prvním pokusu o nastartování zjistit, že jste peníze vyhodili oknem, protože ty vaše nepřenesou dost proudu potřebného k nastartování. Vyberte si je ve specializovaném obchodu, kde vám s výběrem rádi poradí, nebo přes internet; z vlastní zkušenosti víme, že nejdražší jsou startovací kabely na čerpacích stanicích. A rovnou si k nim pořiďte i malou svítilnu, kterou necháte v autě, abyste ji měli vždy po ruce, a nejlépe i pracovní rukavice (pokud je tam ještě nemáte).

Kabely máme, jde se startovat!

Ne tak rychle, nejprve musíte sehnat druhé auto. Pokud selže přítel na telefonu, postavte se s kabely v ruce a smutným výrazem na tváři k silnici a určitě vám někdo brzy zastaví – startování je úkon na minutu, takže nikoho příliš nezdrží (tedy pokud víte, jak na to, a máte kolem auta dost prostoru, aby se vedle vás druhé auto mohlo snadno postavit). Pokud můžete, vyberte si auto s podobně velkým, nebo ideálně o trochu větším motorem, který bude mít dost proudu na svůj provoz i pro váš start.

Kontakt a start!

Výrobci automobilů postup při startování pomocí kabelů schvalují a je popsaný i v palubní literatuře. Nejprve vizuálně zkontrolujte vybitou baterii – pokud se vám nebude pozdávat její stav (poškození, průsaky apod.), raději ji vyměňte za jinou a do nouzového startování se nepouštějte. Nad baterii se nikdy nenaklánějte.

Foto: Shutterstock

Přístup ke kontaktům je většinou snadný

Pokud se rozhodnete pro „zmrtvýchvstání“ baterie, postupujte následovně:

  • Předně si pohlídejte, aby se auta navzájem nedotýkala a měla stejné napětí baterie (6, 12 V apod.).
  • Červený kabel připojíte na kladný pól (+) vybité baterie a poté na kladný pól baterie u pomáhajícího auta (oba kontakty jsou obvykle barevně odlišeny).
  • Černý kabel připojte na záporný (-) pól nabité baterie a poté na ukostřené místo v autě s vybitou baterií (jakákoliv kovová nelakovaná část karoserie, blok motoru nebo zvlášť vyznačený kostřící bod). Nelekněte se zajiskření, které v tu chvíli uvidíte, to je normální.
Foto: Shutterstock

Kabely i kontakty na autobaterii jsou obvykle barevně rozlišené, takže byste se neměli splést

Nyní zkuste nastartovat auto s vybitou baterií. Pokud se to nepovede, počkejte pár minut a zkuste to znovu, případně u vozu s nastartovaným motorem přidejte plyn, což zvýší úroveň protékajícího proudu. Pokud ani to nepomůže, vaše autobaterie to má za sebou a můžete za ni držet jen minutu ticha – a pak jít do obchodu pro novou. V případě, že se povede auto nastartovat, odpojte kabely přesně v opačném pořadí, v jakém jste je zapojovali.

Nyní s autem musíte ujet minimálně 50 kilometrů, aby se baterie alespoň trochu nabila (pokud je v pořádku alternátor). Ideální bude, když po dobu této jízdy omezíte komfortní spotřebiče – vyhřívání sedaček, rozmrazování zpětných zrcátek nebo předního skla apod.

Uf, jsem zachráněný! Ale co prevence?

Základem je pravidelně s autem jezdit a nenechávat ho příliš dlouho stát. Pokud s autem obvykle jen popojíždíte po městě nebo jezdíte na krátkých trasách, alespoň dvakrát měsíčně vyjeďte na půlhodinový výlet mimo město – baterie společně s fungujícím alternátorem se během té doby nabije. Životnosti baterie také pomáhá vypínání nesmyslu jménem stop-start.

Moderní baterie jsou bezúdržbové. Pokud však auto déle stojí nebo jezdí jen krátké trasy, je dobré použít nabíječku a preventivně akumulátor nabít. Ideální je, když si v servisu voltmetrem při běžné kontrole necháte změřit její napětí – musíte si o to ale říct, v běžném servisním plánu nic takového není.

autowebAUTOWEBaUtOwEb