Opravdu potřebujete v ojeté Škodě Superb Combi nafťák? Tento motor vás přesvědčí, že úsporně to jde i jinak

Kdo by nechtěl pořádné velké auto s pěknou výbavou a silným motorem? Dnes máte na trhu z čeho vybírat a v rozpočtu do 400 000 Kč si můžete dopřát klidně pětkového bavoráka G30, jinou německou „prémiovku“ nebo třeba netradiční korejský luxusní sedan.

Jenže větší luxusní auta mají jeden zásadní problém - nic na nich nejde opravit levně a vozí v sobě tolik technických složitostí, že je statisticky vyloučeno, aby se něco z toho jednou nerozbilo. A to se stane právě vám, druhému či spíše třetímu majiteli, který už nemá auto v záruce.

Přesto se i ve třídě velkých vozů vyskytuje pár aut, která mají sice rozměry luxusního prémiového korábu, ale prakticky bezrizikovou techniku „obyčejné škodovky“. Tak se na jedno takové pojďme podívat. Kdo chce „prémiovou prostornost“ bez prémiových nákladů, mělo by ho zajímat.

Na test jsme si v Auto ESA půjčili Škodu Superb Combi s motorem 1.5 TSI o výkonu 110 kW s šestistupňovou manuální převodovkou a pohonem předních kol. Vůz z roku 2019 měl v době testu najeto 108 000 km a prodejce za něj chtěl 400 000 Kč.

Superbů třetí generace jsou v inzerci tisíce. Auta seženete už pod 200 000 Kč, jenže budou mít opravdu hodně najeto (běžně přes 300 000 km) a základní motorizaci. Nejsou výjimkou vozy s více než 400 000 km, kilometrový rekordman v inzerci má najeto dokonce skoro 700 000 km (má motor 2.0 TDI a stojí 130 000 Kč).

Nejčastější karoserií je kombi, nejobvyklejším motorem celkem logicky diesel. Na benzíny připadá jen asi 18 % nabídek. Dlouhodobě klesající zájem o ojeté diesely se teď s dražším benzínem zase oživil. Většina aut má automatickou převodovku, čtyřkolku pak skoro každé druhé auto v inzerci. Benzínových kombíků s manuálem je pak poměrně málo, jen pár desítek kusů. Silnější benzinové verze už mají vždy automat.

A jak si Superb stojí v bazarech? Odpovídá Filip Kučera z Auto ESA. „V manažerském segmentu stále výrazně dominují naftové motory a karoserie kombi. Konfigurace benzínového motoru a karoserie liftback či kombi je tak na současném trhu ojetých superbů poměrně vzácná. Přesto zájem o benzínové verze roste, kupující u nich oceňují kultivovanější chod a především absenci rizik typických pro vznětové motory, jako jsou poruchy DPF filtrů, EGR ventilů nebo složitých vstřikovacích soustav. Škoda Superb III s motorem 1.5 TSI Style představuje vysoce komfortní volbu na dlouhé cesty s dostatkem výkonu a nečekaně velkým, dobře přístupným kufrem. Pokud by zákazníci hledali přímé alternativy v podobné cenové kategorii, nabízí se primárně koncernový sourozenec Volkswagen Passat (například ve verzi s pohonem 4Motion) nebo často přehlížený, ale technologicky vyspělý Opel Insignia druhé generace v konfiguraci 2.0 Turbo 4×4, který za nižší cenu nabízí téměř prémiové jízdní vlastnosti. Obrovskou výhodou Škody Superb na českém trhu je špičková dostupnost servisu a náhradních dílů, přičemž náklady na běžnou údržbu se drží v naprosto standardních a pro českého řidiče příznivých cenových relacích. Aby měli naši zákazníci při nákupu takto vybaveného manažerského vozu absolutní jistotu, prochází u nás v Auto ESA každé auto důkladnou předprodejní kontrolou, která prověřuje více než sto parametrů technického stavu i právních náležitostí.“

Superb III asi také nemusíme dlouze představovat. Tentokrát jsme ale místo klasiky v podobě verze 2.0 TDI vzali poněkud neobvyklou motorizaci - základní benzín 1.5 TSI s manuálem. Testované auto sice mělo moc příjemné kožené sedačky s mnohem lepší oporou stehen, nechyběl ani moderní infotainment se zrcadlením telefonu, ale auto nemělo žádné zbytečnosti. Nebyl tu adaptivní tempomat (který úplně nenávidím), žádní vlezlí „asistenti“ a ani adaptivní podvozek.

Vlastně se tak jedná o ideální specifikaci pro někoho, kdo chce prostě normální obyčejné velké auto. Nutno dodat, že v letních vedrech ty černé kožené sedačky nejsou úplně ideální, ale auto mělo naštěstí účinnou klimatizaci (která tu nesmrděla jako mokré ponožky, což bývá poměrně častá bolest ojetých škodovek).

Superb byl vždycky králem vnitřního prostoru. Na velikost kufru si určitě nikdo stěžovat nebude, i když schod po sklopení zadních opěradel naznačuje, že tady se až příliš honily litry objemu a ne stoprocentní praktičnost. Zavazadla na dovolenou zde ale narvete i s rezervou na pověstného nafukovacího žraloka. To samé uvnitř - vzadu se dvojice dospělých rozvalí jak v limuzíně a ani s místem na šířku to není tak špatné, jak se traduje.

Při delší cestě si nicméně všimnete, že Superb je pořád spíše budgetové auto a kombík neodizoluje nepříjemné ruchy, takže v dálničních 130 km/h auto trochu víc hučí, hlavně od kol. Pořád je to ale lepší než v Octavii III, která je proti němu už takový trakař. Na komfort si snad nikdo stěžovat nebude, pokud tedy od malička nejezdí v Maybachu s osobním šoférem.

Řidič tady taky trpět nebude. Tyhle škodovky se vždycky řídily takovým tím nenuceným samozřejmým způsobem a především řidiče nefrustrují naprosto příšernými ergonomickými chybami. Je to fajn auto. Motor 1.5 TSI samozřejmě v plném obsazení není žádný dravec a předjíždění cisterny a dvou vystrašených osobáků za ní musíte trochu naplánovat, ale na dálnici nemá problém držet tempo ani v dlouhých stoupáních a podřadit potřebuje jen v kopcích na okreskách, kdy je šestka na tachometrovou stovku už moc dlouhá na to, aby měl motor dostatek točivého momentu.

V klidném režimu se dá jezdit s velmi nízkou spotřebou a nám cestou k moři a zpět ukázal Superb dlouhodobý průměr 6,4 l/100 km. Podle tankování „do cvaknutí“ vycházel velmi podobně (6,48 l), takže není důvod ukazateli nevěřit. Díky velké nádrži na 66 l tu není problém ujet přes 1 000 km na jedno natankování. Jenom dojezd je trochu zavádějící. Po natankování ukazuje přes 1 000 km, ale polovinu nádrže už s dojezdem necelých 400 km.

Na přesuny přes Německo v levém pruhu s trvalým vyblikáváním německých prémiovek si asi tohoto Superba nekoupíte, ale kdo jezdí plynule a s rozmyslem, vlastně nebude nutně výkonnější verzi potřebovat. A jestli chcete manuál a nechcete diesel, tak stejně jinou reálnou možnost nemáte. Superb se sice prodával i s motorem 1.8 TSI a manuálem (je to super verze), ale v reálném provozu tento motor o moc rychlejší není. Navíc v aktuální inzerci je jen jedno takové auto. Patnáctistovek je víc.

Servis je tady jednoduchý a zpravidla budete řešit jen běžné provozní věci. Patnáctistovka TSI je spolehlivý motor, a pokud se o auto staráte, nic by tu zlobit nemělo. Naprostá většina škodovek prodaná v Evropě má kód výbavy QI6, což jsou variabilní servisní intervaly s maximem 30 000 km nebo dva roky pro prohlídku a výměnu oleje. Týká se to i tohoto vozu. Obecně doporučujeme u ojetin přejít na pevné intervaly s limitem 15 000 km nebo jeden rok aspoň pro výměnu oleje.

U variabilních a delších intervalů se má používat olej SAE 0W-20 normy VW 508.00, u zkrácených intervalů lze použít olej SAE 0W-30 nebo 5W-30 normy VW 504.00. V motoru 1.5 TSI je 4,3 l oleje. Vždycky vozte litrovku, abyste mohli v případě potřeby dolít. Tenhle motor není známý tím, že by žral olej po hektolitrech, ale v náročnějších provozních podmínkách turbomotory pár deci zbaští vždycky.

Brzdová kapalina se mění poprvé po třech letech, pak každé dva roky. Kabinový filtr se mění nejpozději po dvou letech, interval výměny sacího filtru je lepší z původních šesti let a 90 000 km zkrátit. Hlavně je potřeba používat kvalitní (ideálně originální) filtr a ne nějaké čínské náhražky. Originál stojí kolem tisícovky. Zapalovací svíčky se mění po 60 000 km nebo čtyřech letech, rovněž používejte jen kvalitní díl (originál 688 Kč/kus).

U předokolky s manuálem odpadají starosti o mezinápravovou spojku (doporučený interval výměny oleje tři roky nebo 60 000 km) a převodovku DSG. Tento motor může mít jen automat DQ200 se suchými spojkami, který v ojetinách představuje poměrně velké riziko. Větší motory mají „mokré“ DSG, ale v něm je potřeba každých 60 000 km vyměnit olej. Komfort neřadit stojí ve škodovkách dost peněz a je mrzuté, že v nich už klasický spolehlivý automat s měničem nekoupíte. Mimochodem, když už jsme u převodovek, tak i manuál by si každých zhruba 100 000 km nebo pět let zasloužil nový olej. Je to stovková položka.

Motor 1.5 TSI známe dobře. Vedle pravidelného servisu myslete i na to, že přímé vstřikování potřebuje spíše delší trasy, ať motor neředí olej benzínem. Kolem 100 000 km by mohlo pomoci sundat sání a nechat ho vyčistit od nánosů karbonu, který tu logicky nějaký bude. V autorizovaných servisech je to s prací a materiálem operace tak za deset tisíc.

Rozvodový řemen se tu jen kontroluje, ale servisy obvykle doporučují kolem 200 000 km nebo 10 let preventivní výměnu spolu s drobnými opravami. Například u Karoqu 1.5 TSI po 250 000 km jsme si ukázali, že tu třeba rádo teče gufero na vačce, takže je dobré se na to zaměřit. Kompletní nová sada rozvodů včetně pomocného řemene, kladek a nějakých prací kolem vyjde v autorizáku na asi 22 000 Kč. Při uplatnění škodovácké servisní Šekové knížky lze získat až 20% slevu, což už pak celou práci dostává na cenovou úroveň nezávislé kvalitní dílny. Nezávislé servisy, pokud za něco stojí, nedělají o moc levněji než značkové dílny.

Celkově u předokolky s manuálem velká rizika nejsou a i přes nějaké servisní mimořádnosti (rozvodový řemen, dekarbonizace sání) se pořád dá tenhle Superb udržet v provozu s minimálními náklady. Jiné motory na tom o moc lépe nebudou, a i když třeba dvoulitr s duálním vstřikováním nebude tolik karbonovat a jeho rozvodový řetěz vydrží už dlouho (klidně daleko za 250 000 km), máte tu jiná rizika – běžně složitou čtyřkolku, automat a adaptivní podvozek.

Prodraží se ale mimořádné opravy, takže zvažte nějakou slušnou havarijní pojistku. Přední nárazník stojí 22 892 Kč (bez lakování) a navíc je v něm přední bezpečnostní radar. Ten spolu s jednotkou stojí skoro 30 tisíc, opravárenská sada uchycení radaru stojí kolem dvou tisíc. Sebemenší ťukanec obvykle radar rozhodí a musí se kalibrovat.

Přední kapota stojí 23 890 Kč, přední blatník 9 180 Kč, přední dveře 25 659 Kč. Nejsou to lidové ceny, ale tak to prostě dnes je. Drahá jsou i světla, přední xenon vyjde na 28 781 Kč, ten samý od prvovýrobce Hella stojí 17 551 Kč. Opatrně u obrubníků, protože originální hliníkový disk 17“ stojí tučných 9 484 Kč. Ano, kompletní sada originálních kol se slušnými pneumatikami je tady nákup za padesát tisíc.

Kdo nebourá, řešit bude jen spotřební materiál. Přední kotouč 312×25 mm stojí docela vysokých 4 447 Kč, sada předních destiček 3 604 Kč. Zadní kotouč 300×12 mm přijde na 2 529 Kč, sada zadních destiček 1 689 Kč. Kompletní brzdy jsou jen v materiálu za skoro dvacet tisíc, samozřejmě v druhovýrobě seženete levnější komponenty. Spojku koupíte od prvovýrobce v sadě za zhruba 6 500 Kč, ovšem servis má na její výměnu dle normy skoro šest hodin. Přední elektronický tlumič pérování stojí skoro patnáct tisíc, klasický zhruba 4 700 Kč a vydrží dlouho. U více jetých kusů ale počítejte s nezbytnými investicemi do oprav zavěšení (silentbloky, přední ramena, táhla stabilizátoru, seřízení geometrie).

Superbu se nevyhnulo pár systémových problémů, ale spíše jde o software. Zlobit může adaptivní tempomat, přednárazový brzdový asistent, chyba v softwaru může ochromit posilovač řízení a také může kvůli chybě v jednotce „zhasnout“ celá palubní deska. U koncernových aut na této platformě jsou známé také vady spínací skříňky, poruchy ventilátoru chlazení, vady elektronické parkovací brzdy (po vyšších nájezdech dost časté), nefunkční aktivní mřížky chladiče nebo pronikání vlhkosti do konektoru hlavových airbagů (svítí pak jejich kontrolka).

Velký Superb v kombíku je fajn rodinné auto. Nabízí lepší jízdní projev a kultivovanost než Octavia a samozřejmě také větší vnitřní prostor. Servis nemusí být nutně dražší a i díly karoserie stojí zhruba podobně. Dnes už je to vlastně jedno, na všechna auta je vše drahé. S motorem 1.5 TSI nedostanete drtivou dynamiku, ale na klidné přesuny s rozumnou spotřebou je zcela dostatečný. Pokud se nemusíte s někým přetahovat o dominanci v levém dálničním pruhu, bude vám stačit. Navíc je tohle ze všech verzí Superbu asi ta nejméně riziková a z dlouhodobého hlediska nejlevnější na provoz. Octavia bude ještě o trochu levnější, ale už ne o tolik, abyste si nemohli udělat radost. Tak si klidně dopřejte trochu honosnější vůz.