Co je vlastně podvozková platforma a k čemu slouží?

Sáhneme-li do daleké historie, tak předchůdcem dnešních platforem byl vlastně klasický rám, na který bylo možné namontovat podvozek, motor, převodovku, a tím stvořit jakýsi pojízdný polotovar, čekající už jen na karoserii.

Jenže touha po rozvoji eskalovala v určitý konstrukční mezistupeň, kdy se každý model a každá karoserie vyvíjela individuálně, což trvalo dlouho a celkem zásadně to zvyšovalo cenu finálních výrobků. Ekonomické i technologické aspekty pak výrobce donutily, aby pracovali s jednou nebo více základnami, a na nich stavěli různorodé modely, čímž vlastně odstartovala éra moderních podvozkových platforem.

O co jde? Zjednodušeně řečeno o nejdůležitější stavební prvek vozidla. Platformu si představte jako stavebnici z různých druhů oceli, hliníku nebo z kompozitních materiálů, která má zásadní vliv na bezpečnost, komfort, ale i na jízdní vlastnosti. Dnešní platformy jsou navíc nejčastěji takzvaně „modulární“ což znamená, že je lze vyrábět v různých rozměrových variantách, nebo třeba s různými konfiguracemi náprav. Podlahová základna je pak přímo navázaná na samotnou karoserii, přičemž tento celek tvoří vlastně největší know-how značky.

Každá platforma obvykle disponuje uložením pro nápravy, ale taky úchyty pro dané motory (např. benzin, diesel, elektromotor, tříválec, čtyřválec, hybrid, případně jejich kombinaci) a jakékoli dodatečné zásahy jsou velmi složité (nákladné).

Není-li báze vozu připravena například na elektropohon, dopadne to jako u Volkswagenu e-Golf nebo MINI SE, tedy vzniknou drahá auta s mizerným dojezdem a omezeným prostorem pro umístění trakčních akumulátorů.

Celý proces zrodu platforem totiž nezačíná u konstruktérů, nýbrž u obchodníků, který přijdou s tím, že chtějí takový nebo makový výrobek. Designér pak ví, jaká technologická pravidla musí dodržet (délky rozvorů, rozchody kol) nebo jaké má k dispozici komponenty. Chápejte, stavíte-li na platformě, jenž neumožňuje instalaci víceprvkové zadní nápravy, těžko vyrobíte precizní sporťák. A chcete-li víceválcový motor, těžko můžete začít pracovat s platformou, u které se počítá s příčnou zástavbou motoru omezené délky.

Modulární podvozková platforma rovněž kalkuluje s různými délkami nárazníků, převisů, dále s přítomností asistenčních systémů nebo i s několika typy posilovačů řízení. Převedeno do souvislostí – je-li podporované plně elektrické servo, lze auto naučit parkovat zcela autonomně, ovšem pokud se počítá jen s hydraulickým pomocníkem, pak může být onomu modelu předmětná vychytávka trvale zapovězena.

Tvrdá práce a píle během navrhování platforem však nese i svoje ovoce. Přestože jde o extrémně drahou část na vstupu (při vývoji), na výstupu výrobcům ve finále šetří nemalé částky, a kolikrát může i pomoci při průšvihu.

Jednak se bavíme o dlouhé životnosti těchto základen (používají se i po několik generací modelů) a jednak umožňují na jedné architektuře postavit kupé, SUV, sedan, hatchback nebo třeba dodávku, přičemž nejsou nutné drastické (finančně náročné) úpravy.

A jak to myslíme s těmi průšvihy? Lidově řečeno, vyrobili jste sedan, co se neprodává? Nezoufejte, za dva roky můžete na stejných základech produkovat obchodně úspěšný crossover.

Velké koncerny na několika přizpůsobitelných platformách chrlí desítky modelů, které sice mají velmi podobné základy, ale naladěním mohou být nakonec úplně jiné. Abyste tomu lépe rozuměli, níže uvedeme pár příkladů.

Platformu s názvem CMP používá francouzský koncern PSA (dnes součástí skupiny Stellantis), kam spadá Peugeot, Citroën, Opel ale i prémiová značka DS Automobiles. Tato základna je určena pro menší automobily s čistě bateriovým a konvenčním pohonem, respektive nevylučuje ani nasazení mild-hybridní technologie.

Reprezentantem budiž DS 3 Crossback – malé SUV nabízející vznětové čtyřválce, zážehové tříválce a jeden elektromotor. Díky tomu, že se už dopředu počítalo se zástavbou akumulátorů, nebyl v případě elektrovozu negativně dotčen vnitřní prostor, objem kufru nebo dojezd.

Pro střední a větší vozy mají Francouzi platformu EMP2, na které stojí například Citroëny C5 Aircross nebo Berlingo; Peugeoty 3008, 5008, 508 a Partner či Expert; Opely Grandland X, Combo a Zafira nebo DS 7 Crossback, hatchback DS 4 či sedan DS 9. Zde se v rámci osobních aut kalkuluje s konvenčním (benzin, diesel) nebo plug-in hybridním ústrojím, navíc obsahujícím jeden nebo dva elektromotory. EMP2 však umožňuje i ryze elektrický pohon, a to u větších dodávek typu e-Traveller.

Skupina Volkswagen, kam spadá i Škoda Auto, má na modulárních platformách postavenou celou řadu modelů. Podobně jako třeba Hyundai/Kia disponuje VW i jednou čistě elektrickou (MEB). To přináší výhody v rámci dojezdu a modularity, protože na jedné bázi postavíte rozličné elektromobily a vybavíte je různou kapacitou baterií, což však může vyústit i v nevýhody, zvláště pak v případech, kdy se onen elektromobil nechytne na trhu. Tedy jste schopni změnit jeho karoserii, zvětšit jej, přidat čtyřkolku, ale diesel už pod kapotu nezastavíte.

Pro standardní spalovací, případně hybridní vozy, je tu pak často zmiňovaná platforma MQB, na které už dnes stojí většina osobákové produkce celého koncernu. Na MQB-A0 (přičemž A0 znamená nejmenší velikost) bude stát třeba i nová Fabia čtvrté generace.

Architektura nazvaná TNGA se dělí na další varianty, které jsou určeny pro konkrétní třídy vozů. Protože jde o Toyotu (Lexus), počítá se s nasazením elektrických, fosilních a hybridních jednotek, respektive plug-in hybridních např. u RAV4, Priusu PHV.

Důležitým hráčem je rovněž Renault, spolupracující v rámci aliance s automobilkami Nissan a Mitsubishi. Vzájemná synergie nedávno vyústila v představení třetí generace SUV Qashqai, debutující na inovovaném derivátu C platformy CMF, a umožňující nasazení hybridního agregátu, jenž zahrnuje zážehový tříválec pouze jako generátor energie pro elektromotor.

A co budoucnost? Cílem velkých koncernů bude na co nejmenším počtu platforem stavět co nejvíce modelů, které si už jednotlivé automobilky doladí k obrazu svému. To by mělo zajistit určitou cenovou dostupnost vozů, urychlit jejich vývoj a některé značky dokonce zachránit.

Není to tak dávno, co Mitsubishi přijalo pomocnou ruku Renaultu (převlečené modely), zatímco u DS vyhlásili, že svůj vrcholový 360koňový plug-in hybridní pohon nastěhují ze sedanu DS 9 i do dalších vozů. No a teď už víte, že nejen tohle je možné právě díky sofistikovaným podvozkovým platformám.