DS 7 Crossback 1.6 PureTech – Pařížská benzinová esence

Už jen význam zkratky SUV, tedy sportovně-užitkové vozidlo, je lehce kontroverzní. V dnešní době lze o málokterém autě prohlásit, že je skutečným puristickým řidičským sporťákem, natož pak říci totéž o autě se zvýšeným podvozkem. Jenže móda ohýbá i zaběhlá pravidla a „sportovní“ může dnes znamenat i to, že si na auto naložíte kola a jedete na aktivní dovolenou. A v neposlední řadě tohle škatulkování konečné konzumenty prakticky nezajímá.

Ti totiž chtějí vyšší pozici za volantem, velký kufr, rozhled, bezpečnost, komfort, prostor, pohodlí a všechny ty další fíčury, které dnešní SUV nabízí. Mezi takovými kandidáty nechybí ani DS 7 Crossback – prémiový Francouz odkojený Paříží, řemeslníky a bohatou historií, úzce spjatou s dnes už ikonickým modelem DS 19.

Vůz se přizpůsobil době, takže uvnitř najdete všechny žádané moderní prvky i asistenty, a to včetně pokročilejších hraček typu pasivní noční vidění nebo aktivní odpružení řízené kamerou. Mimo to se lze těšit na jemné prémiové materiály, avantgardní design, elegantní grafiku a na spoustu hezkých ozdůbek zpříjemňujících život. Jestliže fandíte výklopným hodinám, případně rotujícím modulům ve světlometech, vítejte doma.

DS Automobiles nám není značka neznámá, a ačkoli nejde o masovou záležitost, celkem pravidelně se její zástupci vytasí s nějakou zajímavostí. Tou poslední byla premiéra modelu DS 4, tedy hi-tech hatchbacku, se kterým jsme se zatím detailněji seznámili jen pomocí virtuální reality. Naším očím a rukám neunikl rovněž plug-in hybrid DS 7, ovšem co ten čistý benzin, jaký je?

Svižný, flexibilní, vyrovnaný, ochotný atakovat červené pole otáčkoměru, a ještě vám při tom všem umožní v klidu posvačit croissant. Skutečně se bavíme o příjemném překvapení, jakým způsobem zvládne přeplňovaná zážehová šestnáctistovka, naladěná na výkon 225 koní, zahýbat s 1 500 kilogramů těžkým autem.

Své zásluhy na tom nese rovněž osmirychlostní automat Aisin, v podstatě jeden z nosných prvků jízdního komfortu „déesky“. Manuál se u DS 7 vůbec nenabízí, a vlastně by tu ani neměl smysl. Z hlediska jízdních dat stojí za zmínku ještě maximální rychlost činící 234 km/h, jenže tu na českých silnicích stejně legálně neotestujete.

O závodění tohle auto není, i když jeho čtyřválec mnohdy vybízí k řádnému přidání plynu. Vnitřní atmosféra hraje spíše jako umělcova harfa na notu klidu, víceprvkové zavěšení žehlí asfalt a v případě potřeby zasahují ventilované brzdové kotouče vpředu (průměr 304 mm), za asistence standardních zadních (průměr 290 mm).

Neočekávejte ani žádného brutálního řezače zatáček, vyšší těžiště spojené s předním pohonem bude spíše eskalovat v nedotáčivost, proto na sny o závodění na okruhu raději zapomeňte. Čím tedy zážehová DS 7 může zaujmout?

Cesta k zalíbení v pařížské avantgardě není mnohdy skoková, patrně vám nebude stačit jedna krátká návštěva autosalonu, abyste si řekli něco ve smyslu: „jo, to je ono, to chci!“. Přece jen ne každému hned zachutná slaný koláč se slaninou nebo hovězí dušené na červeném víně.

Pokud vám však avantgardní design učaruje, pak jste na správné adrese a můžete těžit z toho, že v rámci prémiového segmentu dostanete za necelých 1,1 milionu korun klasický benziňák s 225 kobylami a automatem. Tedy žádný hybrid, ani mikrohybrid, nebo něco obdobného. Prostě „čistý natural“ s průměrnou (reálnou) spotřebou paliva cca 8 litrů na 100 kilometrů.

Konkurenti typu Audi Q5, BMW X3, Land Rover Discovery Sport, Lexus NX, Mercedes-Benz GLC nebo třeba Volvo XC60 jsou se srovnatelnými či lehce výkonnějšími zážehovými motory obvykle dražší, ale většinově nabídnou možnost pohonu 4x4, což DS umí jen v rámci vrcholového plug-in hybridu.

Objektivně musíme Francouzům přiřknout jednu výhodu, a to bezplatný servis trvající pět let nebo do ujetí 100 000 kilometrů. Skutečně se bavíme o tom, že mimo pneumatik a kapaliny do ostřikovačů jdou veškeré náklady za automobilkou. Ve finále vám tahle skutečnost ušetří další finanční prostředky, takže ne nadarmo se říká, že halíře dělají talíře. Tyto komfortní služby nabízí i jiní výrobci, nicméně obvykle jsou předmětem příplatků.

Co z toho vyplývá? Pokud toužíte po společenském odlišení, ale asijská kultura ve vás nezanechává dobrý dojem, tedy raději půjdete obdivovat Monu Lisu do Louvru než na večeři do japonské restaurace, dost možná vás vnitřní kompas dovede až do světa DS. Spousta cingrlátek, jemná kůže (nebo záplava Alcantary), specifické vůně – to vše cílovou skupinu rozhodně potěší.

Dalším podnětem k zamyšlení může být pro vybrané sorty lidí též fakt, že dnes už nejen dieselové, ale i čistě benzinové motory pomalu odchází na smetiště evropských motoristických dějin, kde si je odchytávají pomocné elektromotůrky a ve formě hybridních ústrojí se společně vrací zpátky na scénu. Komu elektřina nevoní, ať zváží koupi nového vozu v horizontu nejbližších let, posledních mohykánů totiž bude značně ubývat.