Pohon všech kol jako zbytečnost? Je to jeden z nejpřeceňovanějších pomocníků, negativa 4 × 4 převládají

Pohon všech kol je mantra některých řidičů, kteří se ve svém SUV jednou ročně vydají na hory, kam vede prohnutá silnice až skoro ke sjezdovce. Po zbytek roku vozí přidanou zátěž a každých sto kilometrů spálí klidně litr benzinu navíc.

Přijde vám to úsměvné? Nemělo by, toto je u některých šoférů realita. Ale může to být ještě horší, protože se lze setkat i s názorem, že kdo má čtyřkolku, tak projede všechno. Ale jaká je skutečnost? Co naše pneumatiky a asistenční systémy? Opravdu čtyřkolku v běžném autě potřebujeme?

Začneme těmi horami. Je pravdou, že ve chvíli, kdy na silnici leží sníh nebo led, dává vám pohon všech kol o něco větší pocit jistoty díky lepší trakci. A ano, kolikrát díky 4 × 4 daný úsek zdoláte a „předokolkáři“ ostrouhají. Jenže pro naše české podmínky leckdy postačí si na onu jedinou hnanou nápravu nasadit řetězy, což sice vyžaduje úsilí navíc, ale významně zvýší průjezdnost.

Máte tedy čtyřkolku proto, abyste jednou ročně dojeli na sjezdovku? Pak je to spíš pohodlí než nutnost. Žijete na horách a vedle auta máte připravený sněžný skútr, kdyby byla kalamita? Pak má vaše vozidlo s pohonem 4 × 4 větší smysl.

A co takový průjezd zatáčkou, kde pracující čtyřkolka nabídne lepší vlastnosti než třeba předokolka či zadokolka? Opět nelze nesouhlasit, zvláště při dynamické jízdě, jenže pokud jezdíte „normálně“, nezávodíte, tak je hnaná náprava spíše nepodstatná a čtyřkolka zase jen komfortem navíc.

Ale co když je zatáčka pod ledem? Pak je to asi jedno, protože nejvyšší rychlost pro úspěšné zatočení na čistém ledu je asi 10 km/h. Rozdíl mezi čtyřkolkou a jednou hnanou nápravou ovšem pocítíte třeba při rozjezdu na ledovém či kluzkém povrchu.

Tak dobře, žádný led, ale třeba rozbředlý sníh. Máme dvě srovnatelná auta, mají stejné obutí, stejný agregát, ale jedno má pohon předních kol a druhé pohon všech čtyř kol. Obě auta jedou zatáčku na rozbředlém sněhu, předokolka přejde do smyku přední nápravy už při dosažení rychlosti 38 km/h.

V jaké rychlosti přejde do smyku předku (nechtěného, tedy nejedu smykem úmyslně) auto 4 × 4? Mnozí by řekli v 70 km/h, někdo v 60 km/h, ale ve skutečnosti vám pohon všech kol v rámci srovnatelných vozidel přidá zejména na kluzku jen nižší jednotky kilometrů k dobru.

A to je ve finále možná i horší, protože řešit smyk na rozbředlém sněhu ve 38 km/h nebo ve 42 km/h už může být velký rozdíl. Klidně to může být rozdíl i toho, že předokolka zůstane na silnici a čtyřkolka zahučí do příkopu.

Teď úplně slyším, jak někdo říká, že smyk přední nápravy se čtyřkolkou vyřeší tak, že se pořádně přidá plyn, zadní kola zaberou a automobil zatáčku krásně vybere. Teoreticky možná ano, v praxi však spíš dojde ke zhoršení smyku a zvýšení rychlosti, kterou míříte mimo silnici.

Do zatáčky tedy vždy volte adekvátní rychlost a při smyku přední nápravy uberte plyn nebo naplno brzděte.

Samostatnou kategorií jsou dálniční superhrdinové, kteří i v deštivých podmínkách jezdí v levém jízdním pruhu vysoko nad 130 km/h. A pokud se některých takových hazardérů zeptáte, jestli se nebojí, leckdy přijde odpověď typu „mám čtyřkolku“ nebo „má to systémy“.

Tady se hodí uvést příklad sofistikovaného pohonu všech kol BMW xDrive, například pro řady 3, 5 a X3 nebo X5 či X7. Zkrátka pro vozy, které mohou být zadokolkami i čtyřkolkami.

Tušili jste, že se xDrive za určitých podmínek dokonce odpojuje? Tou hlavní je rychlost, v rámci zmíněného typu xDrive jde o hranici 180 km/h. Pokud tedy s takovým bavorákem svištíte nad tento limit, jedete pouze na zadek.

Dále se vám připojení přední nápravy vypne v nedotáčivém smyku, pokud je úhel zatočení příliš velký, nebo při silném brzdění, kdy zasahuje ABS.

Ale to je BMW, ostatní značky mohou mít pohon všech kol řešený jinak, například připojením zadní nápravy při prokluzu předku. Jenže pomůže vám na oné dálnici pohon všech kol?

Zejména na mokré vozovce, kde se jezdí rychle, máme vyšší riziko vzniku aquaplaningu (pneumatika nemá kontakt s vozovkou, ale spíše „plave“), při němž je nežádoucí přidávat plyn (tedy zapojovat čtyřkolku).

Pokud se dostanete do aquaplaningu, tak plyn naopak u vozů s automatem uberte, u vozů s manuálem vyšlápněte spojku, pevněji (mírně) držte volant a mějte ho rovně.

Potřebujete tedy čtyřkolku na jízdu rovně a rychle? Ne… A co dálniční zatáčky? V Česku mimo nájezdů a sjezdů opět bez efektu, protože úhel volantu potřebný k zatočení je minimální. A když je mokro? Tak jednoduše zpomalte a snažte se předejít smykům (typicky na nájezdech a sjezdech) i aquaplaningu.

Pokud nejde o krizi středního věku, která se v Česku řeší například koupí Fordu Mustang V8, tak vám dnešní asistenční systémy typu ABS a podvozková stabilizace ve chvíli zásahu přenášený točivý moment na kola silně omezí. Čtyřkolka tak v tu chvíli nehraje roli.

Za dvacet let ušly stabilizační systémy evolučním vývojem obrovský kus cesty, zvýšila se frekvence úderu do brzd ABS na klidně až 50krát za sekundu, na každé jednotlivé kolo jinak. Změnilo se i to, jaké kolo a jak moc je při tom či onom smyku brzděno.

Pokud si tedy kupujete čtyřkolku za účelem lepšího zvládnutí krizové situace (například smyk, vyhýbací manévr), pak tuhle myšlenku klidně opusťte a raději zvolte předokolku s pokročilým ABS i stabilizací. Totiž současný hatchback či kombík nižší střední třídy nemusí v krizi fungovat tak dobře jako prémiový kombík vyšší střední třídy.

Takže jestli má někdo na kapotě / v masce olympiádu, vrtuli nebo trojcípou hvězdu, má obvykle kromě luxusu navíc i novější (účinnější) generace stabilizačních asistentů. Zkrátka ne všechna auta fungují v rámci zvládání krizových situací (smyky, vyhýbací manévry, brzdění) stejně.

Nejdůležitějším prvkem, bez něhož nebudou fungovat čtyřkolka ani stabilizace, jsou pneumatiky. Jde totiž o JEDINOU spojnici mezi autem a vozovkou. Staré, nekvalitní, sjeté nebo pneu špatného typu (třeba zimní v létě) jízdní vlastnosti vozidla zhoršují a krize prohlubují.

S pneumatikami po smrti vám obvykle nepomůže ani čtyřkolka, protože když gumy nefungují, tak je více méně fuk, jestli jsou hnané či nikoli (ve všeobecném měřítku).

Je ovšem pravdou, že běžné silniční obutí jako takové (nepočítáme sportovní nebo specializované pneumatiky) v současné formě už nejspíš dosáhlo svého evolučního milníku, protože za posledních deset neudělalo podle některých odborníků v rámci nabízených vlastností zase tak významný skok.

Naopak s tím, jak se tlačí na udržitelnost a emise, tak do budoucna hrozí spíš zhoršení vlastností obutí. Třeba kvůli používání recyklátu pneumatik při výrobě těch nových (kaučuk zatím nejde ničím nahradit).

Hodí se ještě zmínit rostoucí elektromobilní trend. Zástavba dvou a více elektromotorů poskytne i přes dvě tuny vážícím vozidlům fantastický odpich. Zrychlení z nuly na sto pod tři sekundy a výkon okolo 400 či 500 koní za dostupné peníze? Koho by to nelákalo?

Pravdou nicméně je, že pohon všech kol u elektra ve finále zvyšuje spotřebu a tím pádem snižuje dojezd, mimo specifických situací typu jízda v horách (stoupání, klesání), kde může (ale nemusí) mít elektrická čtyřkolka o něco lepší účinnost než elektromobil s pohonem jedné nápravy.

Navíc pro lepší přenos točivého momentu je pro elektromobily nejvýhodnější umístit elektromotor dozadu a pohánět zadní kola.

Specifikum elektroaut je nicméně rekuperace, která na kluzku (typicky sníh, led) může zapříčinit smyk zadní nápravy, proto se doporučuje při zhoršených podmínkách jezdit s omezenou nebo zcela vypnutou rekuperací.

Na tyto horší podmínky může být elektrická čtyřkolka lepší než zadokolka, ale opět se můžeme vrátit na začátek a zmínit řetězy, plus zdůraznit důležitost kvalitního obutí.

Jsou samozřejmě situace, kdy je pohon všech kol namístě a plně smysluplný, některé příklady jsme si už jmenovali výše. Hodí se zmínit rovněž vozidla IZS či zásahová vozidla, která musí být připravena na de facto jakékoli podmínky. Dále jde o terénní automobily jezdící mimo zpevněné komunikace (ale i tam je základem obutí).

Pak tu máme různá auta využívaná pro práci třeba v lese, dolech, lomech či v rámci zemědělství. Kvůli lepší trakci volí čtyřkolku i řidiči, kteří za vozidlem častokrát tahají přívěsy nebo pravidelně dojíždí do oblastí, kde jsou špatné či žádné cesty (třeba na odlehlou chatu). Opodstatnění si pohon obou náprav najde rovněž u sportovních vozů (když se chcete dynamicky vozit, nejen chlubit), aut drtících okruhy a jistě se specifických případů smysluplně vyžadujících 4 × 4 najde daleko víc.

Ale… Pro běžný provoz a běžná auta je pohon všech kol spíše komfortním prvkem (většinou), díky němuž je dané vozidlo dražší, těžší a má vyšší spotřebu. Motoristův život se čtyřkolkou tak může být o něco pohodlnější, ale ve většině případů není 4 × 4 potřeba.