Hlavní obsah

Vyzkoušeli jsme to nejlepší, co můžete dělat po autoškole. A trochu jsme si to ztížili

Foto: Patrik Klamta, Polygon Hradec Králové

Poautoškolské vzdělávání má mnoho podob, nicméně jedním z nejpopulárnějších je škola smyku. Zábavně-poučný zážitek vyhledávají firmy i lidé napříč generacemi a s různými automobily, ovšem jaké to je, když se na cvičných plochách objeví těžký elektromobil? Vyzkoušeli jsme to.

Článek

Polygon Hradec Králové patří k nejmodernějším v Česku a aktuálně tam mají čerstvě obnovené kluzné plochy a smykovou desku, která dostane do skluzu i osmikolovou nákladní tatrovku.

Jedním z nejoblíbenějším kurzů zde je takzvaná škola smyku, kde se teoreticky i prakticky vyučuje problematika nedotáčivosti, přetáčivosti, ale i správné sezení, držení volantu či prevence a následky nehod.

Na místo jsme dorazili i my a náš bílý lev e-5008 GT v provedení s předním pohonem a základní baterkou 73 kWh.

Smyk přední nápravy

Asi hodinu dvacet trvající teorie ukazuje realitu dnešního provozu s nadhledem, doplněnou například autentickými videozáznamy o tom, co se stane, když řidič špatně drží volant a bouchne airbag nebo když spolujezdec nepoužije bezpečnostní pás.

Nechybí ani očekávané vysvětlení příčin vzniku, průběh a řešení smyku přední i zadní nápravy, vysvětlení správnosti posezu i nastavení hlavové opěrky nebo korekce držení volantu. Divili byste se, kolik lidí netuší, že jejich sloupek řízení je nastavitelný, a kolik lidí v autě spíš leží, než sedí.

Po krátké přestávce se jde na plochy, kde každý účastník dostane radiostanici a přes tu poslouchá instrukce. Začali jsme smykem přední nápravy, tedy nedotáčivostí. Kluzné plochy smáčené vodou jsou ideální v tom, že stačí i malá rychlost a auta přejdou do znatelných smyků, zejména na letních gumách.

Foto: Patrik Klamta, Polygon Hradec Králové

Výcvik probíhá na smáčených kluzných plochách. Opotřebení pneumatik je tedy minimální, ale efekt smyku znatelný.

V praxi jde smyk přední nápravy poznat tak, že auto přes svoje natočená kola míří ze zatáčky spíše rovně a jeho schopnost zatáčet je omezená. Na nerovném povrchu pneumatiky dokonce přeskakují a vydávají takový typický gumově-drnčivý zvuk.

Součástí cvičení je i boření jistého internetového mýtu. Ten tvrdí, že ve smyku přední nápravy pomůže k jeho řešení přidat plyn, pokud máte předokolku nebo čtyřkolku. Přidání plynu skutečně pomůže, ale pouze k rychlejší nehodě. Přidání plynu ve smyku předku smyk zhorší, potažmo auto vynese ze zatáčky vyšší rychlostí.

Jak tedy na smyk přední nápravy? Pokud máte nižší rychlost a prostor, tak stačí ubrat plyn a volant držet v přirozeném úhlu zatáčky. Pokud to nestačí nebo rovnou chcete zvolit nejúčinnější řešení, tak tvrdá brzda (bez ABS je postup trochu jiný). Snížení rychlosti je totiž klíčem ke zvládnutí smyku přední nápravy.

Foto: Patrik Klamta, Polygon Hradec Králové

Důležité je to nepřehnat s řízením do zatáčky. Nadměrné řízení může smyk zhoršit, nebo dokonce vyvolat. Čím rychleji jedete, tím méně si můžete dovolit zatáčet, aby auto nedostalo smyk.

Další řidičskou chybou zkoušenou na polygonu je nadměrné řízení. Jde o situaci, kdy řidiči ve smyku předku mají tendence rovně jedoucí auto přinutit zatáčet tak, že stáčí volant víc a víc do strany. Výsledkem je ale ještě větší ztráta adheze a podpora smyku. Správným řešením je ubrat plyn či brzdit a řízení takzvaně povolit.

Elektrická 5008 vážící bezmála 2,2 tuny bez řidiče nás na plochách celkem překvapila i přes to, že obouvá širší pneumatiky 235/50 R20. Totiž čím těžší auto a širší guma, tím na kluzku (sníh, led) horší (smyk, brzdná dráha).

V rámci nácviku nadměrného řízení bylo vidět, že díky rekuperaci a práci elektronické stabilizace nám auto pomáhalo vykroužit zatáčku i přesto, že jsme mu nijak nepomáhali (nerovnali jsme volant).

Foto: Patrik Klamta, Polygon Hradec Králové

Tady můžete nadměrné řízení vidět zvenčí. Ale i přes vytočená kola si peugeot nakonec se zatáčkou poradil.

Rovněž ve chvíli, kdy peugeot přešel do smyku a my přidali plyn (nácvik chyby), elektronika na kola nepustila jinak očekávaný příval krouťáku, takže jsme neskončili mimo dráhu. A to považujeme za správné vyhodnocení ze strany elektronické stabilizace.

Celkově v rámci ubrání plynu fungovalo regenerativní brzdění nastavitelné ve třech úrovních tak, jak od moderního vozu očekáváte. A ani řešení předního smyku pomocí brzdy nepřineslo žádné překvapivé zjištění. ABS pracuje na výbornou, stabilizace rovněž, brzdy zvládají kočírovat nápor 2,2 tuny hrnoucí se elektrohmoty.

Limitem pro vůz byla de facto rychlost 55 km/h, která zapříčinila okamžitý vznik velkého smyku po nájezdu na kluznou plochu (její adheze je podobná rozbředlému sněhu), kde nepomohly ani brzdy. Hmotnost versus šířka letních gum udělaly svoje a zatáčka už nešla uřídit (fyzika…). Nicméně v 55 km/h měly na cvičné ploše stejné problémy i jiné vozy, včetně těch spalovacích.

Smyk zadní nápravy

Proti tomu smyk zadní nápravy je na zvládnutí podstatně těžší, protože u smyku přední vám stačí de facto jen brzdit a nepanikařit s volantem. U smyku zadku brzdit nesmíte a je nutné kolikrát točit věncem ostošest. A teď si vezměte, že má peugeot volant useknutý, malý a máte ho v klíně. Toho jsme se trochu báli.

Zvládání smyku zadní nápravy je v kostce o tom, že při vzniku smyku aplikujete techniku pohledu (kam koukám, tam jedu), dáváte nohu z plynu u automatů, sešlápnete spojku u manuálů a do toho otáčíte volantem na tu stranu, kam vám utíká zadní náprava (přední kola míří tam, kam chcete jet). Jakmile se auto začne z jízdy bokem rovnat, vy srovnáte volant také a máte vyhráno.

Foto: Patrik Klamta, Polygon Hradec Králové

Rozsvícené brzdovky ve smyku? U moderních aut včetně elektromobilů to nemusí nutně znamenat brzdění nebo rekuperaci. Některé stabilizační systémy tímto varují ostatní řidiče, že zasahují - snižují točivý moment, řízeně zpomalují vozidlo.

Není doporučené u smyku zadku přidávat plyn, byť existuje určitá šance, že vám to především u předokolek nebo čtyřkolek pomůže. Daleko větší šance nicméně je, že si tím nechtěný přetáčivý smyk zhoršíte a bouráte ve vyšší rychlosti, než při které smyk započal.

Vyslovenou chybou u smyku zadní nápravy je brzdit. Ve chvíli, kdy byť jen ťuknete do brzdy, přenášíte sílu/přítlak na přední nápravu a odlehčujete zadní nápravu, která se snadněji sklouzne.

Kontinuální brzda pak znamená, že auto sice bude zpomalovat, ale nesrovná se do požadovaného směru a stále pojede bokem. Případný náraz do překážky bokem je pro posádku ten nejhorší, protože automobil v tu chvíli nabízí nižší ochranu ve srovnání s čelním nárazem. A i naše krční páteř lépe snáší čelní nárazy než boční.

Foto: Patrik Klamta, Polygon Hradec Králové

Všimněte si vytočených předních kol, která určují směr, kam se vozidlo má rovnat.

U některých elektromobilů je při smyku zadku problém, že začnou po uvolnění plynu rekuperovat, tedy brzdit, což podpoří smykování. Z toho důvodu je doporučené za zhoršených adhezních podmínek jezdit s minimální nebo vypnutou rekuperací, což třeba u tesly nejde a to může být v zimě problém.

U peugeotu jsme se na tuto problematiku zaměřili a vyzkoušeli smyky jak s mírnou rekuperací (nejde zcela vypnout, což považujeme za chybu), tak s tou silnou. Po několika odjetých kolech jsme došli k závěru, že dodavatelé stabilizačních systémů a inženýři lví automobilky udělali dobrou práci.

Byť se po uvolnění plynu po vyvolaném smyku vozidlu leckdy rozsvítila brzdová světla (to u 5008 v dané situaci značilo větší zásah stabilizace a tím pádem prudší zpomalení), tak jsme nepocítili, že by auto svým chováním smyk zhoršovalo.

Foto: Patrik Klamta, Polygon Hradec Králové

U elektroaut všeobecně doporučujeme jezdit za zhoršených adhezních podmínek s omezenou nebo zcela vypnutou rekuperací. Vyplatí se také napříč pohony zvolit jízdní režim pro mokro, sníh nebo jednoduše eko, které pomáhají omezit přívaly točivého momentu na kola.

A to napříč všemi třemi režimy regenerativního brzdění. Zkrátka když zasahovala ve smyku zadní nápravy stabilizace, necítili jsme práci rekuperace. Ale… Šlo o simulované podmínky, proto i pro e-5008 platí doporučení na jízdu s minimální rekuperací za zhoršených podmínek (my na ni jezdíme pořád, silnější rekuperaci řídíme brzdou nebo pádly).

Naopak silné zásahy elektronické stabilizace tuhle bílou rodinnou krabici na baterky dokázaly v přetáčivosti úspěšně rovnat, byla k tomu však potřeba rychlá reakce volantem (platí pro všechna auta).

Navzdory malým rozměrům se s useknutým volantem i v krizi dobře pracuje, především oceňujeme zesílení věnce a ergonomické tvarování úchopu doplněné silnými bicepsy. Tento volant doslova vybízí k tomu držet jej ve správné pozici analogových hodin 14:45.

Foto: Patrik Klamta, Polygon Hradec Králové

Zprvu jsme se useknutého volantu v klíně v rámci řešení krizových situací báli, ale protože nám i-cockpit sedl, tak ani smyky nebyly problém.

Zčásti je to ovlivněné i tím, jestli vám „peugeotí“ i-cockpit sedne jakožto celková koncepce. Vhodný posez a správné držení volantu totiž zvyšují šance úspěšně zvládnout nenadálé krizové situace.

Škola pro každého

Školy smyku, které se konají na polygonech napříč republikou, lze doporučit úplně každému řidiči, a to od půl roku jezdících nováčků po seniory. Rovněž jde o oblíbený zážitek v rámci firem nebo častý dárek k Vánocům či narozeninám pro jednotlivce.

Elektromobil v krizi pak funguje obdobně jako auto se spalovacím motorem. Ve smyku přední nápravy může být jeho regenerativní brzdění prospěšné při uvolnění plynu, ve smyku zadní nápravy naopak škodit, pokud je nevhodně naladěná podvozková stabilizace k rekuperaci.

Základem úspěchu u každého vozu jsou vždy pneumatiky. Staré, sjeté, nekvalitní, podhuštěné vás v krizi prostě nepodrží. A nesmíte zapomenout, že pneumatiky jsou JEDINOU spojnicí mezi autem a vozovkou.

Škola smyku pak stojí napříč polygony po České republice okolo 3 500 Kč, koná se ve všední dny i o víkendech a obvykle za každého počasí.

Načítám