Yamaha Tmax je dost možná nejlepší skútr. I když, je to vlastně vůbec skútr?

Když se řekne skútr, asi si většina lidí představí rozvážku pizzy nebo nějaké dvoutaktní prdítko, s nímž se sice hbitě propletete městským provozem, ale určitě se s ním nebudete pouštět na delší výlety a už vůbec ne na dálnici. Jenže tuhle představu právě Tmax od Yamahy už 25 let doslova převrací na hlavu.

Čím déle na něm jezdím, tím víc mi pro něj přestává dávat smysl pojmenování „skútr“. Spíše ho začínám chápat jako univerzální a pohodlnou sportovně-cestovní motorku s plynulým automatem. Pokud byste si mysleli, že nic takového se přece nemůže prodávat, že už si za ty peníze můžete rovnou koupit velkou motorku, tak stojí za to připomenout, že Tmaxů se za pětadvacet let prodalo přes 400 000 kusů a z toho naprostá většina (přes 80 %) v Evropě.

Na celém skútrovém byznysu Yamahy má Tmax poměrně velký 14% podíl. Nejoblíbenější je v Itálii, ve Francii a Španělsku, kde se na něm dá jezdit celý rok. Zajímavé také je, že Tmax se může pochlubit obrovskou loajalitou zákazníků. Vrací se k němu zhruba 40 % majitelů minulých generací. Proč? Protože ona je to prostě dobrá motorka bez přímé konkurence, navíc vyhlášená kvalitou a provozní spolehlivostí.

Když k němu přijdete, překvapí vás mohutnost celého stroje. Tohle fakt není prťavý skútr pro jednoho do města, jako třeba „náš“ NMax.

Tmax má 1 575 mm dlouhý rozvor, je 780 mm široký a dlouhý skoro 2,2 m. Je to fakt velká motorka. Je dokonce delší než Tracer 9 GT a má i delší rozvor! Působí spíše jako cruiser střední kategorie, ale sedlo není sražené na zem, je 800 mm vysoko. Zatímco některé motorky a skútry lze po stránce ergonomie dost kritizovat, tak Tmax člověku padne jako kvalitní prošlapané kecky. Je to samozřejmě individuální, ale tady jsem naskočil a zadek, nohy i ruce měl přesně tam, kde bych je chtěl mít. Hned mi bylo jasné, že s touhle motorkou se mi pojede pěkně.

Stačí se rozjet a Tmax hned dává tušit, že tohle není městský lenoch. I ve standardním jízdním módu reaguje na plyn velice ochotně a zrychluje s obrovskou chutí. Na městský provoz je to až příliš, od křižovatek není potřeba dávat plný plyn. Přesuny po příměstských dvou- a tříproudovkách jsou naprosto samozřejmé s obrovskou zásobou výkonu.

Zatímco běžná stopětadvacítka už nad 80 km/h nezrychluje ochotně, Tmax s prstem v nose vypálí jako normální výkonná motorka (však má taky řadový dvouválec o objemu 562 cm3 s výkonem 35 kW). Vůbec není problém najet na dálnici a držet na půl plynu 130 km/h. A dokonce z těch 130 ještě zrychlit, pokud je potřeba. Když se přikrčíte za přední štítek (který ovšem trestuhodně nelze nastavit jinak než pomocí šroubováku), rozparádí se Tmax až někam za 160 km/h a na dostatečně dlouhé rovince by určitě ukázal na tachometru číslovku 180.

Jenže Tmax není jen o akceleraci a jízdě rovně. Je o tom, jak se chová v zatáčkách a jak se ovládá. Tohle není rozbředlý skútr, který by se kroutil pod zadkem a působil, jako by byl slepený ze dvou bouraných motorek kanagomem. On jezdí vlastně jako dobrá sportovní motorka.

Yamaha totiž opustila tradiční koncepci skútru s motorem v kyvné vidlici. Motor je ve dvojitém hliníkovém rámu vyráběném technologií tlakového lití. U něj je variátor a zadní kolo pohání řemen. Koncepce tak mnohem víc odpovídá běžným motocyklům.

Kované 15“ ráfky mají vpředu „obrácenou“ motorkovou vidlici, vzadu je rovněž kyvka jako na motorce. Vpředu jsou pak brzdy se dvěma kotouči o průměru 267 mm a s čtyřpístkovými třmeny, vzadu klasický velký kotouč. Za takové brzdy by se nemusel stydět ani velký cesťák a nutno říci, že jejich účinek je parádní. Nevadnou ani po hodně intenzivním používání. Zdvihy jsou 120 mm vpředu a 117 mm vzadu (světlost je 135 mm), takže Tmax na nějaké výlety mimo asfalt moc není. Ale s tím se u něj určitě nepočítá.

Naopak je to motorka, s níž se nemusíte bát vyrazit ve dvou a se zavazadly někam do hor. Uveze vás, zatáčky si někde v Alpách opravdu užijete, brzdy to zvládnou a rozhodně se nebudete loudat. Byl jsem překvapen, jak dobře Tmax i po obtěžkání spolujezdcem jede. Vlastně se tu další zátěž vzadu neprojevuje tak negativně jako na některých „normálních“ motorkách, kterým se odlehčí přední kolo a začnou být citelně hůř řiditelné.

Dynamický potenciál Tmaxu si stejně užijete nejlépe sami. Do zatáček se dá přesně nasměrovat, je stabilní a velmi dobře čitelný. Samozřejmě nejde kvůli variátoru řídit na výjezdech plynem tak lehce jako klasická motorka s normální převodovkou, ale projevu variátoru se dá velmi rychle přizpůsobit a brzy se naučíte Tmaxu dávat za uši i na výjezdech za zatáček. Jen je potřeba myslet na to, že tahle motorka má fakt pěkný výkon a sílu a třeba na mokru umí zadní kolo ustřelit.

Je tu naštěstí spolehlivá kontrola trakce (možná až moc opatrná), ABS a dokonce duální brzdový systém. Pneumatiky 120/70 R15 vpředu a 160/60 R15 vzadu mají trakce dost a Tmax se o ně může pořádně opřít. Po stránce jízdních vlastností se tu nic kritizovat nedá, Tmax fakt jezdí parádně a vůbec mě nenudil. Je svižný a za ostatními motorkami omezenými na skupinu A2 pocitově vůbec nezaostává.

Naopak ta plynulost zátahu variátoru má něco do sebe a vůbec se nedivím lidem, kteří berou Tmaxe jako alternativu k velké motorce. Jízda je příjemná, komfortní a Tmax neunavuje. Je věčná škoda, že přední plexi nejde nastavit snadno jednou rukou jako třeba na Tracerech, ale musíte povolit šrouby a hnout s ním. Aspoň že v nejvyšší poloze neposílá do helmy tolik nepříjemných turbulencí. A ke komfortu ještě jedna připomínka - někde kolem 80 km/h vydává Tmax trochu citelnější jemné vibrace do řídítek.

Proti běžným motorkám ovšem Tmax skvěle chrání nohy před větrem a hlavně vodou. Tady se dá jezdit i v džínách v dešti, aniž by byl člověk mokrý od kolen dolů. Není divu, že na něm potkáte v Itálii chlapy v obleku, jak uprostřed ledna letí po dálnici v levém pruhu 150 km/h. U nás pohodovému celoročnímu provozu vlastně brání jen ta protivná sůl, která je pro motorky zhouba. Mimochodem, na Tmaxe se dokonce dají koupit motorkové zimní pneumatiky!

Jinak by nebyl problém s Tmaxem jezdit i v zimě. Akorát je zvláštní, že Yamaha pro výroční edici oslavující 25 let modelu (poznáte ji podle barvy, nového prošívaného dvoubarevného červeného sedla a 3D emblémů na kapotáži) zvolila vlastně základní provedení bez výbavy. Buď byste si museli připlatit za zimní paket (kryt a vyhřívané rukojeti), případně jen za samostatné rukojeti (stojí 5 979 Kč). Vrcholný Tmax Tech Max je už má v základu, stejně jako třeba užitečný tempomat.

Jinak mě nenapadá nic, co by tu nutně bylo potřeba zlepšit. Praktičnosti by asi pomohl Keyless Urban Pack s kufrem s opěrkou a bezklíčovým otevíráním za 24 025 Kč. Přeci jen tu pod sedlem není místo na dvě velké helmy. Základní přepravní kapacita je horší, ale to nevadí. Pořád má Tmax více úložných prostor než běžné motorky. Chválím malou přihrádku vpravo pod řídítky, kam jde dát telefon a je tu i USB zásuvka.

Z těch zajímavých detailů stojí za zmínku třeba možnost uzamknout stojánek, takže když na něj Tmaxe hodíte, jen tak ho nikdo nesundá. Je to další chytrý ochranný prvek motorky. Osobně se mi už párkrát stalo, že měl někdo potřebu s mojí zaparkovanou motorkou hýbat. To s takto pečlivě uzamčeným Tmaxem (navíc s praktickou parkovací brzdou) jen tak nepůjde. Na cizí motorky se nesahá!

Takže Tmax skvěle jezdí, perfektně se ovládá a rychlý je opravdu dost. Tak v čem je háček? Vlastně v ničem, pokud jste ochotni za tento vskutku prémiový skútr zaplatit v základu 339 990 Kč. Výroční edice stojí 346 990 Kč a plně vybavený Tech Max vás přijde na 386 990 Kč. Je to dost peněz, to uznávám. Jenže Tmax má zkrátka svoji specifickou klientelu. A tihle lidé vědí, že dostanou dost možná nejlepší a nejkvalitnější maxiskútr na trhu, teď ještě s pětiletou zárukou bez omezení nájezdu. Už jen zpracováním jednotlivých detailů té vysoké ceně odpovídá (což se bohužel o některých motorkách za dvojnásobnou cenu říci nedá).

Já nevím, jestli jsem pro tento model „cílovka“, protože mám „velký“ řidičák a můžu klidně skočit na Tracer 7 GT s převodovkou Y-AMT, když nebudu chtít na motorce řadit. Jenže Tmax nabízí jiný zážitek z jízdy, je velmi komfortní a zároveň tak naprosto samozřejmý jako všechny malé lehoučké skútry, na nichž po celém světě jezdí miliony lidí. Tmax tomu všemu přidává punc prémiovosti. Je to prostě takový Rolls-Royce mezi skútry. Já teď po týdnu ježdění naprosto chápu, proč je to tak úspěšný model.