Nové BMW R 1300 RT pro policajty i cestovatele je skvělé, i když drahé. Automat téhle motorce sluší

„Když nechci, aby na mě foukalo a abych zmokl, tak jedu autem,“ hřímá Dominik z portálu Motorkari.cz, kterého si tady z Garáže pamatujete. Zatímco společně rozebíráme u zaparkovaných motorek jejich design, technické změny a odhadujeme, jak budou fungovat v nepříznivém počasí, přijíždějí další lidé. Jezdit se stejně bude až zítra, i když nejradši bych na nové motorky BMW skočil hned a až do tmy jezdil po šumavských cestách. Silnice jsou tu totiž parádní.

Na představení nového „er-téčka“ jsem se těšil, protože jsem starší generaci měl a jezdil na ní moc rád. Trochu jsem se bál, že zase jako „Bůh deště“ přivolám do šumavského Zadova hromy a blesky, ale předpověď vypadá nadějně. Tak že bych si konečně užil testování motorek bez provazů deště a zimy jak na konci listopadu?

Teď si určitě někteří říkáte: „No jo, Žák to zas všechno pochválí. Ten je určitě zase podplacenej!“ Já tohle ale nedělám proto, abych na všem za každou cenu našel něco špatného a dělal z toho hlavní skandální téma. Nepůjčuji si auta (a motorky) cíleně proto, abych je hanil. I na základní dacii bez klimatizace se dají najít dobré vlastnosti. Vlastně se vždycky snažím najít hlavně pozitiva, neboť věci jako motorku si člověk přece kupuje především pro radost.

Nové BMW R 1300 RT navazuje na tradici cestovních motorek německé značky. Označení RT z německého Reise-Tourer se objevilo poprvé v roce 1978. Recept je víceméně stále stejný - technika modelu R s plochým dvouválcem, pohon zadního kola kardanem, kapotáž chránící před nepřízní počasí a kufry. Jen se zvyšuje výkon a modernizuje technika a výbava. Teď se poprvé přidává i automatická převodovka, ale základní koncepce je stejná. BMW tak rozhodně nemělo potřebu znovu objevovat kolo.

Nejdřív ale stručně k technice. Nová generace plochého dvouválce se poprvé představila na modelu R 1300 GS. Je už kompletně chlazená vodou a teď motor o objemu 1,3 l dostal příplatkovou automatickou převodovku. Jedná se o klasickou sekvenční převodovku, jen spojku a řazení obstarávají dva elektromechanické aktuátory. Jezdec má však k dispozici tradiční páčku pro „manuální“ řazení nohou jako na klasice.

V tomhle je automat BMW unikátní, protože ostatní výrobci přešli na tlačítka na řídítkách. Tady je jen tlačítko D/M pro volbu režimu převodovky. V automatickém D nemusíte dělat nic, v M si budete řadit sami. Motorka ale stejně při příliš nízkých otáčkách podřadí, při zastavení nechá připravenou jedničku.

Neutrál se dá zvolit ručně tlačítkem (podržíte asi tři sekundy tlačítko D/M). Když vypnete motor se zařazenou rychlostí, na displeji se zobrazí P a kvalt pak funguje jako účinná parkovací brzda. Teď už ale pojďme jezdit, zbytek si napíšeme „za jízdy“.

Pokud vás tahle motorka zajímá a patříte mezi potenciální kupce, určitě už jste si pečlivě nastudovali recenze specializovaných zahraničních médií a viděli všechna videa na youtube. I ta, jejichž titulek hlásá něco ve smyslu „10 důvodů, proč si nekupovat nové BMW R 1300 RT“ a podobně. Na tyhle skandalizované titulky se vždy kliká nejvíc. Já to teď udělám obráceně a napíšu vám deset důvodů, proč si nové „er-téčko“ koupit.

Řada RT patří mezi vrcholné cestovní motocykly vyhledávané hlavně zákazníky, kteří jezdí plně naloženi a ve dvou. Na dálkové cestování se třemi kufry po Evropě, kde se na rozdíl od amerického středozápadu musí občas i zatočit, těžko najdete vhodnější motorku. Zatímco všechny ty Gold Wingy a podobně koncipované obří čtyřistakilové stroje jsou spíše na rovné americké silnice, RT myslí hlavně na evropské cestovatele, kteří chtějí přejet Alpy a dostat se na jih Evropy k moři.

Jestli ale chcete také jednou začas sundat z motorky kufry a vyrazit sami blbnout „kolem komína“, model RT tohle umožňuje. Sice to není syrový zážitek jako na malém lehkém naháči (nebo totální výplach mozku jako na supersportu s výkonem 200 koní), ale dynamika plochého dvouválce 1,3 l o výkonu 145 koní a točivém momentu 149 Nm je parádní a adaptivní podvozek fantastický. Skoro by se dalo říci, že tahle motorka převrací fyziku vzhůru nohama. Luxusní cesťák a takhle rychlý a obratný? To přece nejde!

Nové RT nepůsobí zavalitě a zmizel pocit, že řídíte kloubový Ikarus. Pocitově je motorka štíhlejší a lehčí. Dost se na tom podepsala i přepracovaná ergonomie jezdce, kdy se nesedí dole v motorce, ale více vpředu, nad nádrží. Zajímavé je, že provozní hmotnost je proti předchůdci plus minus stejná (oficiálně motorka přibrala 2 kg, teď váží 281 kg), ale nové RT jako by zhublo tak třicet kilo. A jakmile zapnete nejostřejší režim Dynamic Plus, adaptivní podvozek upraví svou geometrii (motorka se nakrčí na přední kolo) a je to, jako by někdo z motocyklu dalších dvacet nebo třicet kilo sundal.

Obrovskou devízou modelu RT vždycky byla ochrana před nepříznivým počasím a na tomhle se nic nemění. Naopak to novinku zase posouvá o kus dál. Přední elektricky nastavitelný štítek dokonale odstíní celého jezdce, a to dokonce i vyšší postavy. Zmizely nepříjemné turbulence za plně zvednutým štítkem a po celodenním výletu se vrátíte bez jediné mouchy na bundě nebo helmě. A když by pršelo, měli byste zůstat úplně v suchu. To během testování vyzkoušet nešlo, ale BMW se chlubí, že dokonce kolem motoru vytvořilo deflektor, aby nelítala voda na nohy a boty. Některé motorky sice celkem dobře chrání proti dešti trup, ale jakmile máte promočené boty, je po radosti z jízdy. Tak doufejme, že tohle opravdu bude na RT fungovat.

RT je motorka, na které vám nebude zima. K perfektní ochraně před větrem tu samozřejmě máte vyhřívané rukojeti nastavitelné v několika stupních. A můžete mít i vyhřívané sedlo. Dokonce lze mít i vyhřívané sedlo spolujezdce (včetně opěrky na horním kufru a držadel spolujezdce!). Na mém starém R 1150 RT se dalo naprosto pohodlně jezdit v teplotách kolem nuly. Nepochybuji o tom, že nové RT bude také bez problémů použitelné v chladném počasí.

Jenže jaké to bude, když bude venku třicet stupňů? To přece chcete, aby na vás trochu foukalo. Štítek si samozřejmě můžete snížit, ale pomáhají i chytře navržené deflektory, které propouštějí na jezdce dost čerstvého vzduchu, aby se neupekl. Zajímavostí jsou pak nastavitelné boční spoilery, jež si dáte buď do nízké polohy přivádějící vzduch na nohy, nebo je zvednete a pak ani nebudete vědět, že jedete na motorce. Samozřejmě RT celkově izoluje od větru lépe než motorky bez kapotáže, ale dá se nakonfigurovat tak, že na vás foukat bude, pokud chcete. Výhoda - nemusíte být nabalení jako pumpa v zimě, když bude venku nevlídně.

Kdo někdy jel dva dny v dešti přes půl Evropy, tak určitě ví, jaký opruz je nezbytná údržba zadního řetězu. BMW má tradiční kardan a to je pro cesťák ideální řešení. Přijedete, motorku odstavíte, sundáte kufry (ovládané jedním společným klíčem k motorce), jdete se ubytovat a zatímco vaši kamarádi z party unavení a rozlámaní v dešti pobíhají kolem motorek a čistí a mažou řetězy, vy už sedíte na baru a pijete třetí pivo. Věci jako servis nebo tlak v pneumatikách vám motocykl samozřejmě pohlídá také. Motorka si i sama nastaví výšku podvozku, když ji zatížíte dvojicí a zavazadly. A světla? Tady fakt nemusíte nic ladit. Tahle motorka se svým adaptivním světlem (a automatickým dálkovým) ve tmě svítí lépe než kdejaké moderní auto. Příplatek za dodatečná světla je podle mě zbytečnost.

Model RT se vždycky snažil být na absolutním vrcholu své kategorie, takže vedle komfortních nezbytností tu máte výbavu jak v luxusním autě. Osobně moc nechápu smysl rádia na motorce, raději bych tu měl místo dvou velkých reproduktorů třeba dvě přihrádky na pití. Palubní infotainment je stejně složitý jako v autě a budete se s ním muset naučit. Funkcí jsou tu mraky. Nechybí tu ani chlazená (!) přihrádka pro nabíjení telefonu, samozřejmostí je pak konektivita. To vám dnes nabídnou i skútry za 85 tisíc, takže v tomto BMW nemůže být pozadu. A pak je tu ten automat, který dává u velké cestovní motorky smysl.

Aby toho nebylo málo, už i RT je vybavené armádou asistenčních systémů jak moderní auto. Adaptivní tempomat (dá se přepnout do pasivní funkce), varování před kolizí, monitorování bdělosti řidiče, hlídání mrtvého úhlu v zrcátkách, nastavitelná kontrola trakce, asistent rozjezdu a „hill-hold“, chytré rozdělování brzdného účinku a mnoho dalšího. Přesto o svou duši motocykl nepřijde a na rozdíl od moderních aut vás ničím obtěžovat nebude. Když pak večer po dlouhé cestě jen s přestávkami na tankování (nádrž na 24 l vydrží na zhruba 400 km jízdy) zastavíte, máte tu ještě elektrickou asistenci hlavního stojánku, aby se vám na něj těžká naložená motorka snadno postavila.

Pokud je vám jedno, kolik to všechno stojí, nemáte co řešit. Základní RT s dvojicí kufrů je za 559 000 Kč, což je na motorku už dost peněz. Jenže u toho to teprve začíná. Je tu spousta paketů a užitečných doplňků. Když si nakonfiguruji nové RT podle sebe, vyšlo by mě na skoro 770 tisíc. A to tam rozhodně nemám všechny ty „opičárny“. Vlastně jsem si jen vybral automat, na něj navázané povinné pakety, barvu, systém tří kufrů a komfortní sedla. A pak pár drobností. Nebude problém si nakonfigurovat motocykl za 850 tisíc. To je za motorku pořádná raketa, ale tak už to u BMW bývá.

Velkou novinkou je právě automatická převodovka, přesněji automatizovaná. Elektronika ovládá spojku a řazení a klidně můžete nechat všechno na automatice, případně si řadit „ručně“ (zde pořád klasicky nohou). Je to jako „robot“ třeba v Opelu Corsa. Můžete mít převodovku v manuálu a řadit si dle potřeby, ale při zastavení a popojíždění za vás bude stroj obsluhovat spojku.

U velkého cesťáku mi to dává smysl. Jedete ve dvou a naložení, celá motorka i s vámi váží přes půl tuny (celková hmotnost je 510 kg, užitečné zatížení 229 kg – to je nejvíc ze všech motorek BMW), a když pak někde chytnete kolonu a nemáte po celém dni chuť se proplétat mezi auty (což s velkou a těžkou motorkou není jen tak), budete ten automat milovat. Fakt vám to cestu zpříjemní.

Pokud budete mít pocit, že převodovka nedělá to, co má, tak si tam prostě kopnete kvalt, který chcete. Převodovka se prý učí a přizpůsobuje vašemu stylu jízdy, ale když jsme si motorky půjčovali a přeskakovali z jedné na druhou, nebylo to pro logiku řazení zcela ideální, protože za těch dvacet minut s jedním jezdcem se automat nenaučí nic.

Asi by neměla převodovka uprostřed náklonu v pomalejší zatáčce podřadit na dvojku, případně na výjezdu hned zařadit vyšší rychlost a nechat spadnout otáčky z ideálního krouťáku. Raději jsem si řadil sám. Držet se party vyježděných motorkářů v plně automatickém režimu moc nešlo, ale když se jede v klidu a plynule, funguje automat obstojně. Obrovská síla motoru dovoluje od 80 km/h nahoru jezdit jen na šestku.

Při manévrování na místě jsem byl za automatickou spojku rád. Mám krátké nohy a opravdu špatně se mi s většími motorkami manipuluje na místě. Rozjezdy jsou tady plynulé, lze si i pomoci brzdou a nechat spojku chvilku klouzat. Přišlo mi však, že někdy jsou změny rychlostí váhavé, jindy hrubé, pak zase sotva znatelné. Já vím, že se to srovnání přímo nehodí, ale mám ještě v živé paměti skvěle fungující automat Yamahy. Na dvouválci MT-07 i tříválci MT-09 mi přišla logika řazení a chování převodovky celkově lepší.

Jestli o novém RT uvažujete, určitě si to vyzkoušejte. Přemluvte dealera na delší testovací jízdu, ideálně třeba na celý víkend. Vezměte naloženou motorku ve dvou. Za městem si budete řadit rádi sami, ale věřím tomu, že unavení po celém dni budete za plnou automatiku fakt rádi. I když občas při přeřazení škubne a ne vždy zařadí inteligentně. Já bych tuhle převodovku bral klidně jen jako asistenta rozjezdu a pak už bych si řadil sám. Ostatně skoro ve všech autech s automatem to mám úplně stejně.

Ale jo. Dá. Chování automatu jsem už zmínil. A i když motorka jako celek působí velice bytelně a kvalitně, některé plasty vypadají dost lacině. Třeba ty pod bočními nastavitelnými spoilery. Naštěstí se dají schovat. Osobně mě ale překvapily vibrace motoru, které jsou poměrně silné i v těch nejpoužívanějších otáčkách. Po celodenním ježdění mě dost brněly ruce, čekal jsem od komfortního BMW přece jen lepší utlumení vibrací. Také bych si asi připlatil za komfortnější sedlo, pokud fakt chcete jezdit třeba 1000 km bez velkých zastávek.

Otázkou je pak nezbytnost všech těch asistenčních systémů a funkcí. Já měl vždycky za to, že motorka má být sice funkční, ale spíše jednoduchá. Tady bude potřeba si sednout s návodem do garáže a naučit se s tím, ať pak za jízdy nelovíte něco hluboko v palubním menu. Naštěstí si člověk brzy nakonfiguruje ovládání podle sebe a rychle se naučí hýbat štítkem a jak si rychle na displeji zobrazit potřebné funkce. Mimochodem na přímém slunci bych na motorce za 800 tisíc čekal přece jen trochu lepší čitelnost displeje. Ale jde to. Jsou motocykly, na kterých nevidíte vůbec nic.

Na to, abych dělal nějaké definitivní závěry, bych musel na motorce jezdit déle a ideálně na ní vyrazit v létě na dovolenou ve dvou. Je ale skvělé, že RT není zavalitý těžký autobus. Vlastně je to skvělý sportovní cesťák, který pamatuje na komfort jezdce a spolujezdce. Určitě zvládne etapu dlouhou stovky kilometrů ve dvou se třemi naloženými kufry v dešti do Alp. Druhý den pak partnerku pošlete do hotelového wellnessu, kufry sundáte a pojedete si užít sami alpské průsmyky „na koleno“. Jestli je pro vás dálkový komfort velmi důležitý, ale rádi se svezete svižně, budete mít nové RT rádi. Je to pořád fantastický univerzál pro lidi, kteří si rádi připlatí za naprosto špičkovou motorku.