Článek
Tak schválně, ruku nahoru – kdo z vás vlastnil škodovku? Vy? Váš táta? Možná i váš děda nebo praděda? Za 130 let existence vyrobila naše domácí automobilka mnoho milionů aut, které se v naší kotlině těšily velké oblibě, takže by bylo spíš zvláštní, kdybyste nikdy v žádné nejeli.
První čtyřkolové exempláře Laurin & Klement z dob první republiky však nejspíš váš (pra)praděd neřídil, pokud nebyl velmi bohatý průmyslník či jeho šofér. Zpočátku minulého století byla totiž první auta výsadou jen těch nejbohatších, kteří obvykle sedali na zadních sedadlech. Byla to vlastně rychlejší obdoba kočáru bez koní – to však život s nimi spíš komplikovalo, protože jejich řízení vyžadovalo velkou zručnost a jejich pravidelná údržba byla dost komplikovaná, i když mechanika sama byla poměrně jednoduchá.
Laurin & Klement Voiturette A bylo sice technicky jednoduché, ale řídit ho a udržovat byla pořádná dřina pro zkušené borce.
V tom auta z období po druhé světové válce udělala obrovský skok – najednou si je mohlo koupit mnohem víc lidí, sami je zvládli řídit (byť to stále vyžadovalo jistou šikovnost a mechanickou empatii) i udržovat v provozu. A ty nádherné tvary s propracovanými interiéry – jen se podívejte na krasavce s nezapomenutelnými názvy Rapid nebo Tudor!
Rapid Monte Carlo je nadčasovou chloubou škodováckého designu.
Další generace škodovek byla zase o něco přístupnější – elegantní Spartak a nástupnická Octavia sice pořád vycházely z předválečné konstrukce s centrální nosnou rourou a páteřovým rámem, ale už měli klasickou pontonovou karoserii a vyráběly se v mnoha variantách: dvoudveřový Tudor, praktické kombi, nebo dokonce elegantní kabriolet Felicia. A život s nimi byla zase o kus snazší, protože pokud si zvyknete na řazení pod volantem (klasické „háčko“ s jedničkou od sebe a nahoru, zpátečku pak najdete někde ve vašem klíně), řídí se a jezdí se s ní snadno skoro jako s moderním autem. Jen tedy jedete o kus pomaleji, v rychlosti 80 km/h se cítí asi tak nejlépe.
Octavia překvapila krásným interiérem, snadným řízením a velmi příjemnou jízdou.
Pak už přišla doba „embéček“, tedy Škody 1000 MB a Škody 100, u nichž technika zase o něco poskočila. Měly totiž samonosnou karoserii se čtveřicí dveří a koncepci „všechno vzadu“, která byla prostorově i nákladově úsporná. Kvůli tomu bohužel odpadla praktičtější varianta kombi – tehdejší poptávka po vozidlech na rozvoz jídla s vyhřívaným nákladovým prostorem nebyla dost velká.
„Embéčko“ bylo pro automobilku přelomové svou moderní konstrukcí. A prodeje utěšeně rostly, nástupnickou „stovku“ si poprvé pořídilo přes milion lidí.
Z „embéčka“ se i v podobě čtyřdveřového sedanu stal takový hit, že si Škoda mohla dovolit postavit také elegantní dvoudveřové kupé (a využít ho pro homologaci závodních speciálů pro rallye i okruhy). Škoda 110 R si přezdívku „Porsche 911 východu“ vysloužila hlavně pro svůj design a koncepci, jízdně a dynamicky totiž poněkud zaostávala. I tak je ale radost usednout za její volant a trochu ji prohnat. Řízení je sice dobově pomalé a trochu volné, ale řazení na podlaze je přesné a je radost s jeho šaltpákou prohánět jadrně znějící motor. Jeho nijak závratných 52 koní samozřejmě není na žádné závodění, jízdu s ním si však opravdu užijete.
Škoda 110 R sice není rychlá, ale je opravdu krásná a je radost ji řídit. Na dobovou 911 nemá, jenže taky nestojí takový ranec. I tak jsou výstavní kousky od půl milionu výš, což rozhodně není málo.
O mnoho víc než s nástupnickým kupé Rapid. To vychází z pozdější řady Škodovek 742, které patří do poněkud temného období, kdy už východ začal technicky výrazně zaostávat za západem. Nová řada si (z mnoha technických i politických důvodů) musela ponechat zoufale zaostalou konstrukci a všechno ostatní se spíš zjednodušovalo než zlepšovalo. A za volantem je to znát – řízení je pomalé a nepřesné, řazení připomíná losování kvaltů a motor je vyloženě vlažný. A to i právě ve „sportovním“ Rapidu. Není divu, že byla tahle auta na západě jen pro smích. Honem pryč a dál do budoucnosti…
Rapid vypadá taky parádně, ale jezdí a řídí se o poznání hůř než 110R. Nenechte se nostalgií příliš opít.
A hop do Favoritu. Tohle je úplně jiné kafe! „Fávo“ bylo pro Škodu vyloženě revolucí – úplně nová koncepce (vše vpředu), úplně nová konstrukce (a že to byla dřina přivést ji na svět), k tomu inženýrská pomoc ze zahraničí a design od slovutného italského studia Bertone. Vzniklo tak auto, které zbytek světa vyloženě nedohnalo, ale už bylo na dostřel. A za volantem úžasně udržovaného kousku z řady Black Line je to krásně cítit – moderní palubka, povedené ovládání a živý motor, který připomíná, co je na dobrém spalováku fajn.
Favorit byl pro Škoda dalším obrovským přelomem a od té doby forma automobilky roste neustále výš a výš. Tleskáme!
Pak už přišlo spojení s Volkswagenem, které Škodu zachránilo od smutného osudu, který po otevření západnímu trhu potkal řadu jiných automobilek a firem. Felicia, tedy výrazně vylepšený Favorit, uvedená v roce 1994 byla jen rychlá záplata, ten pravý zlom přišel až v roce 1996 v podobě fenomenální první Octavie následovaná o tři roky později ještě lepší Fabií, tedy modely, které posunuly mladoboleslavskou automobilku na skutečně špičkovou evropskou úroveň, kde se úspěšně drží dodnes.
Takže těch 130 let, to byla fakt jízda! A my do Škoda Auto přejeme, ať jim to dál drandí na plný plyn.