Hlavní obsah

Novodobá Škoda Octavia slaví 25. narozeniny

Foto: Škoda Auto

Škoda Auto dnes oslavuje významné výročí – v září 1996 odstartovala úspěšná éra moderní Octavie, která trvá už 25 let. Novodobá Octavie se oficiálně představila 1. září a její sériová výroba byla zahájena o dva dny později ve zbrusu nové části mladoboleslavské továrny. U zahájení produkce nechyběl ani tehdejší český prezident Václav Havel.

Článek

První moderní Škoda Octavia využívala nejmodernější technologie německého koncernu Volkswagen a jejím základem byla nová platforma s označením PQ34, kterou sdílela s čtvrtým Volkswagenem Golf a prvním Audi A3. S koncernovými sourozenci byly shodné také použité motory, převodovky a další komponenty vozu.

Všechno ostatní si však mladoboleslavská automobilka vyvinula sama a vlastní byl i nadčasový elegantní exteriér a interiér. Poprvé v historii Škodovky pracovali konstruktéři s technologií Computer Aided Design, tedy s kreslením a konstruováním s počítačovou podporou, lidově známou jako CAD. Největší důraz při vývoji vozu se přitom kladl na aktivní a pasivní bezpečnost vozu s prvky, které využívaly nejnovější technologie vozů vyšších tříd.

Foto: Škoda Auto

Nadčasově elegantní design první moderní Octavie navrhl Dirk van Braeckel

V historii Škodovky se v Octavii poprvé objevily trubkové výztuhy prahů, boční airbagy a brzdový systém ABS, zabraňující blokování kol při intenzivním brzdění. Protiblokovací brzdový systém byl u většiny modelů součástí volitelné výbavy a standardem byl pouze pro vrcholnou variantu Octavia SLX 1.8 20V (92 kW). Investice do bezpečnosti vozu se vyplatila už při nárazových zkouškách Euro NCAP – první novodobá Octavia získala čtyři hvězdičky z maximálních pěti a odpovídala úrovni konkurenčních vozů na evropském trhu.

Sériovou výrobu Octavie oficiálně zahájil tehdejší český prezident Václav Havel, když slavnostně přestřihl pásku v nové části mladoboleslavské továrny, jejíž výstavba stála 11 miliard korun. Bohatě prosklená tovární hala podle návrhu mnichovského architekta Guntera Henna umožnila modulární výrobu – na lince se kompletovaly subdodavateli již předpřipravené podskupiny a komplety jako třeba motory nebo sedadla, operativně dodávané v efektivním systému just-in-time (nic se neskladuje, vše od dodavatelů míří rovnou do výrobního procesu).

Foto: Škoda Auto

Sériovou výrobu moderní Octavie slavnostně zahájil tehdejší český prezident Václav Havel

Moderní výrobní linka již neměla dříve obvyklou podobu, kdy se karoserie posouvají halou podvěšené na dopravnících, ale nově popojížděly na výškově nastavitelné montážní lince, takže jednotlivé montážní úkony jsou prováděny v ergonomicky výhodnější poloze. Díky tomu mohli dělníci pracovat v méně namáhavých pozicích a mohli vstoupit na plošinu a pracovat, aniž by jim komponenty „ujížděly pod rukama“.

Zpočátku se Škoda Octavia vyráběla se dvěma zážehovými čtyřválci a jedním turbodieselem. Základní motorizací byl benzinový motor 1.6 MPI (55 kW) a pro náročnější zákazníky byl připraven silnější motor 1.8 20 V (92 kW) s pěti ventily na válec. Vznětovou jednotkou byl populární turbodiesel 1.9 TDI (66 kW), který je oblíbeným motorem spousty řidičů i v dnešních dnech, a to zejména díky působivému zátahu ve spodním otáčkovém spektru a nízké spotřebě paliva. Později se však nabídka motorů rozrůstala – např. o benzinový motor 1.8 20 V Turbo (110 kW) nebo atmosférický diesel 1.9 SDI (50 kW).

Foto: Škoda Auto

Škoda Octavia Combi si získala přízeň zákazníků zejména objemným zavazadlovým prostorem

V září 1997 se jednou z hvězd na autosalonu ve Frankfurtu nad Mohanem stala prostornější a praktičtější Škoda Octavia Combi, jejíž bok karoserie z hlubokotažného plechu v jednom celku vyžadoval instalaci dosud největšího lisovacího zařízení v továrně – jen příslušná raznice vážila úctyhodných 63 tun a pracovala s přesností na desetinu milimetru.

Frankfurtský koncept se příliš nelišil od sériové podoby, jejíž výroba započala v únoru 1998 a první zákazníci si žhavou novinku převzali v květnu toho roku. Ve srovnání se standardním liftbackem mělo kombi stejný rozvor 2 512 mm, ale bylo o 6 mm delší, o 26 mm vyšší a o 15 až 30 kilogramů těžší (podle provedení). Zavazadlový prostor dokázal pojmout 548 litrů nákladu a po sklopení zadních sedadel až 1 512 litrů. Škoda Octavia Combi se rychle stala oblíbenou volbou zákazníků a v roce 2001 její tržní podíl vystoupal na 40,5 %. Obrovský zájem automobilku vedl ke spuštění nové výrobní linky ve Vrchlabí.

Foto: Škoda Auto

Sportovně laděná Škoda Octavia RS se představila v roce 2001, tedy až po faceliftu

V roce 2000 se představila faceliftovaná verze Octavie a automobilka ji uvedla na trh ve výbavách Classic, Ambiente, Elegance a Laurin & Klement. K novým bezpečnostním prvkům patřil elektronický stabilizační program ESP, usnadňující ovladatelnost vozidla v rychle projížděné zatáčce nebo na kluzkém povrchu. V roce 2001 pak byla uvedena sportovně laděná verze Octavia RS se silným benzinovým turbomotorem 1.8 20V (132 kW).

První novodobá Škoda Octavia je dlouhodobě jedním z nejoblíbenějších vozů na českých silnicích a o velkém zájmu zákazníků svědčila i skutečnost, že zůstala ve výrobě i po uvedení druhé generace, pod rozlišujícím označením Octavia Tour. Od roku 2004 se vyráběla Vrchlabí, odkud sjela poslední „jedničková“ Octavia v listopadu 2010, a podle továrních statistik bylo vyrobeno 973 071 liftbacků a 472 492 kombíků.

Reklama

Sdílejte článek
Související témata: