Hlavní obsah
záhlaví
Hlavní obsah

Krásné kupé Škoda 110 R se poprvé ukázalo před 50 lety

Foto: Škoda Auto

Škoda 110 R je pro mnohé Čechy posvátná a její sportovní derivát je bez nadsázky přezdíván „Porsche východu“. Právě slaví 50 let od svého prvního představení. Bylo to opravdu tak dobré auto, nebo jsme jej v nostalgickém oparu a bezútěšné realitě socialismu vynášeli do nebes neprávem?

Článek

Padesát let se na mnoha autech ošklivě podepíše, ale tohle kupé stárne se ctí a stále patří mezi to nejhezčí, co kdy Škodovka vyráběla. Ladné linie a jednoduché tvary jsou nadčasové, a třebaže základ je v nepříliš pohledném modelu Škoda 100/110, působí jako naprosto jiné auto.

Foto: Škoda Auto

Tvary zádě i celá koncepce jsou nezaměnitelné. Tedy akorát s Porsche 911, což pro mladoboleslaváky není špatná vizitka

Vývoj začal v roce 1966, první prototyp s interním označením Š 718 K v závodě v Kvasinách vznikl v březnu 1968. Veřejnost se s novým modelem poprvé setkala 5. září 1970 na strojírenském veletrhu v Brně. S výškou 1 340 mm je „erko“ o 40 mm nižší, má jiný sklon čelního skla (které je i větší) a hlavně jen dvě široké bezrámové dveře. Prudce zkosená záď s motorem umístěným vzadu a pohonem zadních kol připomínala jiné významné sportovní auto, takže není divu, že pro mnohé to je Porsche 911 z východní Evropy. I když to srovnání úplně nesedí, 911 už v sedmdesátých letech byla někde úplně jinde – výkonem, jízdními vlastnostmi ale i pořizovací cenou.

Kupé je zejména kvůli výztuhám těžší než výchozí sedan, ovšem o pouhých 40 kilogramů. Celkově je „erko“ velice lehké, váží jenom 880 kilogramů, přičemž většina hmotnosti (57 procent) připadá na zadní nápravu. Oficiálně jde o kupé pro 2+2 cestující – zadní sedačky jsou buď pro děti nebo pro dospělé, kteří pojedou na kratší vzdálenost.

Typická maska se v průběhu výroby měnila. Od ledna 1973 měla nikoliv dva, ale hned čtyři světlomety – dva vnější hlavní světlomety doplňovala dvojice vnitřních dálkových. Zajímavostí je, že ke konci životního cyklu už „erko“ nestálo na čtrnáctipalcových kolech, ale dostalo o palec menší s plastovými poklicemi. I tak se za komunismu vylepšovala sportovní kupé.

Když jste s charakteristickým zvukem otevřeli přední dveře a sedli si do anatomických sedaček (zprvu neměly opěrky hlavy), bylo na první pohled jasné, že interiér je proti všední  Škodě 100/110 odlišný. Palubní deska zprvu imitovala dřevo, záhy ale byla nahrazena matně černým provedením. Některé věci se vyvíjely za pochodu.

Sportovní dojem umocňovala pětice ukazatelů, což v dnešní „displejové" době působí už na pohled jako balzám. Pět budíků zobrazovalo kromě otáčkoměru (červené pole přicházelo při 5 750 otáčkách), rychloměru (180 km/h) a palivoměru také teplotu chladicí kapaliny a mazání motoru. Také volant byl specifický – robustnější se změkčeným středem a dvěma kovovými odvrtávanými rameny (v každém jsou tři díry). Vnitřek vozu byl hodně jednoduchý a v porovnání s atraktivní karoserií působil více obyčejně.

Vzadu umístěný čtyřválec o zdvihovém objemu 1 107 cm3 i díky dvojitému karburátoru nabízel dle německé normy DIN výkon 52 koní (38 kW) při 4 650 otáčkách. Točivý moment vrcholil na podobně neatraktivní hodnotě 86 Nm (při 3 500/min), ale musíte si uvědomit, že na začátku sedmdesátých let se tohle frajerské auto v provozu neztratilo. Motor byl spojen se čtyřstupňovou manuální převodovkou.

Udávaná nejvyšší rychlost 145 km/h i zrychlení na stokilometrovou rychlost za 19 sekund dnes působí úsměvně, ale na tehdejší dobu... to taky nebyla žádná sláva. Jenže nic lepšího jste prostě za železnou oponou nesehnali. Spotřeba paliva se pohybovala kolem 9 litrů, takže 35litrová nádrž stačila na zhruba 380 kilometrů. Vpředu dostalo „erko“ kotoučové brzdy vyráběné v licenci anglické firmy Dunlop.

Nesmazatelná historická stopa

Elegance a sportovní nádech pomohlo 110 R zarýt se tehdejším fanouškům značky hluboko pod kůži. Současná nostalgie Čechů vzpomínajících na auta svého dětství vyhnala ceny „erka“ k půlmilionové hranici, navíc výběr inzerovaných aut není moc velký. Kusy v dobrém stavu s nutnými renovačními zásahy stojí zhruba polovinu; výchozí „stovka“ se dá ve slušném stavu koupit kolem padesáti tisíc.

Škoda 110 R na krásném videu přímo od škodováckého muzea (Video: Škoda Auto)

Celkem se v Kvasinách vyrobilo 57 085 kusů. Začátkem sedmdesátých let stálo „erko“ nejméně 78 tisíc korun (zhruba o 22 tisíc více, než kolik stála Škoda 100), což při průměrném platu 1 950 korun znamenalo 40 měsíců bez utracení jediné koruny. Přepočteno na dnešní ceny by 110 R stálo 1 360 000 korun. AZNP nestačí 110 R vyrábět; navíc přes 90 procent vyrobených vozů oficiálně zamířilo za hranice.

Z modelu Škoda 110 R vycházelo i sportovní provedení 130 RS (standardně 130 koní a nejvyšší rychlost 220 km/h), úspěšné na závodních tratích. Třeba na slavné Rallye Monte Carlo (ve své třídě první místo v roce 1977) nebo na okruhovém Mistrovství Evropy cestovních vozů, kde Škoda získala první místo. Ale to už je jiný příběh...

Reklama

Sdílejte článek

Seznam.cz zavádí tlačítko Líbí se

Dejte redakci i ostatním čtenářům vědět, jaký obsah stojí za přečtení.

Články s nejvyšším počtem Líbí se se budou častěji zobrazovat na hlavní stránce Seznamu a přečte si je více lidí. Nikomu tak neuniknou zajímavé zprávy.