Hlavní obsah

Škoda 110 R - Mladoboleslavský hit

Foto: Archiv redakce
1. 11. 2016

Už podruhé startuji nejkrásnější československé auto s okřídleným šípem ve znaku. Tentokrát to ale vezmu zodpovědněji, protože se o to s vámi chci podělit.

Článek

Obdivuji Škodu 110 R. Jistě, můžete s tím nesouhlasit, můžete se se mnou hádat, můžete mi předhazovat Felicii nebo Popular Monte Carlo, ale osobní vkus je věcí každého a dle mého názoru z bran AZNP Mladá Boleslav, pobočný závod Kvasiny, prostě hezčí auto nevyjelo. Erko je tak nadčasové, že ve výrobě vydrželo deset kulatých let od roku 1970 do 1980 a vzniklo necelých 57 tisíc aut. Zadokolka s motorem vzadu si opravdu říká o přezdívky Škorše nebo české Porsche. A to přesto, že design vlastně vycházel z obyčejných sedanů 100/110. K jejich standardnímu čumáku se čtyřmi světlomety (některé kusy měly jen dvě paraboly) však patří kabina s jediným párem dlouhých dveří (které při zavírání vydávají typické cvaknutí), bezrámovými okny a zadní část ve stylu fastback. Podobně to od roku 1981 měl i nástupce – Škoda Garde. Líbí se mi i drobná nesouměrnost, kterou je jen jediné žebrování pod čelním oknem nebo sportovní zrcátka Beskyd. A aby to opravdu vypadalo jako Porsche, tak poklice Sprint připomínají závodní kola Fuchs.

Foto: Archiv redakce

 Jedenáctistovka OHV, čtyřrychlostní převodovka, koncepce vše vzadu a váha 880 kilo mne dodnes nenechávají chladným. Jistě, 62 koní sice není zrovna extra porce výkonu, ale zase musíte brát v úvahu limity vývoje motorů v době vzniku, stejně jako omezenost výroby v zemích východního bloku, kdy vývoj každé součástky musel být racionálně zdůvodněný a bylo nutné použití i jinde. V případě motoru to byl sedan 110 LS, který posloužil k homologaci závodních speciálů. I tak ale standardní erko zvládne se čtyřkvaltem zrychlit na stovku za 18,5 sekundy a maximálka má 145 km/h. Motor má tradiční brumlavý zvuk shodný s ostatníma starýma škodovkama, takže v tomhle ohledu se překvapení nekoná.

Foto: Archiv redakce

Unifikace a sdílená koncepce s sebou samozřejmě nese několik neduhů. Například ne zcela optimální posaz za sportovním volantem. Dělám, co můžu, abych se do erka nějak rozumně naskládal, ale není to zrovna nejjednodušší. Když sedím tak akorát, nebo alespoň tak, aby mne neškrtil pás, tak mám v celkem dobré pozici nohy. Jenže ruce jsou příliš natažené dopředu k volantu. Pokud bych se ale posunul, tak budu koleny vrážet do palubky a už se asi ani nepřipoutám. Špatná pozice za volantem ale alespoň zkrotí vaší touhu jezdit se 110 R jako s opravdovým Porsche. A jisté rozdíly jsou mezi českým a německým kupé i v kvalitě palubní desky. Ta v erku totiž působí, jak kdyby byla vyřezaná z nějakého prazvláštního molitanu a její výplň byla jen z nalakovaného polystyrénu. Jistě, na tu dobu to až tak špatné není, ale když za kastlíkem trčí nějaké roury, hned víte, že sedíte v hodně retro autě. Chvála bohu za budík tlaku oleje, jinak by to člověk považoval skoro za vtip. Naopak moderně působí unikátní kontrolka pro každý blinkr, vždyť ještě dlouho poté existoval pouze indikátor pro všechny blinkry dohromady. Blinkr ovšem necvaká, takže ho v jednom kuse zapomínáte puštěný.

Foto: Archiv redakce

Výhodou starých škodovek je jejich výborná průchodnost terénem. Každá správná stará škodovka prostě musela přejet polňačku k chatě, to se nedá nic dělat. Ani erko není výjimkou, ale lépe mu to jde na silnici. Když je před námi rovný hezký úsek s příslušným povolením, není problém s ní jet i nějakých 110 km/h. Kolik byste s ní taky chtěli jet, vždyť má 110 v názvu, jen to R tam prosím neřaďte. V zatáčkách na suchu erko krásně vykrouží požadovaný oblouk. Zadokolka zatížená motorem vás tlačí ideální stopou. Jen to nepřežeňte s nájezdovou rychlostí, přilnavost tenkých pneumatik je omezená a snadno by vás mohlo tohle kupátko vytrestat přetočením. Je to zkrátka zadokolka jak má být, se všemi výhodami i zápory. 

Řízení je poněkud tužší, ale přitom poskytuje výbornou odezvu od předních kol. Nebál bych se skoro ani použít slovo přesné. Ti, co znaji běžnou stovku, mi možná nebudou věřit, ale erko je opravdu jiné. Na socialismus mi sice taková specifičnost nesedí, ale je to příjemné zjištění. A vítám tady i pětikvalt z eMkových sedanů, byť správně by v převodovce mělo být o jeden stupeň méně. Díky tomu ale máte auto s trojkou, která snese snad všechno – od pomalé jízdy až po rychlou a je ideálním rychlostním stupněm do města. Jen to chce cit, jedničku tam prostě za jízdy nenarvete jako u dnešních aut, aby se vám složité ústrojí nerozletělo na součástky.

Foto: Archiv redakce

Škoda 110 R je výborná volba pro začínajícího veteránistu. Finančně to ale už začíná být na pováženou, ceny lezou stabilně nahoru, nicméně erko nabízí tak stylový exteriér a budí pozornost okolí, že si rádi připlatíte. Když si vezmete, jaká to už tenkrát musela být senzace mít erko, tak věřte, že dnes je to snad ještě lepší. Jen jsem si v něm pořád připadal jako v autoškole, protože sem ze sedadla spolujezdce neustále dostával příkazy typu: „Dej tam trojku“ a „Vypni si blinkr“, což byla těžká rána pro mou ješitnost. Když si ale na ony drobné nuance nutné pro řízení zvyknete a bude se vám líbit fakt, že máte české auto, je erko skvělou volbou. Ve finále vám bude závidět každý, protože skoro každý ho alespoň chvilku chtěl.

Škoda 130 RS

Ze Škody 110 R vzniklo také nejúspěšnější české závodní auto, Škoda 130 RS. Její třináctistovka byla upravena na zhruba 140 koní a díky své koncepci by automobil velmi úspěšný jak na rally, tak v okruhových závodech.

autowebAUTOWEBaUtOwEb

Reklama