Hlavní obsah

Půlstoletí řady 5: Pětkový Bavorák se během 7 generací stal ikonou, hlasujte o nejhezčí

Foto: BMW

BMW řady 5 je tu s námi už pět dekád – ale která z nich byla ta nejlepší?

15. 7. 2022

BMW řady 5 je jedním z nejvýznamnějších modelů bavorské automobilky. A přestože se rok 2022 nese hlavně v duchu oslav rovněž padesátiletého výročí sportovní divize M, která se zrodila z motorsportu, byla by chyba pětkovou řadu přehlížet. Už jen z toho důvodu, že přinesla řadu klíčových inovací.

Článek

Řada 5 se v průběhu pěti uplynulých dekád stala symbolem prestiže a komfortu, přesto ani po padesáti letech nezapomíná na své kořeny a své kvality kombinuje také se sportovním nádechem –výsledkem je jedno z nejlepších svezení ve své třídě, ne-li nejlepší. Navíc s každou novou generací vždy přinesla trhu něco nového…

1. generace – E12 (1972–1981)

Neradi živíme předsudky o tom, že první generace modelů jsou vždy ty nejvýznamnější, ale v případě pětkové řady to není daleko od pravdy. Právě generace E12 z pera Paula Bracqa dodala automobilce pomyslný „kopanec“, který potřebovala jako sůl.

V průběhu 60. let se totiž bavorské automobilce mírně řečeno nedařilo a sedan střední velikosti E12 pomohl nakopnout jednak prodeje, ale také pověst automobilky coby výrobce sportovních a sportovně laděných vozů. Dodávala se se dvěma variantami 2,0l čtyřválce, potom tu byly šestiválcové verze včetně vrcholné M535i, později přišla „vstupní“ benzinová osmnáctistovka.

2. generace – E28 (1981–1988)

E28 byla do určité míry spíše značně upravenou E12 než zcela novým modelem – jejich dveře byly dokonce zaměnitelné. Bracqův nástupce Claus Luthe se rozhodl kromě nového designu přední masky navrhnout novou kapotu ukotvenou vzadu pod čelním oknem, „přimaloval“ o něco svalnatější zadní část a nelze opomenout ani interiér se středovou konzolou orientovanou na řidiče, kterou jsme si tolik oblíbili u pozdějších BMW.

Vstupní čtyřválec 1,8 litru v nabídce zůstal, zbytek byly šestiválce. Přibyl šťavnatý 3,5l agregát z větší řady 7. „Ekonomické“ nízkootáčkové motorizace 525e a 528e s 2,7l šestiválcem s dlouhým zdvihem se charakterem blížily spíše dieselu. I ten však byl k mání – typ 524 poháněl 2,4l šestiválec o výkonu 86 koní, s turbodmychadlem pak 115 koní. Vrcholem nabídky byla první M5 s motorem ze supersportu M1.

3. generace – E34 (1988–1996)

Generace E34 zaznamenala první větší skok – kromě velkých změn v designu E34 přišla s vymoženostmi, jako je kontrola trakce, pohon všech kol a variabilní časování ventilů. Šlo také o první generaci s variantou Touring a verze 540i nabídla dokonce vidlicový osmiválec.

I to byly nepochybně důvody, proč se E34 tak dobře prodávala – zhruba dvojnásobně lépe než předchůdce. S výjimkou nového osmiválce byly motorizace téměř stejné, legenda jménem M5 se chlubila 3,5l motorem o výkonu 315 koní, pozdější 3,8l verze dávala 340 koní.

4. generace – E39 (1996–2003)

Motoristická veřejnost často nadává na excentrický design pozdější E60 z pera Chrise Bangleho, ovšem ničema Bangle pracoval už na „poslední hezké“ pětce, E39. Dostala o něco širší a rozkročenější postoj, přední ledvinky byly poprvé součástí kapoty. Verze M5 se skvělým 5,0l V8 byla nejrychlejším sedanem světa a dodnes jde o jeden nejuznávanějších emkových bavoráků.

Patrně nejzásadnějším posunem byl přechod z litinových bloků motoru na hliníkové, rostoucí zájem o naftové motory také dal vzniknout prvnímu naftovému čtyřválci, který doplnil vznětový šestiválec. E39 nabízela satelitní navigaci nebo pokrokové automatické vyrovnávání podvozku u verze Touring, takže jste se při cestě na dovolenou nemuseli bát, že budete drhnout koly o podběhy.

5. generace – E60 (2003–2010)

O největší revoluci se zasloužila patrně E60 – designově i technologicky. Design z pera Chrise Bangleho měl ke konzervativnosti daleko, na druhou stranu s odstupem času tak nějak dozrál. E60 přinesla aktivní řízení, adaptivní světlomety, adaptivní tempomat, palubní systém iDrive nebo průhledový displej.

Základní čtyřválce dodávaly 1 500 kg vážícímu autu dostatečnou, leč nepatrně vlažnou dynamiku, a to jak v benzinu, tak i v naftě. Jízdně i charakterově řadě 5 více „sedly“ šestiválce – a právě tyto verze dnes patří k poměrně spolehlivým ojetinám. V nabídce však byla i nadále osmiválcová 540i nebo M5 s vřískajícím atmosférickým 5,0l V10, díky kterému se „em-pětka“ stala postrachem supersportů.

6. generace – F10 (2010–2017)

Po rozvíření vod s E60 se BMW rozhodlo design F10 zahrát na jistotu a přišlo s poměrně konzervativním vzhledem, na kvalitě to však Pětce pranic neubralo. Úplně vedle jste nešlápli s žádným motorem – za příplatek navíc mohly být spárovány s výborným 8stupňovým automatem, ačkoliv manuál byl stále v nabídce – nicméně k nejoblíbenějším patřila (oprávněně) verze 530d.

Kdo chtěl z nafty vydolovat maximum, ten volil verzi M550d se třemi (!) turbodmychadly, ta dávala 381 koní a „krouťák“ 740 Nm. Vrcholem nabídky pak byla pochopitelně M5, která desetiválec vyměnila za dvakrát přeplňovaný osmiválec o výkonu 560 a později 600 koní. Ve verzi Active Hybrid byla F10 jedním z prvních hybridních BMW.

7. generace – G30 (od roku 2017)

Na F10 toho nebylo příliš co zlepšovat, a tak není divu, že G30 je do určité míry evolucí předchůdce – ale kde F10 nějaké ty rezervy měla, tam G30 nenechala žádný prostor pro pochyby. Tak v prvé řadě díky hojnému využití hliníku „zhubla“ celých 100 kg, což má příznivý vliv na… vlastně všechno. Designově dostala víc ostře řezaných linek a sportovního charakteru, přesto zůstala i nadále spíš decentní.

Po stránce motorizací došlo rovněž spíš k evoluci než revoluci, objevila se také první plug-in hybridní verze. Vrcholná M5 si ponechala V8 twin-turbo, kromě vyššího výkonu však nabízí nastavitelný pohon všech kol s možností pohonu pouze zadních kol.

Které BMW řady 5 je vaše nejoblíbenější?
1. generace E12
9,6 %
2. generace E28
15,9 %
3. generace E34
33,8 %
4. generace E39
21 %
5. generace E60
8,6 %
6. generace F10
3,8 %
7. generace G30
7,3 %
Celkem hlasovalo 5591 čtenářů.

Reklama

Sdílejte článek