Hlavní obsah

Blog: Patnáct aut s těmi nejvýkonnějšími atmosférickými motory

Foto: Ferrari

Zde je výčet aut, která pohánějí ty nejvýkonnější motory, které využívají čistě atmosférické plnění. Není žádným překvapením, že jedním z nich je i V12 od Ferrari

13. 6. 2021

Na atmosférické motory, tedy ty, které na rozdíl od přeplňovaných „dýchají“ tentýž vzduch jako my lidé, se dá nahlížet vícero způsoby. Buďto můžeme říct, že jsou hlučné, žíznivé, netáhnou „odspodu“ a jsou zastaralé. Nebo můžeme říct, že mívají krásný zvuk, jejich spotřeba má menší výkyvy, mají výkonovou špičku ve vysokých otáčkách a mají poměrně jednoduchou, a tedy mnohdy spolehlivější konstrukci.

Článek

Vozy z dnešního výběru pohání přesně takové motory – jde o ty nejvýkonnější atmosférické agregáty posledních zhruba dvou dekád. Ne, nehodláme je srovnávat s předchozím výběrem přeplňovaných motorů s maximálním měrným výkonem – v tomto konkrétním ohledu na ně atmosférické motory nemají, přesto je řada z nás stále upřednostňuje. A to i navzdory tomu, že do spalovacích komor nasávají stejný vzduch, jako my do plic – nebo možná právě proto.

1. Lexus LFA: 4,8l V10, 560 koní

Je docela dobře možné, že jste LFA s jeho vyjícím desetiválcem čekali. A byla by velká chyba LFA vynechat, protože jde v rámci Lexusu o podobný milník, jako je Veyron u Bugatti. Shodou okolností i Lexus na svém „milníku“ nevydělá ani korunu, protože když jej začali před cca patnácti lety vyvíjet, plány říkaly, že karoserie bude z hliníku. Když zhruba o pět let později vývoj auta dokončili, vedení řeklo: „Hele, chlapi, skrečujeme to, jo? Udělejte tu kastli znova, ale tentokrát z karbonu. Dejte si rychlý kafe a zpátky do práce.“

LFA možná nebylo nejvýkonnější ve své kategorii, ale fungovalo tak dobře a bylo tak perfekcionisticky postavené (nádržka ostřikovače je kvůli rozložení váhy vzadu), že i přesto se stalo svého času rekordmanem na Nürburgringu. A pak taky ten zvuk, panečku, ten zvuk. Schválně, mrkněte na YouTube, až se šéf vzdálí z doslechu. Jen napovíme, že maximální výkon LFA podává až v 8 700 ot./ min.

2. Aston Martin Vantage GT12: 5,9l V12, 600 koní

Jednoduchá matematika říká, že mocný dvanáctiválec vrcholného atmosférického Vantage má jen něco málo přes sto koní na litr – ale vadí to někomu? Neřekli bychom.

Zatímco LFA spoléhá na otáčky a bleskurychlou odezvu na plyn, GT12 se spoléhá na hrubou sílu a pomáhá si velkým zdvihovým objemem – výsledkem je, že takový motor má i bez turbodmychadla zátah prakticky v jakýchkoliv otáčkách. Inu, ony ty velkoobjemové motory taky mají něco do sebe – snad něco bude i na tom americkém pořekadle „Objem ničím nenahradíš“…

3. Ferrari 458 Speciale: 4,5l V8, 605 koní

Než se světu představil nástupce 458 v podobě typu 488 GTB, ptali se tehdy novináři technického ředitele u Ferrari, kterým tehdy byl Roberto Fedeli, zda je možné posunout motor 458 výkonově dál. A on tehdy nostalgicky odvětil: „Pro silniční auto nelze. Jsme na vrcholu toho, co nabízí atmosférický motor, pro naše osmiválce je 605 koní naprosté maximum,“ nechal se tehdy v roce 2014 slyšet.

A Fedeli zřejmě nekecal, protože velmi podobný motor vyvinuli i v Porsche, kde pomáhal společně s elektromotory pohánět model 918 Spyder. A tento jejich motor sám o sobě podával téměř totožný výkon jako jednotka ve vrcholné 458 Speciale. Důležité tedy je, že pokud vám čistě náhodou odpočívá v garáží jedna 458 Speciale, budete vědět, že až se při projížďce v omračujících 9 000 ot./ min. dostanete k maximálnímu výkonu, poznáte, že motor ze sebe vydal naprosté maximum.

4. Lamborghini Huracán: 5,2l V10, 610 koní

Budoucnost Huracánu je nejistá – bude jeho nástupce mít přeplňovaný osmiválec? Nebo nebude mít spalovací motor vůbec? Nikdo zatím neví. Technicky vzato se sem může započítat i Audi R8 V10 Plus, protože pohonnou jednotku a řadu dalších komponentů s Huracánem sdílí. Faktem však je, že jako jedno z mála aut v našem výběru se tato úchvatná strojovna – 5,2litrový desetiválec – stále vyrábí. Takže pokud náhodou najdete na zahradě poklad, víte, za co jej utratit. Rádo se stalo.

5. Porsche Carrera GT: 5,7l V10, 612 koní

Pravda, Carrera GT je v tomto výběru tak trochu starý mazák – ale stále zasluhuje respekt. A díky tomu, že dokázala vyděsit i takového machra, jakým je Walter Röhrl, získala jakousi tajemnou auru nebezpečného auta, které každý touží zkrotit, což se ostatně některým stalo osudným. Navíc jde o jedno z úplně posledních „analogových“ hyperaut s minimem elektroniky a manuální převodovkou.

6. Mercedes SLS AMG Black Series: 6,2l V8, 631 koní

Bylo by trestuhodné vynechat v našem výběru jeden z nejlepších osmiválců minulé dekády, který se objevil hned v několika modelech – ve třídě C, E, SL, S a mnohých dalších, dokonce i v terénní třídě G.

Vrcholnou iterací pak patrně byla verze v typu SLS AMG Black Series – tady se v Affalterbachu opravdu vyřádili. Důkazem budiž, že motor, který umí rozpoutat zemětřesení, váží pouhých 205 kilogramů. Velmi slušné!

7. McLaren F1: 6.1l V12, 627 koní

Napjatě jste čekali, zda na něj nezapomeneme, viďte? Opomenout „ef-jedničku“ nešlo, neboť jde o nejdůležitější superauto devadesátých let a navíc mu titul nejrychlejšího vozu světa vydržel celou jednu dekádu. Mimochodem, věděli jste, že jde stále o nejrychlejší silniční auto poháněné atmosférickým motorem?

8. SRT Viper ACR: 8,4l V10, 645 koní

Starosvětský Viper působí trochu archaicky dokonce i v této společnosti – možná i proto už se přestal vyrábět. Ale není to škoda? Auto, kde jste mohli kořeny motoru vystopovat až k nákladnímu pick-upu, prostě nepopiratelně má jakési zvláštní kouzlo. Viper možná nevyje jako LFA ani neštěká jako Huracán, ale díky více než osmilitrovému objemu měl ohromný točivý moment, a tak mu nevadil ani ten ohromný přítlak, který verze ACR generovala.

Kromě toho s ním divize SRT objela nespočet okruhů v USA i ve světě, aby na nich s ACR stanovila rekordy pro produkční auta – jmenovitě Laguna Seca, Willow Springs, Road Atlanta a samozřejmě svého času držel i rekord na slavné Nordschleife.

9. Lamborghini Murciélago SV: 6,5l V12, 670 koní

Další adept na poslech, tedy až se vaši kolegové trochu vzdálí. 6,5l V12 v Murciélagu měla jeden z možná nejoduševnělejších zvuků – asi jako slon, který troubí na vuvuzelu. I motor Murciélaga má velmi dlouhou tradici, neboť jeho kořeny by vás zavedly až k legendární Miuře. A těch padesát let vývoje vyvrcholilo tímto – typem LP670-4 SV.

10. Pagani Zonda: 7,3 litru, až 700 koní (nebo i více)

Tady zkrátka nešlo jinak než napsat Zondu obecně, protože za ta léta vzniklo takové nepřeberné množství verzí, že by se v tom vyznal snad jen pan Pagani osobně.

V těch nejsilnějších silničních verzích výkon atakoval hranici sedmi set koní, u některých jednokusových zakázkových edicí to prý bylo i něco přes 700 koní. U okruhové verze Zonda R potom jeho šestilitrová verze dávala výkon 740 koní, Zonda Revolucion pak dávala 789 koní. Kupodivu současná Huayra ve vrcholné verzi R opět nabídne stejný motor, jako měla Zonda R.

11. Gordon Murray Automotive T.50: 3,9l V12, 654 až 725 koní

Tady je to s tou vzestupnou tendencí podobně jako u Zondy trochu náročnější, protože silniční verze GMA T.50 dává výkon 654 koní, avšak okruhová verze T.50s Niki Lauda dosahuje výkonu až 725 koňských sil.

Je příjemné vidět, že se někdo stará o to, aby atmosférické dvanáctiválce ještě jednu dekádu vydržely – a konstruktérský génius Gordon Murray rozhodně ví, jak na to!

12. Aston Martin One-77: 7,3l V12, 750 koní

Když zhruba před deseti lety „vyjela“ tato kráska s tajemným označením, které Britové s oblibou vyslovují „One-Double Seven“, uplatnili na ní v Gaydonu všechny možné technologie, ke kterým měli tehdy přístup. Šlo prostě o výkladní skříň.

Kromě úchvatných technologií, ze kterých těží silniční Astony dodnes, tu byl i úchvatný motor, s jehož vývojem pomáhal Cosworth. Tomu odpovídala i cena, vůz se tehdy prodával za milion liber. Dnes stojí dvojnásobek (cca 60 milionů Kč)…

13. Lamborghini Aventador SVJ: 6,5l V12, 770 koní

V srdcích těch z nás, kteří vyrůstali na Diablu, bude i nadále hrát prim Murciélago – avšak i Aventador zaslouží uznání. 770 koní je na auto nějakým záhadným způsobem schválené pro silniční provoz úžasný výkon. Výhodou oproti předchůdci budiž, že umí šlehat plameny z výfuku.

14. Ferrari 812: 6,5l V12, 800 koní

Zde se patrně dostáváme na vrchol možností atmosférického dvanáctiválce – dál už to půjde jen horko těžko, ačkoliv nejnovější verze 812 slibuje až 830 koní. Je navíc docela dobře možné, že typ 812 je pro dvanáctiválce Ferrari labutí písní.

15. Aston Martin Valkyrie: 6,5l V12, 1 000 koní

Na závěr si jako bonus představme motor, který je jako z jiného světa. Jde o 6,5l V12 od firmy Cosworth, který bude pohánět hypersport Aston Martin Valkyrie.

Víme, že už Aston Martin Victor pohání velmi potentní motor, ale „Valkýra“ je zase o kus jinde. A co je ještě více šokující – jde o motor, který pohání vůz schválený k silničnímu provozu. Na atmosférický motor má i velmi slušný měrný výkon, konkrétně 150 koní na litr.

Reklama

Sdílejte článek
Související témata: