V12

Je to k nevíře, ale Lamborghini Murciélago se začalo vyrábět už v roce 2001, jde tedy o první Lamborghini, u jehož vývoje bylo mateřské Audi od začátku. A ačkoliv je dnešní Aventador někde úplně jinde a po stránce výkonů jej v lecčem předčí i „kompaktní“ nebo chcete-li „baby Lambo“ Huracán, stále má Murciélago svůj nezaměnitelný charakter. Možná, že i proto dnes opravdu zachovalé kusy stojí téměř stejně jako nový Aventador.

Jeden z nejvzácnějších, nejlákavějších a také nejrychlejších sedanů 90. let se vydražil v aukci v kanadském Ontariu za skoro rozumných 55 tisíc dolarů, tedy zhruba 1,2 milionu Kč. Ne, není ve stavu nového vozu, vlastně má docela slušný nájezd. Ale jde o takovou vzácnost, že si zkrátka zasloužilo naši pozornost.

Spousta motoristů si ráda připlácí za takzvané „sportovní pakety“ – ať už jde o majitele Škodovek, Hyundaiů, Audi, BMW či Mercedesů. Auto s ním vypadá šik a samozřejmě i trochu sportovně, navíc neznalci si myslí, že máte v garáži pravou sportovní verzi. A komu se nechce utrácet za celé pakety, tak si na internetu pořídí alespoň „sportovní“ odznáčky. Věděli jste ale, že pojem „sportovní paket“ se může týkat i takového auta, jako je vůz od italské automobilky Pagani?

Na atmosférické motory, tedy ty, které na rozdíl od přeplňovaných „dýchají“ tentýž vzduch jako my lidé, se dá nahlížet vícero způsoby. Buďto můžeme říct, že jsou hlučné, žíznivé, netáhnou „odspodu“ a jsou zastaralé. Nebo můžeme říct, že mívají krásný zvuk, jejich spotřeba má menší výkyvy, mají výkonovou špičku ve vysokých otáčkách a mají poměrně jednoduchou, a tedy mnohdy spolehlivější konstrukci.

Čeká automobilismus ve dvacátých letech jednadvacátého století renesance? Dost možná. Britská dílna RML Group totiž staví malosériový vůz s poměrně moderní a, co si budeme povídat, spolehlivější technikou. Renesance coby umělecký sloh měla tendence se hodně „ohlížet přes rameno“ zpět k antice – podobně se ohlížejí i lidé z RML Group, a zachovávají tak klasický design, který až podezřele připomíná staré Ferrari 250 GT s krátkým rozvorem ze šedesátých let minulého století.

Jak víme, konec výroby (údajně) páchnoucích, hlučných, neekologických a neekonomických vozů spalujících fosilní paliva, které my automobiloví šílenci tolik milujeme, se neodvratně blíží. Zde však platí ono staré přísloví, že vše špatné je k něčemu dobré, a tak se v posledních letech rozrůstá trh s takzvanými „restomody“. Spalovací motor jako takový tedy ještě neřekl poslední slovo – ani zdaleka, jak se zdá.

Čím dál více výrobců upouští od žíznivých, ale nesmírně charismatických atmosférických dvanáctiválců. Třeba takový McLaren se před časem nechal slyšet, že motory V12 jsou dokonce odsouzeny k zániku – přitom jejich nejikoničtější a nejslavnější model, typ F1, poháněla právě atmosférická „vé-dvanáctka“. Zdá se, že jednou z těch pár posledních bašt tohoto ohroženého druhu (bavíme-li se o silničních vozech), je italské Ferrari.