Patrik Hála

Debat o kontroverzním designu už snad bylo dost, teď zase něco o pohonu. Nová BMW M3 a M4 totiž nově nabízí ve verzi Competition (to je ta o výkonu 510 koní) také pohon všech kol. A ano, jedná se o ten vychytaný přepínatelný systém, který dávají i do M5!

Jak už víme, pojem restomod se zpravidla používá pro klasická auta, která někdo zrenovuje a nacpe je moderní technikou – takže sice mají jejich krásné tvary, ale už ne jejich letitou techniku háklivou na poruchy. Jinými slovy, jde o to nejlepší z obou světů – a všichni jsou spokojení. A kdyby wikipedie uměla mluvit, řekla by vám, že hot rod je opět klasický (zpravidla americký) vůz, upravený za účelem co nejlepší akcelerace a maximální rychlost. Tak nás napadá – kam zařadit tohoto modrého krasavce?

Asi se (nejen v naší redakci) najde hned několik nadšenců, kteří někdy zatoužili po nějakém vytrvalostním speciálu, ideálně po nějakém tom vítězi nejtradičnějšího z vytrvalostních závodů – 24 hodin Le Mans. Jmenovat by se dalo hned několik vozů různých značek, ale kdybychom si teď u piva společně sedli a zkoušeli je všechny vyjmenovat, všichni bychom si jistě vzpomněli na Porsche…

Závod Pikes Peak, konající se na stejnojmenné hoře v americkém státě Colorado, má velmi slušnou tradici a vlastně jde dost možná o nejslavnější vrchařský závod na světě. Svou tradici tam má i automobilka Bentley – až donedávna se to však týkalo spíše vrcholných verzí silničních vozů než těch ryze závodních. To se má ale v roce 2021 změnit, Bentley do závodu nasadí speciálně upravený vůz Continental GT3 Pikes Peak!

Toto balisticky rychlé GT je s námi už pěknou řádku let – automobilka z britského Crewe jej představila vlastně už v roce 2001. Za tu dobu Continental urazil dlouhou cestu a my byli svědky nespočtu různých variant, kromě standardního GT to byly verze Speed či Supersports, přičemž každá z nich se dokonce objevila i v otevřené verzi, kterou v Bentley prozaicky nazývají prostě Convertible. Ono se to nezdá, ale léto už je za rohem…

Automobilový průmysl se pomalu, ale jistě mění takovým způsobem, že dost možná bude za dvacet k nepoznání. A zatímco my staromilci si budeme udržovat své „spalováky“, dokud to jen půjde, dává tato automobilová „změna paradigmatu“ prostor zcela novým hráčům, neboť na rozdíl od aut se spalovacími motory tu v elektromobilitě zatím nikdo není vyloženě lídrem. Jsou však tací, kteří mají do budoucna velmi slušně našlápnuto…

Elektrifikace je v automobilovém průmyslu už takřka všudypřítomná, a tak kdo nevyrábí, nebo alespoň nevyvíjí auto poháněné elektřinou, jako by nebyl. Technologie elektromobilů není dnes už sice v plenkách, stále by se pořád dalo říct, že je nanejvýš v předškolním věku. Jenže tato technologie roste jako z vody a pomalu, ale jistě se daří buď zcela odstraňovat, či alespoň potlačovat vrozené neduhy elektromotorů. Řada výrobců si tak teď pokládá otázku, jakým způsobem je nejlepší tu elektrickou energii získat. Hyundai do budoucna počítá s vodíkem!

400 kusů? To musí být určitě překlep! Chyba lávky, je tomu opravdu tak, a věřte nebo ne, čtyři stovky vyrobených kusů je na závodní auto vlastně velmi slušné číslo. Jak víme, Lamborghini se v poslední době poměrně dobře daří, a tak se pochlubili i s jubilejním čtyřstým vyrobeným Huracánem v závodní verzi. Navíc nezapomínejme, že byly časy, kdy Lamborghini bylo rádo za 400 vyrobených kusů silničního vozu.

Ta nevyléčitelně nemocná část společnosti, kterou zpravidla nazýváme motoristickými nadšenci, se obvykle dělí na dva tábory – jedni nedají dopustit na stará auta s jednoduchou technikou a minimem elektroniky. Druzí jsou zase velmi nakloněni novým výstřelkům, jako je třeba aktivní aerodynamika, vyspělé přeplňování, vektorování hnací a brzdné síly, a tak bychom mohli pokračovat. Existují však způsoby, jak tyto dvě filozofie alespoň částečně skloubit dohromady.