Hlavní obsah

RML SWB je Ferrari 250 GT pro 21. století

Foto: RML Group

RML Short Wheelbase vypadá jako klasické auto, ale pohání jej (relativně) moderní motor a zároveň nabídne komfort jako navigaci a elektrická sedadla

20. 5. 2021

Čeká automobilismus ve dvacátých letech jednadvacátého století renesance? Dost možná. Britská dílna RML Group totiž staví malosériový vůz s poměrně moderní a, co si budeme povídat, spolehlivější technikou. Renesance coby umělecký sloh měla tendence se hodně „ohlížet přes rameno“ zpět k antice – podobně se ohlížejí i lidé z RML Group, a zachovávají tak klasický design, který až podezřele připomíná staré Ferrari 250 GT s krátkým rozvorem ze šedesátých let minulého století.

Článek

Šedesátá léta by dost možná mohla být časem považována za antiku automobilového průmyslu – hlavní byla jednoduchost a logičnost tehdejšího designu, zároveň však technologie byly pomalu ale jistě na vzestupu, a z motorů tak bylo možné vydolovat poměrně slušný výkon. Jmenujme třeba závodní vozy Ford GT40 nebo Porsche 917 z této doby, které jsou rychlé i na dnešní poměry. Zároveň tehdy neexistovaly regulace a omezení, které by tento nespoutaný výkon krotily.

Foto: RML Group

RML je odborník v oblasti motorsportu, OEM produkce i elektrifikace. A ve volných chvílích oživují klasická auta jako třeba Ferrari 250…

Možná právě proto se šedesátá léta často považují za zlatou éru automobilismu, kdo ví. Jisté však je, že měla něco do sebe. Britská společnost RML Group, sídlící v Northants ve Velké Británii, by s tímto pravděpodobně souhlasila, neboť v jejich dílnách vzniká něco, co je na jednu stranu neuvěřitelně povědomé, ale zároveň disponuje poměrně moderní technikou – výtvor se jmenuje RML Short Wheelbase.

Jméno je poměrně zvláštní, ale ve skutečnosti je poměrně prozaické. Jelikož se vůz kompletně nechá inspirovat ikonickým Ferrari 250 GT SWB (neboli Short Wheelbase) s krátkým rozvorem, skoro se nabízí, že sice mohli v RML vymyslet atraktivnější název, avšak jen sotva výstižnější.

I ten slovní obrat „poměrně“ moderní technika je vlastně na místě – pod ladnou a harmonickou kapotáží se ukrývá 5,5l atmosférický dvanáctiválec z jiného italského grand toureru, konkrétně z Ferrari 550 Maranello. A dokonce je tu spřažen i s jeho manuálním šestikvaltem s otevřenou kulisou řazení. Takhle nějak začíná velmi nadějný scénář pro řidičskou nirvánu.

Foto: RML Group

Klasické tvary skrývají techniku z devadesátých let pod kapotou a v interiéru technologie dneška

Je tedy evidentní, že s technikou z devadesátých let pojede RML SWB o něco lépe než originální Ferrari 250 GT s krátkým rozvorem. Výrobce uvádí, že 480 atmosférických koní rozhýbe tohoto krasavce na stovku za 4,1 sekundy a bude pokračovat až magickou třístovku. O takových výkonech se mohlo staré „dvěstěpadesátce“ jen zdát! Ve skutečnosti je stavba od RML Group dokonce rychlejší, než dárcovské 550 Maranello, neboť je při hmotnosti 1 470 kilogramů podstatně lehčí – už jen tzv. „suchá“ hmotnost Maranella totiž atakovala 1 700 kilogramů.

I přes skvělé výkony však vůz není prvoplánově vyvíjen kvůli výkonům, jak ostatně přiznává i výkonný ředitel Michael Mallock: „Náš vůz Short Wheelbase nikdy nebyl zamýšlen s cílem překonávat rekordy v akceleraci nebo maximální rychlosti, jak je dnes typické pro sportovní vozy.“ Jasně tím naznačuje, že RML Short Wheelbase se neobrací k „antice“ jen v rovině designu, ale i v rovině filozofie – jde tu hlavně o požitek z jízdy.

„Naše auto se od této moderní soutěživosti odvrací, místo toho jsme se zaměřili na poskytnutí mnohem organičtějšího řidičského zážitku, tedy s menší intervencí technologie a s využitelnějšími výkony. Přitom je však vůz stále dostatečně pohodlný na to, aby si jej člověk mohl vychutnat i na běžných silnicích.“

Věřte nebo ne, ale ty klíčové technologie jsou veskrze moderní. Karoserie je z karbonu. Sedadla jsou elektrická. Ve firmě RML tím jasně chtějí naznačit, že nejde ani tak o znovuobjevení již osvědčeného receptu, ale spíše upravení jeho chuti dle potřeb dnešních konzumentů.

Vůz dokonce není přesně kopie 1:1 – jednak kvůli pohodlí a komfortu na palubě a také kvůli splnění moderních pravidel, zejména těch bezpečnostních. Výsledkem je, že do tohoto „Ferrari 250“ se pohodlně usadí i člověk s výškou nad 180 cm, aniž by musel být profesionálním trenérem jógy. A kromě toho se počítá s instalací moderních systémů, jako je navigace, klimatizace nebo spárování s telefonem. Takže ještě jednou – tohle není oživení starého Ferrari 250. Je to Ferrari 250 pro jedenadvacáté století.

Reklama

Sdílejte článek
Související témata: