Nejlepší auto, které Ferrari postavil – Vzácné 410 Sport jde do aukce, zamiloval si jej i Shelby

Po skončení druhé světové války zažíval motorsport nejen v Americe boom. V roce 1948 navíc vznikla asociace SCCA, která pořádala regionální závody, což byla ideální příležitost pro ambiciózní nadšence, kteří měli našetřeno pěkných pár dolarů.

Jedním z takových nadšenců byl i John Edgar, bývalý závodník na vodních člunech, velký automobilový fanda a později ředitel týmu John Edgar Racing. Kombinace podomácku upraveného britského sporťáku MG TC a tehdy nadějného mladíka Phila Hilla v závodech SCCA nesla své ovoce – až do jednoho osudového dne.

V březnu 1951 na závodě v kalifornském Palm Springs si Hill s MG opět vedl skvěle, byl tu však vůz, na který nestačil. Šlo o rudý italský sporťák Ferrari 166 Barchetta pilotovaný ostříleným mazákem Jimem Kimberlym. Edgar věděl, že „rudý italský sporťák“ jednou musí mít.

Tehdy Edgar zjistil, že mít přátele na těch správných místech je k nezaplacení. Jeho dobrý kamarád Henry Manney měl vazby přímo na automobilku Ferrari, potažmo závodní tým Scuderia Ferrari a dostala se k němu informace, že je na prodej vysloužilý speciál 340 America, se kterým Scuderia startovala v závodech Le Mans a Mille Miglia. Slovo dalo slovo, Edgar vypsal šek a auto mohlo být naloděno k cestě přes půl světa. Už nebylo cesty zpět – tým Edgar Racing bude v sezoně 1953 soutěže SCCA startovat na voze Ferrari!

Edgar se začal obávat o zdraví mladíčka Hilla, za volantem dvanáctiválcového monstra jej tedy nahradil zkušený jezdec John McAfee. Vítězství střídalo vítězství a tým Edgar vyhrál celou sezonu SCCA v letech 1953 i 1954. Edgar později koupil i mrštný čtyřválcový vůz Ferrari 857 Sport na technické tratě. To nejlepší však mělo teprve přijít…

V roce 1955 byl tým Enza Ferrariho jedním z předních uchazečů o titul v Šampionátu sportovních vozů. Vrcholem sezony tehdy byl slavný a notoricky nebezpečný závod Carrera Panamericana, pětidenní distanční závod napříč Střední Amerikou, který končil na americko-mexických hranicích.

Speciálně za tímto účelem začali v Maranellu vyvíjet Ferrari 410 Sport, vůz, který se nepodobal ničemu, co do té doby opustilo brány maranellské továrny. Katastrofa v Le Mans v roce 1955 sezonu předčasně ukončila, a tak se Enzo Ferrari soustředil na přípravy na sezonu následující..

Carroll Shelby sice pomohl Fordu porazit Enza Ferrariho v Le Mans, byly však doby, kdy Shelby stál na Enzově straně barikády. Po skončení angažmá v továrním týmu většinou závodní vozy z Maranella mířily do rukou soukromníků, a díky svým vazbám na Maranello byl John Edgar schopen se dostat k jednomu z pouhých dvou úchvatných Ferrari 410 Sport.

Ještě předtím však stihl za volant vozu s číslem šasi 0598 CM usednout legendární jezdec Juan Manuel Fangio, například v lednu 1956 na klání 1000 km Buenos Aires. V srpnu 1956 už byl vůz prodán do Ameriky, aby působil ve službách týmu Edgar Racing.

Jedním z nejlepších jezdců v Severní Americe tehdy byl Carroll Shelby. John Edgar jej tedy doslova „zlanařil“, aby odešel od konkurenčního týmu Paravano Racing pod záminkou, že o úpravy vozu se bude starat přidělený mechanik – což Tony Paravano ve svém týmu neumožňoval.

Smlouvu Shelby s Edgarem podepsali už v červenci 1956, pak se čekalo jen na auto. A Seafair 1956, úplně první start Carrolla Shelbyho na voze 410 Sport, předčil všechna očekávání – vyhlášený závod u jezera Washington ve stejnojmenném státě Shelby s přehledem vyhrál.

Ředitel týmu Edgar Racing i nadále zůstal v kontaktu s Enzem Ferrarim, a tak byl „Il Commendatore“ o úspěších šasi 0598 CM dobře informován – korespondence, kde sám Enzo Ferrari Shelbymu gratuluje k úspěchům, jsou dodnes dochovány.

Ferrari 410 Sport si později vysloužilo přezdívku „Edgar’s Modena Monster“, což byla zasloužená přezdívka. 4,9litrový V12 byl speciálně upraven – díky dvojitému zapalování a třem dvoukomorovým karburátorům Weber výkon dosahoval na svou dobu špičkových 400 koní.

Taková ohromná síla v té době neměla obdoby, v kombinaci se Shelbyho šikovnýma rukama šlo o zbraň. Památným se stal závod v Palm Springs v létě 1956, kdy Shelby svedl krásný souboj s bývalým jezdcem týmu Edgar, Philem Hillem. Shelby nakonec vyhrál s rozdílem 0,5 sekundy, později však přiznal, že by díky výkonové převaze býval vyhrál i s větším rozdílem, ale že si užíval ten skvělý souboj.

Převaha silného Ferrari se nakonec začala vytrácet, přesto si Shelby na typu 410 Sport připsal celkem 8 vítězství a 10 umístění „na bedně“ během 40 závodů. John Edgar nakonec podepsal smlouvu s Maserati, kde bylo podmínkou, že Carroll Shelby už nesmí usednout za volant Ferrari.

Jelikož byl však Shelby na vrcholu své závodnické kariéry, přesvědčil ředitele týmu k ještě jednomu poslednímu startu. V závanu nostalgie Edgar přikývl a smlouvu s Maserati roztrhal. Poslední společný tanec Shelbyho a typu 410 proběhl kde jinde než v Palm Springs v roce 1958, kde brali skvělé druhé místo – i z tohoto památného závodu se podařilo trofej dochovat.

Zdá se to skoro pohádkové, ale jakmile Shelby kvůli zdravotním problémům skončil se závoděním, přestalo se týmu Edgar Racing dařit. Pořád byli mezi nejlepšími, ale už to zkrátka nebylo ono – John Edgar se tak roku 1959 rozhodl tým prodat, a to včetně Ferrari 410 Sport.

Začátkem 60. let vůz koupil sběratel a svého času americký importér Ferrari, Luigi Chinetti. Ten chtěl typ 410 opět vrátit do závodů, pravidla ale nařizovala uzavřenou kabinu – experimentální kabina však Ferrari 410 natolik zpomalovala, že z těchto pokusů sešlo. Typ 410 Sport už si zkrátka chtěl odpočinout.

Vůz po vystřídání několika majitelů skončil v rukou sběratele Chrise Coxe, díky kterému se po letech na výstavě „Fabulous Fifties“, věnované sportovním vozům z 50. let, typ 410 S opět shledal se Shelbym. Právě tehdy legendární konstruktér na nádrži zanechal autogram se vzkazem: „Pan Ferrari mi řekl, že tohle je nejlepší auto, které kdy postavil.“

Vůz, tou dobou ve skvělém stavu, pak posbíral nespočet ocenění na přehlídkách elegance. Po smrti Shelbyho v roce 2012 byl vystaven na přehlídce v kalifornském Pebble Beach jako pocta slavnému konstruktérovi a závodníkovi. V tomto roce také prošel impozantní 4,9l V12 kompletní generálkou.

Historickou hodnotu vozu dokládá i samotná automobilka Ferrari – šasi 0598 CM bylo vybráno jako jeden ze 60 nejvýznamnějších a nejhodnotnějších vozů v rámci oslav 60. výročí založení značky Ferrari.

Vůz, který vznikl v pouhých dvou exemplářích a do kterého usedla ta největší esa svojí doby, má dnes nesmírnou hodnotu – cena se odhaduje v desítkách milionů dolarů. Co myslíte, dostane se do desítky nejdražších vozů na světě?