Hlavní obsah

Reportáže: Toyota Eco Race – zkuste si, jak umíte za volantem šetřit

Foto: Toyota / Jan Kasl
13. 11. 2019

Automobilky se mohou o snižování emisí snažit sebevíc, můžou cpát do svých čtyřkolových novinek menší a menší motory plné úsporných technologií, ale pokud se je řidiči nenaučí využívat a nebudou jezdit šetrněji, je celá ta úporná snaha zbytečná. Proto jsme zkusili z hybridního pohonného ústrojí Toyoty dostat to nejnižší číslo, jaké jsme jen uměli. Což zní nudně, ale byla to překvapivě zábava!

Článek

Pokud jde o pozvání na závody, jsem vždycky pro! Vzrušení z rychlé jízdy na uzavřeném okruhu se totiž vyrovná je máloco. Ale když se ukázalo, že se pojede na Pražském okruhu a místo nejvyšší rychlosti půjde o nejnižší spotřebu, byl jsem přece jen trochu zklamaný. Jenže pozvánka už byla potvrzená… a nakonec by z toho mohla být zajímavá řidičská výzva, ne?

Příprava na oba druhy závodu je překvapivě stejná – kvalitně se vyspat pro lepší koncentraci, posnídat jen zlehka kvůli úspoře hmotnosti a nazout ošmajdané tenisky, ve kterých mám lepší cit na pedálech. Akorát helmu a rukavice jsem mohl nechat doma, ty by ve velké Toyotě Camry (méně luxusním sourozenci Lexusu ES) na obyčejné silnici působily nadbytečně. Proč ne, další úspora hmotnosti…

Foto: Toyota / Jan Kasl

Závodní letka hybridních Toyot – Corolla, RAV4 a Camry

Tedy ne, že by na nějakém tom kilu u 1,6 tuny vážící (plus další metrák druhého člena posádky), skoro pětimetrové limuzíny příliš záleželo. Jenže Camry má v rukávu trumf – hybridní pohon. Ten při zpomalování schraňuje kinetickou energii do baterie (takže se obejde bez zásuvky) a mění ji na energii elektrickou, kterou následně využívá elektromotor k pohonu, takže ulehčuje benzinovému 2,5litru při rychlejších rozjezdech, navíc při pomalejší jízdě, plachtění ustálenou rychlostí nebo poskakování v zácpě jedete dokonce pouze na ni.

Foto: Toyota / Jan Kasl

Předstartovní studování trasy: „První je doleva a pak se když tak někoho zeptáme...“

Funguje to skvěle, ale musíte tomu přece jen trochu přizpůsobit svůj řidičský styl. Na rovinkách na plynu třeba nemůžu stát jako na rýči a jen tam sypat další kvalty, jako v běžném závodě. Naopak ho musím pravým chodidlem jen lechtat, abych co nejvíc využil elektromotor hybridního ústrojí a benzinový motor nechal odpočívat. Brzdit pak musím také zlehka, aby zpomalení oddřel elektromotor rekuperující energii, místo aby se pohybová energie neefektivně unikla ve formě tepla zahřátých brzdových kotoučů a prachu z destiček. Takhle citlivý přístup velmi účinně pomáhá šetřit palivo.

Foto: Toyota / Jan Kasl

Velké Camry nevypadá jako nejúspornější auto, ale na silnici se předvedlo ve skvělém světle a dosáhlo velmi slušného výsledku

Hlavní heslo je ale pořád stejné, jako u každé jízdy na spotřebu – plynulost. Zrychlovat a brzdit jemně, držet si odstup od ostatních aut, pozorně sledovat dopravu a předvídat, čímž se vyhnete zbytečnému brzdění a následné akceleraci, která spotřebuje nejvíc paliva. Do kopce se pak spíš ploužíte, ale z kopce to můžete pěkně pustit, a když semafor ze zelené zblikne na žlutou, musíte sebrat odvahu a projet to. Díky nečekané obratnosti a stabilitě podvozku Camry jsem taky nemusel do zatáček moc brzdit, prostě jsem se pevně držel volantu a poslal to tam. Úžasná poddajnost zase znamenala, že jsem nemusel přibrzďovat ani před retardéry, protože se přes ně Camry jen ladně přehouplo.

Odměnou za jemné zacházení s pedály nám byla konečná spotřeba 4,3 l/100 km (což odpovídá papírové hodnotě kombinované spotřeby), naši více než 40kilometrovou trasu jsme přitom absolvovali z 52 % čistě na elektřinu čili zadarmo. Ani to ale nestačilo na vítězství – té nejlepší posádce se podařilo stlačit spotřebu velkého Camry na těžko uvěřitelných 4,1 litru, nejlepší RAV4 jela za 4,4 litru a vítězná posádka s Corollou dokonce dosáhla 3,3 litru!

Foto: Jakub Deml

Ekonoměr nás pochválil, ale pořád tu byl prostor pro zlepšení

Samozřejmě bych teď mohl vysypat z rukávu celou řadu závodnických výmluv (hustá doprava, mokré silnice,…), ale faktem je, že jsme prostě nejeli dost něžně a pomalu. I tak jsme byli brzdou provozu – auta nás předjížděla, bílé dodávky troubily, jindy tak líné tahače nás tlačily před sebou a v kopci by nás nejspíš předběhla i babka s taškami plnými nákupu. Jako by se svět za okny najednou začal přehrávat dvojnásobnou rychlostí. Kdybychom s ním srovnali krok, jelo by Camry za nějakých 5,5 litru – což je pořád vynikající hodnota na tak velké auto s benzinovým motorem (prakticky odpovídá dieselu).

Takže jestli je někde potenciál na snižování emisí, pak je to v místě mezi sedačkou a volantem. Kdyby všichni trochu ubrali na plynu a přidali na plynulosti, jezdili bychom všichni laciněji a doprava by se příjemně zklidnila. A ano, jezdit na spotřebu je nuda, ale když to pojmete jako řidičskou výzvu, když zkusíte vymáčknout z celého auta ten nejlepší výkon (tedy nejnižší spotřebu), je to taky zábava, skoro jako při opravdovém závodě. Skoro.

autowebAUTOWEBaUtOwEb

Reklama