Hlavní obsah

Cenově dostupné malé auto koupíte u nás i dnes, jen musíte víc hledat. My našli tři zajímavé nástupce Škody Citigo

Foto: Jiří Čermák

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Je tomu už pár let, co pole nových aut vyklidila Škoda Citigo, která patřila mezi populární a cenově dostupná vozidla mladoboleslavské automobilky. Dnes je ovšem v segmentu miniaut takřka vymeteno, nicméně i v té troše přeživších se dá najít její plnohodnotný nástupce. Kdo to bude? Fiat 500, Mitsubishi Space Star nebo Dacia Spring?

Článek

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Malá auta se už dnes výrobcům příliš nevyplatí dělat, a to jednak kvůli emisím a také proto, že na nich není taková marže. Segment miniaut tak v Česku prakticky skomírá a najdeme v něm jen jednotky modelů.

Foto: Jiří Čermák

Citigo je pryč, takže co místo něj?

Ovšem nebylo tomu tak vždy. V dobách, kdy městským nákupním taškám kralovala Škoda Citigo a doháněl ji Hyundai i10, platila i třída malinkých aut za žádanou. Ale co dnes? Dá se zde ještě najít adekvátní praktická náhrada za populární škodovku?

Postavili jsme proti sobě hybridní Fiat 500, spalovací Mitsubishi Space Star a elektrickou Dacii Spring, abychom zjistili, který z těchto adeptů má šanci Citigo suplovat i v dnešní době.

Analogový klasik

Mitsubishi Space Star se nabízí jakožto „pětidvéřko“ a na svůj segment působí docela robustním dojmem. S rozměry 3 845 × 1 665 × 1 505 mm jde o lehce většího prcka, který navíc hostí hluboký kufr o objemu 235 litrů.

Dopředu si model svítí výhradně halogenovými lampami s dvouvláknovou žárovkou, což znamená o něco nižší svítivost. Na druhou stranu si tu žárovku vyměníte svépomocí. Vůz jde vybavit také paketem sport za 22 990 Kč (na snímcích), což mu dodá větší šmrnc.

Foto: Jiří Čermák

Za sportovnější vzhled si u Space Staru musíte připlatit.

Za praktické považujeme také obyčejné kliky s dobrou ergonomií, včetně kliky víka kufru. Zkrátka dobrá manipulace, pět dveří, snadné nastupování. To jsou body plus.

V interiéru pak ihned poznáte, že je auto koncepčně starší, nicméně i sem dorazily technologie současné doby. Třeba takový infosystém už nabídne bezdrátovou podporu Apple CarPlay / Android Auto, případně i tovární navigaci. Navíc obsahuje jen pár nastavení a je přehledný.

Foto: Jiří Čermák

Pětimístný interiér je koncepčně starší, ale vybavený.

Budíky jsou klasické analogové s primitivním palubním počítačem. Většinu funkcí jde řešit pomocí ovladačů, a to včetně ventilace, kde najdeme ještě tradiční „sporáky“ neboli otočné voliče. A co je nejstylovější? Startovací tlačítko vlevo jako u Porsche a bezklíčové zamykání u vyšších výbav. Potěšily nás též pohodlné sedačky, jako jediné z testovaných s možností výhřevu.

Na druhou stranu model nemá žádné moderní asistenční systémy, protože takový hlídač slepého úhlu nebo monitoring provozu za vozidlem se ve městě fakt hodí. Z toho vyplývá, že auto nemá ani parkovací senzory a sází výhradně na kameru, která je standardem až od vyšších výbav.

Foto: Jiří Čermák

Vzadu je celkem slušně místa.

Kvalitativně slabší je audiosystém, volant jde nastavit pouze výškově. Chtěli bychom zde mít loketní opěrku, nicméně bohužel. Na druhou stranu se dovnitř vejdou i vysocí lidé s výškou okolo 190 cm a dlouhonozí řidiči si své „kytary“ budou mít také kam složit.

Pohonnou jednotkou vozu je pak konstrukčně jednoduchý zážehový tříválec 1,2 litru o výkonu 72 koní a krouťáku 102 Nm. Převodovka je buď pětirychlostní manuální, popřípadě variátor CVT.

Foto: Jiří Čermák

Srdcem modelu je zážehová dvanáctistovka o 72 koních.

Jezdili jsme s oběma variantami (manuálem dříve), nicméně na courání po městě nám přišel variátor přece jen komfortnější, byť jeho typický projev rozzuřeného vysavače držícího v akceleraci vyšší otáčky může kdejakého řidiče vyděsit. Ale takhle běžné CVT prostě pracuje.

Manuál určitě potěší všechny, které ještě baví řadit, potažmo chtějí mít lepší zrychlení z nuly na sto (14,1 s vs. 15,8 s) nebo nižší papírovou spotřebu a pořizovací cenu.

Foto: Jiří Čermák

Jednoduchá technika je vykoupena o něco vyšší spotřebou.

Dále nás u Space Staru potěšil příjemný průměr otáčení 9,2 metru, pohotovostní hmotnost pod tunu a palivový tank o objemu 35 litrů. Normovaná spotřeba je u zkoušené nejvyšší výbavy s CVT 5,5 litru (manuál 4,9–5,0 l / 100 km), nicméně náš březnový průměr na zimních pneu se zakotvil na 5,9 litru na sto.

Při ceně 40 Kč za litr benzinu se tak dostáváme k nákladu na 100 km na 220 Kč papírově, potažmo 236 Kč dle našeho měření. Papírový dojezd na jednu nádrž pak činí teoreticky 636 km, nicméně s naším březnovým měřením 593 km.

Mitsubishi Space Spar začíná na ceně 294 760 Kč s manuálem, nicméně v základu chybí například klimatizace, kvůli níž musíte jít do vyšší výbavy za 306 760 Kč. Abyste dostali parkovací kameru, musíte jít zase výše a zaplatit 323 760 Kč nebo si k prvním dvěma stupňům připlatit paket s navigací za 29 990 Kč. Provedení CVT poté startuje od 356 760 Kč, nicméně tam už máte střední výbavu, kde najdete jak klimu, tak třeba couvací kameru standardně.

Stylový fešák

Ryze třídveřová karoserie čtyřmístného modelu Fiat 500 s rozměry 3 571 × 1 488 × 1 627 mm sází hlavně na tradici a stylovost, kterou reprezentují oblé tvary připomínající rozkošné vajíčko. Praktické je i otevírání třetích dveří, které jsou lehké, avšak kryjí pouze 185litrový zavazadelník. Přístup dopředu je díky širokým dveřím skvělý, nicméně zadní sedadla jsou určena spíše pro malé děti v sedačce.

Foto: Jiří Čermák

Fiat 500 je kompaktní a vysoce stylový už v rámci základu.

Automobil si na cestu svítí halogenovými lampami, ovšem umístěnými v čočce. To sice šetří místo, ale u takovýchto bodových světel je všeobecně daleko ostřejší přechod mezi světlem světel / tmou okolí v rámci světelného kuželu vnímaného řidičem.

Interiér vozidla je pak vskutku stylový a příjemně designovaný. Rozvržení ovladačů v méně prostorné kabině navíc dává smysl, nicméně pokud máte kolem 190 cm na výšku, už to s kontaktem se stropem budete mít na těsno. V našem případě nás zachránilo otevření clonky prosklené střechy, díky níž je z auta dobře vidět na horní semafory.

Foto: Jiří Čermák

Interiér ladí barevně i designem.

Multifunkční volant je stavitelný jen výškově. Naprosto skvěle čitelný a graficky propracovaný je centrální digitální budík s podrobným barevným palubním počítačem a zobrazovačem vzdálenosti parkovacích senzorů.

Uprostřed palubky má své místo jednoduchý infosystém s tovární navigací a podporou Apple CarPlay / Android Auto. Také zde je jen minimum nastavení. Přišla by sice vhod i parkovací kamera, ovšem automobil sází výhradně na zadní senzory.

Foto: Jiří Čermák

Tím, že jde o „třídvéřko“, navíc čtyřmístné, je přístup dozadu omezenější.

Řadicí páka výhradně šestirychlostní manuální převodovky je dobře umístěná a pohodlně se s ní pracuje. Stejně jako u Mitsubishi bychom tu chtěli loketní opěrku, nicméně ani tady jsme nepochodili. A vyhřívaná sedadla? Zapomeňte, nenabízí se.

Dále oceňujeme jednoduché tlačítkové ovládání automatické klimatizace a hluboký kastlík u spolujezdce. Bezklíčové startování není k dispozici, takže jedině klasický klíček s dálkovým odemykáním. Asistenti opět chybí, proto tu nehledejte žádný monitoring slepého úhlu nebo jiné městské pomocníky.

Foto: Jiří Čermák

Motor je úsporný, ale mimo město poměrně líný.

Při samotné jízdě zaujme zejména režim posilovače řízení City, kdy v nízkých rychlostech lze auto ovládat doslova jedním prstem. Na druhou stranu je automobil ze všech zkoušených nejlínější, přestože má mild-hybridní litrový tříválec o výkonu 70 koní a síle 90 Nm.

Fiat 500 váží bez řidiče lehce přes tunu, takže je o cirka sto kilo těžší než Space Star, což už na dynamice v nízkých rychlostech poznáte, a to navzdory lepšímu zrychlení z nuly na sto za 13,8 sekundy.

Foto: Jiří Čermák

U hybridního Fiatu 500 nás překvapila vyšší hmotnost.

Mild-hybridní ústrojí ovšem šetří palivo po kapkách, proto automobil umí při rychlostech pod zhruba 20 km/h a níže vypnout motor a systémy vozidla živit z malé baterky. Navíc má tenhle prcek díky hybridu schopnost regenerativního brzdění elektromotorem.

Výsledkem je komická spotřeba 4,6 litru papírově a 4,9 litru na sto námi naměřená na zimních pneu. Díky 35litrové nádrži tak vozidlo zvládne papírově ujet asi 760 km, zatímco v rámci našeho měření 714 km. Nákladově pak sto kiláků při ceně benzinu 40 Kč/l vychází na nějakých 184 Kč teoreticky, potažmo na 196 Kč v rámci našeho testu.

Fiat 500 hatchback se v základu prodává výhradně s mild-hybridním tříválcem a šestirychlostním manuálem od 339 000 Kč a zahrnuje manuální klimu. Chcete-li variantu Cabrio pro fajnšmekry, pak zaplatíte 424 900 Kč.

Největší smysl ovšem dává investice do Hatchback edice Italia Dolcevita, která vyjde na 394 900 Kč, ale najdeme v ní praktickou výbavu (liťáky, digiklima, mlhovky, senzory parkování, tempomat a další užitečné prvky) za jinak příplatkových 57 000 Kč k základu. Ušetříte tak nejen 13 000 Kč za jinak příplatkový lak (standard je červená), ale i něco málo z ceny standardu + paketu.

Laciný elektromobil

Pětidveřový čtyřmístný model Spring sice nedávno prošel modernizací, nicméně na první vozy si klienti musí ještě chvíli počkat. Současné provedení se navíc dá koupit za výhodné peníze, jen ne úplně u nás, tedy pokud nechcete tu zcela nejvyšší výbavu.

Foto: Jiří Čermák

Dacia Spring má postoj spíše jako crossover.

Spring s rozměry 3 734 × 1 579 × 1 516 mm se spíše profiluje do role jakéhosi městského crossoveru, čemuž odpovídá lehce outdoorový design, ale i vyvýšené lampy LED denního svícení evokující atletický dojem. Auto má jako jeho ostatní parťáci hlavní halogenové lampy, nicméně kufrem všechny porazí díky objemu 290 litrů.

Dovnitř vozu s jedním stěračem čelního skla se dostanete pomocí centrálního zamykání s dálkovým ovládáním, bezklíčový vstup a start má z této trojice jen Space Star. Kabina je jinak přehlídka tvrdého (a občas vrzavého) plastového království s velmi jednoduše řešenými ovládacími prvky. A to jak, co se týče volantu nebo digitálních budíků, tak z hlediska infosystému.

Foto: Jiří Čermák

Čtyřmístný interiér by šel přirovnat k plastovému království.

Ten opět nabídne pár funkcí, snadnou orientaci, zastaralou grafiku, nicméně nechybí tovární navigace nebo praktická Apple CarPlay / Android Auto konektivita. Důležitým tlačítkem je ovladač ECO na palubce, který elektromobil přepne do úsporného režimu.

Model nabídne jak parkovací kameru, tak zadní parkovací senzory, což je do města ideální. Chybí ovšem podobně jako u srovnávaných konkurentů praktické asistenční systémy vhodné pro město. Nanejvýš tu máte omezovač rychlosti, aby vás nečapl nějaký radar. Tempomat na rozdíl od konkurentů chybí úplně.

Foto: Jiří Čermák

Model nabídne čtyři místa k sezení.

Uvnitř jsme si oblíbili obří kastlík spolujezdce a k zahození nejsou ani koženkové sedačky s integrovanými hlavovými opěrkami, ovšem bez výhřevu. Za nedostatky naopak považujeme málo místa pro řidiče (hlavně po levé straně), slabý audiosystém, absenci loketní opěrky, absenci nosičů na nápoje (kelímky), absenci výškově stavitelné sedačky řidiče a nemožnost jakéhokoliv nastavení tvrdého volantu.

Rytmus života vozidlu udává elektromotor o výkonu 65 koní a točivém momentu 113 Nm, čímž se Spring stává modelem s největším krouťákem z trojice. Využitelná kapacita baterky je 26,8 kWh a zrychlení z nuly na sto autu zabere 13,7 sekundy, čímž opět v rámci srovnání vítězí. Vzhledem k takřka okamžitě dostupnému točivému momentu má auto citelnější zátah už odspodu.

Foto: Jiří Čermák

Díky elektromotoru je Spring z testované trojice nejsvižnější.

Díky elektropohonu automobil o pohotovostní hmotnosti 975 kg rychle topí, ovšem zase je více znatelné jeho slabé odhlučnění. Spring se na druhou stranu snadno řídí, nicméně kvůli vyšší stavbě karoserie a úzkým pneumatikám je méně stabilní zejména v situacích, kdy se do karoserie opře boční vítr.

S řidičem elektrický Spring váží tunu a padesát kilo a papírově spotřebuje 11,9 kWh na sto, nicméně reálně jsme na zimních pneu naměřili 16,8 kWh. Řečí dojezdu je auto otypované na 220 km, nicméně námi naměřený dojezd byl 159,5 km na jedno plné nabití.

Foto: Jiří Čermák

V zimě a na zimních pneu jde spotřeba znatelně nahoru, což platí prakticky u všech elektroaut.

Finanční náklad na sto ujetých kilometrů při ceně 13 Kč na kWh DC / 8 Kč na kWh AC (DC nabíjení až 30 kW) je v rámci normované spotřeby 155 Kč / 95,2 Kč, ovšem se zohledněním námi naměřených výsledků jde o sumu 218,4 Kč / 134,4 Kč. Jestliže budete nabíjet levněji nebo doma, pak se dostanete na ještě nižší částky. A v tom tkví potenciální výhodnost Dacie Spring.

Cenově si pak můžete laciný předfaceliftovaný Spring pořídit například z Německa, kde u nás neprodávané slabé základní provedení stojí asi 350 000 Kč s tamní 19% DPH. Budete-li brát auto v Česku, pak se připravte na to, že u tohoto modelu před modernizací v nejvyšší výbavě Extreme je doporučená cena od 576 400 Kč s DPH.

Závěrečné shrnutí

Mitsubishi Space Star platí za etalon koncepčně starého, ale technicky jednoduchého auta s modernizací tam, kde to doba/klientela žádala. Atraktivnější exteriér sice stojí nějaké peníze navíc a motorizace si řekne o něco víc benzinu, na druhou stranu volíte mezi manuálem a automatem. Navíc poměr cena/výkon je vyvážený.

Fiat 500 je ze všech třech testovaných nejúspornější a má i s přispěním City režimu posilovače řízení nejlepší účinnost pro jízdu ve městě, nicméně za jeho hranicemi je zbytečně líný. Vnitřek vozu je vysloveně útulný, ergonomie slušná. Někomu by mohl vadit pouze manuál, ve vybavenějším provedení i vyšší pořizovací cena.

Na Springu od Dacie je pak znát, že jde kvůli elektropohonu o auto plné kompromisů, což má zčásti vylepšit facelift, nicméně stále jde a patrně i v rámci modernizace půjde o laciné auto, jehož hlavní předností bude jednoduché ovládání, velký kufr, a pokud máte přístup k levné elektřině, tak i velmi levný provoz, byť vykoupený vyšší pořizovací cenou.

Za vítěze našeho srovnání a důstojnou náhradu Škody Citigo tedy lze prohlásit Mitsubishi Space Star, ovšem stát-li proti Space Staru modernější Hyundai i10 (cena od 279 990 Kč), potažmo Kia Picanto (299 980 Kč), byl by souboj této dvojice o něco těsnější. Nutno ovšem podotknout, že mnoho řidičů chce stále ještě normální auto klasické koncepce, od čehož se Jihokorejci pomalu odklání, ale Japonci u Space Staru prozatím ne. Vůz tak svoje koncepční stáří může u určité sorty potenciálních zájemců využít jako silný nákupní argument. Jsou zkrátka řidiči, kteří stále chtějí „normální“ auto.

Space Star CVT500 HybridSpring EV
Motor 1,2 litru1,0 litruelektro
Výkon71 k70 k65 k
Toč. moment102 Nm92 Nm113 Nm
PřevodovkaCVT6. st man.1 st.
Spotřeba (WLTP)5,3–5,5 l/100 km4,6 km/100 km11,9 kWh/100 km
Spotřeba měřená5,9 l/100 km4,9 l/100 km16,8 kWh/100 km
Náklad/100 km (WLTP)220 Kč184 Kč155 Kč
Náklad/100 km měřená236 Kč196 Kč218 Kč
Zrychl. 0–100 km/h15,8 s13,8 s13,7 s
Velikost nádrže35 l35 l26,8 kWh
Objem kufru235 l185 l290 l
Průměr otáčení9,2 m9,3 m9,6 m
Délka3 845 mm3 571 mm3 734 mm
Šířka1 665 mm1 627 mm1 579 mm
Výška1 505 mm1 488 mm1 516 mm
Rozvor2 450 mm2 300 mm2 423 mm
Pohotovostní hmot.910 kg1 002 kg975 kg
Počet míst544
Cena od356 760 Kč339 900 Kč576 400 Kč

Reklama

Načítám