Nejlevnější elektromobil Dacia Spring moc parády nenadělá, ale umí ušetřit fůru peněz

Dacia Spring je v první řadě dost rozporuplná. Většina lidí ji nejspíš příkře odsoudí za to, že za dvojnásobek ceny Sandera nedostanete dvojnásobek auta. Vlastně dostanete auto ještě menší, méně vybavené, hůř jezdící, se směšným výkonem a velmi omezeným dojezdem, navíc technicky a zpracováním tak jednoduché a laciné, až to bolí. Za více než půl milionu? To se nenechte vysmát!

Jenže je i jiný způsob, jak se na Spring dívat, a to z pohledu přínosu. Na trhu nenajdete levnější elektromobil, který by (pří)městské dojíždění zvládl takhle jednoduše, pohodlně a lacino. BMW a MINI, Honda nebo Mazda si za auto podobné velikosti a užitné hodnoty (ačkoliv pochopitelně daleko lépe navržené, zpracované a vybavené) řeknou klidně o dvojnásobek. Najednou začne Spring dávat velký smysl…

S přihlédnutím k ceně konkurentů je Spring vlastně docela v pohodě. Je dost velký pro dva, ale vmáčknou se do něj i čtyři, kufr je taky solidně použitelný, přitom je celé auto tak mrňavé, že se snadno proplétá městskou dopravou a hravě ho vmáčknete i na ta nejmenší parkovací místa (k tomu vám dopomáhá skvělý rejd a zadní parkovací senzory s kamerou).

Řízení je dětsky snadné, stačí vám k němu prakticky jen jedna ruka (volant jde opravdu zlehka) a jedna noha (ve většině situací stačí povolit nohu na plynu a auto si rekuperací přibrzdí samo). Podvozek je sice trochu uskákaný (to víte, úzké a vysoké auto), takže kočičí hlavy moc nemusí, ale s rozbitým povrchem si poradí. Nabízí také dost obratnosti a jistota v zatáčkách a je vyšší, než si za volantem vůbec troufnete otestovat – sedíte totiž dost vysoko, jakoby „na autě“ místo „v autě“, což je sice super pro na/vystupování, výhled ven a přehled na silnici, ale horší pro řidičskou jistotu. Moc to však nevadí, Spring beztak není žádný závoďák…

Což vám jasně potvrdí jeho dynamika v přímce. Výkonu totiž nemá na rozdávání, těch 45 koní ze sebe dokážou vymáčknout i některé lepší kuchyňské mixéry a domácí vysavače. Jenže okamžité reakce a instantní zátah 125 Nm z něj pořád dělají jedno z těch rychlejších aut při rozjezdu od semaforů. A to v naprosté tichosti přirozené pro elektrický pohon. Dálničním přesunům se ve vlastním zájmu snažte raději vyhýbat, ale okresky zvládá Spring se ctí a ve městě se cítí jako ryba ve vodě – přesně tak byl ostatně navržený.

Jeho kouzlo však není jen v tichém provozu, jednoduchém řízení a pohodlném svezení. Je to i v tom, jak lacino to dokáže dělat. I při aktuální průměrné ceně elektřiny kolem šesti korun za kWh (při využití nižšího „elektromobilního“ tarifu D27d jste dokonce pod čtyřmi korunami) a spotřebě pohybující se v průměru kolem 13 kWh/100 km (to je číslo i za zimu s topením, v létě „na okna“ se klidně přiblížíte číslovce deset) dojdete k provozní částce „za palivo“ na úrovni 0,80 Kč/km – což je naprosto bezkonkurenční hodnota!

Další kupu peněz vám Spring ušetří při návštěvách servisu, které jsou sice každoroční (některé elektromobily již zvládnou dvouletý servisní interval), ale spíše zdvořilostní – technik auto jen prohlédne a vymění kabinový filtr, na čtvrtý rok je v plánu výměna brzdové kapaliny a rok na to také chladicí kapaliny, v servisním plánu se počítá i s výměnou 12V baterie. Ve finále vás tak celý servis na pět let vyjde na nějakých 14 tisíc s daní, takže provozní náklady elektrického Springu jsou jeho obrovskou výhodou. A další kačky ušetří Pražáci (v budoucnu možná i obyvatelé jiných měst) na parkování. Dodejme ještě, že záruku na auto máte 3 roky (nebo 100 000 km, ale to nejspíš jen tak nenajedete) a na trakční baterii 8 let/160 000 km.

Nebudeme vám tu ale nic barvit na růžovo – Dacia Spring není nijak zázračné auto a některé věci vás na ní budou vyloženě vytáčet. Třeba šílená kombinace plastového volantu (který není radost držet) a koženkových sedaček (ve kterých se budete potit; základní verze má ale látkové), absence držáku na nápoje (musíte si ho přikoupit v příslušenství) nebo mizerného displeje infotainmentu (na slunci na něm nic nevidíte a při stisknutí ho musíte poctivě promáčknout), o vyloženě laciném zpracování ani nemluvě (už dlouho jsme v kabině neviděli odhalené šrouby) – to je slabota i na Dacii.

Ale bavíme se tu o s přehledem nejlacinějším elektromobilu na trhu, který svůj úkol – i když velmi specifický (úsporné příměstské dojíždění s možností nabíjení doma/v práci) – zvládá se ctí a především s bezkonkurenčně nízkými náklady. A vzhledem k absenci konkurence stejně nemáte moc na výběr…

A kdo je vlastně konkurencí? V mezičase našeho dlouhodobého testu podražil Spring skoro o padesát tisíc a Dacia si za něj momentálně řekne o 511 900 Kč za základní verzi Essential, resp. o 556 400 Kč za vyšší Expression (multimediální systém, čalounění umělou kůží, rezerva a možnost DC nabíjení za příplatek 15 tisíc korun). Cenově je tedy nejblíže Smart EQ fortwo, ten je ale jen dvoumístný a parametry nemá o mnoho lepší (i když zpracování ano). Za Nissan Leaf byste dali skoro o tři sta tisíc víc, takže reálně je největší konkurencí Springu spíš ojetý (ostatně jako u většiny Dacií) Leaf druhé nebo první generace, Ioniq, 500e nebo Citigo-e iV. A to je už hodně k zamyšlení…