Hlavní obsah

Test ojetiny: Fiat 500 s automatem je požehnání

Foto: Dalibor Žák

Vykašlete se už na ta oteklá zbytečná SUV. Lidé často chtějí malá a stylová autíčka, jako je třeba tenhle roztomilý Fiat 500. Můžete ho klidně brát spíše jako módní doplněk než auto, ale na ježdění po městě a okolí je to snad to nejlepší, co si můžete pořídit.

Článek

Ukažte mi, komu se nelíbí novodobý Fiat 500. A já vám řeknu, že je divný. Vlastně neznám nikoho, kdo by o tomhle autě řekl, že je ošklivé. Jistě, určitý typ chlapů by se v něm asi nechtěl vidět, ale tohle auto mají všichni rádi. Je roztomilé, stylové a lidé se na něj usmívají.

Fiat 500 jsme tu už jednou v testech ojetin měli, ale když jsme minule se Škodou Citigo zahájili takový miniseriál o kompaktních městských autech, určitě není od věci si právě Fiat 500 připomenout. A abychom to trochu oživili, půjčili jsme si verzi s automatem.

Samočinné řazení je u nás stále populárnější. Ne snad, že by lidé neuměli řadit, ale zpohodlněli jsme, v jedné ruce chceme držet mobil, i když se to nesmí, a v kolonách je stejně práce se spojkou a pákou otrava. Do města je prostě automat ideální.

S automatem jich moc není

Na test jsme si v Auto ESA půjčili Fiat 500 s motorem 1.2i kombinovaný s robotizovanou pětistupňovou převodovkou. Auto z roku 2015 mělo na tachometru 75 000 km a prodejce za něj chtěl v době testu 220 000 Kč.

Foto: Dalibor Žák

Testované auto se samočinným řazením se možná zdá za 220 tisíc Kč jako moc drahé, ale v aktuální nabídce „pětistovek“ s automatem je to jeden z nejlevnějších kusů

Ačkoli se Fiat 500 stále prodává velice dobře, trh ojetin nabídkou zrovna nepřetéká. Aktuálně je na trhu zhruba něco přes stovku ojetin s cenami začínajícími u 75 000 korun. Ovšem realistická nabídka startuje u 90 tisíc. Hezké kusy s rozumným nájezdem pořád stojí od 130 tisíc nahoru. Většina aut má základní dvanáctistovku a manuál.

Nabídka vozů s automatem je o poznání skromnější. Možná i to je důvodem vyšších cen, protože pěkná „pětistovka“, navíc s automatem, se vždycky prodá velice dobře. Nejlevnější Fiat 500 s automatem jsme u nás našli za 135 tisíc korun, většina ojetin ale stále stojí přes 200 tisíc. Vůz s nízkým nájezdem bude stát 300 000 Kč, na dostřel základní ceně nového auta.

Ještě bychom mohli připomenout, že Fiat 500 se na náš trh dostává i v plně elektrické verzi. Jedná se o vůz původně určený pro USA, samozřejmě i ten má samočinné řazení, respektive jednostupňovou převodovku. Tomu se ale budeme věnovat jindy. Dnes bude řeč o klasické benzinové verzi.

Pro ženy ideál

Fiat 500 se nekupuje kvůli tomu, jak jezdí, ale kvůli tomu, jak vypadá. Nikdo nepochybuje o tom, že tohle auto je určené hlavně pro ženy a do města. Tomu je uzpůsobeno dost věcí včetně ergonomie a polohy za volantem. To ale neznamená, že by se s fiatem nedalo jezdit i na dovolenou k moři. Jen to bude o kompromisech a toho nafukovacího žraloka budete muset nechat doma.

Foto: Dalibor Žák

Design interiéru skutečně nenaznačuje, že by byl Fiat 500 auto pro drsňáky. Holčičí design je ale roztomilý a za 13 let na trhu ho nebylo potřeba radikálně měnit

Z auta ale není špatně vidět, naopak. Jeho rohy se dají docela dobře odhadnout a Fiat se vejde úplně všude. S motorem 1,2 l má navíc velice slušný poloměr otáčení (s motory 1,4 l je to horší) a parkování je s ním hračka. Alternativně šlo objednat i zadní parkovací senzory, ale úplně nutné tady nejsou.

Ačkoli má Fiat 500 i dvě zadní sedačky, reálně se dá používat ve dvou, s omezením ve třech. Kufr je ale dostatečný a pojme běžný nákup. Navíc jdou zadní sedadla sklopit (a při troše snahy i úplně vyndat) a pak Fiat pojme i trochu větší předměty. Na stěhování to není, ale kdo nejezdí neustále v obsazení „čtyři z tanku a pes“, stěžovat si na prostor snad nebude.

Foto: Dalibor Žák

Fiat 500 nebyl zamýšlen jako stěhovák, ale na běžné nákupy kufr stačí a v případě potřeby jdou sklopit zadní sedačky. Vzhledem k rozměrům auta je interiér velice dobře využit

Z povahy věci je jasné, že na dálniční etapy vysokým tempem tohle auto není dělané. Motor 1,2 l ale nezklame. Má sice skromných 69 koní, ale díky lineární charakteristice a nízké hmotnosti (pod 900 kg) celého auta akceleruje na první tři rychlosti obstojně.

Robotizovaná převodovka Dualogic nejprve působí podivně, ale člověk si rychle zvykne. A vlastně to není tak strašné. Rozjezdy zvládá bez cukání, zbytečně motor nepodtáčí, nebojí se podřadit. Navíc jí lze pomoci manuální volbou rychlosti, a to bez toho, aby bylo hutné neustále přepínat mezi automatickým a ručním režimem.

Foto: Dalibor Žák

Samočinná převodovka rozšiřuje potenciální okruh zákazníků i na lidi, kteří například nemohou řadit ze zdravotních důvodů. Na funkci si člověk rychle zvykne, logika ovládání manuálního režimu je přirozená a správná

Stačí ťuknout dopředu do voliče a převodovka podřadí. A hlavně, zůstane podřazeno, dokud nezačnete zase pozvolně akcelerovat. Lze tak třeba efektivně brzdit motorem z kopce a šetřit docela slabé brzdy. V manuálním režimu převodovka poslouchá a pochybuji, že by průměrný řidič zvládl přeřazení u klasického „háčka“ rychleji.

Foto: Dalibor Žák

Pro lidi, kteří nemají pro práci se spojkovým pedálem cit a které ruční řazení znervózňuje, je automat vysvobození. Lze pochybovat, že průměrný řidič by řadil rychleji a logičtěji než „robot“ ve Fiatu 500

Na rovinu řeknu, že jsem se nejprve kombinace motoru a převodovky děsil, ale brzy jsem si zvykl, naučil se s převodovkou pracovat a teď mohu sám za sebe říci, že bych snad už ani tohle roztomilé městské autíčko s manuálem nechtěl. Spotřeba se po týdnu jezdění v příměstském režimu včetně několika dálničních etap vyšším tempem ustálila na velice hezké hodnotě 5,8 l/100 km. Aspoň tedy podle palubního počítače.

Bude „robot“ zlobit?

Techniku Fiatu 500 jsme podrobně rozebrali ve starším článku. Jen tedy připomeneme, že motor 1.2i ještě ze staré řady FIRE je to nejlepší a nejspolehlivější, co můžete v „pětistovce“ pořídit. Stačí každý rok nebo po 15 000 km měnit olej, po 60 000 km vyměnit svíčky, každých pět let nebo 120 000 km vyměnit řemenové rozvody a bude sloužit.

Foto: Dalibor Žák

Benzinová dvanáctistovka s nepřímým vstřikováním a jednoduchou technikou je při dodržování servisních zásad nesmrtelný motor. Robotizovaná převodovka většinou nezlobí. S jejím servisem to ale není úplně jednoduché

A co automat? Budou s ním potíže? Principiálně se jedná o mechanickou převodovku s elektrohydraulickým ovládáním klasické spojky. Z toho vyplývá, že samotná spojka je spotřební díl podléhající běžnému opotřebení závislému na stylu jízdy. Hodně městských rozjezdů se samozřejmě na životnosti spojky projeví a někteří majitelé už měnili spojku po 40 000 km.

Na kondici se projevuje i způsob, jakým řidič jezdí v kolonách. Stejně jako u dvouspojkových převodovek (například 7DSG od koncernu VW) není vhodné chovat se k převodovce stejně jako v případě klasického automatu s měničem. Při stání je tak potřeba stát na brzdě a při rozjezdech dát autu přidáním plynu pokyn, aby jelo. Rozjezdy a popojíždění uvolňováním brzdy bez plynu, jak to jde u klasického automatu nebo CVT, životnosti spojky zrovna nepomohou.

Servis, když už se bude v převodovce hrabat, ale také nesmí provedené práce odfláknout. Převodovku je potřeba důkladně diagnostikovat, a pokud je opravdu nutné vyměnit spojku, tak je následně třeba převodovku překalibrovat na novou spojku. Diagnostika také odhalí, jestli je v převodovce potřebný tlak oleje a podobně.

Foto: Dalibor Žák

Po postupných modernizacích jezdí Fiat 500 od prvního drobného faceliftu obstojně. Motor 1.2i s robotizovanou převodovkou vydržel v nabídce dodnes. Vlastně není důvod si tohle auto pořád nekoupit jako úplně nové

Občas se stává, že převodovka odmítá řadit a píše, že „nelze zvolit rychlost“. Vedle nefunkčních aktuátorů může být problém i v elektrice. Stačí, aby byl přerušen jeden kabel, případně k tomu může dojít i při podpětí v síti. A to se u starších fiatů se zkorodovaným kostřením stává.

Jinak se ale nedá říci, že by tahle robotizovaná převodovka byla nespolehlivý střep. Opravy stylem „pokus-omyl“ ale nikam nevedou a mnohdy neodborný servis nadělá ještě větší paseku. Každý dobrý diagnostik ví, že je potřeba najít příčinu a tu řešit, ať už je elektronického nebo čistě mechanického rázu.

Foto: Dalibor Žák

Z výběru vynechte auta, která sloužila k rozvážce jídla či jiným podobným činnostem. Taková toho už budou mít za sebou hodně. Také pozor na dovozy bez historie a dokumentace

Jinak Fiat 500 vážné problémy netrápí, spíše takové ty běžné drobnosti. První ročníky měly hodně problematický posilovač řízení (repase za 6 000 korun, nový díl za 20 tisíc), občasné výpadky elektroinstalace jsou už taková klasika (pozor, zrovna u modelu 500 to není tak špatné, jak se říká), ale mnohdy je jejich příčina naprosto banální.

U modelu 500 je celkově kvalita a spolehlivost velmi slušná, ale po letech je potřeba se smířit s korozí výfuku, korozí podvozkových dílů a bohužel už i korozí velmi exponovaných částí karoserie. Určitě zvažte investici do preventivní dodatečné ochrany spodku a dutin.

Ačkoli šla „pětistovka“ široce specifikovat, na trhu ojetin si vybírat nemůžete a obvykle musíte brát to, co je k dispozici. Hlavně se rozhodujte podle celkového stavu a chtějte rozumně ojeté auto s historií, ideálně českého původu. Velký pozor si dejte na vozy po rozvozech jídla či jiné reklamní vozy. I když ty se s automatem tak často nevyskytují.

Celkové hodnocení: Fiat 500 1.2i Dualogic

Ačkoli se robotizovaná převodovka ve Fiatu 500 kultivovaností a komfortem nemůže klasickým automatům s hydrodynamickým měničem rovnat, není to žádná katastrofa. Pokud někdo prostě Fiat 500 chce a řadit neumí (nebo jen nechce či ze zdravotních důvodů nemůže), není důvod tohle auto ze svého výběru vynechat. Kouzlo a roztomilost Fiatu 500 je tak dostupná opravdu každému.

Reklama

Související témata:
Načítám