Hlavní obsah

Americký luxus: Devět metrů přepychu, alkoholu a neprůhledných oken. Tak se žije v limuzíně

Foto: Lukáš Volšický

Tenhle bílý jezevčík má skoro 9 metrů na délku. Řídili jsme ho!

1. 11. 2022

U automobilů si každý přijde na své. Chcete syrový roadster, malý hatchback, velké SUV nebo třeba obojživelník? Pokud máte dost peněz, není problém. Jenže co když toužíte po pořádně dlouhém jezevčíkovi? A jak taková limuzína vzniká? To jsme zjišťovali na zadních sedadlech i za volantem.

Článek

Lincoln Continental, navíc v prodloužené verzi a ještě s profesionálním šoférem k ruce? To se vskutku netestuje každý den. Jak takové auto ovšem vzniká, čím je specifické řízení a co všechno najdete vzadu? Spousta otázek, málo odpovědí, tak už nezahálejme.

Foto: Lukáš Volšický

Dlouhým limuzínám se příznačně říká jezevčíci

O výrobu prodloužených limuzín, lidově zvaných jezevčíků, se obvykle starají specializované firmy, které mají certifikaci i podporu od výrobce výchozích vozidel. A právě takto vznikl i tento superdlouhý Continental z roku 2019.

Část komponentů pro samotnou přestavbu totiž dodává samotná fabrika, protože ta jako jediná disponuje lisy a raznicemi potřebnými pro profilované díly na natažení boků.

Foto: Lukáš Volšický

Po natažení má Continental necelých 9 metrů

Testovaný Lincoln byl prodloužen o 140 palců (3,55 m), takže má nyní necelých devět metrů na délku. Zvolené natažení není jen tak, naopak bylo důkladně propočtené, aby se vůz s celkem devíti místy k sezení vešel do 3,5tuny.

Dříve měly klasické limuzíny rám, takže nepotřebovaly takové výztuhy, nicméně dnes už řada výrobců vsadila na samonosné karoserie, proto i úpravci jezevčíků museli přidat na zpevnění. Konkrétně tento Lincoln je zesílený jak na podvozku, tak v samotných prazích.

Foto: Lukáš Volšický

Dříve měly limuzíny rám, dnes se objevují modely se samonosnou karoserií

Co se týče specifikace, tak kvůli ní se většinou jezdí/létá přímo do továrny osobně, protože výbavovým stropem je pouze tučnost vašeho konta.

Důvodem je jednoduše také fakt, že si celý interiér vybíráte a navrhujete podle sebe. Mimo délky prodloužení či typu odpružení volíte počet i tvar vnitřních sedadel, obložení salonu, zdali chcete bary, lednice, televize, dále výkon topení, klimatizaci.

Foto: Lukáš Volšický

Interiér limuzíny je obvykle zakázkovou záležitostí na přání

Není problém dovnitř zastavět třeba postel anebo výkonné odsávání kouře, abyste si svůj kubánský doutník mohli vychutnat v klidu a soukromí. Jde zkrátka skoro vše a je to jen o penězích.

Nemyslete si však, že Američané jsou pilní přestavbáři. Řadu věcí si musel majitel této limuzíny dodělat sám, a rozhodně nešlo o zanedbatelné položky. Přepracované je například zadní vzduchové a přední klasické odpružení nebo vnější osvětlení.

Foto: Lukáš Volšický

Námi testovaný kousek nabídne celkem 9 míst k sezení včetně řidiče

Aby to jelo i do kopce

Pod kapotou bílého Continentalu pracuje zážehový 3,7litrový atmosférický šestiválec, který se továrně pyšní výkonem 309 koní. Řazení poté zajišťuje šestirychlostní automat, posílající točivý moment na přední a skrze pětici (!) metrových kardanů i na zadní kola.

Hardwarově je auto sice schopné, nicméně plně obsazené váží ke 3,5 tuny a stejně s ním ani rychle nejezdíte, protože obvykle vezete klienty, kteří očekávají nadstandardní komfort. Silný motor je tu v podstatě kvůli svižnému rozhýbání této těžkotonážní limuzíny, zejména pak při akceleraci nebo stoupání.

Foto: Lukáš Volšický

Vpředu pracuje 3,7litrový benzinový šestiválec

Jiná věc by byla, kdybyste si takového jezevčíka pořídili jako vlastní „daily car“, nicméně to se běžně (až výjimky) nestává. Pokud ano, pak máte jistotu, že se bez obtíží podíváte i za hranici 180 km/h.

Ve VIP salonku pro sedm vyvolených najdete ambientní osvětlení, audiosystém o výkonu 1 000 W, strop z kvalitní kůže Nappa, dřevěné obložení ve stylu Mercedes-Maybach, dva vybavené bary, čtyři televize, zásuvky na 220V i USB porty. Skla poté kryjí dvojité fólie, takže jste pro venkovní svět absolutně neviditelní.

Foto: Lukáš Volšický

Bar? No jasně! A je plný vychlazených nápojů

Stěžejní je poté dotykový řídící panel, jímž ovládáte veškerou vnitřní výbavu. Nechybí ani kouzelné tlačítko interkomu, abyste mohli komandovat řidiče vpředu.

Osobák s atributy náklaďáku

Rozložení palubní desky odpovídá sériovému Continentalu, tedy až na tlačítka pro zadní měchy a řídící displej zadní části. Volant i vyhřívaná sedadla si štelujete elektricky, směr jízdy volíte pomocí řadicích tlačítek umístěných vlevo od infosystému a hledíte na elegantní digitální přístrojovku. Ale jinak jde o poměrně konvenční kabinu šoféra, navíc vylepšenou tvarovanými komfortními sedadly.

Foto: Lukáš Volšický

Rozvržení palubní desky odpovídá až na pár ovládacích prvků navíc klasickému Continentalu

Jak je auto dlouhé, navíc s pohonem na všechna čtyři kola, tak zkrátka špatně zatáčí. Z toho důvodu si musíte nadjíždět a neustále ve zpětných zrcátkách hlídat zadní část, ostatně jako u nákladního vozu.

Nejsnazší je pochopitelně jízda po dálnici, kde pořádně využijete nabízených 309 koní. Jediným specifikem je poté přejíždění z pruhu do pruhu, kdy si zkrátka musíte udělat nějaký odhad, jestli za sebou máte dostatek prostoru. Rovněž díky zatmavení zadních skel není skrze středové zpětné zrcátko příliš vidět, takže jste více méně odkázáni na ta boční.

Foto: Lukáš Volšický

Řidič a spolujezdec mají k dispozici ergonomická sedadla

Pohybující se hmotu nejlépe ucítíte při brzdění, kdy auto nezpomaluje tak, jak jste u běžných vozů zvyklí. Přirovnali bychom to spíše k pancéřáku či naloženějšímu náklaďáku.

Poměrně nepříjemnou záležitostí je fakt, že jste bez podpory elektronické stabilizace, jelikož ji úpravce neumí přenastavit na nové provedení. Pokud ji tedy před jízdou nevypnete, budou vám počítače sahat do brzd prakticky v každé zatáčce. A to fakt nechcete. Nutno dodat, že toto je nemoc prakticky všech prodloužených limuzín, které mají tovární ESP.

Foto: Lukáš Volšický

Také přístrojovka je laděna do elegantního stylu

Celkově shrnuto se ovládání dlouhého Continentalu neliší od běžného vozu, kromě toho, že jste dlouzí, nezatáčíte a hůře brzdíte. Nicméně pouze o řízení případná práce VIP šoféra není, tam musí člověk umět daleko více než jen kroutit volantem.

Za peníze v Praze dům

Neméně zajímavé je to i vzadu, především na koncové lavici, kde prakticky sedíte na vzduchových měchách a máte největší pohodlí. Jestliže se budete postupně přesunovat dopředu, už začnete cítit případné přejezdy přes nerovnosti, zatímco na sedadle spolujezdce vpředu vnímáte takřka vše, co se děje pod vámi.

Foto: Lukáš Volšický

Uvnitř prémiového interiéru jsou také čtyři televizory

Jednak je to dáno odpružením (vpředu vinuté pružiny) a jednak rychlostí. Jakmile totiž sjedete z dálnice, tak se i situace vzadu „uklidní“.

Ale ten pocit, kdy se můžete v salonu zcela svobodně rozvalit, zírat na telku, ladit rádio či se sám stát diskžokejem, to je vážně paráda. Nehledě pak na fakt, že se před vámi chladí lahve se šampaňským a skleničky mají své nosiče, takže je můžete bezpečně odložit i během jízdy.

Foto: Lukáš Volšický

Je libo skleničku něčeho ostřejšího?

Zvyká se na to vážně rychle, přičemž pomyslným vrcholem je do obleku oděný profesionální šofér, který je připraven vás odvézt tam, kam vás srdce táhne. Tedy pokud máte dostatečně nabitou prkenici.

Lincoln Continental 140 provozovaný společností LincolnCar.cz je totiž jediným autem svého druhu v Evropě, takže vás jedna hodina pronájmu po Praze vyjde na 3 490 Kč. Musíme však upřesnit, že se každá zakázka kalkuluje individuálně, proto se při objednávce vozu na stavbu, rozlučku, transfer, oslavu či výlet dostanete na jiné a často nižší sazby.

Jestliže vás moderna neoslovuje a chcete zažít americkou klasiku na rámu, pak se nabízí poručit si od stejné společnosti starší (2009, 2011) modely Town Car 120, známé z mnoha světových filmů.

Tak tomu říkáme luxus po americku zkomprimovaný do takřka devítimetrového bílého balíčku. Testovaný Continental ovšem patří do té skupiny aut, v nichž chcete vlastně sedět vzadu, a ne za volantem, což platí třeba i o Phantomu od Rolls-Royce. Vpředu je to totiž práce a řehole, zatímco vzadu jedna velká párty…

Reklama