Hlavní obsah
záhlaví
Hlavní obsah

Testy: Lincoln Town Car Royale – Řidič, ten tvrdý chleba má

Foto: Petr Krab Jeřábek

Lincoln Town Car je v provedení od zakázkové firmy Royale skoro devítimetrová limuzína s luxusně vybaveným barem

Na jeden den jsem si vyzkoušel roli šoféra v livreji s černou čepicí. Pokud jste doposud zvládali řídit auta různých kategorií a myslíte si, že už vás nic nezaskočí, neměli jste ještě tu čest šoférovat pravou limuzínu. Lincoln Town Car je samo o sobě dlouhé auto, ale když jeho rozměry ještě o dobré tři metry prodloužíte, křižovatky a kruhové objezdy začnou být vaším úhlavním nepřítelem.

Článek

Za normálních okolností by se tenhle černý Lincoln projížděl po širokém bulváru Las Vegas zvaném „The Strip“ a vozil vášnivé hráče i chlapíky z ciziny, kteří se třeba zrovna loučí se svobodou. Jistě si dopřejí ještě pár panáků v pojízdném baru a na klíně svezou nějakou místní taneční umělkyni. „Můj“ černý Lincoln je v tomto ohledu ideální služebník. Vlezl jsem si na chvíli dovnitř, prošel tou dlouhatánskou uličkou a rozvalil se na rozměrné pohovce, jakou nemáme ani doma v obýváku. Uvnitř může cestovat až osm lidí, když vynechám šoféra. A každý si najde své pohodlí a spoustu místa. Bar naproti mně by asi uměl vyprávět příběhy. A možná nejen ty z Las Vegas.

Foto: Petr Krab Jeřábek

Interiér je celý černý a ve stylu klubového separé, v kufru je umístěna i velká chladnička na nápoje, která umí pochopitelně vyrábět i led do oblíbených drinků

Auto se k nám do Česka dostalo někdy před osmi lety, kdy ho na aukci v USA vyhrál bývalý majitel společnosti AAA Auto, Anthony Deny. To už měl za sebou Lincoln nějakých osm let služby v USA, kde vozil různorodou VIP klientelu. Tady u nás už spíš sloužil jako firemní maskot, který občas pro zábavu svezl nějaké klienty, nebo se s ním pořádala zážitková jízda na firemní večírek. Na silnici s ním působím jako exot, ale překvapivě není tento Lincoln jediný exemplář svého druhu v naší zemi.

Prodloužených Lincolnů jsem po Praze už několik potkal, a dokonce se dají tahle auta i soukromě pronajímat, pokud by se vám zachtělo, třeba na svatbu, rozlučku, oslavu narozenin nebo tak nějak. Překvapilo mě, že tenhle (stále jen čtyřkolový) kolos může obsluhovat kdokoli, kdo vlastní obyčejný řidičák skupiny B, protože auto se svojí celkovou hmotností vejde akorát přesně do limitu tří a půl tuny a odveze maximální počet povolených cestujících v rámci řidičské skupiny B.

Foto: Petr Krab Jeřábek

Zvenčí působí vážně okázale, koneckonců všichni kolemjdoucí, které jsem na své cestě potkal, otáčeli hlavy a vzájemně jsme se na sebe usmívali. Jako řidič prázdného „jezevčíka“ jsem si ale stejně připadal dost nepatřičně

Lincoln Town Car je fullsize, jak má být

Lincoln byl vždycky ozdobou amerického automobilového průmyslu. V padesátých i šedesátých letech mezi sebou soupeřily automobilky Cadillac a Lincoln v tom, které auto bude mít větší ploutve a co vše půjde ovládat na servomotory. Klimatizace a skutečně komfortní větrání i chlazení bylo samozřejmostí, kvalitní kůže a designová nápaditost součástí balíčku. Pokud vás značka Lincoln baví a fascinuje, krásnou prakticky ucelenou sbírku starých Lincolnů, zejména modelů Continental, naleznete v automobilovém muzeu v Nové Bystřici. Je to moc prima výlet.

Model Town Car už znamenal pro Lincoln modernější éru. Nebyl nikdy úplně tou vlajkovou lodí, tahle role přísluší jedině luxusnějšímu Continentalu, ale se svými pěti a půl metry do délky nebyl ani Town Car žádný drobek. První generace se začala vyrábět v roce 1981 a až do roku 1997 byla technika těchto limuzín silně konzervativní a nadneseně řečeno stejná. Pod hranatou dlouhou přídí se ukrýval osmiválec Ford řady „Windsor“, který měl objem 4,9 litru a dokázal vyvinout akorát tolik síly, kolik bylo komfortně potřeba. Tyhle hranaté Town Cary uvidíte snad v každém starším americkém filmu, fungovaly jako hotelové taxíky i auta pro ředitele firem nebo vyšší úřednictvo.

Foto: Petr Krab Jeřábek

Motor není úplně tím, co by opravdické zákazníky této limuzíny zajímalo, ale byl by hřích nepodívat se pod kapotu. Vzdáleně tu bublá tradiční osmiválec Ford SOHC o objemu 4,6 litru

Model, ze kterého specializovaná firma Royale vyrobila prodlouženou limuzínu, pochází už z poslední, třetí generace Lincolnu Town Car. Začal se vyrábět v roce 1998, měl zaoblené tvary a nový modulární osmiválec už o rozvodu OHC a objemu válců 4,6 litru. Ten samý motor jste mohli mít v mnoha amerických Fordech té doby včetně nejpopulárnějšího Mustangu. S lehkým kupé si snadno pohrál a dokázal jej vystřelit kupředu. S těžkým Lincolnem už to bylo spíš vlažnější. Jenže i sériový Town Car je autem pro reprezentaci, pohodu v kabině a plynulou jízdu. Komu poklidné bublání krajinou nestačí, musí se zkrátka poohlédnout jinde.

Foto: Petr Krab Jeřábek

Tohle auto se dá klidně svou délkou pomalu srovnávat s železničním vagónem. Otáčení na místě vážně není žádná velká legrace, spíš pěkný stres

Pozor, blíží se křižovatka

Myslím, že se všichni už spíš těšíte na moje dojmy z šoférování limuzíny, která je delší než dvě kompaktní evropská auta. I limuzína na obřím rozvoru mezi nápravami (celých 6 metrů!) si musela totiž vystačit jen s jednou natáčecí nápravou a druhou pevnou. Poloměr otočení je tak velký, že by skoro nestačila běžná autobusová točna a já se zkrátka musel naučit si správně do křižovatek a zatáček nadjíždět. Když jsem si auto vyzvedával na poměrně plném parkovišti areálu pražské centrály Áček, měl jsem vážně dost strach, abych se tím labyrintem mezi zaparkovanými auty nějak propletl. Otáčení a couvání je vlastně horší, než kdybych jel s dlouhým vlekem. Tam se naučíte principy couvání a víte jak na to. Tady je potřeba vážně mít dostatek prostoru, to je to nejdůležitější.

Nápad, že bych vyzvedl své kamarády před smíchovskou kanceláří Seznamu, vzal rychle za své, do vnitřní Prahy jsem se s tímhle kolosem regulérně bál vjet. Už jsem živě viděl, jak zablokuji křižovatku někde v centru přes tři pruhy, všichni budou troubit, tramvaj neprojede a já si budu muset radši rychle zatáhnout ta ztmavená okénka, aby nikdo nepoznal, co za umělce zrovna sedí za volantem. Vyrazil jsem tedy radši na projížďku opačným směrem, tedy za město. Až do Zdib je to jen dlouhá rovina a byl čas si na rozměry auta aspoň trošičku zvyknout.

Po asi třetím úspěšně projetém kruhovém objezdu jsem nabyl větší důvěry a šinul jsem si to po široké silnici plynulou osmdesátkou směrem k Mělníku. Znám jedno opuštěné nákladové nádraží v Kralupech, kde jsme už jednou fotili automobilové veterány, a já věděl, že tam se s touhle limuzínou určitě půjde i otočit. Zajet do nějaké úzké uličky, to se stane úplně samo, ale zjistit, že za ostrý roh nezabočíte a pak musíte stovky metrů odcouvat, to už je jiná. Jel jsem zkrátka na jistotu a žádné velké experimenty se nekonaly. Na ploše nákladového nádraží jsem si dokonce zkušebně zajel pár koleček, abych si osahal, jak auto mění směr jízdy a co se bude dít, když zatočíte i trošku víc zostra.

Je to zvláštní pocit. Představte si vaše běžné auto, jen kdyby ho někdo rozřízl napůl a mezi ty půlky navařil čtyřmetrovou traverzu. Rádo jede rovně. Zatáčí s takovým zvláštním zpožděním, a jakmile se rychlost jen trošičku přežene, hrnula by se přední kola ze zatáčky rovně ven. Tohle auto bylo zkrátka vymyšlené přesně pro ty široké bulváry v Las Vegas. Šoféři si s ním po Praze vážně užijí a musí už mít ty trasy dobře najeté a vědět, do kterých uliček v centru vážně nezajíždět. I autobus mi totiž minimálně ze sedadla pasažéra připadá obratnější.

Řídit prodlouženou limuzínu byl však zážitek, jaký se hned tak nebude opakovat. Lincoln jsem s díky vrátil zpět na místo, zkušeně zacouval do řady mezi zaparkovaná auta, kde původně stál, a otřel si pot z čela pod čepicí. Měl jsem radost, že jsem to nakonec zvládl bez ztráty kytičky. A také už konečně vím, že řídit prodlouženou limuzínu není žádný med, spíš velká dřina. Všem jejich šoférům skládám hlubokou poklonu.

Lincoln Town Car Royale Stretch Limo (2004)
MotorFord V8, SOHC
Objem válců4 608 cm3
Výkon178 kW (239 koní) při 4 900 otáčkách
Točivý moment389 Nm při 4 100 otáčkách
Rozvor náprav6 000 mm
Délka x Šířka x Výška8 520 mm x 1 985 mm x 1 550 mm
Provozní hmotnost2 599 kg
Maximální rychlost177 km/h
Spotřeba paliva19,1 litru / 100 km (kombinovaná)
Cena na trhuV aukcích v USA lze pořídit pojízdný vůz již od nějakých 300 tisíc korun, ale když přidáte clo a poplatky za přepravu (potřebuje kontejnerové místo na dvě běžná auta) dostanete se jistě vždy nad půl milionovou hranici. Cena závisí hodně na stavu a výbavě provedení interiéru, ten je na celém voze nejdůležitější

Reklama

Sdílejte článek

Seznam.cz zavádí tlačítko Líbí se

Dejte redakci i ostatním čtenářům vědět, jaký obsah stojí za přečtení.

Články s nejvyšším počtem Líbí se se budou častěji zobrazovat na hlavní stránce Seznamu a přečte si je více lidí. Nikomu tak neuniknou zajímavé zprávy.