Článek
Jestliže někdo tvrdí, že tradičnímu taxikářskému řemeslu odzvonilo, nemá pravdu. S příchodem alternativních poskytovatelů přepravních služeb sice vznikla určitá konkurence, nicméně vzrostla rovněž potřeba/obliba cestování ve větším soukromí, a to i za zábavou.
Mezi alternativní dopravce v Česku patří kromě Boltu ještě např. Uber
Díky tomu se otevřely nové možnosti a padly cenové i přepravní monopoly. Mnozí mají tedy na výběr mezi klasikou a novodobými dopravci typu Bolt či Uber. Co je lepší? A jak taková práce vypadá z pohledu samotných řidičů?
O tom všem jsme si popovídali s Alešem Futerou z Hradce Králové, který v tomto východočeském městě taxikařinu pod hlavičkou Boltu v podstatě rozjížděl.
Střešní označení alternativní přepravci mít nemusí, evidenční nálepku však ano. Tu musí mít mj. také tradiční taxíky
Jestliže chcete s alternativní taxikařinou začít, je to poměrně snadné. Kromě platného řidičského oprávnění skupiny B a občanského průkazu musíte vlastnit ještě průkaz řidiče taxislužby a samotné technicky způsobilé vozidlo musí být zaregistrované jako taxi, označené evidenční samolepkou a jeho provozovatelem být držitel koncese pro přepravu osob do počtu 9 lidí vč. řidiče. Samozřejmostí je také sjednané povinné ručení.
Dále je zde věková podmínka nejméně 21 let a spolehlivost podle § 9 odst. 2. Tento zákon znemožní získání taxikářského průkazu všem, kterým byl v určitém časovém období uložen správní trest za specifické přečiny/přestupky, případně těm, kteří byli pravomocně odsouzeni za konkrétní trestné činy. Upřesníme, že oboje je vázané právě k taxikářské průkazce.
K získání taxikářského průkazu musíte splnit několik podmínek, mimo jiných také věk min. 21 let
Taktéž je potřeba vlastnit chytrý telefon a používat příslušnou aplikaci pro řidiče, v níž je možné přijímat zakázky nebo komunikovat (chatovat) s klientem. Kvůli monitoringu dopravních situací a předcházení potenciálních problémů doporučuje Aleš Futera využívat on-line navigace, přičemž on sám sází na komunitní Waze.
Zeptali jsme se i na optimální dobu řízení/pracovní dobu, již zákon nijak neupravuje. Podle Futery jde primárně o zdravý rozum, vyjádřeno čísly do 10 hodin jezdění denně. Pokud jde o denní počet jízd, tak v průměru se dá v běžném městě o velikosti cca 100 000 obyvatel udělat 15 zakázek přes všední den, o něco více pak během víkendů.
Zkušený řidič Aleš Futera vidí jako rozumnou pracovní dobu max. 10 hodin denně
Primární náplní šoféra alternativní taxislužby je vozit lidi, nicméně občas se Futera otočí pro nějakou ztracenou věc či zásilku. A rozhodně není jediný…
Řidič poskytující přepravní služby by měl rovněž ovládat alespoň základy angličtiny, jelikož požadavky cestujících (vč. cizinců) jsou často různorodé. Jednou má někdo velkou bagáž, podruhé lyže, potřetí psa.
Pasažéři si v taxíku obvykle nastupují dozadu
Alternativní taxikáři už nejsou jen výsadou velkých metropolí typu Praha či Brno, tyto služby se objevují taktéž v menších městech. A právě zde je klientela poměrně specifická, jak objasňuje Futera: „Jezdí ten samý okruh lidí, ráno do práce, odpoledne z práce, večer za zábavou. Za chvíli se s těmi lidmi už znáte, mluvíte s nimi a oni vás kolikrát začnou brát jako svého psychoterapeuta. To víte, každý se někdy potřebuje prostě vykecat.“
Pokud jde o samotné řízení, mělo by být zejména bezpečné a plynulé, přece jen taxikáři vozí lidi (obvykle), nikoli brambory (obvykle). Dalším faktem jsou označená/polepená auta, která jsou nápadná. Nejezdí-li nějaký šofér taxislužby v mezích bontonu, je docela dobře možné, že na něj brzy sáhne ruka zákona.
Alternativní taxíky bývají občas označené, a tudíž nápadnější
„Sem tam se dá od místních naučit nějaká zkratka, případně díky jejich znalosti okolí zbytečně nezajíždět. Než se například nějaká uzavírka promítne do navigace, chvíli to trvá, zatímco od člověka žijícího v dané lokalitě máte informace z první ruky,“ vysvětluje přínosy od cestujících Futera.
Na otázku, co Aleše na jeho práci baví, odpověděl zkušený šofér střelhbitě – kontakt s lidmi. Dále komunikace, poznávání i volná pracovní doba. „Na tuhle práci však musíte být pohodář, to víte, pasažéři jsou hodně různí,“ dodal.
Celou přepravu zprostředkovává sofistikovaná aplikace, umožňující i přímý kontakt s klientem
Pokud jde o protipól, reagoval průkopník hradeckého Boltu následovně: „Nebaví mě zasekaná doprava a lidi, kteří vám utečou bez placení, jinak asi nic.“
A co návod, jak přežít dlouhé hodiny v autě? Aleš Futera si chodí ráno zaplavat a přes den dodržuje pitný režim i pravidelné přestávky. Na oběd či večeři jezdí šofér domů, stravování na benzinkách a ve fast foodech už má prý dost. Vhod prý přijdou také kvalitní brýle (dioptrické, sluneční) či kapky do očí.
Rovněž pracoviště řidiče by mělo být komfortní, přece jen zde šofér tráví desítky hodin týdně
Pokud jde o samotný vůz, každý poskytovatel alternativní přepravy může mít odlišné požadavky, proto lze pod hlavičkou Boltu či Uberu narazit na různorodé stroje všech možných značek. Ostatně detailněji jsme tuto problematiku rozebírali v lednu minulého roku.
Naše další otázka směřovala na výhody a nevýhody alternativní taxislužby oproti klasice. Aleš Futera nám pověděl několik bodů, které jsme po společné diskuzi zapracovali do tabulky níže.
| Výhody alternativní taxi | Výhody tradiční taxi |
|---|---|
| Klientsky atraktivnější | Lze smlouvat o ceně |
| Systém hodnocení řidiče/pasažéra | Flexibilnější změna trasy |
| Jasná, dopředu známá cena | Dedikovaná stanoviště (nečekáte) |
| Jasná, dopředu známá časová dostupnost | Nepotřebujete aplikaci (anonymní) |
Pokud jde o ceny za samotnou službu, jsou v rámci velkých metropolí velice proměnlivé, přičemž svoji roli zde hraje také denní doba či vytíženost. Jestliže se bavíme o menších městech, tak například v Hradci Králové dáte za průměrnou 4–6kilometrovou jízdu zhruba sto korun.
U alternativních taxíků znáte cenu dopravy dopředu, s tradičními taxikáři zase můžete zkoušet smlouvat
Tak to byl pracovní život pohledem alternativního taxikáře. Nelze říct, že by šlo o řeholi, ale motoristická projížďka růžovou alejí to rovněž není. Zejména zprvu byli šoféři „cizích“ taxislužeb v poměrně velké nelibosti tradičních taxikářů, což někdy mohlo končit i fyzickým napadením, a to nejen v Praze.
Dnes už je situace prý stabilní, což nám potvrdil i Aleš Futera. Zájem lidí o přepravu taxíkem též stoupl, rovněž tak povědomí veřejnosti o alternativních taxislužbách a jejich (ne)výhodách ve srovnání s klasikou. Takže… Kam to bude?