Článek
Čtenář Martin se nedávno dostal do velmi specifické situace, kdy dorazil na plzeňskou křižovatku ulic Slovanská alej/náměstí Milady Horákové osazenou dopravními značkami. Odbočoval na trojúhelníku doprava, proti němu stálo auto autoškoly, které mělo zapnutý blinkr doleva. Oba řidiči pokračovali v jízdě a málem se střetli.
Na první pohled jasné pochybení autoškoly, nicméně po bližší analýze se ukázalo, že případným viníkem srážky by byl právě řidič Martin.

Čtenář Martin (modrá) nakreslil plánek pro lepší pochopení. Červený obdélník vyznačuje místo, kde stálo vozidlo autoškoly.
Vozidlo autoškoly totiž původně jelo po hlavní silnici a jeho řidič se rozhodl otočit doleva do protisměru, což na neřízené křižovatce udělat smí, manévr však s blinkrem neprovedl najednou, ale na středním dělícím pásu zastavil.
Martin na trojúhelník přijel až ve chvíli, kdy výcvikové auto autoškoly stálo (nevěděl, co dělalo předtím), blikalo doleva a mohlo tak působit, jako by přijelo z protisměru, kde je rovněž umístěn trojúhelník (dej přednost). Martin se proto domníval, že má přednost, ale neměl.
Na důvody jsme se zeptali přímo krajské dopravní policie v Plzni, která danou oblast dobře zná.
„V popsané situaci má přednost vozidlo autoškoly, a to z důvodu, že se pohybovalo po hlavní pozemní komunikaci. Řidič vozidla přijíždějícího z vedlejší komunikace, kde je umístěna dopravní značka Dej přednost v jízdě, je povinen dát přednost všem vozidlům jedoucím po hlavní komunikaci, a to bez ohledu na to, zda tato vozidla pokračují přímo, odbočují nebo provádějí otáčení,“ uvedla tisková mluvčí krajské plzeňské policie Michaela Raindlová.

Takhle vypadá křižovatka v reálu z pohledu Martina.
No jo, ale jak má Martin vědět, že se takové auto chce otočit a ne jen odbočit?
„Je pravdou, že z pohledu řidiče čekajícího na vedlejší komunikaci může být úmysl druhého vozidla hůře čitelný, zejména pokud řidič vozidla na hlavní komunikaci použije směrové světlo a jeho manévr může působit jako běžné odbočení. Přesto však povinnost dát přednost vozidlům jedoucím po hlavní komunikaci trvá až do okamžiku, kdy je možné bezpečně vjet do křižovatky, aniž by došlo k ohrožení nebo omezení ostatních účastníků silničního provozu.“
Obecně tedy platí, že vozidlo jedoucí po hlavní komunikaci má v obdobné situaci přednost i při otáčení.
Martin dále argumentoval tím, že vozidlo autoškoly v křižovatce stálo, což může jen při odbočení. Odkázal se na znění silničního zákona, které říká: Řidič nesmí vjet do křižovatky, nedovoluje-li mu situace pokračovat v jízdě v křižovatce a za křižovatkou, takže by byl nucen zastavit vozidlo v křižovatce. To neplatí, pokud řidič zastavuje vozidlo v křižovatce za účelem plnění povinností podle § 5 odst. 1 písm. h (přechod pro chodce) nebo při odbočení vlevo podle § 21 odst. 5 (přednost protijedoucím).

Odsud se auto autoškoly začalo otáčet do opačného směru.
Ale i na toto měla plzeňská policie připravené smysluplné zdůvodnění. Reakci oddělení dopravní policie nám zaslala opět mluvčí Michaela Raindlová.
„Při otáčení platí obdobné ustanovení pro odbočování a při otáčení na křižovatce též ustanovení o jízdě křižovatkou. Daná křižovatka umožňuje bezpečné odbočení (otočení) na protisměrnou část vozovky, neboť je rozdělena od jejího ústí středním dělícím pásem. Otáčející se řidič autoškoly má za povinnost dávat přednost v jízdě protijedoucím řidičům, tedy z opačného směru jízdy. S ohledem na odkazovací povinnost může řidič (v našem příkladu autoškoly) v takovém případě zastavit za účelem plnění svých povinností.“
Tady máme odpověď, proč bylo u vozidla autoškoly legální při otáčení se do protisměru zastavit. A dále policie vysvětluje, jak by se měl čtenář Martin zachovat.

Takhle vypadá pohled na křižovatku z opačného směru, než přijel řidič Martin.
„Řidič přijíždějící po vedlejší pozemní komunikaci má za povinnost dát přednost v jízdě vozidlům přijíždějícím po hlavní pozemní komunikaci.“
„Řidič autoškoly se stále pohyboval po hlavní pozemní komunikaci, byť za účelem otočení. Řidič na vedlejší pozemní komunikaci si však nesmí svou vlastní nesprávnou domněnku o pohybu vozidla autoškoly do vedlejší pozemní komunikace nebo její příjezd z vedlejší pozemní komunikace vykládat ve svůj prospěch.“
„Řidič se musí chovat defenzivně a odložit jízdní úkon do doby, než ho bude moci bezpečně provést. Obzvláště, pokud si nebyl jistý, odkud dané vozidlo přijelo a neznal záměr jeho řidiče.“
„Rovněž s ohledem na charakter křižovatky se dá předpokládat, že poloha odbočujícího vozidla v křižovatce umožňuje dovodit, že se jedná o otočení, nikoliv o příjezd z protilehlé vedlejší komunikace.“

Jízda na červenou se nevyplácí, policie ke své práci používá drony.Video: Policie České republiky
Z reakce dopravní policie plyne, že pokud si v takové situaci nejste jistí jinými vozidly, chovejte se defenzivně, neriskujte, nehrňte se do křižovatky a sledujte chování ostatních řidičů. Nezapomeňte, že jakmile máte značku ve tvaru trojúhelníku, tak dáváte přednost i těm vozidlům, která by v rozporu s pravidly například projížděla jednosměrkou v protisměru.
Oddělení plzeňské dopravky pak ještě prostřednictvím mluvčí Michaely Raindlové zmínilo, že se tento případ dá přirovnat k dopravní situaci, kdy řidič vozidla A jedoucí po hlavní silnici bliká doprava, aniž by skutečně odbočit chtěl (třeba zapomene vypnout blikač). Toho chce využít řidič vozidla B čekající na trojúhelníku, který vjede do křižovatky, načež se vozy A i B srazí.
Zatímco řidič A bude řešen za drobný přestupek nesprávného použití blinkru (do 1 500 Kč na místě, 2 až 5 tisíc ve správním), řidič B ponese vyšší část zavinění, protože nedal přednost. Finální rozuzlení kolize pak ještě ovlivní například rychlost jízdy řidiče A nebo posouzení toho, jestli by v dané rychlosti vůbec šlo odbočit doprava.


