Článek
Jasně, kdo někdy nepřekročil povolenou rychlost, ať hodí kamenem. Všichni víme, že by se to nemělo, ale občas se tohoto přestupku dopustíme. Někdy nevědomky, jindy vědomě, někteří jen o pár kilometrů v hodině, jiní klidně i o víc. Tento článek nemá moralizovat, ale spíše osvětlit, proč někdy i těch pár kilometrů navíc může být osudných — všechno je to o tom, abychom jeli vždy adekvátní rychlostí a přizpůsobili tak rychlost okolnostem.
Tak zaprvé – nepřizpůsobení rychlosti jízdy je jednou z nejčastějších příčin vážných dopravních nehod. Společně s nevěnováním se řízení, alkoholem a předjížděním má nepřizpůsobení rychlosti stavu vozovky na svědomí nejvíce mrtvých na silnicích. Už tato samotná statistika by nám měla bránit v tom, abychom pravidelně sešlapovali plynový pedál nad povolený limit.
Problémem rychlé jízdy není primárně to, že bychom nezvládli vůz třeba navést do zatáčky, ale zkracující se doba, kterou máme k reakci na jakýkoliv podnět: „Čím rychleji jedu, tím méně času mám na reakci,” shrnuje základní problém Jiří Novotný z Asociace autoškol ČR. Vyjede-li mi pak z vedlejší komunikace do cesty náklaďák, těch 15 kilometrů za hodinu, které mám na tachometru navíc, se mi může stát snadno osudnými.
Mimo to nám s rostoucí rychlostí roste exponenciálně brzdná dráha, a tak jsou následky střetu vždy výrazně vyšší. „Málokdo si totiž uvědomuje, že křivka zpomalení není lineární. V té vyšší rychlosti je totiž zpočátku účinek brzd podstatně nižší, než když už jedeme pomaleji. Nejrychleji se pak rychlost snižuje až v samém závěru před zastavením,” popisuje úskalí zkušený instruktor autoškoly Jiří Novotný.
Dobře je to vidět, když srovnáme například brzdění za sucha a za mokra. Nejde jen o to, že na mokru zastavíme až o dost dál, než kde bychom zastavit potřebovali, ale důležitá je i rychlost v bodě, kde bychom za sucha už stáli. A tam je o dost vyšší, než by se dle délky dráhy mohlo zdát. Vždy je proto potřeba přizpůsobit naší rychlost daným okolnostem.
Podle Jiřího Novotného je také problém v tom, že řada řidičů neumí pořádně brzdit. U dnešních moderních aut vybavených stabilizačními systémy se řidiči nemusejí bát plných brzd. V krizové situaci je totiž velký rozdíl, jak moc brzdíme. „Lidé by měli umět používat techniku, se kterou jezdí. Jinak samozřejmě musí brzdit řidič ve starém voze bez ABS a jinak v moderním voze se stabilizačními systémy,” upozorňuje zkušený odborník.
V příštím díle našeho seriálu o chybách řidičů se podíváme na předjíždění, ve kterém řidiči také hojně chybují. A podobně jako v případě rychlé jízdy, tak i při nehodách způsobených předjížděním bývají následky často tragické.