Hlavní obsah

Nejčastější chyby řidičů: Nedodržování rychlosti

Foto: Shutterstock/supergenijalac
3. 10. 2019

Za volantem občas chybujeme všichni. Někdo více, někdo méně, neexistuje však na světě řidič, který by byl za všech okolností stoprocentně neomylný. Jsou ovšem chyby a zlozvyky, kterých se za volantem řada řidičů dopouští opakovaně. A nejedná se o žádné prkotiny, ale o pochybení, která mohou stát lidské životy. Patří mezi ně i nedodržování maximální povolené rychlosti, potažmo nepřizpůsobení rychlosti okolnostem.

Článek

Jasně, kdo někdy nepřekročil povolenou rychlost, ať hodí kamenem. Všichni víme, že by se to nemělo, ale občas se tohoto přestupku dopustíme. Někdy nevědomky, jindy vědomě, někteří jen o pár kilometrů v hodině, jiní klidně i o víc. Tento článek nemá moralizovat, ale spíše osvětlit, proč někdy i těch pár kilometrů navíc může být osudných — všechno je to o tom, abychom jeli vždy adekvátní rychlostí a přizpůsobili tak rychlost okolnostem.

Tak zaprvé – nepřizpůsobení rychlosti jízdy je jednou z nejčastějších příčin vážných dopravních nehod. Společně s nevěnováním se řízení, alkoholem a předjížděním má nepřizpůsobení rychlosti stavu vozovky na svědomí nejvíce mrtvých na silnicích. Už tato samotná statistika by nám měla bránit v tom, abychom pravidelně sešlapovali plynový pedál nad povolený limit.

Problémem rychlé jízdy není primárně to, že bychom nezvládli vůz třeba navést do zatáčky, ale zkracující se doba, kterou máme k reakci na jakýkoliv podnět: „Čím rychleji jedu, tím méně času mám na reakci,” shrnuje základní problém Jiří Novotný z Asociace autoškol ČR. Vyjede-li mi pak z vedlejší komunikace do cesty náklaďák, těch 15 kilometrů za hodinu, které mám na tachometru navíc, se mi může stát snadno osudnými.

Mimo to nám s rostoucí rychlostí roste exponenciálně brzdná dráha, a tak jsou následky střetu vždy výrazně vyšší. „Málokdo si totiž uvědomuje, že křivka zpomalení není lineární. V té vyšší rychlosti je totiž zpočátku účinek brzd podstatně nižší, než když už jedeme pomaleji. Nejrychleji se pak rychlost snižuje až v samém závěru před zastavením,” popisuje úskalí zkušený instruktor autoškoly Jiří Novotný.

Dobře je to vidět, když srovnáme například brzdění za sucha a za mokra. Nejde jen o to, že na mokru zastavíme až o dost dál, než kde bychom zastavit potřebovali, ale důležitá je i rychlost v bodě, kde bychom za sucha už stáli. A tam je o dost vyšší, než by se dle délky dráhy mohlo zdát. Vždy je proto potřeba přizpůsobit naší rychlost daným okolnostem.

Podle Jiřího Novotného je také problém v tom, že řada řidičů neumí pořádně brzdit. U dnešních moderních aut vybavených stabilizačními systémy se řidiči nemusejí bát plných brzd. V krizové situaci je totiž velký rozdíl, jak moc brzdíme. „Lidé by měli umět používat techniku, se kterou jezdí. Jinak samozřejmě musí brzdit řidič ve starém voze bez ABS a jinak v moderním voze se stabilizačními systémy,” upozorňuje zkušený odborník.

V příštím díle našeho seriálu o chybách řidičů se podíváme na předjíždění, ve kterém řidiči také hojně chybují. A podobně jako v případě rychlé jízdy, tak i při nehodách způsobených předjížděním bývají následky často tragické.

autowebAUTOWEBaUtOwEb