Jak brzdit z kopce? Především pořád nestůjte na brzdě

Rozjet auto po rovné silnici asi nikomu zvláštní problémy nedělá. Tedy, určitě najdeme pár výjimek, ale co rozhodně dělá řidičům více problémů, jsou brzdy. Přesněji řečeno způsob, jak auto efektivně zpomalit. Všimli jsme si, že spousta lidí neumí s brzdami pracovat a dělají naprosto zbytečné chyby, kterými si nejen nadměrně opotřebovávají brzdový systém, ale snižují si v kritický okamžik jeho účinnost. Typickým příkladem je sjíždění prudkých a dlouhých kopců s naloženým autem.

Inspirací k tomuto článku byl řidič, kterého jsme nedávno potkali. Dlouhé několikakilometrové klesání v horách absolvoval celou dobu s rozsvícenými brzdovkami, tedy neustále stál na brzdě. To je způsob, kterým si spolehlivě nejen zničíte brzdy, ale především v kritický okamžik vůbec nezabrzdíte. Takže jak by se to mělo dělat?

Stručně si připomeňme, jak konvenční brzdy v autě fungují. Od pedálu se přes brzdovou kapalinu přenáší síla na brzdové pístky, které přimačkávají k litinovým (výjimečně kompozitovým) kotoučům destičky. Kotouče i destičky jsou vyrobeny z třecího materiálu a výsledné tření vytváří odpor, kterým se zpomaluje otáčení kola. Tím ale také vzniká velké množství tepla, které se musí vyzářit do okolí.

Brzdy běžných osobních aut jsou navrženy tak, aby ve standardních podmínkách poskytovaly optimální výkon, resp. účinek. Konstrukce kotoučů a destiček (a případně bubnů a jejich čelistí) je navržena s ohledem na účinek v nízkých teplotách, ale tím se značně omezuje jejich účinek naopak v teplotách vysokých. Na rozdíl od sportovních nebo závodních aut nejsou brzdy běžného auta neustále zatěžovány maximálním intenzivním brzděním z vysokých rychlostí.

Zatímco některé brzdy závodních aut tak potřebují trochu zahřát, aby se zvýšil jejich účinek (koeficient tření), u běžných osobních aut naopak s rostoucí teplotou účinnost (tření) brzd spíše klesá. Řidiči obyčejných aut by se proto měli snažit brzdy zahřívat co nejméně a starat se dobře o jejich chlazení. Ale jak na to?

Nejlepší je jet tak, abyste brzdy skoro vůbec nepotřebovali, případně zatěžovali brzdovou soustavu co nejméně. Chápeme, že při sjíždění prudkého kopce s naloženým autem to jen tak nepůjde, ale snažte se třeba udržovat v zatáčkách vyšší rychlost (co vám samozřejmě pneumatiky a auto dovolí a nechte si nějakou rezervu). Zbytečně pak za zatáčkou neakcelerujte, když budete muset za chvíli do další zatáčky zase brzdit. Čím více auto na rovince rozjedete, tím více energie budete muset autu brzdami sebrat.

U moderních aut je to trochu problém, protože moderní přeplňované downsizované motory už nemají takový brzdný moment jako starší objemnější jednotky. Přesto lze při sjíždění kopců přece jen lepšího brzdného účinku dosáhnout tím, že podřadíte na nižší stupeň a necháte motor vytočit do vyšších otáček. U automatických převodovek přepněte převodovku do manuálního režimu, pokud to umožňuje, a podřaďte ručně na nižší rychlost.

Nejhorší je stát celou dobu na brzdě. Pokud musíte brzdit, brzděte krátce, ale intenzivně. Nemusí vám rovnou blokovat kola, ale raději v pravidelných intervalech více sešlápněte brzdu, aby auto více zpomalilo. Následně nechte auto kus popojet s uvolněnou brzdou, ať se brzdy stačí prouděním vzduchu ochladit. Samozřejmě zcela nevystydnou, ale stačí jim chvilka, aby se zbavily nadměrného tepla. Jestli vás čeká několikakilometrový sjezd třeba z horského průsmyku, je tohle (spolu s brzděním motorem) nejlepší způsob, jak udržet brzdy v kondici celou dobu až dolů. Pokud byste stáli na brzdách pořád, budou se postupně zahřívat a nestačí se chladit. Nakonec dosáhnou kritické meze, kdy začne klesat prudce jejich účinnost a vy budete muset vyvinout opravdu velkou sílu k dalšímu zpomalení. A tím se budou brzdy zahřívat ještě víc. Navíc hrozí, že se vám doslova uvaří brzdová kapalina.

Spolu s těmito, pro někoho možná triviálními radami, je důležité také připomenout, že je nutné udržovat v dobré kondici auto a brzdovou soustavu. Brzdová kapalina má jen omezenou životnost a měla by se pravidelně měnit. Časem se do ní dostává voda, a tím se její bod varu snižuje. Značně opotřebované brzdové kotouče a destičky pak velmi špatně odvádějí teplo a nadměrně se přehřívají, čímž opět účinek brzdové soustavy klesá. A nestejnoměrně sjeté brzdy (například vinou jiné technické vady) zase znamenají, že nebudete moci naplno využít celou třecí plochu kotoučů a destiček. A ještě jedna věc: většina moderních aut má v předním nárazníku otvory, které přivádějí vzduch k brzdám právě pro lepší chlazení. Ty musí být čisté, tak z nich vymeťte sníh, bláto nebo listí. Jinak se vzduch k brzdám nedostane a budou se nadměrně přehřívat.

Řidiči si také někdy chtějí pomoci ruční brzdou, ale ta je v tomto případě spíše řešením z nouze, pokud by hlavní brzdová soustava selhala. Třecí segmenty ruční (parkovací) brzdy jsou navíc z její povahy uzpůsobené na udržení auta v klidu na místě a nikoli k jeho zpomalení za jízdy. U moderních aut dnes často používaná elektronická brzda navíc vůbec za jízdy nefunguje, případně se nedá její účinek nějak dávkovat jako u mechanické brzdy. A pokud má vaše auto parkovací brzdu řešenou tak, že ovládá standardní zadní brzdový válec, stejně si nepomůžete.