Hlavní obsah

Záhada menšího zrcátka. Proč měla auta zakrslé zrcátko?

Foto: Škoda Auto

Škoda Fabia první generace – ačkoliv se jedná o malé auto, stejně má zrcátko na straně spolujezdce menší

Nemusíme chodit zase tak daleko do minulosti. První generace Škody Fabia je dodnes extrémně populárním vozem mezi našinci a zároveň jedním z aut, kterého se týká cosi, co bychom mohli nadneseně nazvat „záhadou zakrslého zrcátka“. Proč měla některá evropská auta od osmdesátých let do milénia jedno zrcátko menší než druhé?

Článek

Audi A6 a A8, první Škoda Octavia a Fabia, Mercedes-Benz W124, Volkswagen Passat B5 a mohli bychom pokračovat. Celá řada starších evropských aut, která dodnes vídáme na silnicích coby ojetiny, má zrcátko na straně u spolujezdce výrazně kratší, jakoby „zakrslé“ oproti zrcátku na straně řidiče. Je to přesně jedna z těch záhad, kterou měla spousta lidí před očima, ale jen málokdo se rozhoupal nad touto zvláštností skutečně zamyslet. Přesto se jedná o poměrně zajímavou drobnost, takže se pojďme podívat, jak to se zakrslým zrcátkem vlastně bylo. Většinu lidí napadne jedno ze dvou vysvětlení, leč obě jsou mylná.

Mýtus první: šetření výrobních nákladů

Zdá se to možná logické – co je menší, to přece stojí méně peněz ve výrobních nákladech a automobilky tak ušetří za pár centimetrů plastu a skla. Jenže chyba lávky. Pravdou je, že by úspora na materiálu byla tak nízká, že by vůbec neospravedlnila nutnost vyrábět dvě různá zrcátka pro levostrannou a pravostrannou verzi vozidel. Nemluvě o tom, že některá auta používají stejná skla do vnějších zrcátek pro obě strany, což přináší výrazně větší úsporu. Ve výrobních nákladech se tedy pravda neskrývá.

Foto: Mercedes-Benz

Zmenšování zrcátek se dotklo i luxusního Mercedes-Benz W124

Mýtus druhý: vypilovaná aerodynamika

Má snad prťavé pravé zrcátko nějakou úchvatnou aerodynamickou funkci, kterou lze odhalit až při testování v aerodynamickém tunelu? Šetří snad oněch několik čtverečních centimetrů čelní plochy palivo? Bohužel, nic z toho nedává smysl. Ano, zrcátka jsou u aut poměrně zásadním aerodynamickým prvkem, ale představa úspory paliva založená na zmenšení jednoho zrcátka je poněkud absurdní.

Foto: Audi

Audi A4 pro severoamerický trh – i v této verzi s menším pravým zrcátkem

Skutečný důvod: stísněná evropská města

Reálný důvod ukrytý za zakrslými zrcátky je ve skutečnosti tak jednoduchý, že mnoho lidí ani nenapadne. Jak je všem dobře známo, historická centra evropských měst jsou poněkud stísněnější než třeba centra měst amerických. Kdo bydlí v metropoli, moc dobře ví, že občas jde při projíždění a parkování skutečně o zrcátka. Občas dokonce tak moc, že by bylo fajn mít jedno zrcátko o pár centimetrů kratší… Takže když se auta v průběhu osmdesátých let najednou dramaticky zvětšila, hledaly automobilky nejrůznější způsoby, kde šetřit místo

Ale nejde jen o situace, kdy potřebujeme auto procpat kolem zaparkovaných aut. Ještě podstatnější jsou chvíle, kdy sami parkujeme. Tehdy trčí kratší zrcátko méně do cesty chodcům, cyklistům nebo projíždějícím autům. Koneckonců vzpomeňme, že ještě koncem sedmdesátých let bylo docela normální, aby auta zrcátko na straně spolujezdce vůbec neměla. O pár let později se ale auta zvětšila, pravé zrcátko se stalo nutností a potenciální problém byl na světě.

Foto: Jakub Deml

Ford Escort ročník 1984 – jeden z posledních vozů zcela postrádajících zrcátko na straně spolujezdce

Proč se s malými zrcátky skončilo?

Můžeme se jen dohadovat, zda zmenšení zrcátka na straně spolujezdce vůbec kdy zabránilo nějaké odřenině či menší nehodě. Jisté ovšem je, že s přelomem tisíciletí malá zrcátka definitivně vymizela. Hlavní důvod můžeme hledat v příchodu elektricky sklopitelných zrcátek. Ta se začala objevovat primárně u dražších, a tedy větších aut, a problém s trčícími zrcátky zaparkovaného auta tak částečně zmizel. A tak se jeden podivný automobilový trend stal definitivně minulostí.

Reklama

Načítám