Za co vyměnit utahanou Fabii II Combi? Moc dobrých možností v bazarech do 200 000 Kč není

Ceny nejstarších a nejvíce ojetých Fabií II padají už pod 30 tisíc korun, s tříválcem 1.2 HTP ji koupíte klidně za padesát tisíc v docela akceptovatelném stavu. Bohužel už se ale klesající kvalita údržby a věk na autě dost podepisuje. Začíná reznout, zlobí jinak odolná elektronika a interiér mnohdy vypadá jak vagón kupé po řádění fotbalových hooligans. Tak za co už vaši utahanou „fabku v kombíku“ vyměnit?

Když si chcete auto nechat zase třeba šest až deset let, je potřeba především dobře nakoupit. Dnes je na slušné ojeté auto potřeba zhruba 150 až 200 000 Kč, tak si to nastavme jako náš pomyslný limit. A také to chce kupovat vozy s rozumným nájezdem a hlavně ne moc stará. Co třeba auta pod 100 000 km a maximálně desetileté stáří, tedy z roku 2016 a mladší? Uvidíte, že zase tak široký výběr na trhu není.

Asi vás jako jeden z prvních kandidátů napadne Dacia Logan MCV, praktický a jednoduchý kombík. V současnosti jich je na webu sauto.cz kolem dvaceti, pokud mají splňovat výše uvedená kritéria. Vybírat můžete i z různých motorizací - atmosférického čtyřválce 1,2 l, atmosférického tříválce 1,0 l a přeplňovaného tříválce 0.9 TCE.

Ani jeden z motorů není špatný. Dynamicky je nejzajímavější přeplňovaný motor, navíc je spolehlivý a díky nepřímému vstřikování nebude tak citlivý na jízdní režim a kvalitu paliva (i když zrovna tomuto motoru lépe dělá osmadevadesátka, respektive na něj lépe jede). Servis je tu jednoduchý - olej v motoru měnit každý rok nebo maximálně po 15 000 km, svíčky jednou za tři až čtyři roky, každých šest let nejpozději pomocný řemen pohonu příslušenství, u dvanáctistovky také rozvodový řemen.

Auta fungují. Občas se ovšem vyskytne problém v elektronice (spálená pojistka, vadný snímač teploty klimatizace, chyba v řídící jednotce). Dacie jsou však vcelku spolehlivá a hlavně odolná auta. Potřebují ale kvalitní údržbu a alespoň základní péči, ať vydrží. Z hlediska dynamiky a jízdního komfortu je ovšem druhá generace Loganu dost kompromisní a je jen na vás, co jste ochotni akceptovat. Zcela upřímně - Fabia II je proti Loganu citelně lepší auto, Logan zase může být novější a méně utahaný. Vyberte si.

Do stejného pytle jako Logan MCV můžeme hodit i Clio čtvrté generace, které se ještě jako kombík vyrábělo a nabídne přeci jen lepší přepravní kapacitu než hatchback. V našem výběru je v nabídce kolem patnácti aut, nejčastěji s již zmíněným motorem 0.9 TCE. Koupíte i starší atmosférickou dvanáctistovku. Ta je na krátké trasy do pár desítek kilometrů zcela dostatečná.

Technických rizik tu moc není, ovšem je lepší prověřit celkový stav auta, protože Clia za sebou mohou mít těžký život a zanedbávanou údržbu. Ověřte servisní historii a pozor na to, že některá Clia mají z výroby nastavený olejový interval až 30 000 km. To je prostě moc. Pokud má auto pečlivě vedenou historii a je v dobrém stavu, rozhodně ho zakazovat nemůžeme.

Jenom si dejte pozor, že ve stejné cenové relaci se dá koupit i větší Mégane s motorem 1.2 TCE. Bohužel tenhle motor je dost rizikový a je lepší se mu v ojetinách vyhnout. Stejně tak si dobře rozmyslete nákup dieselu 1.5 dCi. Jakkoli to umí být spolehlivý a úsporný motor, do budoucna lze očekávat vysoké investice do oprav emisních systémů. Vrážet třeba padesát tisíc do auta se sotva dvojnásobnou zůstatkovou hodnotou moc smyslu už nedává.

Zajímavý tip je Opel Meriva, kterých je v inzerci za méně než 200 000 Kč docela dost. Není to sice kombík, ale je to praktické a prostorné auto. A vlastně není vůbec špatné. Zadní dveře jsou zvláštní, ale třeba v užších mezerách se díky nim do auta dobře leze. Bůh ví, proč má Meriva špatnou pověst, ale díky tomu koupíte slušná auta za zajímavou cenu.

Nejrozšířenější jsou benzinové čtrnáctistovky (v našem výběru už vylepšený typ B14). Paradoxně slabší verze bez turba (kterou koupíte i v Astře) je dražší, ale také mívá často méně najeto. Je to velmi jednoduchý a spolehlivý motor. Hodí se však spíše do města a na krátké trasy, s krabicovitým autem se na dálnici trápí. Silnější přeplňovaná verze už jede o dost lépe a má nepřímé vstřikování. Proti dřívějším pověstem (založených na pravdě) už to nejsou tolik rizikové motory.

U obou čtrnáctistovek si dejte pozor na stav a životnost svíček. Používejte jen kvalitní díly, mění se nejpozději po čtyřech letech nebo 60 000 km. Olej určitě měňte po roce nebo nejpozději po 15 000 km a hlavně u přeplňované verze je potřeba používat kvalitní oleje, které pomáhají chránit motor proti samozápalům LSPI (oleje vyhovující normě API SN+ a vyšší). Myslete také na řemen pohonu příslušenství (šestiletý interval). Opely vždycky uměly nabídnout zajímavé kombinace výbavy včetně moc příjemných komfortních prvků. Merivám se tato tradice bohužel spíše vyhnula a lidé moc za zvláštní prvky neutráceli.

Celkem zajímavou nabídku má v téhle kategorii Citroën, neboť pod výše uvedená kritéria spadají jak praktická MPV C3 Picasso a větší C4 Picasso, tak dokonce i osobní verze dodávky Berlingo. Stranou teď nechme pověsti o (ne)spolehlivosti starších francouzských aut. Tohle totiž umí být dobrá praktická auta, navíc se jim vyhýbá koroze.

Bohužel nejrozšířenější motor je nechvalně proslulý tříválec 1.2 PureTech, kterému je lepší se vyhnout, když nevíte, co kupujete a od koho. Některá menší Picassa mají i atmosférickou čtrnáctistovku, která ale také není žádný zázrak. Aspoň nekarbonuje a včasným servisem se dá udržet při životě. Hodí se do města. Berlingo má pak pod kapotou nejčastěji diesel 1.6 HDI.

Nafťák potřebuje rovněž pečlivý servis, ale s nízkým nájezdem by to mohla být dobrá koupě. Jen zkuste sehnat auto, které má olej měněný po roce a maximálně 15 000 km, a ne ve dvojnásobném intervalu, což ostatně platí i pro ostatní motorizace. Věčná škoda, že ten benzinový tříválec je takový průšvihář, protože třeba v kombinaci s automatem by pak C4 Picasso bylo skvělé auto. Ale on je asi důvod, proč jsou tyhle ojetiny relativně levné…

Do 200 000 korun můžete vybírat i z docela velké nabídky Focusů Combi nebo MPV C-Max a Grand C-Max od Fordu. Většina ojetin má ale nejčastěji motor 1.0 EcoBoost, který ve svých prvních instalacích rovněž přivodil majitelům spíše starosti. On to umí být dobrý motor, jenže vyžaduje velice pečlivý servis. Toho se mu bohužel, hlavně ve flotilách operativních leasingů, moc nedostávalo.

Docela levně ale koupíte tyhle fordy i s motorem 1.5 EcoBoost, který už nemá taková rizika jako předchozí šestnáctistovka, přesto vyžaduje velice pečlivý přístup. Myslete na rozvody (výměna po 160 000 km nebo osmi letech maximálně) a také na ventilové vůle. Tento motor potřebuje spíše mimoměstský režim, třeba v SUV Kuga trápeném po městě bývá zanesený karbonem a dost zlobí.

Diesel 1.5 TDCI by nemusela být vyloženě špatná koupě, pokud plánujete jezdit delší trasy. Ve Focusu s ním lze jezdit za 5 l/100 km, i za méně. Včas vyměňte rozvody (sada stojí kolem čtyř tisíc v druhovýrobě) a olej, tankujte kvalitní naftu a ono to bude jezdit. EGR ventil za 14 759 Kč a hlavně částicový filtr za 46 950 Kč nadšení z dlouhodobě levného provozu malého dieselu asi trochu zbrzdí.

Proti Fabii II Combi, aspoň co se týče přepravní kapacity, může ix20 vypadat jako krok zpět, ale ono to tak malé a nepraktické auto není. Pokud nepotřebujete vozit dlouhé předměty, mohla by vám ix20 stačit. V relaci mezi 150 a 200 000 Kč je teď kolem patnácti aut, pátrat můžete i v soukromé inzerci.

Koupit se dá i Hyundai i30, jenže ten bývá s nájezdy do 100 000 km spíše dražší. Nejčastější motorizací je tu benzinová čtrnáctistovka, která je obvyklá u méně používaných aut. Motory 1.6 CVVT mívají obecně více najeto, ale také je s nižším nájezdem ještě seženete. Motor 1.6 GDI s přímým vstřikováním mají spíše i30.

Starší generace motorů 1.4 CVVT a 1.6 CVVT potřebuje u starších aut velmi pečlivý servis. Nesmíte zapomenout ani na kontrolu ventilových vůlí. Pozor také na úniky oleje skrze unavená těsnění a vadné lambda sondy a výpadky zapalování. Ohrožuje to drahý katalyzátor. Velmi časté jsou tu závady klimatizace kvůli nefunkčním čidlům teploty nebo tlaku chladícího média. Kdyby se vám nelíbil hyundai, koukněte na technicky příbuzné MPV Kia Venga. Občas se do 200 000 Kč objeví i větší Kia Carens s povedeným motorem 1.7 CRDI.

A co skočit znovu do Fabie, jen té novější? V inzerci je totiž nejširší nabídka. Kombíků je hodně a dokonce v relaci do 200 000 Kč s nájezdem pod 100 000 km seženete i velmi žádaný čtyřválec 1.2 TSI. Pozor ale na celkový stav auta a jeho servisní historii. Motor je to skvělý a příjemný, ale potřebuje pečlivého majitele a trochu pestrý jízdní režim, ne jen courání se do Penny dva kilometry a zpátky.

Více aut má tříválec 1.0 TSI, který proslul na začátku rychlým opotřebením spojky, jak se s ním lidé učili jezdit. Celkově je to ale spolehlivý motor. Pro obě TSI platí, že teď po osmi až deseti letech s nájezdem blízko 100 000 km bude možná lepší preventivně vyměnit rozvodový řemen a rovnou vyčistit sání od karbonu. Nezbytně nutné to být nemusí, pokud chcete šetřit. Jen pak máte zase na deset let klid a tahle auta budou spolehlivě jezdit s minimální spotřebou (běžně pod 6 l/100 km).

Proti dvojkové Fabii je kombík „trojky“ pocitově trochu menší, alespoň tedy na zadních sedadlech. Je to ale modernější a novější auto. Motory jsou tiché a jízdní dynamika o dost lepší a zatím to vypadá, že technika pod kapotou se povedla. Chce to jen myslet na údržbu a péči o auto, ať vám tenhle solidní kombík nezačne hnít před očima. Fabie nemusí reznout, ale je potřeba jim trochu pomoci.

On ten výběr menších kombíků a MPV v relaci do 200 000 Kč a s nízkým nájezdem moc široký není. Zajímavé Tipo od Fiatu prakticky neseženete (bude mít najeto o dost víc, nebo bude dražší). Pokud si ale připlatíte třeba 50 tisíc, je Tipo v kombíku opravdu dobrá koupě. Na někoho bude možná působit trochu lacině, ale auto to špatné opravdu není. Techniku má spolehlivou a jednoduchou, ideální na vesnický provoz a krátké trasy. Když tedy nekoupíte diesel, ten potřebuje dlouhé trasy a o dost pečlivější servis.

Teď se ale podívejme na auta, kterým je lepší se v inzerci vyhnout. Tady to můžeme zjednodušit a ukážeme si motory, které nebrat. Už jsme to nakousli. První generace tříválce 1.0 EcoBoost od Fordu je známá karbonováním, spotřebou oleje a selháním rozvodového řemenu, ale to je dáno tím, že řemen je tu v oleji, lajdácké servisy používají nekvalitní olej a navíc bývá měněn pozdě. Bohužel do ojetiny nevidíte, a tento motor je pořád dost rizikový. Kdo autu věnoval péči a má ho v pořádku, stejně musí auto nabízet levně.

To samé platí o tříválci 1.2 PureTech koncernu PSA, nyní Stellantis. Také má „mokrý“ rozvodový řemen a jsou tu stejná rizika jako u Fordu. Při používání nekvalitního oleje a přejíždění intervalů se řemen naleptává a může prasknout. Nejprve se začne drolit, jeho kousky ucpou sací koš olejového čerpadla a motor se přidře. Je velké riziko, že ojetina už bude „načatá“. To byste si museli koupit auto, které je pár let staré a má najeto třeba do 30 000 km. Pak si ho zvládnete udržet v provozu včasným servisem. Jenže takové nebude stát do 200 000 Kč.

Rizikový je také přímovstřikový čtyřválec 1.2 TCE od Renaultu, který najdete nejen ve zmíněném Cliu, ale hlavně v Méganech a rovněž v některých větších daciích. Na delší trasy by to nebyl špatný motor, ale to už si rovnou můžete koupit silnější diesel. Motor se špatně ohříval, ředil olej benzínem a měl i nekvalitní rozvodový řetěz. Nástupce 1.3 TCE je mnohem, mnohem lepší. Jenže ten pod 200 000 Kč s nízkým nájezdem ještě nekoupíte.