Hlavní obsah

Test ojetiny Ford B-Max: Mohl by nahradit staré Roomstery?

Foto: Dalibor Žák
25. 2. 2021

Malá MPV jsou dnes už nedostatkové zboží, a to i na trhu ojetin, protože když se neprodávají nová auta, logicky pak není mezi ojetými vozy z čeho vybírat. Ford B-Max je zajímavé a pro někoho určitě velice vhodné a praktické auto. Nabídka na trhu je ale bídná.

Článek

Kategorie malých MPV prakticky zanikla, vystřídaly je kompaktní crossovery. O větších MPV to platí částečně také a na trhu přežívá pár posledních modelů. Lidé, kteří chtějí prostornější a praktičtější auto za rozumné peníze, tak mají smůlu. Co už se neprodává Roomster, je to na trhu slabota.

Mezi ojetinami naštěstí výběr takových aut ještě je, jenže ojeté Roomstery nebudou v hezkém stavu věčně, a jak se z nich postupně stávají „auta do 100 tisíc korun“, už si je majitelé zpravidla nechají, dokud se nerozpadnou. Existuje ale vůbec nějaká novější a hlavně cenově atraktivní alternativa k populárnímu Roomsteru?

Napadl nás Ford B-Max, malé MPV postavené na základech Fiesty. Prodávalo se od konce roku 2012, ale bohužel vydrželo na trhu jen asi pět let. Původně mělo nahradit velice oblíbený model Fusion, ale podobný prodejní trhák se z něj nestal. A hned si vysvětlíme proč.

Pěkná auta už pod 200 tisíc Kč

Na test jsme si v Auto ESA půjčili Ford B-Max s motorem 1.0 EcoBoost o výkonu 74 kW s pětistupňovou manuální převodovkou. Vůz z roku 2015 měl na začátku testu najeto necelých 43 000 km a prodejce za něj chtěl 200 000 Kč.

Foto: Dalibor Žák

Testovaný B-Max měl najeto jen něco málo přes 40 000 km, a i tak už stál 200 000 korun. Skromná výbava u něj ale nevadí. Naopak bývá u Fordů spíše výhodou...

V současné době je nabídka ojetých B-Maxů poměrně slabá. Na inzertním portálu Sauto.cz je aktuálně na prodej ani ne třicet B-Maxů s cenami startujícími u 80 000 Kč. Reálná nabídka ale začíná u 150 tisíc korun. Většina aut jsou benziny s manuální převodovkou. Diesely jsme našli jen čtyři, automat pouze jeden.

Rozpočet 200 000 korun by měl stačit na B-Maxe jako z našeho testu, tedy relativně mladé auto s nájezdem do 50 000 km. V zahraničí je o něco lepší nabídka, třeba oblíbený server Mobile.de nabízí přes 1 200 B-Maxů, z toho jich přes 900 má benzinový motor a 160 kusů v inzerátech má automat. Otázka ale je, kdy vás vůbec pustí za hranice pro nějaké auto...

A jak si stojí Ford B-Max v bazarech? Odpovídá Filip Kučera z Auto ESA: „Unikátní konstrukce karoserie vozu B-Max umožňuje, že nastupování a veškerá manipulace z boku je mimořádně pohodlná. V době jeho prodeje ovšem tuto vlastnost ocenilo jen málo zákazníků, a tak je na trhu ojetin B-Max zastoupený málo. Dříve diskutované tříválcové motory jsou u části zákazníků stále populárnější především díky nízkým sazbám povinného ručení. S tím, jak se tříválcové motory rozmáhají u nových modelů napříč všemi značkami, si zákazníci začínají uvědomovat i jejich další výhody. Malý a lehký motor pod kapotou má méně součástí, je levnější, má kolem sebe dostatek místa pro opravy a nenamáhá tolik přední nápravu. Ovšem u středních MPV s posuvnými zadními dveřmi máme stále mnohem větší nabídku modelů s naftovými motory. Příkladem jsou třeba velmi oblíbené modely Volkswagen Caddy, Citroën Berlingo nebo Peugeot Partner.“

To, jak mizerná nabídka B-Maxů na trhu ojetin je, prozrazuje aktuální stav inzerátů konkurenčních vozů. Když zůstaneme na inzertním portálu Sauto.cz, tak v době psaní tohoto článku bylo na prodej 415 Roomsterů, 120 vozů Hyundai ix20, 101 inzerátů na Opel Meriva, 87 na Renault Modus, 63 na Citroën C3 Picasso, 62 na Kiu Venga a 42 na Nissan Note.

Šikovný, ale drahý detail

Ford B-Max není špatné auto, ale jeho problém byl v ceně. Nový stál v roce 2012 od 290 000 korun, což bylo už hodně. Předchůdce v podobě Fordu Fusion stál zhruba 220 tisíc korun, tedy spadal do kategorie nejlevnějších aut. Díky tomu oslovil opravdu velké množství kupců, na které byl drahý i Duster od Dacie. B-Max se tak z hledáčku těchto potenciálních zájemců diskvalifikoval.

Foto: Dalibor Žák

Ty posuvné boční dveře a bezesloupkový přístup jsou zajímavé detaily, ale zbytečně to zkomplikovalo konstrukci a případné opravy při nehodách. Systém také vyžaduje pečlivější údržbu

Ford model B-Max zbytečně zkomplikoval. Ty velké posuvné boční dveře a karoserie bez B-sloupku jsou sice zajímavé detaily, ale technologicky náročné. Konkurence se drží tradiční koncepce a snad jen Opel Meriva se svými protisměrně otevíracími dveřmi se trochu odlišuje. Ale i ona má klasický B-sloupek. Tohle řešení bočních dveří má i další nevýhodu: mechanismus je složitý a náchylný. Stačí menší boční ťukanec z nepozornosti, kterých se denně v provozu stávají desítky. A vás pak čeká výměna bočních dveří za padesát tisíc.

To, že se na silnici B-Max nechová jako typický Ford, je asi cílové klientele jedno. Na krátkém rozvoru s malými koly auto trochu poskakuje, v zatáčkách se naklání a na řízení reaguje jakoby se zpožděním. Opožděně na pokyny reaguje i litrový přeplňovaný tříválec EcoBoost, ale to je spíše taková vlastnost. Všechny tyhle litrové motory s turbem se projevují stejně neochotně.

Foto: Dalibor Žák

B-Max se naklání, má odtažité řízení a reaguje se zpožděním, a to jak na pokyny volantem, tak i plynovým pedálem. Je to hodně o zvyku a na dynamické svezení si tohle auto stejně nikdo kupovat nebude

Foto: Dalibor Žák

Litrový tříválec o výkonu 100 koní na auto stačí, ale nesmíte se bát podřadit a šlápnout na to. Na dálnici držte rychlost u 120 km/h, protože výš už spotřeba roste na osm až devět litrů

Foto: Dalibor Žák

Pokud převážíte malé děti v sedačkách, je takhle pohodový přístup dozadu k nezaplacení. Takže pro malé rodiny, které nemusí vozit v kufru psa a tchýni, je vlastně B-Max velmi praktické auto

Bylo by ale škoda Ford B-Max jednoduše odmítnout, protože několik věcí na tomhle autě opravdu funguje. I ty zadní dveře mají pár výhod, zejména pokud parkujete v úzkých mezerách a potřebujete mít dobrý přístup dozadu, například kvůli připoutání dětí do sedačky. Jak se v autě sedí výš, je z něj slušný výhled, ale šikmo dozadu už z B-Maxu tak dobře nevidíte. A z velikosti kufru si také nesednete na zadek, i když s délkou 4 077 mm a rozvorem 2 489 mm asi nejdou dělat zázraky. Jen pro srovnání, Roomster s délkou 4 205 mm a hlavně rozvorem 2 617 mm působí uvnitř jako o třídu větší auto.

U Fordu B-Max si ani moc nevyberete mezi motory. I přes nezvykle širokou nabídku motorizací je v inzerátech nejvíce litrových tříválců EcoBoost. Ten se prodával ve čtyřech verzích o výkonech od 100 do 140 koní, vždycky v kombinaci s pětistupňovým manuálem. Jiná manuální převodovka vlastně u B-Maxu nebyla.

Tříválce se nebojte

Litrový tříválec EcoBoost je celkově slušný motor, který umí být spolehlivý, ale dost záleží na minulosti a kvalitě péče. Zanedbaný olejový servis dokáže tenhle motor pohřbít velmi rychle (rychlá degradace oleje a jeho ředění benzinem kvůli častým krátkým trasám se studeným motorem, karbonování, zapečení pístních kroužků), takže nepřekračujte raději interval 15 000 km. Pokud jezdíte jen krátké trasy po městě, zkraťte interval na 10 000 km.

Foto: Dalibor Žák

Litrový EcoBoost od Fordu je vcelku spolehlivý motor. Potřebuje ale pečlivý olejový servis a hlavně žádné experimenty, pokud jde o kvalitu a specifikaci provozních náplní. A tankujte lepší benzin

Tomuhle motoru také dělá lépe benzin s vyšším oktanovým číslem. Pokud berete obyčejnou pětadevadesátku, tak používejte aspoň aditivovaný benzin, případně aditivujte sami. Jinak servisní interval 240 000 km nebo deset let na řemenové rozvody se nám zdá až příliš. Zkrátili bychom ho na osm let nebo 160 000 km.

Krom problémů plynoucích ze zanedbané péče a špatného paliva vlastně tenhle litrový EcoBoost trápily jen drobnosti. U prvních ročníků docházelo k únikům chladicí kapaliny, občas zazlobí regulace turba. Nízká životnost spojky je u litrových tříválců s turbem klasickým důkazem toho, jak špatně se na ně někteří řidiči adaptují. Některým se to nepovede nikdy a drahou spojku mění každých 40 000 km.

Foto: Dalibor Žák

Ford B-Max jiný než pětistupňový manuál neměl. Převody jsou navíc ekologicky dlouhé, takže pružnost dost utrpěla a musíte řadit. Alternativně šlo mít šestistupňový automat, ale jen v kombinaci s benzinovou šestnáctistovkou. Takových aut je ale v inzerátech velmi málo

Z dalších zážehových motorizací se prodávala jen čtrnáctistovka bez turba s výkonem 90 koní a šestnáctistovka TI-VCT s automatem. Menší motor sice není žádný drak a nikam jinam než do města se nehodí, ale nemá žádné technické složitosti, ani proměnné časování ventilů. Je to tak servisně nejméně náročný motor z celé nabídky.

Šestnáctistovka jede o něco lépe a jízda po dálnici s ní není vyložené utrpení. Ovšem tenhle motor je se svým systémem proměnného časování ventilů citlivý na olejový servis a ve Focusech s vyššími nájezdy už se mnohdy projevuje spotřeba oleje. Také bychom nebyli nijak nadšení z dvouspojkového automatu se suchými spojkami (v sadě za necelých 15 000 korun, což není tak strašné), který si umí říci o drahý servis (výměna ovládání a řídicí jednotky dohromady za skoro 25 tisíc). Jestli ale chcete jen B-Maxe a musíte mít automat, jinou možnost nemáte.

Nafta? Pozor na historii

Diesely tu byly dva. Šestnáctistovka je velmi dobře známý motor 1.6 HDI, Ford B-Max dostal lepší osmiventilovou verzi sice vždy s DPF, ale bez povinných aditiv pro regeneraci a ještě bez AdBlue. Tenhle motor je dobrý, pokud má za sebou pečlivý olejový servis (nejpozději po 15 000 km, ale raději dříve) a dostává opravdu kvalitní naftu, která dělá dobře vstřikovačům.

Foto: Dalibor Žák

Diesel je slušná volba, ale pozor na původ auta. Lepší je starší verze 1,6 l, která ještě neměla AdBlue a celkově byla jednodušší. Zas ale bude mít víc najeto. Ovšem při dodržování servisních zásad nemusí větší nájezd vadit

Vlastně tu zůstala jen ta nešťastně tvarovaná olejová vana se zapuštěným šroubem, takže všechen starý olej nejde vypustit a servisům se to nechce po každé výměně proplachovat. Doporučujeme nechat vanu vyměnit za upravenou s „vystrčeným“ šroubem. Pokud už to kupované auto má, je to signál, že majitel vědět, co dělá. Bude to dobrý kus.

Pro pozdější patnáctistovku TDCI platí to samé včetně té olejové vany. Má ale už systém stop-start, bez kterého se motor 1,6 l obešel. U dieselů pamatujte na výměnu rozvodů po 10 letech nebo 180 000 km. Auta z prvních let výroby to bude brzy čekat, takže po koupi doporučujeme vyměnit preventivně v rámci prvního velkého servisu, spolu s úpravou té olejové vany. Pak tenhle motor najede klidně půl milionu kilometrů.

Jsou tu nějaké další věci? Moc toho není. O těch choulostivých bočních dveřích jsme psali, tak si dávejte pozor a sledujte zrcátka. Podvozek je převzatý z Fiesty a je jednoduchý a levný na opravy. Řešit budete maximálně tlumiče, hučící ložiska nebo klepající táhla stabilizátoru. Geometrii u zadní nápravy s torzní příčkou nikdy nikdo řešit nebude.

Dobrou zprávou je, že B-Max nerezne, ale to je také dáno tím, že je to ještě relativně mladé auto vesměs s nízkými nájezdy. Každopádně antikorozní ochrana Fordů se po zkušenostech s prvními generacemi Mondea a Focusu opravdu výrazně zlepšila. U B-Maxu ani nestávkuje elektronika, ale tohle je celkem jednoduché auto, ve kterém těch rizikových zbytečností opravdu moc není.

Celkové hodnocení: Ojetý Ford B-Max 1.0 EcoBoost

Ve třídě malých MPV toho na výběr zas tolik není a Ford B-max je určitě zajímavý. I přes jistou rizikovost jsou ty posuvné zadní dveře praktické, zejména pokud potřebujete ukládat do sedaček malé děti. Jak se ale B-Maxů prodalo celkově málo, výběr na trhu ojetin je mizerný, zejména teď, když prakticky nesmíte bez omezení za hranice. S rozpočtem 200 000 korun ale koupíte i u nás slušné auto přiměřeného stáří s docela nízkým nájezdem. Testovaný kus možná nebyl našlapaný výbavou až po strop, ale kupce vyžadujícího podobný typ auta si určitě najde rychle.

Reklama

Sdílejte článek
Související témata: