Jak si zkomplikovat prodej ojetiny? Obří kola, karbonová lízátka, a další tuning…

Hrabání se v autech patří k takovým českým tradicím. Vedle snahy změnit vzhled auta a upravit jeho dynamiku a jízdní vlastnosti ale někteří prostě jen potřebují upravit užitné vlastnosti vozů, protože alternativu na trhu nemají. Do aut jsou pak dodělávané různé úpravy v interiéru či v zavazadlovém prostoru, například klec pro psa nebo bedna s nářadím a vybavením pro dílnu.

Problém pak ale nastává, když chce člověk takové upravené auto prodat. Úpravy totiž zpravidla vznikají přesně podle vkusu a potřeb konkrétního majitele a většinou se rozchází s potřebami potenciálních zájemců, které přehnaně upravené auto spíše odradí. Jistě, je pár výjimek a některá auta po „ladění“ přímo volají, ale u těch běžných konzumních modelů je to spíše na škodu.

„Doplňky jako nekvalitní disky kol, špatně provedené polepy karoserie, nevzhledné doplňky karoserie nebo asijské infotainment systémy, snižují jak výkupní, tak i prodejní cenu takto upravených vozů. Ty pak i navzdory nižším cenám bývají v inzerci mnohonásobně déle, než je tomu u běžných sériových kusů,“ říká Filip Kučera z Auto ESA. Dodává ale, že drobné úpravy jako parkovací kamera, parkovací senzory, dodělávané LED denní svícení a podobně většinou nic neovlivňují.

Ne každý chce vyčnívat z davu. Jistě, vždycky se někde najde jedinec, který chce jezdit v křiklavě zeleném BMW X6, ale tací jsou kapitola sama pro sebe. U konvenčních aut se s takovými speciálními barvami setkáváme poměrně vzácně, ale některé modely k tomu přímo vybízejí. Ovšem svérázný vkus majitele pak nemusí na sekundárním trhu najít pochopení a auto se bude prodávat obtížně.

Tím neříkáme, že si máte každé auto koupit nudně šedivé jak podzimní odpoledne nebo bílé jako mrazák. Ale stačí se podívat na barevné konfigurace třeba takových Mini nebo Fiatů 500 a o některých kusech, v růžové barvě se zelenými pruhy, prostě víte, že je takové auto prodejné jen velmi obtížně, pokud vůbec. Dokud na něj tedy nenarazí stejně zaměřený zájemce. Podobné je to i s divokými barevnými kombinacemi v interiéru. Když se ale jedná o originální doplňky přímo do výrobce, pořád je to lepší než neoficiální úpravy.

Hodně lidí si dnes nechává auta potáhnout speciální barevnou folií, což má výhodu v tom, že jde odstranit a kvalitně provedená práce dokonce může chránit původní lak proti drobným poškozením a škrábancům. Ale třeba u speciálního lakování karoserie je dobré vědět, že případné karosářské práce mohou být pak velmi drahé na opravy právě kvůli netypické barvě.

Odrazující mohou být i příliš velká nízkoprofilová kola, zvláště pokud jsou to pak kola neoriginální. Sice dnes automobilky nabízejí mnohdy až nesmyslné rozměry ráfků a pneumatik na zcela obyčejná auta, ale na ty české silnice jsou taková kola spíše na obtíž. Více trpí podvozek, rázy se přenášejí do karoserie a auto není tak pohodlné, jak by mohlo být.

Samozřejmě chápeme, že někoho takové auto naopak osloví, protože někteří lidé si pod pojmem „sportovní jízdní vlastnosti“ představují to, když auto příšerně tříská na každé sebemenší díře. Ale většina lidí ví, že taková kola jsou na obtíž a vyměnit pneumatiky stojí naprostý nesmysl. Jen pro srovnání, nějaké běžné 16“ pneumatiky stojí okolo 10 000 Kč na celé auto, osmnáctky či devatenáctky budou stát dvojnásobek. Připlatíte si i v servisu za práci. Dynamické vlastnosti ale širší a větší gumy rozhodně lepší mít nemusí, u některých aut je tomu dokonce spíše naopak.

Znovu je nutné připomenout, že některá auta jsou pro tohle „tunění“ přímo předurčená a točí se kolem nich specifická klientela. Subaru WRX STI prostě musí mít vzadu obrovské křídlo. Ale musí mít vzadu křídlo a vpředu imitaci karbonového „lízátka“ také naftový Superb nebo Fabia? Určitě ne. Navíc obyčejný nevytuněný Superb zmizí z bazaru do druhého dne, zatímco vytuněný kus tam možná ani nevykoupí.

Automobilky sice pochopily, že je lepší zákazníkům u specifických modelů nabídnout některé tuningové doplňky, a dokonce díky tomu vznikly i samostatné značkové tuningové programy. Výsledné auto pak ale nemá takový potenciál na sekundárním trhu a navíc není moc pravděpodobné, že peníze utracené za individuální úpravu dostanete zpět ve vyšší prodejní ceně takové ojetiny. To byste museli mít nějaký speciální model z limitované edice a ne naftové BMW 318d s nájezdem 250 000 km ověšené vším možným (i nemožným) z programu BMW Performance.

„Každá mince má dvě strany a dobře provedený tuning může hodnotu auta i zvedat. Jde například o originální příslušenství od samotných automobilek, různá kola z lehkých slitin, ochranné fólie, kvalitnější brzdové komponenty nebo u starších vozů lepší rádio. Co se týče hlavně sportovních aut, tak mechanické úpravy na podvozku i motoru, byť kvalitní, cenu většinou nezvednou. Potenciální kupce může odrazovat myšlenka, že auto bylo nadměrně zatěžováno. Tady to ale bývá hodně individuální. Naopak u offroadových aut jsou úpravy žádané. Pokud má takový vůz například přidělanou uzávěrku diferenciálu, zvýšený podvozek, ochranu podvozku nebo šnorchl, rychle se po něm slehne zem. Vše by samozřejmě mělo být oficiální a je-li to nutné, ideálně se zápisem v  technickém průkazu,“ říká k tomu Filip Kučera z Auto ESA.

Odrazovat mohou od ojetin i neoriginální zásahy do interiéru. Vyměněné sedačky, volant a řadicí páka naznačují spíše to, že auto má za sebou velkou bouračku (vystřelené airbagy) anebo že má za sebou tak obrovský nájezd, že původní čalounění bylo kompletně prošoupané. Když už, dodejte aspoň původní originální díly jako důkaz dobrého stavu.

Zásahy do elektroniky, jako jsou dodělávky neoriginálního zábavního systému či třeba alarmu, akorát tak způsobí, že nic nebude fungovat pořádně a auto bude hlásit na diagnostice chyby a bude rychle vybíjet akumulátor. Tohle jsou práce, které má dělat specialista. Pokud možno to ale nechte udělat někoho, kdo nic nenavrtá natvrdo do palubní desky a všechno lze případně vrátit do původního stavu. Ne vždy, třeba při dodělávkách různých hands-free sad, parkovacích senzorů, antiradarů a alarmů, to ale možné je.

Na druhou stranu specializovaná přestavba dodávky pro specifické účely, například jako pojízdná kancelář nebo obytný vůz, se může prodat dobře. Ale to je pak auto specifické kategorie, které osloví zase jen velmi okrajovou část trhu a malé množství zájemců hledající přesně ty které vlastnosti.

Vždycky nás fascinovalo, že někdo bez technických znalostí a zkušeností dospěje k závěru, že „to“ zvládne lépe než automobilka s miliardovým rozpočtem na pětiletý vývoj auta. A pustí se do ladění podvozku, brzd a někdy i pohonné jednotky. My chápeme, že každý chce, aby to za málo jelo jako to drahé auto, ale on je většinou důvod, proč to drahé rychlé auto stojí tolik. Ta technika a vývoj prostě něco stojí. A samozřejmě se platí i prestiž, kterou očipovaná snížená fabie s rourou od kamen místo výfuku nikdy mít nebude.

Z těch pochopitelných věcí se dají jmenovat třeba přestavby motoru na alternativní pohon LPG či CNG. Tady jde především o to posoudit, jestli se přestavba vyplatí z ekonomického hlediska a jestli je zvolené auto (a motor) vhodný. Z těch méně pochopitelných úprav u současných aut je to pak populární chiptuning, který byl především u dieselů svého času „nezbytnost“. Když už, tak ať je to aspoň profesionální úprava se zárukou od někoho, kdo rozumí motorům. Někdy je pak ale potřeba udělat kompletní zásah do motoru s výměnou některých důležitých věcí, protože ty sériové jen výjimečně zvládnou extrémní zvyšování výkonů vysoko nad původní hodnotu. A to pak levný tuning opravdu není.

Dnes ale s takovými úpravami mohou přestat fungovat spolehlivě nezbytné emisní systémy motorů. Ani s moderními benzinovými motory to nebude tak jednoduché. Největší problémy pak můžete mít na povinné STK a při měření emisí. S tím souvisí i zásahy do výfukového systému, ale také třeba podvozku a brzd.

„Jsou úpravy, které z auta dělají velice rizikovou ojetinu, kterou v Auto ESA nevykoupíme. Jde například o neodborné zásahy do softwaru motoru. Na našem trhu je nespočet značkových úpravců, kteří odvádí dobrou práci, ale je potřeba si dát pozor na úpravy řídící jednotky bez jakékoliv dokumentace nebo informace,“ doplňuje k tomu Filip Kučera z Auto ESA a dodává, že by to správně mělo být zapsáno i v technickém průkazu. „Zároveň je potřeba zkontrolovat, zda-li jsou na autě správné rozměry kol a pneumatik. Se špatným rozměrem vozidlo neprojde technickou kontrolou. Stejně tak může být problém na emisích, pokud je aplikovaný jiný výfukový systém, u kterých se často demontuje katalyzátor,“ doplňuje Kučera.

Některá auta určená pro specifické účely (třeba víkendový sporťák, se kterým se jezdí také občas na okruh) ale vznikají většinou podle požadavků konkrétního majitele, a ty se budou zpravidla zcela rozcházet s dalším zájemcem o auto. I to je důvod, proč si nadšenci u svých sporťáků původní originální sériové díly aspoň schovávají, takže jde případně auto vrátit do sériového stavu.