Bílá, černá, šedá – Lidé si kupují auta v nudných barvách

Podívejte se z okna nebo se dobře rozhlédněte na ulici. Jaké barvy vidíte na autech? Černou, bílou a mezi tím padesát odstínů šedi, předpokládám. Potvrzuje to analýza firmy BASF mezi vozy vyrobenými po celém světě v loňském roce: 39 % z nich bylo nalakováno bílou barvou, 16 % černou, dalších 13 % byla šedých a 10 % stříbrných. Ulehčím vám počítání – dohromady to je neuvěřitelných 78 % v zoufale nudných odstínech!

Pouhých 22 % tak zbývá pro krásné barvy, jako je modrá, červená nebo žlutá. Většinou si je volí na svá auta kupci sportovních modelů, protože prostě chtějí být vidět a výrazný lak jim v tom pomůže. To moc dobře ví i výrobci, a předhánějí se tak v křiklavých barevných kombinacích, v nichž své speciály představují veřejnosti, která jim pak jen těžko odolává.

Výrok Henryho Forda o Modelu T „Můžete ho mít v jakékoliv barvě, pokud to bude černá“ je pravda jen částečně. Model T se postupně nabízel v několika barvách, zpočátku však byla v nabídce skutečně jen černá – to proto, že nejrychleji schla, což byl pro nově zavedenou sériovou výrobu klíčový faktor.

Jenže kupci obyčejných aut jako by ztratili veškerou představivost. Nebo odvahu? Za volbou barvy laku často stojí praktické důvody (bílá základovka bývá bez příplatku, černá je nenápadná, na šedé a stříbrné zase nejsou tolik vidět nečistoty), jenže častěji je to prostě strach – aby nové auto nebylo moc nápadné a nevzbuzovalo u sousedů závist nebo nelákalo zloděje. A hlavně, aby se taky jako ojetina snadno prodalo… Ale je to vůbec pravda?

Jasně, když si naspecifikujete růžové auto se slonovinově bílým interiérem a zlatými elektrony, tak dalšího podobně ujetého člověka, který by ho od vás koupil, budete hledat těžko. Jenže normální hezké auto v pěkném laku si přeci najde kupce snáz než to anonymně přehlédnutelné, ne? Na place autobazaru víc vynikne, v inzerátech na internetu snáz přitáhne pozornost. Navíc mi přijde jako velká pitomost pořídit si své vysněné auto v barvě, která se vám vlastně ani moc nelíbí, jen kvůli představě, že ho za pár let snáz prodáte – celou dobu vlastnictví vám totiž bude dělat menší radost, než by ve správném laku mohlo.

Každá barva lidské mysli automaticky něco připomíná – bílá je čistota, černá zase tajemnost, stříbrná může vzbuzovat dojem vyšší hodnoty. Červenou máme spojenou s rychlostí (díky, Ferrari!), modrou vídáme stále častěji na elektromobilech, zelená připomíná přírodu a hnědá… no, to ponechme bez komentáře.

Částečně za tu situaci mohou sami výrobci. Ti se totiž předhánějí v tom, kdo nabídne perleťovější bílou, hlubší odstín černé nebo jiný odlesk stříbrné, na celý zbytek barevné palety jako by zapomněli. Přitom dnešní technologie a výrobní procesy umožňují nalakovat auta na skutečně JAKÝKOLIV odstín. Jenže omezenost nabídky barev je tu právě proto, že si zákazníci vybírají nudné barvy. Hezké odstíny přitom fungují – podívejte se třeba na Mazdu a její červený lak Soul Red Crystal, který je tak podmanivý a elegantní, že se v něm prodává velká část produkce japonské automobilky, i když je za tučný příplatek.

Takže se tu točíme v kruhu. Zaprvé, lidé kupují nová auta v nudných barvách, aby se lépe prodala. Zadruhé, nabídka ojetin je plná nudných barev, takže není z čeho vybírat. Zatřetí, výrobci mají pocit, že lidé výrazné barvy nechtějí a zužují nabídku na různé varianty bílé, černé, šedé a stříbrné. A takhle pořád dokola. Není čas to konečně rozstřelit? Není čas zapojit představivost a trochu se odvázat? Není čas vrátit se k pestrým a výrazným barvám, které potěší oko majitele při každém pohledu? Auto má přeci dělat radost! Tak co, seberete odvahu?

Klikněte níže v anketě nebo nám napište názor do diskuse, jakou barvu preferujete vy – nenápadný lak, nebo něco výraznějšího?