Hlavní obsah

Sedmimístná rodinná auta do 250 000 Kč: Výběr je překvapivě široký, máme pro vás i jeden tajný bazarový tip

Foto: Dalibor Žák

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Pokud potřebujete opravdu prostorné vícemístné auto a ani klasický kombík s pěti sedačkami vám nestačí, značně se vaše možnosti na trhu ojetých aut zmenšují. Přesto se dá ještě pár slušných sedmimístných MPV sehnat, a dokonce i v docela omezeném rozpočtu.

Článek

Opět jsme dostali dotaz, které auto si vybrat do 250 000 korun, aby to bylo ideálně prostorné sedmimístné MPV a nebylo starší než z roku 2010. Tím se výběr ztenčil, ale přesto lze na trhu dost takových vozů ještě najít. Jak ale podobné nové modely prakticky už neexistují, bude časem stále obtížnější slušnou sedmimístnou ojetinu koupit.

Některé rodiny to samozřejmě přehánějí a mají pocit, že jakmile se má narodit první potomek, je potřeba to největší auto, které se dělá. A když je na cestě druhý, tak už je snad potřeba si rovnou koupit kloubový Ikarus. Přitom člověk jedno dítě a kočárek v pohodě odveze krátkou Fabií. A dvě děti se vším tím haraburdím spolkne obyčejná Octavia, ani to nemusí být kombík.

Ale když se rozrostete ještě víc, případně často vozíte další lidi, najednou je velké auto nezbytností, a dokonce i plno skvělých kombíků (žel jen s pěti sedačkami) si musíte ze svého výběru škrtnout. Tak se pojďme podívat, která sedmimístná auta na trhu jsou, ať víte, z čeho můžete vybírat.

Dacia Lodgy

Foto: Dalibor Žák

Jako slušný základ může stačit tato Dacia, navíc se dá v našem rozpočtu koupit poměrně mladá a málo jetá. Ovšem na nějaké dálkové cestování v luxusu zapomeňte, Lodgy je pořád spíše malá dodávka než pohodlný osobák.

V tomto rozpočtu se dají sehnat velice slušné Dacie Lodgy právě v sedmimístné konfiguraci. Lodgy sice není po stránce jízdních vlastností a dynamiky žádný zázrak, ale na nějaké kratší cesty s dětmi třeba na fotbalový zápas do druhé vesnice to naprosto stačí. Navíc levné Lodgy se dá pořídit s docela nízkým nájezdem, poměrně mladé a v ucházejícím stavu.

Motor 1.2 TCE si škrtněte, z ostatních pak můžete brát cokoli. Diesel 1.5 dCi v daciích funguje, pokud aspoň jednou za rok dostane nový olej a jednou za šest let nebo 120 000 km nové rozvody. Benzinová osmiventilová šestnáctistovka je nezmar, který přežije celé auto, vás, a až ho archeologové vykopou za dva tisíce let, možná stále ještě nastartuje.

Nepřítelem starších a unavených dacií je koroze. Tato auta bohužel v rukách firem příšerně trpí a kdo neřeší poškození karoserie, tomu začne oranžový mor rychle postupovat. Příliš trvanlivý není ani interiér, ale je to prostě o přístupu. Když polezou dělníci v zablácených holínkách do jakéhokoli auta, zničí ho tak jako tak. Vlastně je skoro až zázrak, co některé dacie přežijí.

Peugeot 5008

Foto: Dalibor Žák

Peugeot 5008 byl vždycky spíše takový přerostlý kombík, ale pokud ty zadní sedačky nepotřebujete denně, dá se používat. Jestli máte opravdu omezený rozpočet, třeba jen 150 tisíc korun, koukněte se ještě po Peugeotu 307 SW. Ten se také dělal v sedmimístné verzi, a vzadu má dokonce tři plnohodnotné sedačky vedle sebe.

I Peugeot má v této kategorii svého zástupce a model 5008 z doby, kdy ještě montovala francouzská automobilka do vozidel normální volanty, je vlastně slušné auto. Nezapomínejme ani na menší kombík 307 SW, který se dá rovněž koupit v sedmimístné verzi, navíc docela levně. Zůstaňme ale u 5008, tam je přece jen více místa.

Nejlevnější auta jsou už za méně než 100 000 Kč, ale opět platí, že je lepší si připlatit a hledat kus spíše z opačného spektra blízko našeho limitu. Motoru 1.6 16V se do města nebojte, ale na dálnici to bude lenoch. Jednotce 1.6 THP a tříválci 1.2 PureTec bychom se raději vyhnuli, i když šestnáctistovka s automatem jede moc pěkně (když funguje).

Diesely 1.6 HDI jsou hojně rozšířené a špatné nejsou, ale nechtějte robotický automat. Lepší automat s měničem dostala šestnáctistovka až v roce 2015 a takový kus bude asi docela drahý. Dvoulitr HDI je klasika, ale shání se dost těžko, protože je to velmi žádaný motor. V našem rozpočtu jich ale pár je, dokonce i s rozumným nájezdem a s klasickým automatem. U všech dieselů pozor na stav emisních systémů, jinak jsou tohle dobrá auta, která nerezaví. Starším 5008 už ale začíná občas stávkovat palubní elektronika (rádio, přístroje a klimatizace), tak prověřte, jestli všechno funguje.

Ford S-Max a Galaxy

Foto: Dalibor Žák

Ford S-Max a větší Galaxy potěší dobrými jízdními vlastnostmi a dynamikou a komfortem plnohodnotného auta. Najít ovšem neutrápený kus už je docela oříšek. Spousta ojetin má za sebou příšerně vysoké reálné nájezdy (čemuž ovšem číslo na tachometru vůbec neodpovídá).

Oblíbená MPV od Fordu jsou velmi rozšířená a v našem rozpočtu najdeme skoro stovku nabídek v českých inzerátech s tím, že mají sedmimístné verze S-Maxu a většího Galaxy rozdělený trh zhruba půl na půl. Kdo jezdí krátké trasy, ať dá klidně přednost atmosférickým benzinovým motorům 1.8 a 2.0 16V. Na courání po městě a okolí úplně stačí, proti dieselům by také nemusely mít najeto milion. Docela zajímavá je i verze 2.3 16V s automatem. Ve velkém MPV bere deset na sto, ale zlobit moc nebude.

Naopak dálniční cestovatelé asi budou hledat diesel. Jednotka 2.0 TDCI pochází ze spolupráce s PSA a mechanicky je to opravdu dobrý motor. Navíc verze Euro 5 prodávaná od roku 2010 má lépe vyřešené regenerace částicového filtru pátým vstřikovačem ve výfuku, takže neředí olej naftou. Pokud chcete automat, hledejte provedení s klasickou převodovkou s měničem momentu (po roce 2010 byla jen u 2.2 TDCI). Dvouspojkový automat Powershift si umí pro kupce ojetiny připravit nepříjemné překvapení.

S-Max a Galaxy koupíte klidně od 60 tisíc korun, ale to budou utahané pelechy. Hezká auta stojí pořád dvě stě tisíc a víc, takže v našem rozpočtu zas mnoho pěkných vozů nebude. Smiřte se s vysokým nájezdem, reálně kolem 300 000 km u dieselů. Udržovaný motor ale tohle s přehledem dá. Ověřovat kilometry u ojetých fordů jde hůře a podvodníci toho rádi zneužívají. Takže opatrně.

VW Sharan a Seat Alhambra

Foto: Dalibor Žák

Sharan a Alhambra jsou prakticky totožná auta. Pozor, ne všechny ojetiny jsou sedmimístné. Vybrat solidní kus bez brutálního nájezdu bude oříšek, možná se dokonce budete muset smířit s trochu rizikovějším benzinovým motorem než kupovat diesel s půl milionem na hrbu.

O Sharanu jsme si napsali samostatný test a už víte, že spolu s Alhambrou jsou to velice riziková auta. Do 250 tisíc seženete buď hodně, ale opravdu hodně ojetý diesel 2.0 TDI, nebo trochu rizikový motor 1.4 TSI z řady EA 111, který ovšem nemusí mít na hrbu přes tři sta tisíc kilometrů. Je to na vás. Každá volba má svoje stinné i světlé stránky.

Na faceliftované verze s lepšími motory zapomeňte. Ty stojí s nějakým rozumným nájezdem půl milionu. Alhambra bývá obecně dostupnější než Sharan, ale jen o pár desítek tisíc. Alternativně by vás mohl zajímat třeba model Caddy nebo atraktivní Touran, ale tam bude problém sehnat motor řady EA211. Tourany a Caddy jsou nejčastěji s nafťákem 1.6 TDI, případně řetězovou 1.2 TSI (ale ta už je od roku 2011 slušná).

Nejrizikovější jsou neprověřené importy bez historie, které nemají nikde žádné servisní záznamy, a nikdo o nich nic neví. Protože volkswageny obecně umí dobře maskovat svůj skutečný nájezd, stáčení tachometrů je běžné, stejně tak ostatní podvody s ojetinami. Dejte si proto při koupi těchto aut opravdu velký pozor.

Renault Grand Scénic

Foto: Petr Jeřábek

Renault Grand Scénic je neprávem přehlížené auto. Zas ho ale koupíte docela levně s dobrým motorem a rozumným nájezdem. Technika a elektronika těchto modernějších renaultů už není tak zlobivá jako dříve.

Renault má sedmimístných automobilů v nabídce dost, ale Grand Scénic je v našem rozpočtu nejvíce zastoupený. Pěkný Espace totiž pořád bývá dost drahý, praktické Kangoo je v sedmimístné verzi zase docela vzácné. Povedených grand scéniců je v tomto rozpočtu skutečně nejvíc.

Velice levně se dají koupit benzinové verze 1.6 16V. Takový motor se může hodit, pokud jezdíte převážně po městě a na krátkých trasách. Motoru 1.4 TCE se nebojte, má ještě nepřímé vstřikování a není to stejný průšvihář jako 1.2 TCE, kterému se vyhněte. Jen s ním bude jezdit velký Grand Scénic tak za devět.

Diesely jsou už dnes dobré, jen je potřeba si pohlídat, zda mají za sebou pravidelný servis, zejména předepsané výměny rozvodů. Škoda, že s automatem se v tomto rozpočtu shání Scénic docela těžko. Našli jsme u nás jen jeden jediný. Scénic nerezaví a ani moc nezlobí jeho elektronika. Přesto se mějte na pozoru, na náš trh se často dostávají bývalé taxíky, auta po totálních nehodách nebo třeba i vozidla vyplavená.

Fiat Freemont

Foto: Dalibor Žák

Fiat Freemont je auto trochu amerického stylu, ale svůj úkol pohodlné přepravy sedmi osob splní. S dieselem je tento Fiat velmi spolehlivý a jednou ho zase dobře prodáte. A může mít i pohon všech kol.

Do čtvrt milionu je v inzerátech i pár desítek Fiatů Freemont, což je docela slušné a hlavně prostorné MPV trochu amerického střihu. Šestiválec 3,6 l nebo benzinový čtyřválec 2,4 l asi vynecháte. Hledejte diesel 2.0 Multijet, což je naštěstí slušná a spolehlivá jednotka. Jestli se něco řeší, tak spíše problémy s emisními systémy, hlavně pak nedokončenými regeneracemi DPF kvůli častým krátkým trasám a nevhodnému provoznímu režimu.

Spolehlivost samozřejmě velmi závisí na pečlivosti údržby. V motoru je jen 5,2 l oleje a dodržujte specifikaci SAE 5W-30 a hlavně normu FIAT 9.55535-S1, i když lze alternativně použít normu ACEA C2. Olej by se měl měnit každý rok nebo maximálně po 20 000 km. U automatu myslete na výměny oleje v převodovce po 90 000 km nebo šesti letech nejpozději. Spolu s tím se dělají i oleje v diferenciálech čtyřkolky.

Freemonty za sebou už mívají docela vysoké nájezdy, ale kolem 200 000 km to bývají pořád solidní auta, která se ještě neblíží svému poločasu rozpadu. Prověřte ale stav karoserie a spodku, na poškozených místech to může začít rychle rezavět. Freemont má také dost chatrných detailů v interiéru, takže zkontrolujte, jestli fungují pojezdy sedaček, jejich sklápění a zda nestávkuje nějaká elektronika.

Opel Zafira

Foto: Dalibor Žák

Třetí generace Opelu Zafira je povedené auto. Dobře jezdí a s dieselem je i velmi spolehlivá. Chtělo by to automat, ale ten se v našem rozpočtu shání docela těžko.

Přehlíženým MPV je i opravdu povedená Zafira třetí generace. Ve výrobě je od roku 2011 a i do dvou set tisíc se dá sehnat slušný kus s populárním dieselem 2.0 CDTI. Na facelift z roku 2017 asi náš rozpočet stačit nebude, ale na desetiletý diesel s nájezdem do 200 000 km ano. S oblíbeným a moc příjemným automatem se ale v tomto rozpočtu naftová Zafira shání těžko.

Naftový dvoulitr je solidní motor, servisy už znají jeho problém s netěsným olejovým čerpadlem. Spousta aut už to kolem 150 000 km uděláno má, a pokud o tom prodávající doloží faktury, je to bonus navíc. Mechanicky je totiž 2.0 CDTI dobrý motor, jen ho nesmíte utrápit nekvalitní naftou a trvalým městským provozem. Trpí pak okruh EGR a nedaří se dokončit regenerace částicového filtru.

S benzinovým motorem 1.8 16V je u nás Zafira docela vzácná, navíc s ním nebývá sedmimístná. Jednotka 1.4 Turbo umí trochu zlobit (rozvody, citlivost na detonační spalování LSPI), ale prodávala se i v tovární verzi na LPG. Větší 1.6 Turbo (naopak dostupná i na CNG) už zase bere běžně 9 litrů na 100 km, i když to vyloženě špatný motor není. S naftou pak ale Zafiru zase jednou dobře prodáte.

Citroën Grand C4 Picasso

Foto: Dalibor Žák

Všichni se jako ovce hrnou do předražených a stočených sharanů… a přehlížejí tento opravdu skvělý Citroën Grand C4 Picasso. Se správným motorem a převodovkou je tohle fantastické velkoprostorové auto. Dost možná nejlepší ze všech.

Sedmimístné Grand C4 Picasso je skvělá volba. Do 250 000 Kč se dá sehnat dost vozů novější generace, která je ve výrobě od dubna 2013. Můžete tak mít i relativně mladé auto, do deseti let stáří. Logickou volbou jsou motory 1.6 HDI a 2.0 HDI, kterých je v inzerátech nejvíc. Pokud ale jezdíte často po městě a krátké trasy, nevyhýbejte se ani atmosférické 1.6 VTI. Ta má sice své mouchy, ale městský provoz zvládá lépe než diesely. Ovšem ve velkém Grand Picassu se sedmi sedačkami je dost vzácná.

Verze 68 a 73 kW motoru 1.6 HDI měly ucukaný robotizovaný manuál, ostatní už mohly mít klasický automat s měničem od Aisinu. Ten chcete. Případně berte dvoulitr HDI, ale ten se do 250 tisíc shání velmi těžko. Mechanicky jsou naftové motory HDI velmi spolehlivé, ale hlídejte si servis, hlavně u šestnáctistovky (dost se u ní kašle na poctivé výměny oleje). Občas u dieselů zlobí emisní systémy, částicový filtr se běžně do 200 000 km zaplní a musí se měnit (stojí to ale do 20 000 Kč).

S motory 1.6 THP a 1.2 PureTec opatrně. S pečlivějším servisem mohou fungovat, ale jsou dost rizikové, zejména u dovozů. Přešponované servisní intervaly, nekvalitní palivo a nevhodný provoz jsou pro ně zhoubou. Proti pověstem nejsou tyto citroëny nijak zásadně problémová auta, pokud jde o mechanickou spolehlivost a elektroniku. Potěší i velmi dobrá kvalita karoserie a antikorozní ochrana. Vzhledem k ceně a výbavě bývá C4 Grand Picasso tajným bazarovým tipem na sedmimístné MPV.

Čestná zmínka: V sedmimístné konfiguraci se dají koupit i osobní verze kompaktních dodávek, jako je třeba již zmíněný Volkswagen Caddy, oblíbený Renault Kangoo nebo Citroën Berlingo a jeho příbuzný Peugeot Partner. Podobná auta nabízel třeba i Fiat a také jiné značky.

K dispozici jsou i větší dodávky (třeba VW Transporter), které dokonce mohou být v konfiguraci 8+1, dnes častěji spíše jako 2+3+3, tedy v maximálně osmimístném uspořádání. Osobní dodávky se ale v rozpočtu do 250 tisíc korun a v ještě ucházejícím stavu hledají dost těžko.

Reklama

Související témata:
Načítám