Hlavní obsah

Test ojetiny: Dacia Lodgy pro sedm lidí umí být spolehlivá, ale úspory na ní jsou vidět

Foto: Dalibor Žák
2. 6. 2022

Skutečně použitelných sedmimístných aut na trhu moc není, a zejména ne těch, která by měla jednoduchou a snadno opravitelnou techniku. Dacia Lodgy představuje docela zajímavou možnost, ale musíte upozadit požadavky na komfort a dynamiku. Tady jde opravdu jen o nízké náklady a přepravní kapacitu.

Článek

Aby bylo na úvod jasno. Já osobně proti Daciím nic nemám. Vlastně jsou mi tahle auta sympatická tím, že si na nic nehrají a nestydí se za svůj původ. „Já jsem levné auto, a jestli se ti to nelíbí, tak si jdi jinam,“ volá každá Dacia. Někdy mám ale pocit, že někteří lidé hází na Dacii špínu tak nějak ze setrvačnosti. Ona ale umí nabídnout na trhu něco, co prostě chybí. Proto Dacie lidé kupují.

Sedmimístné auto, ze kterého šel udělat i velký náklaďák a které stálo svého času v roce 2012 od 214 900 Kč, byl opravdový unikát. Později v roce 2016 po modernizaci modelu Lodgy stála sedmimístná verze ve vyšší výbavě od stále slušných 267 900 Kč. To byla zcela bezkonkurenční cena, neboť plnohodnotné sedmimístné auto nešlo za ty peníze nikde koupit.

Mohlo se zdát, že Dacie sice budou levné na pořízení, ale pak rychle ztratí svoji hodnotu a za pár let skončí jako bezcenný šrot. Jenže konkurenční značky kategorii velkoprostorových vozů opustily a Dacia vlastně pořád nemá konkurenci. A protože je těchto praktických MPV nedostatek, rozhodně se nedá říci, že by model Lodgy na ceně nějak významně ztrácel. Auto, které před pěti lety stálo s nějakým slušným motorem a výbavou 350 tisíc, se dnes klidně prodá za dvě třetiny původní ceny.

Cenu si drží lépe, než jsme čekali

Na test jsme si v Auto ESA půjčili Dacii Lodgy ve stylové verzi Stepway s motorem 1.2 TCe o výkonu 85 kW a s pětistupňovou manuální převodovkou. Vůz v sedmimístném provedení a se slušnou výbavou byl z roku 2016 a měl v době testu najeto něco málo přes 87 000 km. Prodejce za něj chtěl 265 000 Kč.

Foto: Dalibor Žák

Testovaná Dacia Lodgy s motorem 1.2 TCe a ve verzi Stepway patřila svého času na vrchol nabídky a úplně levné auto to nebylo. Ale pokud jste hledali jiné konkurenční auto se sedmi sedačkami, podobnou výbavou a aspoň odpovídajícím motorem, museli byste za něj připlácet mnoho desítek tisíc

Ačkoli hraje Dacia roli budgetové značky, tak ojeté Lodgy nejsou žádná velká láce. I nejstarší a nejvíce ojeté kusy se pod 130 000 Kč koupit nedají, do 150 000 Kč je ale slušná nabídka, ve které můžou vybírat lidé s omezeným rozpočtem. Pokud ale chcete relativně mladý kus se slušnou výbavou a rozumným nájezdem, musíte sáhnout do kapsy hlouběji.

Dieselů s nájezdem do 100 000 km je minimum, a když už, stojí okolo čtvrt milionu. Většina starších a levnějších kusů s nájezdem do 100 000 km má benzinový motor, případně jsou ještě v úpravě na LPG. Na maximálně pětileté auto si připravte alespoň 250 000 Kč, ale nejsou výjimkou ani mladá a docela hezká auta v relaci 300 až 400 000 korun. Za ojetou Dacii… Taková je doba.

A jak si Dacia Lodgy stojí v bazarech? Odpovídá Filip Kučera z Auto ESA: „Dacia Lodgy vyniká mezi kompaktními MPV velkým, variabilním a až sedmimístným interiérem. V nabídkách ojetých Dacií můžeme pozorovat velký rozptyl cen, který je dán hlavně rozdíly v najetých kilometrech. Poptávka je ale stejná jak po mladých vozech s málo kilometry, tak po starších, více ojetých kusech za dobrou cenu. Lodgy si u nás vybírají řemeslníci, rodiny a ti, kteří požadují prostorný vůz za dobrou cenu. Vnímaná hodnota za vynaložené peníze je u zákazníků Dacií jedna z nejvyšších na trhu a platí to i u ojetých vozů. Všeobecně se ví, že pod kapotami a v podvozku pracuje jednoduchá a prověřená technika Renault-Nissan, a to je další pádný prodejní argument pro model Lodgy i pro ostatní vozy Dacia.“

Dacie jsou sympatické, ale to šetření je vidět

Jako jedna z mála automobilek bývalého sovětského bloku si Dacia zachovala vlastní identitu a nestala se pouhou montovnou západních modelů jako jiné fabriky. Nikdy se ale za jejich volant nehrnu s velkým nadšením. Inu, ona se ta „levnost“ musí někde projevit.

Foto: Dalibor Žák

Interiér Dacie Lodgy je především prostorný. Materiály jsou ale hodně levné, i když zrovna kvalitě zpracování toho nelze moc vytýkat. Snad jen loketní opěrka je tragicky nekvalitní. V Daciích obvykle všechny komfortní funkce (pokud tedy nějaké auto má) fungují

Testované Lodgy sice dělá všechno, co může, aby řidič netrpěl, ale horší pozice za volantem, omezený akustický komfort a opravdu mizerné sedačky dají po hodině jízdy připomenout, že tady se šetřilo a že se s tím musíte smířit. Aspoň že svého času vrcholný benzinový motor 1.2 TCe o výkonu 85 kW uděluje vozu překvapivě solidní dynamiku a pružnost. Není to sportovec, ale jede to hezky a dá se s tím i předjíždět.

Tahle verze Stepway bylo jakési stylové „SUV“ provedení a vyšší výbava. V autě tak je samozřejmě klimatizace, nechybí tu ani užitečný tempomat, palubní počítač a dokonce akceptovatelný infotainment s připojením flashdisku s muzikou, který si poradí s jakýmkoli hudebním formátem a je snadné ho obsluhovat. Což se třeba o infotainmentech a audiosystémech některých drahých vozů říci nedá. Je zajímavé, že do Dacie prostě strčíte „flešku“ a ono to hraje, zatímco ve Volvu nebo Mercedesu za dva miliony odmítá systém disk načíst a neví si rady s polovinou hudebních formátů. Ale to jsem odbočil.

Foto: Dalibor Žák

Zadní lavice se dá takto sklopit a převážet, ale pokud v sedmimístném obsazení skoro nejezdíte, je lepší ji zcela vyndat. Je to ovšem úkol spíše pro dva lidi

Foto: Dalibor Žák

Prostornost je velice dobrá a vzadu si vedle sebe sednou i tři dospělí. Potěší velkorysé místo nad hlavou. Sedadla ale nejsou nijak extra pohodlná, a to ani ta vpředu

Tahle Dacie Lodgy Stepway svého času s motorem 1.2 TCe stála nová od 339 900 Kč bez příplatkové výbavy. I když jste si připlatili za metalízu a nějaké ty doplňky, obvykle jste se i se dvěma sadami kol vešli do 400 000 korun za plnohodnotné sedmimístné auto. Tomu se nic na trhu nemohlo rovnat.

A pokud budete k Dacii Lodgy přistupovat tak, že potřebujete sedm míst a nízké provozní náklady, mohla by vám smysl dávat. Zcela upřímně ale říkám, že nějaké dálkové etapy a sezení několik hodin za volantem je spíše očistec. Sedačky jsou mizerné, ergonomie ne úplně ideální a celkově je komfort značně kompromisní. Záleží na tom, co jste ochotni překousnout. Ale na to denní jezdění „kolem komínu“ v plném obsazení těžko najdete lepší auto.

Foto: Dalibor Žák

Jednodušší už přístroje ani být nemůžou, ale jejich čitelnost je slušná a důležité informace poskytnou. Zamrzí ale absence teploměru chladicí kapaliny

Motor 1.2 TCe je dynamicky velmi schopný, ale hodí se spíše těm, kteří jezdí častěji mimo město, zavítají občas na dálnici a nejezdí jen na krátkých trasách. Spotřeba se dá udržet okolo sedmi litrů na 100 km a na rozdíl od ostatních benzinových motorizací má tahle slušnou pružnost a nemusíte se s ní bát ani předjíždět.

Otázkou ale je, jestli by nebyl lepší přeci jen osvědčený diesel. Ale pokud naftu nechcete a trváte na slušné dynamice, je tohle jediná možnost. Atmosférické šestnáctistovky sice nejsou úplně zvadlé, ale pružnost přeplňovaného motoru jim chybí a spotřebu mají v reálném provozu tak o litr na 100 km vyšší.

Jaký motor vybrat?

Jestli nechcete mít žádné starosti, za rok toho moc nenajezdíte a plánujete tohle auto jen na krátké přesuny po městě či mezi vesnicemi, hledejte starší motor 1,6 l s výkonem 61 kW. Není to žádný drak, ale má docela příjemnou spodovou charakteristiku a nevyžaduje vytáčení. Je to navíc velmi spolehlivý a jednoduchý motor řady K7M od Renaultu, který krom běžného servisu nic zvláštního nevyžaduje. Zbaští obyčejný benzin a nevadí mu jízdy na krátkou vzdálenost. I s plně naloženým autem se dá jezdit za nějakých 8 až 9 litrů na 100 km, pokud na to moc nešlapete.

Foto: Dalibor Žák

Nabídka motorizací byla pro Lodgy docela široká a vedle oblíbených dieselů nechyběly ani zážehové jednotky upravené pro provoz na LPG. Mnoho aut bylo upraveno i dodatečně

Musíte myslet jen na krátký interval výměny řemenových rozvodů, který je maximálně pět let. A také to chce pravidelně kontrolovat vůli ventilů a případně ji seřídit. Do 200 000 km ale nebývá potřeba na ni sáhnout, pokud se nejedná o lajdácky provedenou úpravu na LPG. S těmi naopak někdy být problém může. Nejčastěji u starších aut na LPG zlobí plynové vstřikovače (životnost okolo 100 000 km), různé ventily a celkově vedení plynu. Levnější přestavby mohou mít i nekvalitní nádrže náchylné na korozi. Pamatujte na to, že životnost nádrží je obvykle 10 let, takže nejstarší auta z roku 2012 už budou potřebovat letos novou nádrž.

Pokud vám to ale finančně bude dávat smysl, rozhodně přestavbu na LPG nezakazujeme. Jen si musíte zakalkulovat případné investice navíc. S cenou benzinu 46 korun za litr a LPG okolo 22 korun za litr se ale začne plynová Dacia docela rychle vyplácet. Po 20 000 ujetých kilometrech už může jen na palivu ten rozdíl činit při současných cenách nějakých 35 až 40 000 korun podle reálné spotřeby. A to je docela pádný argument pro plynové auto.

Foto: Dalibor Žák

Auto předělané na plyn kupujte jen tehdy, pokud se vám začne rychle vyplácet. Vyžaduje totiž pečlivější a finančně náročnější servis. Kdo jezdí málo, tomu vůbec nebude přestavba dávat smysl

V červenci 2015 v rámci modernizace a přechodu na emisní normu Euro 6 přišel motor 1,6 l s jinou konstrukcí. Jedná se o šestnáctiventil řady HR od Nissanu, který se prodával ve verzích SCe 100 a SCe 110 podle výkonu (75, resp. 80 kW). Motor má již rozvody poháněné řetězem, ale pořád nemá hydraulická zdvihátka, takže je potřeba hlídat ventilovou vůli, hlavně u přestaveb na LPG.

Další složitostí je systém proměnného časování ventilů na straně sání, který je náchylný na kvalitu a stav oleje, ostatně jako celý původem japonský motor. Aspoň si ale zachovává nepřímé vstřikování paliva, takže zvládá krátké trasy a není na kvalitu benzinu tak náročný. Po stránce spolehlivosti je to ale trochu rizikovější motor, hlavně pokud uživatel moc neřeší olejový servis. Motor také nemá rád náročnou práci hlavně za studena. Více ojeté kusy se začnou projevovat zvýšenou spotřebou oleje, takže ojetiny s tímto motorem prověřujte a hledejte stopy nadměrné konzumace maziva (špinavý černý výfuk plný sazí, zalepené svíčky obalené karbonem).

S benzinovým turbem opatrně

Jednotka 1.2 TCe v testovaném autě je diskutovaný motor a je pravda, že poměrně rizikový. Ale záleží na přístupu uživatele. Konstrukce s přímým vstřikováním paliva se nehodí na krátké trasy, protože výfukové svody nejsou integrované v hlavě a motor se velmi dlouho ohřívá. V zimě, kdy pak v téhle krabici pustíte naplno topení, se motor neohřeje skoro vůbec. Opatrnější uživatelé dokonce jezdí s částečně zakrytým chladičem, s čímž ale buďte velmi opatrní, zejména pokud hrozí, že uvíznete v zácpě. Nicméně rychlejšímu ohřevu jednotky v chladném počasí to může pomoci.

Foto: Dalibor Žák

Motor 1.2 TCe s přímým vstřikem a přeplňováním je citlivý na zacházení a olejový servis. Hodí se především těm, kteří jezdí delší trasy a nebojí se na to občas šlápnout. Pak je ale otázka, jestli by nebyl lepší diesel

Motor je při krátkých trasách a jízdách za studena náchylný k ředění oleje benzinem, ale s tím se dá samozřejmě pracovat. Buď jezděte delší trasy, nebo měňte olej ve zkrácených intervalech. Limit 10 000 km bychom u tohoto motoru považovali za maximum. Pokud budete měnit olej dříve, jezdit spíše mimo město na delších trasách (a využívat při nich dynamický potenciál motoru) a tankovat aditivované palivo, tak vám tenhle motor vydrží.

Ačkoli si někteří majitelé stěžovali na krátkou životnost rozvodového řetězu, tak to nepostihuje všechna auta a spíše půjde o nevhodný styl jízdy (podtáčení motoru, parkování v kopci jen na zařazenou rychlost), který životnosti řetězu nepřidá. Stejně jako ostatní benzinové motory potřebuje i jednotka 1.2 TCe hlídat ventilovou vůli, nemá její hydraulické vymezování.

Naopak pozdější motor 1.3 TCe o výkonu 75 nebo 96 kW (do Lodgy přišel až v lednu 2019) je značně vylepšená verze vyvinutá spolu s Mercedesem. Motor má upravený povrch válců a hlavně zcela novou hlavu s hydraulicky ovládanými ventily a integrovanými svody. Prozatím se jeví jako velice spolehlivý. Motor se rychleji ohřívá (olej ředí benzinem opravdu už jen na extrémně krátkých trasách do pár kilometrů) a i spotřebu má velmi pěknou, v Lodgy umím jezdit i za 6 až 6,5 litru na 100 km. Časem bychom se trochu báli o elektrickou regulaci turba a otázkou samozřejmě bude, co udělá povinný částicový filtr. Ale prozatím je to dobré. Měňte olej včas, tankujte kvalitní benzin a vydrží to.

Diesely se nemusí vyplatit

Naftový motor 1.5 dCi prodávaný v několika výkonových variantách je vlastně už velmi dobrá pohonná jednotka. Zejména verze Euro 5 můžeme doporučit, neboť mají poměrně jednoduchý okruh EGR a navíc spolehlivě řešené regenerace částicového filtru dodatečným vstřikovačem, takže neředí olej naftou. Tenhle motor se navíc zbavil dřívějších problémů a mechanicky už je spolehlivý, hlavně když měníte olej nejpozději po roce nebo 15 000 km a tankujete kvalitní naftu.

Foto: Dalibor Žák

Lodgy dává smysl i s dieselem, ale jen když toho najezdíte hodně. Více ojeté kusy se totiž nevyhnou některým dražším opravám, které prostě každé ojeté naftové auto jednou (nebo i vícekrát) za život potkají

Přesto je potřeba se smířit s vidinou nezbytných investic, až bude mít auto najeto přes 200 000 km. Můžou se ozvat vstřikovače (průmyslově repasovaný díl stojí okolo pěti tisíc korun), vysokotlaká palivová pumpa za 15 000 korun je pak strašák ojetých dieselů. Zrepasovat se dá i turbo, ale zas se pohybujeme v relaci 12 až 15 000 korun. Spojka se setrvačníkem je pak klasika naftových ojetin. Tady se případně dá drahá dvouhmota nahradit pevným setrvačníkem, na což je servisní sada za asi jedenáct tisíc včetně nové spojky.

Diesel ale bude dávat smysl hlavně těm, kteří jezdí hodně a nechtějí LPG. Výhodnost ojetého dieselu pro někoho, kdo najezdí do 20 000 km ročně, je značně diskutabilní. Nicméně na dálnici se s ním Dacia tolik netrápí a pružnost motoru je slušná. Také nelze pominout fakt, že plně funkční diesel se servisní historií si bude vždy dobře držet hodnotu.

Prověřte i věci okolo

Rozporuplné reakce jsou na převodovky, u kterých si někteří majitelé stěžují na hluk. Ale i hodně ojetá auta obvykle nemají s mechanikou převodovek problémy, a i když časem může přesnost řazení připomínat kvedlání klackem v kýblu plném kamení a písku, tak tam ta rychlost vždycky nějak zapadne. Jednou jsem jel s Dokkerem, který měl najeto přes 300 000 km, a i přes celkový zubožený stav auta po zednících se nedalo o motoru a údajně stále původní převodovce říci, že by na nich bylo něco špatně. Tohle auto potvrdilo moje přesvědčení, že Dacie prostě budou jezdit, dokud v nich bude olej a palivo.

Dacie jsou ale proslulé náchylností ke korozi, zejména pokud se o ně člověk moc nestará. Tohle auto si ale lidé obvykle nekupují jako výstavní leštěnku, nýbrž jako pracanta. Jenže po deseti letech stání v mokré trávě a zanedbávání základních pouček údržby nemůže nikdo čekat, že spodek auta bude netknutý.

Pokud v minulosti majitel nechal dodatečně ošetřit spodek a dutiny, je to dobrá vizitka a takové auto bychom bez váhání koupili. Rozhodně si nechte Lodgy před koupí zvednout a stav spodku zhodnoťte. Aut je na trhu dost a nemá smysl kupovat zrezlé vraky. Někdy už jsou nezbytné investice velmi vysoké a takovému autu bohužel moc perspektivy do budoucna nezbývá. To je pak dobré leda na to, aby rok dřelo na stavbě a pak se rozprodalo na náhradní díly nebo rovnou hodilo ze skály.

Je smutné, že mají někteří lidé k autům takový přístup. Já tohle cílené zanedbávání rád nemám, protože do každého auta bylo investováno obrovské množství přírodních zdrojů a lidského úsilí a myslím si, že si vždy zaslouží kvalitní péči a aspoň trochu důstojný konec, až definitivně doslouží.

Aspoň že jednoduchá výbava a konstrukce nepředstavuje vysokou rizikovost, pokud jde o elektroniku. Jen vzácně se vyskytne závada imobilizéru, případně odejde sem tam nějaké to čidlo. Vše by ale měla odhalit diagnostika. Jelikož tady nejsou žádné adaptivní podvozky, aktivní řízení, naklápění světlometů a jiné zbytečnosti, moc starostí s Lodgy mít nebudete. Nicméně u vozů se systémem stop/start se smiřte se sníženou životností akumulátoru.

Celkové hodnocení: Ojetá Dacia Lodgy 1.2 TCe

Já vám ten motor 1.2 TCe nezakazuji. Pokud jezdíte spíše mimo město, nebojíte se na to šlápnout a klidně si ten olej po 10 000 km vyměníte, může vám fungovat spolehlivě. Ale na courání do obchoďáku a kolem domu si kupte spíše atmosférickou šestnáctistovku s nepřímým vstřikem, které krátké cesty nevadí.

Rozhodně ale tady nehodlám házet na Dacii špínu kvůli tomu, že je to laciné auto. Své uplatnění najde, a když se třeba vžiji do role nějaké semknuté komunity, kde je potřeba vozit děti společně na fotbal, tak místo tahání ratolestí deseti auty si kupte společně dvě slušné Dacie Lodgy a máte ideální pracanty na takovou službu. A určitě pro tahle velice praktická a nenáročná auta na vsi najdete i další uplatnění. Asi vás napadne, že za tyhle peníze sice najdete nějaké komfortnější, svižnější a celkově lepší MPV, ale já pochybuji, že bude zcela bezproblémové a nebude vyžadovat vstupní investice několika desítek tisíc korun. To u těchto technicky jednoduchých Dacií obvykle nehrozí.

Reklama

Sdílejte článek