Článek
Protože se nám ten test Škody Octavia 1.5 TSI upravené na LPG poněkud natáhl, rozdělili jsme to do dvou částí. Pokud předchozí díl už znáte, můžete pokračovat, ale jestli jste tu prvně, tak si určitě nejprve přečtěte úvodní část, kde řešíme především náklady a naší spotřebu v testu. Také už jsme psali, kolik jsme reálně za měsíc provozu ušetřili.
V tomto pokračování se podíváme na další část kalkulace a také na to, jak je to se servisem a hlavně zárukou, protože pokud koupíte Octavii jako novou a necháte ji přestavět na LPG, určitě vás to bude zajímat.
Jak přestavba na LPG pohne s náklady?
Když do našich nákladů započítáme i onu přestavbu, bude každý ujetý kilometr samozřejmě dražší. Po 100 000 km by tak v našem případě činily náklady na každý ujetý kilometr na palivu včetně přestavby 2,18 Kč. S čím to ale porovnat? S průměrnou spotřebou benzinového auta, samozřejmě. Ale to by bylo kolik? Kolik by v tom našem režimu jízdy tahle Octavie brala?
Pod kapotou je hezky uklizeno a dodatečné hadičky odhalíte až po sundání plastového krytu motoru. Samozřejmě je tu navíc ještě reduktor plynu. Přestavba není adaptací nějakého univerzálního systému, je odladěná přímo na konkrétní typ motoru
Jednou možností je vzít přibližný údaj spotřeby benzinové Octavie 1.5 TSI. Většina redakcí se shodne na celkovém průměru 6,5 l na 100 km při běžném civilizovaném způsobu jízdy. V tomto případě by každý kilometr na benzin vyšel na 2,36 Kč, a návratnost přestavby by nám tak vyšla po 71 094 km. Z reakcí uživatelů stránek Spritmonitor.de, kam píší svoje spotřeby paliva, pak u téhle Octavie Combi vychází průměr dokonce 6,24 l/100 km, což by výhodnost přestavby posunulo až na 84 239 km.
My bychom to ale mohli počítat také jinak, a totiž podle požadované energie z naší spotřeby paliva. V jednom litru LPG je zhruba 25 MJ energie, v jednom litru benzinu pak 31 MJ energie. Naše spotřeba 6,66 l/100 km LPG a 1,99 l/100 km benzinu tak ukazuje, že jsme na 100 km potřebovali 228,19 MJ energie. Přepočteno na benzin je to 7,36 l/100 km.
Tady by asi stálo za to zmínit, že když bychom jezdili za 7,36 l benzinu na 100 km s cenou paliva 36,30 Kč, tak by nás těch 1 977 km stálo 5 282 Kč, tedy o 1 817 Kč více. Nájezd 2 000 km za měsíc není nic velkého, přesto skoro dva tisíce korun měsíčně na palivu už v celkových nákladech znát bude. S tímto nájezdem bychom ročně ušetřili na palivu skoro 22 000 Kč, takže by se nám přestavba vrátila za dva roky.
Věříme, že v reálném provozu a dlouhodobě by ta průměrná spotřeba plynu a benzinu byla nižší. Odhadujeme to tak na 6 až 6,5 litru LPG a 1,5 l benzinu na 100 km. I tak nám ale návratnost přestavby vyšla zhruba po 40 až 50 000 km.
Že jsme nejezdili moc úsporně? No, většinu našich cest tvořil dálniční provoz a také pocukávání v příměstském provozu na krátkých trasách se studeným motorem. Jak už bylo řečeno, při mnoha krátkých cestách auto na LPG skoro vůbec nejede, což by vysvětlovalo tu vyšší celkovou spotřebu benzinu. A také jsme mnohdy cíleně jeli agresivněji s plynem na podlaze v rámci dynamického testu. Museli bychom najezdit tak 10 000 km, aby byl ten údaj věrohodnější.
V zimě s teplotami kolem nuly, spíše pod ní, jede auto prvních 5 km vždy na benzin, až pak přepne na plyn. Údaj 7,36 l/100 km se nám tak zdá poměrně realistický, když vezmeme v úvahu styl jízdy a podmínky provozování auta. Pokud tedy vezmeme tento údaj spotřeby, tak by se tahle přestavba na LPG vyplatila po 46 892 km. Zaokrouhlit to můžete na 50 000 km, což někteří lidé nebo firmy klidně najedou za necelý rok.
Kolik bychom při naší spotřebě v testu ušetřili za rok při různých nájezdech? Počítejme s cenou 15,50 Kč/l za LPG a 36,30 Kč/l za benzin:
| roční nájezd | náklady LPG+benzin | náklady jen benzin | ušetřeno s LPG za rok |
|---|---|---|---|
| 15 000 km | 26 250 Kč | 40 075 Kč | 13 825 Kč |
| 30 000 km | 52 500 Kč | 80 151 Kč | 27 651 Kč |
| 50 000 km | 87 500 Kč | 133 585 Kč | 46 085 Kč |
Jenom pro zajímavost můžeme uvést, že stejnou logikou o energetických požadavcích bychom s dieselem jezdili za 6 litrů nafty na 100 km. Diesel 2.0 TDI je ale v ceníku o 50 000 dražší než Octavia 1.5 TSI 110 kW, takže proti němu bude ta přestavba vycházet vždycky výhodněji, aspoň tedy na palivu.
Jak dlouho bude vůz přestavěný na LPG fungovat?
Provoz auta přestavěného na LPG má také svá úskalí. Jedním jsou povinné pravidelné revize zařízení, ale to se v celkových nákladech na provoz auta, které ročně najede třeba 30 000 km nebo i více, ztratí. Většinou se to totiž udělá v rámci pravidelného servisu.
„Při spalování LPG se uvolňuje méně škodlivin a dochází k menší kontaminaci oleje a snížené tvorbě karbonu, doporučujeme měnit náplň dle servisního plánu výrobce vozidla, ale osobně se přikláním k výměně každých 15 000 km,“ říká Evžen Procházka, technik strakonické společnosti AUTOGAS – CENTRUM, kde tuto Octavii přestavěli. Firmy se ale stejně asi budou držet variabilního servisního intervalu, který si Octavia vypočítává sama. V rámci každoročního servisu se pak provádí povinná zkouška těsnosti systému LPG, vůz se diagnostikuje a kontroluje se funkce plynových vstřikovačů.
Filtr plynné fáze je potřeba měnit každých 20 000 km, filtr kapalné fáze se mění po 40 000 km. Životnost vstřikovačů plynu obvykle překračuje 100 000 km. „Montáž tzv. přímazu pro ochranu ventilů není u tohoto motoru nutná – v instrukcích k montáži výrobce přímaz neuvádí. Přímaz však lze po dohodě se zákazníkem namontovat, a zajistit tak nadstandardní péči pro ventily,“ doplňuje Procházka. Životnost plynové nádrže je deset let, případnou nutnost výměny plynových hadic a sponek vždy odhalí zkouška těsnosti a prohlídka v servisu.
Jinak je potřeba připomenout, že použitá přestavba je specificky vyvinutá přímo na konkrétní typ motoru, v tomto případě na jednotku 1.5 TSI s vypínáním válců, a nejedná se o adaptaci univerzálního systému. Na druhou stranu lze pak tuto přestavbu aplikovat na každé koncernové auto se stejným typem a kódem motoru. Přestavět tak určitě půjde třeba i Golf, Passat a další oblíbené vozy.
Záruka při přestavbě na LPG
Asi se také budete ptát, jak to bude s případnými zárukami a dostupností servisu na auto, když se jedná o zásah do motoru, který není schválený jeho výrobcem. „Záruka v případě podobné přestavby nezaniká, ani se nemění možnost využívat služeb autorizovaných servisů. Pokud však na voze dojde k závadě a zákazník se rozhodne uplatnit záruku, bude autorizovaný servis spolu s techniky Škoda Auto individuálně posuzovat, zda závada může souviset nebo být způsobena přestavbou či provozem na LPG,“ říká Pavel Jína, tiskový mluvčí Škoda Auto Česká republika.
S přístupem ke značkovému servisu určitě problém nebude, ale je potřeba si dopředu zjistit, jestli například pro povinné revize systémů LPG má konkrétní servis vybavení a dělá je. Nejlepší bude si dopředu servisního partnera domluvit, který se o auto bude starat, vymění potřebné věci kolem přestavby (hlavně filtry plynné a kapalné fáze) a udělá i revize plynu. Pak nemusíte auto vozit od servisu k servisu a udělá se všechno najednou, což šetří hlavně čas.
Závěr: Dává Škoda Octavia 1.5 TSI na LPG smysl?
Pokud se na to budeme dívat čistě ekonomicky, tak tady určitě smysl této přestavby je. Pokud jezdíte hodně, dejme tomu třeba 50 000 km ročně, už má význam se touto přestavbou minimálně zabývat. Z našich článků o kilometrových rekordmanech víte, že pro některé firmy a lidi není problém najezdit za rok 70 000 km. Za tři roky intenzivního provozu takto upravené Octavie lze dosáhnout opravdu velké úspory na palivu. Do spekulací ohledně životnosti motoru po přestavbě se pouštět nebudeme, to ukáže až čas. Jednotka 1.5 TSI je stále poměrně nová a poslední generace motorů TSI (EA 211) jsou spolehlivé motory zvládající vysoké nájezdy. Věřme, že tomu tak bude i v případě této Octavie.