Hlavní obsah

Testy: Talbot 1510 LS: Takový obyčejný youngtimer

Foto: Martin Tolar
6. 10. 2019

Dnes již mrtvá značka Talbot se pomalu vytrácí i z širšího povědomí motoristů. Zatímco jméno Simca rozněžní nejednoho pamětníka, Talbot nostalgické vzpomínky nevyvolá. Přitom právě tenhle Talbot je vlastně taková hranatá Simca. Měl by ale vůbec někoho zajímat? Nebo je to jeden z těch youngtimerů, na které můžeme s klidem zapomenout?

Článek

Hranaté Talboty mají jistě pro své fanoušky jisté kouzlo, ale u nás jich stejně moc nepotkáte. O to větší radost mám, kdykoliv se za volant nějakého posadím. Tohle je ale teprve třetí kousek v životě, který budu mít tu čest otestovat. Jde o Talbot 1510 LS, u nás vídaný opravdu jen zcela výjimečně – to už vás na silnici spíš předjede Lamborghini. Ale dost možná narazíte na jeho předchůdkyni – Simcu 1307 a 1308 se skvělým designem Roye Axe. Typ 1510 byl první, který se uvedl pod znovu obnovenou značkou Talbot.

Tichá noblesa hatchbacku

Šlo o velké rodinné auto s motorem vpředu a pohonem předních kol, které sázelo na tehdy populární karoserii hatchback (před ním ji už proslavil Renault 16, později objevil i Volkswagen Passat). Výroba probíhala ve francouzském Poissy a britském Rytonu, od roku 1979 ve Španělsku a na Novém Zélandu, o dva roky později i ve finském Uusikaupunki. Tam už se ale auto rodilo jako modernizované pod názvem Talbot. Zní to jako hezký příklad evropské, respektive globální provázanosti a spolupráce, že?

Po faceliftu v roce 1980 bylo auto v souladu s ostatními modely koncernu přejmenováno, na některých trzích se používalo jméno Talbot 150 nebo Alpine (na britském trhu). Právě z roku 1980 je i hnědý exemplář od Retro-auta.cz na přiložených fotografiích. Poznáte jej na první pohled podle aerodynamičtější karoserie a velkých hranatých světel vpředu. A kdo by přesto váhal, přečte si to na netradičně umístěném nápisu na kapotě, který byl ovšem pro tuto původně britskou značku typický. Jiná jsou i zadní světla a nové velké nárazníky. Originální kola vypadají dodnes také dobře a popravdě, čím jsme starší, tím spíš umím originální vzhled ocenit a postupně k němu směřuji i svá auta. Každému sice modernizovaná verze nesedne, ale mně se docela líbí a o designu se často pochvalně zmiňoval i dobový tisk. B-sloupek i lišty kolem oken jsou chromované a zvyšují luxusnější dojem. Talbot nabídl i klasický tříprostorový sedan Solara, který jsem sice kdysi řídil také, ale byl takový nijaký, asi jako celer ve vývaru. Karoserie hatchback se ale britský výrobce nevzdal, byla tehdy v Evropě velmi populární kvůli dobrému přístupu do zavazadlového prostoru. Ten se dá snadno zvětšit sklopením zadních opěradel. Náhradní kolo je pod jeho podlahou, ale přístupné zvenčí. Nářadí na jeho výměnu je umístěné v motorovém prostoru, což bylo praktické – člověk se při defektu sice ušpinil, ale nehrozilo, aby zamazal celý vnitřek auta. Dveře se i po těch letech zavírají tiše a jemně.

Foto: Martin Tolar

Tady si pohoví vážně každý

Jako v křesle uprostřed zimní zahrady

Karoserie byla stavěna tak, aby interiér poskytl co nejvíc prostoru a pohodlí. To se celkem povedlo, za volantem kousku zapůjčeného díky spolupráci s www.retro-auta.cz se cítím jako v prostorné zimní zahradě, což je i díky velké prosklené ploše. Kdybych vzadu převážel fíkus nebo palmu, iluze by byla dokonalá. Ale z kombinace hnědých a béžových odstínů je hned jasné, jak staré tohle auto ve skutečnosti je. Semišová sedadla jsou však příjemná a měkká, sedí se v nich jako v křeslech. Současně mělo jít i o bezpečné auto s mnoha deformačními zónami. Hřídel řízení je kloubová a v případě nárazu se má deformovat tak, aby neporanila řidiče. Zadní okno bylo už ve standardní výbavě vyhřívané, přední boční okna jsou elektrická a na palubce je i otáčkoměr. Přístroje mají grafiku, která věk auta také prozradí, dodnes jsou ale skvěle čitelné. Volant má ještě retro tvar s minimalistickým středem, airbagy tehdy Talbot nenabízel. Za příplatek byl k mání i posilovač řízení, tónovaná okna, palubní počítač, tempomat, šíbr, stěrače a ostřikovače světlometů. Otevírání kapoty není pod palubkou, ale zboku vedle dveří pod A-sloupkem, což je pro talboty typické.

Vrcholem nabídky byla „jen“ šestnáctistovka

Pod velmi těžkou kapotou je šestnáctistovka, která je spojená s manuálním a plně synchronizovaným pětikvaltem. V nabídce byl i automat, ale verze s ním se neprodávala tak dobře. S autem vážícím jen lehce přes tunu nemá motor tolik práce a nabízí dostatečný výkon 85 koní. Výhodou je celková hospodárnost, ale i živost, když jej začnete vytáčet. Umístěn je vpředu napříč a pohání přední kola, celý motor je ovšem mírně skloněn vzad. Za koly jsou kotoučové brzdy, vzadu ještě stačí bubnové, auto však zastavuje poslušně rychle. A vzadu je umístěna i šedesátilitrová nádrž.

Foto: Martin Tolar

Vozy značky Talbot byly vždy trochu specifické, a to zvenčí i zevnitř...

Všechna kola jsou nezávisle zavěšená, takže jízdní vlastnosti jsou velmi slušné. Houpavý charakter zaručuje pohodlnou, příjemnou a plavnou jízdu i přes české hrboly. Někomu by auto mohlo připadat až moc měkké, ale zase ne každý v něm chce poskakovat jako na žebřiňáku. K tomu si přidejte ticho v kvalitně odhlučněném interiéru a je vám jasné, že jízda s Talbotem není vůbec únavná. V některých ohledech by se od něj mohla učit i moderní auta, přestože nejde o žádnou limuzínu. Co ale musím zmínit, to je typicky francouzské řazení, které je spíš intuitivní. Přesná kulisa řazení ovšem nikdy nebyla typickým znakem aut ze země galského kohouta.

Výroba poslední odvozené verze letité Simcy byla ukončena v roce 1986 a počítadlo nedosáhlo ani 76 tisíc vyrobených aut. Nástupcem byl moderní Peugeot 405, který si získal značnou popularitu. Někteří z neúspěchu předchůdce vinili slabou nabídku motorů, když vrcholem byl motor o objemu 1,6 litru. Konkurence většinou nabízela i dvoulitrové motory, někdy dokonce šestiválce. Další spatřovali problém prodejního neúspěchu v náchylnosti ke korozi a špatné kvalitě laku karoserie. Prodeje vozů značky Talbot (nejen tohoto modelu) zůstávaly daleko za očekáváním, a tak byl krok Peugeotu jen logickým vyústěním. Dnes v tomto voze získáte stylový, prostorný a pohodlný youngtimer, který rozhodně není okoukaný. Je na něj tak nějak zapomínáno a myslím si, že to je škoda. Sice nevyvolá ten správný wow-efekt, ale svého majitele bude bavit. Za volantem se můžete jen tak uculovat, jako že vy víte, proč ho máte, asi jako ve starším Saabu.

autowebAUTOWEBaUtOwEb

Reklama