Vyrazili jsme z Prahy do tropů. Autem. Trvalo nám to tři hodiny a čekala nás písečná pláž a vyhřáté „moře“. Jen to vstupné…

Vyrazit si do tropů na palmy, plameňáky a teplou vodu není jen tak, protože musíte urazit pořádný kus cesty, abyste se do těchto končin dostali. Existuje však rychlejší a levnější řešení, byť ne tak zcela autentické.

Jde totiž o resort ležící nedaleko Berlína, který uvnitř bývalé továrny na vzducholodě ukrývá ochutnávku tropického ráje s exotickými rostlinami, plameňáky, „mořem“ a „lagunou“. A právě tam si můžete celoročně vyrazit a nasát atmosféru cizích krajů.

Jelikož jsme na místě byli před pár lety, přišlo vhod si výlet zopakovat a podívat se, kam se doba posunula. Osedlali jsme proto elektrický Hyundai Ioniq 6 4 × 4 za 1,65 milionu korun (nejvyšší výbava) a vyzkoušeli, jestli se na místo dá dojet elektromobilem na jedno nabití a zdali jej bude kde rychle nabít.

Pokud vyrazíte z Prahy, pak je tříhodinová trasa o 300 kilometrech velmi snadná. Na severu hlavního města se napojíte na dálnici D8 a po ní přejedete až do Německa na dálnici číslo 17, která vás provede skrze Drážďany (dálnice číslo 4), a poté valíte směr Berlín po dálnici 13. Až na pár sjezdů jedete stále rovně.

My vyráželi z Hradce Králové, takže jsme to měli o hodinku delší a začínali na D11. Kdo by startoval z Plzně, přidá si hodinu a dvacet minut. Na místo se ovšem dá dostat i z Liberce, a to po německé silnici 178 přes Žitavu a Weißenberg s napojením na dálnici D4 u Budyšína, která vede do Drážďan. Cestující z východní části Česka pak možná ocení trasy vedoucí skrze Polsko, nicméně po dálnici přes Prahu je cesta nejkomfortnější.

V rámci dálničního testu jsme zkoumali rovněž spotřebu Ioniqu 6 s pohonem všech čtyř kol, takže jsme nasadili defenzivní tempo 110–120 km/h (mimo volné klesání) a sledovali, co převýšení či mírný provoz udělá s energetickým apetitem.

Cestou tam se prakticky nelze ztratit a číhají zde na vás pouze dva statické radary v úsecích, kde je rychlost omezená na 120 km/h. Ovšem daleko větší počet úseků nabízí rychlost neomezenou, takže na to můžete šlapat ostošest.

Pakliže máte radši defenzivní cestování, dá se do cíle dorazit za rozumnou spotřebu, a tudíž i cenu. Jestliže váš diesel bude po dálnici vyžadovat 6-7 litrů na sto, pak jste v tom na sto kilometrů za cirka 240–280 Kč. S benzinem to bude kolem 320 Kč, na LPG pod 180 Kč.

S elektromobilem cenu ovlivňuje, kde nabijete, nicméně my cestu tam zvládli s šestkovým Ioniqem za 17,1 kWh na sto kilometrů. Pokud bychom auto nabili doma z běžné sítě, pak nás sto kilometrů stojí asi 130 Kč (baterka dá reálně přes 400 km). Pakliže bychom jeli jen z veřejných nabíječek pomocí nabíjecí karty Hyundai, pak jsme na nějakých 240 korunách.

Ostatně koukněte na průměrnou nákladovou tabulku vycházející z hodnot spotřeb a cen uvedených výše. U elektra je zohledněno nabíjení doma (prvních 400 km) a na veřejných stanicích.

Museli jsme tedy po cestě nabíjet? V praxi by Ioniq 6 zvládl cestu z Hradce Králové na místo na jedno nabití, ovšem my stavěli na oběd kousek za Drážďany (Thiendorf), kde jsme za půl hodinky doplnili akumulátor o využitelné kapacitě 77,4 kWh z cirka pětiny do plna. Jen to cestovní tempo bylo spíše pohodové, rychlosti od 150 km/h auto trestalo znatelným nárůstem spotřeby.

Jakmile dorazíte na místo, můžete zaparkovat na blízkém parkovišti za v přepočtu necelých 75 Kč na celý den. Automat bere i karty a vydá vám parkovací lístek, který umístíte za okno. Pak už si jen vezmete věci do tropického prostředí a vyrazíte ke vchodu.

Tam přijde ta horší část – vstupné. To už není tak lidové jako spotřebované palivo či parkování. Pro dospělého vyjde celodenní vstupné (8:00–23:30) v přepočtu na necelých 1300 Kč, zatímco pro dítě okolo 1000 Kč.

Lístky však můžete dopředu objednat online, čímž malinko ušetříte. Pakliže sem dorazíte po 18:00 hodině, pak dostanete ještě další slevu. Občas má resort akci na celodenní rodinné vstupné, které vyjde na 3500 Kč. Místo nabízí rovněž saunu, ale ta se platí extra (200–340 Kč).

U vstupu vyfasujete čipové hodinky, kterými se pak dá uvnitř platit jídlo, nápoje nebo různé suvenýry či oblečení z místních obchodů. Čtete správně, tento tropický ráj nabízí také tematické části, jež zahrnují třeba asijskou restauraci nebo exotický bar.

Děti zase potěší 200metrový vnitřní bazén simulující moře vyhřívaný na 28 stupňů, pravá písečná pláž, vnitřní laguna nebo venkovní bazény s divokou řekou. Nechybí ani několik zajímavých tobogánů, palmy nebo tropický prales s různými rostlinami i plameňáky.

V areálu i mimo něj se dá rovněž přenocovat, a to v chatkách, bungalovech, tepee, kempu nebo jen tak na pláži na lehátku. Poslední možnost si však moc neumíme v praxi představit, jelikož uvnitř bývá docela dost plno. Přece jen jde o unikátní komplex a do Berlína je to, coby ráfkem z lehkých slitin dohodil.

Za nás si tedy myslíme, že jednodenní výlet celkem bohatě vystačí, dospělé pobaví, děti potěší a především unaví. Pokud byste jeli přece jen na více dní, můžete se ještě zastavit v Drážďanech mrknout se na skleněnou manufakturu Volkswagenu, zoologickou zahradu nebo zajímavé muzeum hygieny.

Cestou tam i zpět najdete několik odpočívek i benzinek, nicméně populární zastávkou je sjezd na Thiendorf, kde hned vedle dálnice najdete dva řetězce rychlého občerstvení benzinku, nabíječky na elektrovozy a klasický supermarket Netto.

Jasně, vzhledem ke vstupnému se výlet přece jen prodraží, nicméně náklady na cestu tam i zpět jsou v rámci různých dopravních prostředků poměrně rozumné. Tropical Islands určitě není místem, kam byste jezdili denně, ovšem jednou za čas… Dobré je, že resort funguje celoročně, takže až nebudete v zimě mít co dělat, přijeďte se sem ohřát a zažít úplně jiný svět.