Peugeot 508 SW s malým naftovým motorem jezdí celkem svižně a hlavně neskutečně úsporně. A ani se nemusíte snažit

Mnozí z vás náš černý Peugeot 508 SW na snímcích dobře znají, jelikož s ním objíždíme republiku a zkoušíme různé obytné přívěsy – české, ukrajinské, ale také třeba turecké. Většinu kilometrů tak předmětný kombík tráví na dálnicích, případně se zapřaženým bydlíkem na kouli.

Dnes však dáme obytné přívěsy trochu stranou a zaměříme se na samotné auto, které je zajímavé hned ve třech aspektech – design vnější, design vnitřní, pohonné ústrojí.

Peugeot je, jak známo, automobilka francouzská a jedna z nejstarších vůbec, takže zkušeností a inspirací mají vývojáři modelů se lvem v logu dost a dost. Ostatně, kdo máte umělecké cítění, stačí vám procházka Paříží a rázem máte námětů k tvorbě plný ruksak.

Určitá forma umění a dávka avantgardy se projevuje rovněž u 508, modelu střední třídy, mezi jehož hlavní segmentové konkurenty patří Volkswagen Passat, Mazda6, Škoda Octavia nebo Opel Insignia.

Každopádně díky neotřelému designu si dospělé lvíče zaručeně nespletete, jelikož hlavně světelný podpis tvořený vertikálními diodovými pásy hlásí svoji jedinečnost, ovšem bez vysoké míry extravagance, jakou najdete spíše u sesterské značky DS Automobiles.

O co je atraktivnější příď, o to umírněněji působí boční profil i záď, kterou reprezentují zatmavené diodové lampy souznící s černou karoserií. Jejich grafika je opět vyvedena do tvaru lvích drápů – to abyste věděli, že před vámi jede šelma Peugeot.

Druhou kapitolou je interiér, konkrétně pracoviště řidiče Francouzi nazývané i-Cockpit. Celou tuhle soustavu tvoří prvně menší volant se zploštěným věncem, který nám vyhovuje na manipulaci daleko více než volanty větších rozměrů.

Nechte být, i takový velesportovní Mercedes-AMG CLS 53, jejž jsme nedávno řádně otestovali, má ve srovnání s Peugeotem spíše velké kormidlo.

Model 508 ovšem volant menších rozměrů potřebuje, jinak by nenavazoval na vyvýšený digitální přístrojový štít s poměrně líbivou a na svoje modelové stáří (vůz letos nahradí faceliftované provedení) povedenou grafikou.

Dalším prvkem i-Cockpitu je hlavní obrazovka infosystému natočená směrem na řidiče a opatřená ovládacími tlačítky připomínajícími klavírní klávesy. V rámci dlouhodobého užívání musíme uznat, že jde proti klasickým voličům o daleko ergonomičtější řešení. Zkrátka jen přirozeně klepnete a je to.

Samotný infosystém ovšem generačně dosluhuje, místy je pomalý, designově méně atraktivní na současnou dobu. Rovněž obsahuje spousty různých nastavovacích menu, namísto toho, aby bylo vše sjednocené do několika hlavních sekcí.

Na druhou stranu je skutečně mnoho řidičů, kteří mají infosystém pouze na poslechl audia, případně zvolí připojení Apple CarPlay / Android Auto, zde ještě realizované kabelem.

Výhodou celé soustavy i-Cockpit je cílená orientace na řidiče, vysoká úroveň ergonomie, přehled, snadné a rychlé ovládání základních funkcí. Nevýhodou bude, pakliže vám tohle rozhraní prostě nesedne nebo pokud po správném nastavení sedačky i volantu zkrátka neuvidíte přes věnec na budíky.

Zmínili jsme to u testu Peugeotu 3008 a stojíme si za tím: i-Cockpit vám buď sedne a budete ho milovat, nebo nevyhoví a jdete od toho. Obvykle tu není nic mezi a to nejsou moudra jen naše, ale i postřehy samotných zástupců značky získané od zákazníků.

Za připomenutí stojí rovněž zavazadelník, jehož objem 530 litrů bohatě pokryje potřeby rodiny. Pakliže by prostor nestačil, lze využít asymetricky dělených a do roviny sklopných zadních sedadel. Takže převoz delších věcí nebo nouzové přespání? Žádný problém.

S nastupující elektromobilitou a nepravidelnými výpadky v dodavatelských řetězcích i francouzský Peugeot ořezává nabídky jak výbav, tak motorizací. A pokud jde o 508 SW, tak té aktuálně zbyl pouze jediný neelektrifikovaný agregát, kterým je vznětová patnáctistovka spárovaná s osmirychlostním automatem.

Výkon čtyřválce je 96 kW, tedy 130,5 koně, nicméně u dieselu nás zajímá hlavně točivý moment, který u testovaného vozu dosahuje 300 Nm v 1750 otáčkách za minutu. A o to tady jde, o sílu.

Vzhledem k relativně slabému výkonu auto není kdovíjaký sportovec, jelikož z nuly na sto sprintuje za 10,1 sekundy. Na druhou stranu díky dostupnému krouťáku zrychluje stejně a prakticky kontinuálně.

Na akceleraci z místa na stovku by naftovou 508 SW mohl zpráskat kdejaký zážehový přeplňovaný tříválec, nicméně při zrychleních ve vyšších rychlostech (např. ze 120 na 140 km/h) malým benzinovým motorkům už dochází dech, zatímco diesely pořád táhnou jako lokomotivy.

Velkou práci tu ovšem odvádí automatický osmikvalt Aisin, díky němuž celé pohonné ústrojí funguje tak, jak má, a jde univerzálně využít jak na krátké městské trasy, tak na dlouhé dálniční štreky.

Malý motor = malá spotřeba? V případě 508 SW ano, a to i na vysokorychlostních komunikacích. V rámci našeho testu (zima + jaro) jsme s modelem najeli několik tisíc kilometrů, přičemž většina z nich byla právě po dálnicích a silnicích pro motorová vozidla.

A protože nejsme troškaři, rádi si zatopíme, zaklimujeme, vyhřejeme sedačky, zrcátka, sem tam zapřáhneme obytňák, nafotíme to. Všechny tyto faktory spolu se zimním obutím ženou spotřebu směrem vzhůru, ovšem nač se „upejpat“? Auto má sloužit nám, ne my jemu, což v chladném období úplně neplatí o určitých elektromobilech…

Finální výsledek kombinovaného naftového apetitu s největším podílem dálnic tedy zakotvil na zimně-jarní hranici 5,4 litru na sto kilometrů, což v kombinaci s palivovou nádrží o objemu 55 litrů vydá na celkový (teoretický) dojezd přibližně 1000 kilometrů na jedno tankování.

Ke snížení spotřeby nám jednoznačně pomohla schopnost automatu přejít do režimu plachtění po uvolnění pravého pedálu, na základě čehož auto pokračovalo setrvačností a motor si brumlal na volnoběh.

Pakliže by v rámci našeho testování klesl podíl dálnic, dlouhodobý průměr by se mohl reálně ustálit pod hranicí pěti litrů na sto. Velmi slušně vybavený Peugeot 508 SW s dieselem a startovní cenou od jednoho milionu korun ovšem nebudete kupovat proto, abyste se s ním courali pro rohlíky.

Přece jen je tu další cesta, jak ještě (sezonně) srazit naftový apetit a neomezovat se na dálnicích. No jistě, obutí. Zimní pneu má obvykle větší valivý odpor než letní, takže auto stačí přezout a užít si letní období o pár deci úsporněji.

Nakonec musíme automobilce vytknout, že z nabídky pro 508 stáhla povedený 177koňový dvoulitrový turbodiesel. Ten by totiž svou práci odvedl ještě lépe než patnáctistovka a v součtu by nebyl o tolik žíznivější. Jenže 2.0 BlueHDi je definitivně pasé a nevrátí se ani s faceliftem.

Peugeot 508 SW patří mezi povedené, vysoce komfortní a řidičsky přívětivé vozy, proto je předurčen k polykání kilometrů, ať už na dálnicích, nebo okreskách. Francouzský elegán vlastně nejezdí, on spíše pluje krajinou, a i když upaluje svižně, naftu spaluje střídmě. Navíc je to fešák, což kolikrát platí za hlavní prodejní argument…