Hlavní obsah

Test ojetiny: Peugeot 508 SW ujde a je za dobré peníze

Foto: Dalibor Žák
24. 6. 2021

V současné době stojí průměrně tak o 30 až 50 000 korun méně než srovnatelné passaty, mondea a superby. Má své mouchy, ale pokud jde o spolehlivost, velká katastrofa by vás s Peugeotem 508 potkat neměla. Tedy, pokud si vyberete správný motor a převodovku.

Článek

Ačkoli se do módy dostávají SUV a crossovery, stále dost lidí uvažuje racionálně a pro rodinu hledají normální praktické auto. Nejčastěji požadavkům rodin vyhovují kombíky segmentu D, kam spadá například Škoda Superb, Volkswagen Passat a Ford Mondeo. Mnoho z vás by do tohoto segmentu asi zařadilo i Octavii, ale ta, i přes svou velikost, patří do třídy aut, ve které je třeba Ford Focus nebo Peugeot 308.

I přes mnoho modelů v kategorii D je tato třída klasických aut na ústupu, jak prozrazují poslední statistiky. Ročně se v Evropě prodalo okolo jednoho milionu aut v segmentu D, v koronovém roce 2020 to bylo jen 790 000 aut. Peugeot prodal necelých 30 000 kusů modelu 508. Oblibě SUV se to rovnat nemůže.

Peugeot 508 se aktuálně prodává ve druhé generaci a tu první jsme už v testech ojetin měli, byl to sedan před faceliftem. Teď se podíváme na modernizovanou verzi v karoserii kombi, což je přeci jen atraktivnější a hlavně praktičtější rodinné auto.

Vychází levněji a špatný není

Na test jsme si v Auto ESA půjčili facelitovaný Peugeot 508 v karoserii kombi s motorem 2.0 HDI a s šestistupňovou manuální převodovkou. Pěkně vybavený vůz z roku 2017 měl v době testu najeto už 148 000 km a prodejce za něj chtěl 286 000 Kč.

Foto: Dalibor Žák

Se srovnatelným motorem, výbavou a nájezdem stojí Peugeot 508 SW o dost méně než podobný Passat, Mondeo nebo Superb. Zamrzí jen menší nabídka ojetin

Ojetých Peugeotů 508 první generace není v inzerátech vyložený přetlak, ale z té zhruba stovky aut, které jsou aktuálně k dispozici na inzertním portálu Sauto.cz, si určitě vyberete. Nejlevnější kusy se dají koupit už za 100 až 120 000 Kč, dvoulitrový diesel se dá koupit od 130 tisíc korun. Atraktivnější nabídka začíná na 150 tisících.

Naprostá většina ojetin má pod kapotou diesel, na benzin jezdí jen jednotky kusů, jsou to většinou dovozy. Seženete i pár diesel-hybridů. Poměr převodovek je tak „50 na 50“, takže snadno koupíte i automat, který se k Peugeotu 508 opravdu hodí. Docela dost je sedanů, ale v nabídkách převažují kombi. Kombík s automatem a silným dieselem s rozumným nájezdem stojí aktuálně zhruba od 270 000 Kč.

A jak si ojeté Peugeoty 508 stojí v bazarech? Odpovídá Filip Kučera z Auto ESA: „Peugeot 508 první generace je u nás oblíbený jako alternativa ke dražším značkám. Nabízí dva typy karoserie. Zvláštností Peugeotu 508 první generace je téměř úplná absence vozů s benzinovým motorem. Ve své době byl nabízen pouze s jedním benzinovým turbomotorem 1.6 THP 115 kW. Protože však o tyto, byť mimořádně povedené motory, nebyl velký zájem, a v Česku se dokonce v tomto modelu ani neprodávaly, nabízíme Peugeoty 508 první generace téměř výhradně s naftovými motory. Jedná se o 2.0 HDI o výkonu 103 a 120 kW a vzácnější 2.2 HDI o výkonu 150 kW. Jsou oblíbené pro svoji spolehlivost a nízkou spotřebu. Peugeot 508 první generace patří nyní do cenové kategorie od 150 do 400 tisíc korun podle roku výroby a najetých kilometrů. V porovnání s konkurencí je levnější než Superb nebo Passat a cenově srovnatelný s Mondeem.“

K dispozici nebylo ojeté auto s automatem, takže bylo nutné se smířit s tou nejvíce ponižující činností za volantem peugeotu a to je řazení. Peugeoty, snad s výjimkou modelů GTI a zajímavého kupé RCZ, jsou auta, ve kterých je řazení prostě na obtíž.

Jede dobře a má ještě normální volant

Naftový dvoulitr je ale dynamicky zcela dostatečný motor a tohle je ještě Peugeot z doby, kdy ve vývoji sedělo pár rozumných jedinců a ne hipsterských frikulínů posedlých dotykovými displeji. Takže základní ergonomie a rozvržení ovládacích prvků je poměrně srozumitelné. Auto má hlavně normální volant přirozené velikosti a rozměru. To, co Peugeot vytvořil později, bychom klidně mohli považovat za ergonomický zločin. Ale v pekle je už na jeho současné designéry připraven velký kotel, takže je stihne spravedlivý boží trest.

Foto: Dalibor Žák

Tady je ještě normální volant a poměrně konzervativní rozvržení přístrojů a ovladačů. Můžete nám někdo říci, co na tomhle bylo špatně, že to musel peugeot předělat na tu neergonomickou, až nebezpečnou katastrofu s názvem i-cockpit? Jedinou nevýhodou je absence nějaké odkládací přihrádky na telefon a drobnosti, které chcete mít po ruce

Ačkoli jsem vždycky na „takové to rodinné svezení“ měl raději Mondeo nebo Mazdu 6, Peugeot 508 mi v první generaci nevadil. S dvoulitrovým dieselem, případně se silnější jednotkou 2.2 HDI a automatem, to bylo vždycky příjemné a svižné auto. Na dálniční přesuny ideální, nějaké sportování od něj snad nikdo rozumný nečeká. Vlastně jediným omezujícím prvkem je absence praktičtější přihrádky na drobnosti, vysouvací držáky nápojů to nezachrání. Ale člověk se nějak přizpůsobí.

Na prostor si určitě nikdo stěžovat nebude, to možná tak na pomalou odezvu dotykového displeje infotainmentu či nepříliš solidní drobné přepínače, které jednou nereagují, pak změní na jedno otočení polohu o tři stupně a podobné otravné detaily. To samé platí pro elektronickou parkovací brzdu, se kterou občas můžete lomcovat, jak chcete, ale asi je potřeba nějaká vhodná konstelace hvězd, aby se uvolnila či aktivovala. A tohle není jen případ testovaného ojetého auta. Co si tak pamatuji, bojoval jsem s tím snad ve všech peugeotech z té doby.

Foto: Dalibor Žák

No dobře, na zadních sedadlech se nedá tančit jako v Superbu, ale dospělí se sem pohodlně vejdou. Kufr je také obrovský, jak se na kombík segmentu D sluší. Navíc je v Peugeotu 508 ticho, je to pohodlné auto na dlouhé cesty

Vás ale asi nejvíce zajímá, jak je na tom Peugeot 508 po stránce spolehlivosti. Tady jsou zprávy vesměs dobré. Mechanický základ je slušný, ale stav ojetin se může dost lišit kus od kusu a hlavně bude záležet na servisní historii. Dlouhé servisní intervaly nedělají autům dobře a chybějící servisní historie některých ojetin z nich dělá doslova střelbu naslepo.

2.0 HDI je fajn, ale chce to automat

Osobně považuji za naprostý ideál verzi 2.0 HDI 160 kombinovanou s klasickým automatem. Do faceliftu z dubna 2014 si ještě diesely vystačily bez AdBlue a naftový dvoulitr od Peugeotu lze považovat za jeden z nejlepších motorů ve své třídě, který jde v téhle cenové relaci pořídit. Včasný servis a kvalitní palivo zaručí jeho dlouhou životnost.

Foto: Dalibor Žák

Pod nevzhledným krytem z jakéhosi ošlapaného koberce se ukrývá jeden z nejlepších dvoulitrových dieselů na trhu ojetin. Mechanicky je to spolehlivý motor, časem ho ale můžou trápit problémy s emisními systémy

Z pozdějších faceliftovaných verzí bych asi volil motorizaci 2.0 BlueHDI 180. Je silnější, ovšem už má povinně AdBlue. Ale také má standardně automat, který byl u verze 160 před faceliftem za příplatek. Jednotky vstřikování AdBlue občas zlobí (auta třeba hlásí nedostatek AdBlue, i když je nádrž dotankovaná), ale to je prostě daň za dieselový provoz.

Kdo najezdí třeba 30 000 km ročně (u testovaného auta ten průměr ukazuje na skoro 40 000 km za rok), už mu bude dávat nižší spotřeba dieselu smysl. S automatem si dvoulitrový diesel vezme tak 7 litrů na 100 km, manuál umí jezdit dlouhodobě za 6 až 6,5 l na 100 km. Mimo město a dálnice samozřejmě srazíte spotřebu ještě o litr dolů.

Foto: Dalibor Žák

Nám ukazoval palubní počítač spotřebu 7 litrů na 100 km, ale to je spíše výsledek provozu v režimu město/dálnice. Mimoměstské etapy jde zvládat za 5,5 litru na 100 km s přehledem

Diesel 2,2 l s parametry 150 kW a 450 Nm nejede zas o tolik lépe než nejsilnější dvoulitr a jeho dynamika vynikne spíše jen na dálnici. Je to také spolehlivý motor, ale zdá se, že standardně dodávané automatické převodovce dává více zabrat. U automatu lze doporučit preventivní výměnu olejové náplně každých 60 000 km nebo nejpozději po čtyřech letech. Záleží na nájezdu, ale více než 120 000 km jeden olej v převodovce nenechávejte. Počítejte s tím, že v ojetině olej v automatu ještě před vámi nikdo nikdy neměnil.

U 1.6 HDI investujte do prevence

Velice rozšířený je menší motor 1.6 HDI, rovněž ve verzi bez AdBlue a později i s ním. Osobně mi tenhle motor nepřijde na velký model 508 dostatečný, ale spíše bych se bál o celkový stav ojetiny. Jak už zaznělo mnohokrát, tahle jednotka má stále tu nevhodně tvarovanou olejovou vanu, ze které nejde snadno vypustit celá stará náplň. A někteří servisáci rozhodně nebudou ztrácet čas odsáváním dna nebo proplachováním novým olejem. Takže vám pak v motoru kolují kaly ze staré náplně.

Buď si nechte olejovou vanu upravit na takovou, která má šroub vystrčený ven (už to dělají i značkové servisy nejen u Peugeotu, ale také u Citroënu nebo Fordu, zkrátka všude, kde se různé verze tohoto motoru vyskytovaly), nebo měňte olej důsledně po 10 000 km či půl roce. Myslím, že ten první způsob, tedy přestavba vany, je lepší. Stojí to obvykle do čtyř tisíc korun, udělejte to v rámci prvního servisu ojetiny.

Foto: Dalibor Žák

Dynamicky naprosto suverénní je motor 2.2 HDI (označení modelu HDI 200), ale ani silnější verze dvoulitrového dieselu se neztratí. Peugeotu 508 velice sluší klasický automat, ale to už je otázkou osobních preferencí

U motoru 1.6 HDI se určitě vyhněte mimořádně protivnému robotizovanému automatu, to už je lepší si řadit manuálně. Peugeot se ucukaného robota zbavil až po faceliftu, jednotka 1.6 HDI ve verzi o výkonu 88 kW se prodávala s klasickým automatem až od začátku roku 2015. A to už měla AdBlue.

Asi největší bolestí více ojetých dieselů bývají filtry pevných částic, u Peugeotu tradičně doplněné o aditivaci. Tu doplňuje servis zhruba po 100 000 km, ale především to znamená, že se filtr přirozeně zanáší. Obvykle je potřeba ho mezi 180 až 200 000 km vyměnit. Peugeot má sice příznivé ceny výměn, ale je to další složitost a investice navíc. Možná i to sráží ceny ojetin dolů. S tou aditivací souvisí ještě jedna věc: naftové peugeoty (a citroëny) nemají rády to vesnické tankování „za dvě stovky“. Jednotka při natankování příliš malého množství paliva nespočítá správně to množství aditivace. Takže raději vždycky berte aspoň půl nádrže, ideálně plnou „do cvaknutí“.

Benzin? Tady není o co stát

O benzinové motory asi moc velký zájem nebude a stejně není moc o co stát. Šestnáctistovka v obou provedeních, tedy atmosférickém (standardně s tím mizerným „robotem“) a přeplňovaném, má sklony k vytahávání rozvodového řetězu, závadám proměnného časování ventilů a ve verzi s přímým vstřikováním a přeplňováním také k masivnímu karbonování. Euro 5 verze ještě trpěla na samozápaly a praskání pístů.

Foto: Dalibor Žák

Motor 1.6 THP se dá koupit levně, ale není to žádná výhra. Fungovat může a dynamicky je dostatečný, ale potřebuje velice důsledný přístup k servisu a kvalitní palivo. Diesely jsou bezpečnější koupě

Provedení Euro 6 (prodávané pod označením THP 165) už by mělo být spolehlivější, ale na karbonování a rozvodový řetěz si dejte pozor tak jako tak. Navíc je zde lepší tankovat osmadevadesátku s aditivy. Olejový servis řešte nejpozději po 15 000 km, ale raději už po 10 000 km. Motor THP se také nehodí na krátké cesty po městě. Ovšem zdá se, že verze s klasickým automatem rozvodový řetěz namáhá přeci jen méně. Možná s ním bude motor spolehlivější. Bohužel nějaký jiný zajímavý benzinový motor k dispozici nebyl.

Oproti pověstem nebývá s elektronikou moderních peugeotů moc potíží. Zamrzající infotainment postihuje snad všechna auta a obvykle pomůže tzv. „hard-reset“, tedy vypnout zapalování a zamknout/odemknout auto. Jako u domácí či kancelářské výpočetní techniky. Osobně jsem se nesetkal s ojetým Peugeotem, ve kterém by nefungovaly elektrické sedačky, centrální zamykání či jiné ovladače. Naopak u některých ojetin „prémiových“ značek se takové ostudné závady objevují poměrně běžně. To, že sem tam něco někde zavrže a zadrnčí, už k peugeotům tak nějak patří. Ale vržou i ojeté mercedesy a rolls-royce.

Moderní Peugeoty hlavně vůbec nereznou. Pokud si nekoupíte lajdácky opravenou bouračku svařenou ze tří jiných bouraček, neměli byste o korozi vůbec slyšet. Stav podvozků se bude odvíjet kus od kusu, raději se ale vyhněte vozům na příliš velkých kolech s nízkým profilem pneumatik. Peugeot 508 ale nebývá cílem tunerů, naprostá většina ojetin je v sériovém stavu na normálních kolech.

Celkové hodnocení: Ojetý Peugeot 508 SW

V segmentu D je plno slušných aut, ale pokud chcete pohodlný rodinný kombík se spolehlivým dieselem, je Peugeot 508 s motorem 2.0 HDI či 2.2 HDI velmi dobrá možnost. S ojetými peugeoty se navíc moc nepodvádí, takže kilometry bývají poctivé. A za ty peníze tak pěkná nestočená Mondea neseženete, o Passatech a Superbech ani nemluvě. Takže podle hesla „hodně muziky za málo peněz“ dává Peugeot 508 smysl. A pokud chcete spolehlivý automat, prakticky jinou možnost nemáte. Mondea se starší a spolehlivější verzí motoru 2.0 TDCI a soudobé Superby a Passaty 2.0 TDI mají jen rizikové dvouspojky.

Reklama

Sdílejte článek
Související témata: