Hlavní obsah

Blog: Průměrná cena kompaktů v Evropě za 18 let vzrostla o 63 %

Foto: Jakub Deml

Zlevnění se patrně nechystá a za pár let prý budou elektrovozy lacinější než auta se spalovacím motorem

14. 9. 2021

Vám všem, kteří poukazujete na to, že nová auta za poslední roky citelně podražila, dáváme za pravdu. Podle nedávno publikovaného reportu z Německa, zaměřeného na segment kompaktních vozidel (C), stouply v Evropě za posledních 18 let jejich průměrné ceny o 63 %, přičemž inflace rozhodně není tím hlavním viníkem. Co tedy ještě stojí za tak výrazným finančním nárůstem?

Článek

Auta zdražila, o tom není pochyb. Pokud si dnes budete chtít pořídit nový vůz ze segmentu C (nižší střední třída), tak vám 200 tisíc korun rozhodně stačit nebude, a to ani na dacii v základu.

Foto: Martin Jánský

Doby, kdy nová dacia stála pod 200 tisíc korun, jsou nenávratně pryč

Report německého portálu Automobilwoche ukázal, že průměrná cena „céčkového“ vozidla stoupla v období od roku 2002 do roku 2020 o 63 %, zatímco auta v segmentu B o 59 %. Na vině za tyto nárůsty jsou kromě inflace také povinné elektronické i bezpečnostní systémy, náklady na elektrifikaci a zákaznické požadavky.

Podle publikovaných dat na serveru Jato Dynamics vzrostla průměrná cena oblíbených hatchbacků typu Ford Focus, Opel Astra, Peugeot 308, Renault Megane, Toyota Corolla, Volkswagen Golf a dalších z 18 tisíc eur (2002) na téměř 30 tisíc eur (768 000 Kč, 2020), a to znamená zdražení o 63 %. Pokud bychom do statistik nepočítali elektrifikované vozy, pak jde o zvýšení v řádu 53 % za stejné 18leté období.

Foto: Dalibor Žák

Průměrné ceny kompaktů za 18 let vzrostly o 63 %

A ne, nemůže za to jen inflace. Užijeme-li příslušný kalkulátor, tak zjistíme, že tehdejších 18 400 eur by dnes bylo asi 24 756 eur (633 754 Kč). Tedy sice jde o výrazný nárůst, ovšem svoji roli zde hrají ještě další faktory, které cifru nakonec vyhnaly až k oněm třiceti tisícům eur.

Současná auta jsou totiž větší, čistší, co se zplodin týče, elektrifikovaná, bezpečnější, vybavená řadou kamer, senzorů, technologií, měřičů, komfortních prvků a řadou dalších komponentů, které zde před téměř 20 lety prostě nebyly. Potenciál přidávání povinných i nepovinných systémů zkrátka roste a s nimi i finanční náročnost na jejich vývoj či produkci. A právě to je důvod, proč jsou dnešní vozy dražší a těžší.

Foto: Jan Majurník

Hybridy, mild-hybridy, plug-in hybridy, elektromobily... Také tyto typy pohonů nesou vinu za zvýšení průměrných cen automobilů

Neméně důležitými viníky jsme rovněž my sami – zákazníci. Jako společnost obecně kupujeme finančně nákladnější vozy a toužíme po všech těch fíčurách, které moderní doba nabízí. Tomuto trendu dopomáhají i různé pobídky výhodného financování, operativní leasingy a vesměs ne tak vražedné cenové rozdíly mezi standardní výbavou a tou s pár atraktivními příplatky navíc. Vzpomeňte si třeba na částku za volitelnou navigaci do jedničkové fabie, byla šílená (v srpnu roku 2000 činila 85 tisíc korun!), zatímco dneska…

Pokud se podíváme blíže na Volkswagen Golf, v Evropě velmi úspěšný model, vyjde nám, že v letech 2002–2010 jeho průměrná pořizovací cena stoupla o 22 %, zatímco v období od roku 2010 do roku 2020 dokonce o 37 %. To vše mj. díky hybridním, plug-in hybridním a různým zdobným R Line, R, GTI, GTD variantám, zvyšujícím ve finále celkový cenový průměr vozu.

Foto: Jiří Čermák

Lidé mají na auta všeobecně čím dál větší nároky a neostýchají se příplatků

Docela podobně na tom jsou taktéž menší kompakty segmentu B, kde bydlí například Volkswagen Polo, Ford Fiesta, Opel Corsa, Toyota Yaris, Škoda Fabia nebo třeba Renault Clio. V roce 2002 tito prcci stáli průměrně 13 tisíc eur, ovšem dnes vyjdou na zhruba 21 tisíc eur (537 600 Kč). A to je prosím navýšení o 59 %.

Dáme si opět příklad z německého trhu – Polo od Volkswagenu v období 2002–2010 cenově vyskočilo o 18 %, nicméně mezi lety 2010 až 2020 o 35 %. To jsou poněkud sedmimílové skoky, nemyslíte?

Foto: Dalibor Žák

Základní Škoda Fabia 1. generace (hatchback) stála v roce 2000 kolem 260 tisíc korun, dnes ceník 4. generace startuje od necelých 330 tisíc

Je dost možné, že automobily se spalovacími motory ze starého kontinentu zmizí úplně, ovšem do té doby neočekávejme snižování jejich cen, spíš naopak. Podle čerstvých odhadů se v Evropě elektromobily stanou ve srovnání se „spalováky“ levnějšími někdy kolem roku 2027, a to díky ekonomickému růstu, technologickému vývoji a příznivějším cenám za baterie. Svoji roli v tom jistě sehrají také různé vládní pobídky, emisní pokuty či jiné metody pokřivující automobilový trh a znevýhodňující vozidla se zážehovými či vznětovými motory (viz Norsko).

Kam tedy nyní směřujeme? Inu teď do takového přechodného období, v němž postupně odepisujeme naftu, kopeme hrob benzinu a s rozpačitou náručí vítáme (kolikrát nuceně) bateriové i vodíkové pohony. Na jednu stranu tak kráčíme kupředu, na tu druhou pozvolna ztrácíme svobodu výběru pohonu vlastního auta, což podle nás není vůbec dobře…

Reklama

Sdílejte článek