Nejzábavnější auta s výkonem do 150 koní podle Garáž.cz

Od zarputilých motoristických nadšenců můžete slyšet názor, že „jak to nemá 500 kobyl, manuál a pohon zadních kol, nemůže jít o zábavné auto“. My vám zase předložíme náš redakční pohled na věc a ukážeme vozidla, kolikrát cenově dostupná, která sice nekypí výkonem, ovšem neztrácí na faktoru radosti. Limit je 150 koní a tady jsou vítězové.

Je to sice stará Fiesta s jinou karoserií, ale za to s velmi povedeným motorem o objemu 1,7 litru, navíc vyvíjeným s Yamahou. A to prostě funguje, protože 125 koní, odladěný podvozek a nízká hmotnost Pumy znamenají legraci krát dva.

Pokud už máte se závoděním nějaké zkušenosti (zdravím pumaře Zdendu Náhlíka), dokáže tahle hbitá šelma vypráskat i mnohem výkonnější automobily. Zkrátka hravá, dravá, adekvátní a ve finále rozumně vybavená (klima, výhřev čelního skla, sem tam anatomická sedadla) hračka. Cenově rovněž nejde o nic nedostupného – vraky stojí 5 000 Kč, slušné kusy od 25 000 Kč nahoru. Jan Majurník

Odskočením do světa elektřiny, konkrétně až k malému 113koňovému fiátku z Kalifornie, se dostanete k bzučícímu angličáku, jenž disponuje nadbytkem točivého momentu. Tyto kusy se do Česka vozí jako mladé ojetiny, takže vyjdou na 300 až 400 tisíc korun, ovšem nemají rychlodobíjení, takže venčíte jen v dosahu „domácích“ nabíječek.

Vadí to? Vůbec ne. Pokud nemáte elektromobily jako (anti)náboženství a jste schopni odhodit určité předsudky, získáte zábavný kompaktní prskolet s komickými provozními náklady, co na světlech ujede kdejakému bavoráku, pár dílů sdílí s 500 Abarth, jde softwarově poladit a pro jeho koupi není nutné žádat banku o hypotéku. Jan Majurník

Třicet let stará vrána se čtyřválcem. Ano, to říkají všichni… Kteří ji (nejspíš) neřídili! Ne nadarmo se o BMW E30 318is často mluví jako o malé M3 (i když tuhle přezdívku si zaslouží spíš 320is určená pro Itálii a Portugalsko).

Měl jsem to s tou starou vránou podobně. E30 je sice kultovní auto, ale M3 je nedostupná a s šestiválcem mne jízda s ní nikdy úplně nedostala. Ten charakter řadové šestky je totiž takový jemný a klidný, příjemný na ježdění, ale ne tak, abych si z toho sednul na zadek a měl potřebu to auto vlastnit. Jenže pak jsem zažil motor M42 v Z3 a… Zíral jsem! Uštěkaný, hladový po otáčkách, rychle reagující. V 1 050 kg lehké E30 je 140 koní přesvědčivých a na okresce je to čistá radost!

Nikdy by mě nenapadlo, že se mi tak dostane pod kůži. V zimě jsem s ní jezdil na okruhu v Mostě, společnost mi dělal i Yaris GR. A že by čtyřikrát dražší Yaris byl čtyřikrát lepší, rychlejší a hlavně zábavnější? Tak to ani náhodou! Jan Červenka

„Přidej výkon a zrychlíš na rovinkách. Uber váhu a zrychlíš všude.“ Roadsport s muší váhou 550 kg a s výkonem 130 koní je v našem výběru rozhodně nejrychlejším autem. Na okruhu v Mostě s ním jezdím časy 1:54, na normální silnici šokuje agilitou a překvapivým jízdním komfortem.

Caterham si už celé roky drží status jednoho z nejlepších aut planety, a i když jeho purističnost umí spoustu lidí odradit, tak já si bez něj neumím svou garáž představit. S cenovkou okolo 750 tisíc za ojetý kus je sice drahý na pořízení, ale pak překvapivě levný na provoz. A pozor – žádné jeho napodobeniny nefungují tak dobře, ale na to spousta lidí přijde stejně, až když to sama vyzkouší… Jestli chcete vidět, jak umí být 130koňový Caterham rychlý ve Spa nebo na Nordschelife, podívejte se na článek Šest caterhamů na dvou nejlepších okruzích světa.

Je to o to zajímavější, že původně jsem měl v garáži Caterham CSR s motorem 2,3 Cosworth s výkonem 260 koní. Byl úžasný a na Nordschleife mu byla z těch „obyčejnějších“ aut důstojným soupeřem možná dobře řízená 911 GT3, ale ostatní neměli šanci. Jan Červenka

Výkon 150 koní nezní kdovíjak sportovně. Minimálně ale těm, kteří na vlastní kůži zažili nějaká opravdu sportovní auta, tahle hranice nepřipadá směšná. Austin-Healey 3000 měl podobný výkon z famózně znějícího řadového šestiválce a maličký Lotus Elan předjížděl všechny a všechno na závodní dráze, navzdory skromné šestnáctistovce. On to ostatně Honza Červenka už napsal přede mnou v případě Caterhamu Roadsport – důležitá je především hmotnost a ovladatelnost.

A malá, nízká, obratná Elise si se skromnou šestnáctistovkou, shodnou jakou má možná vaše máma pod kapotou Toyoty Auris, úplně v klidu vystačí. Výkon je 136 koní, ale hmotnost pouhých 852 kilogramů. Pokud jste nechtěli, nebyla Elise vybavena ani autorádiem. Club Racer je poslední opravdu puristickou verzí britského roadsteru, která se naposledy dala koupit nová před nějakými osmi lety.

Řídil jsem se hned v několik verzí Lotusu Elise a vězte, že i úplně základní motor pro skvělé svezení stačí. Pohybujete se stále ještě v rozumných rychlostech, které vám z řidičovy pozice v kokpitu, který je těsně nad zemí, připadají jako větší, než ve skutečnosti jsou. Je to pravý opak dnešního světa sportovních vozů a esence čiré radosti z jízdy. Lotus Elise není levný, opečovávaný exemplář poměrně vzácného modelu CR dnes pořídíte za cenu kolem 900 tisíc korun. Dobře ale vím, že litovat nebudete. Petr Krab Jeřábek

No jistě, zase Mazda MX-5, ale v tomhle tématu za mě nemůže zkrátka chybět. Vedle výše zmíněného lotusu je sice jako chudý příbuzný, vedle Caterhamu zase jako mastodont. Jenže v mém případě si myslím, že jsem ještě k limitům těchto aut řidičsky nedorostl. Svou Miatu mám čtvrtým rokem a pořád se s ní vlastně učím. Papírově má výkon 90 koní, reálně prý až 110, takže podmínku splňuje. Jenže v Mazdě je to všechno hlavně o zábavě. Spojení řidiče a lehoučkého auta není jen marketingová fráze, rychle se s ní sžijete a začnete si za volantem hrát a učit se, co znamená přenos váhy nebo jak vyvolat přetáčivost. Na rozdíl od britských roadsterů, které jí byly předobrazem, je ale spolehlivá.

Je vlastně jedno, jestli máte první nebo druhou generaci. Obě jsou lehké, nízké, a ještě dost podle receptu staré školy. Pokud ale na rozdíl ode mne nelpíte na mrkačkách, tak si vyberte druhou generaci NB se silnějším motorem (osmnáctistovka nabízí 140 koní), nižším těžištěm, pohodlnějším interiérem, a hlavně se samosvorným diferenciálem. Učení vám půjde o něco snáz a nebudete muset samosvor dokupovat. Nejspíš ale nezůstane jen u něj, protože pokud si někdy lehnete pod auto, začnete být unešení tím, co všechno se dá na podvozku nastavit. A pak je tu nepřeberné množství dodatečných dílů, ať už pro zlepšení výkonu, jízdních vlastností nebo celkové tuhosti. Navíc jízda s větrem ve vlasech není nudná nikdy, Mazda MX-5 k tomu ale přidává perfektní ovladatelnost a hravost, která hodně dlouho neomrzí. Martin Tolar

Základní Porsche ještě i dnes občas budí posměch. Je to ale chyba pramenící z neznalosti. Já jsem Porsche 924 nikdy nepodceňoval, protože se mi od mládí líbilo svým vzhledem (byť o fous méně než 944). Ale teprve po vyzkoušení musím uznat, že mě vážně velmi pobavilo. Mělo k tomu dost našlápnuto ještě před tím, než jsem otočil klíček a nastartoval. Má mrkačky, stará kostkovaná sedadla a v mém případě i velký šíbr, kvůli kterému mu říkali Targa. A je to Porsche, to je přece skvělé a zavazující jméno.

Jenže definitivně si mne staré kupé získalo až při jízdě. Je totiž geniálně vyvážené díky uspořádání transaxle. Motor je sice vpředu pod kapotou (posunutý co nejblíže ke kabině), ale převodovka pracuje vzadu a právě zadní kola jsou poháněná dvoulitrovým čtyřválcem. Ten má na Porsche skromný výkon 125 koní a pochází z Audi, jenže je hodně upravený. Má jinou hlavu, vačku a jinak nastavené časování ventilů, takže nabízí lineární zátah a hezký zvuk v otáčkách. Díky tomu všemu bylo odpoledne za volantem 924 jedním z nejzábavnějších v mé řidičské kariéře. Jeho nádherná čitelnost a syrovost v kombinaci s výborným ovládáním mne okouzlila. Až člověk lituje, že si jedno nekoupil, když stávalo pár desítek tisíc. Martin Tolar

Pomiňme teď to stupidní jméno, nebo fakt, že je tato motokára na značkách založená na městském autě, ze kterého si všichni dělají spíš srandu. Ona totiž myšlenka nacpat pod kapotu nenormálně malého auta vlastně docela normální (a na Itala nezvykle spolehlivý) motor je vlastně skvělá. Zkombinujte těch 100 koní a 1 000 kg váhy s přesným manuálním šestikvaltem, nízkoprofilovými koly, rozšířeným a sníženým podvozkem, a máte recept na opravdový kopec zábavy. A nejlepší na tom je, že čím více tlačíte na limit, tím lépe funguje, tím lépe zní, a tím dříve zapomenete, že jde vlastně o motorovou krabici od bot.

Dlouho jsem přemýšlel, k čemu Pandu 100HP (to jí vážně nemohli dát alespoň jméno Panda S?) vlastně přirovnat, ale gurmánské přirovnání všichni jistě pochopíme. Co si budeme povídat, nejde o řidičský hamburger, jako je třeba Subaru BRZ, nebo lahodný cheeseburger s křupavou a voňavou slaninou jako v případě BMW M2. Ale to nejdůležitější, ta základní esence – tedy chutné a šťavnaté maso – tu stále je. A jelikož chybí slanina, sýr, salát a vlastně i houska, výsledek je jasný – máte hlad a chcete víc! Patrik Hála

Speciály od RenaultSportu byly vždy naladěné pro totální nasazení a platí to i pro tuhle malinkou nákupní tašku. Nenechte se zmást jejím roztomilým designem, při jízdě na plný plyn je to pravý okreskový brus, který je tím lepší, čím víc mu nakládáte. Díky kompaktním rozměrům se dokonale hodí na vaše oblíbené zapadlé okresky a s výkonem 133 koní je dost rychlý na to, aby vás pobavil (váží totiž jen 1 050 kg!), a přitom jste se nemuseli bát o svůj život.

Akorát si musíte zvyknout, že při běžné jízdě není Twingo RS moc pohodlné a je docela hlučné. Taky v něm budete sedět jako vosa na bonbonu, a protože bylo levné, není v kabině nic navíc. To vám ale při rychlé jízdě bude úplně ukradené! Mimochodem, Renault na shodných základech postavil roadster s příznačným názvem Wind, který jezdí taky moc pěkně a je ještě o něco víc cool. Martin Jánský

Malý naštvaný svišť je také juniorský hot hatch k pohledání! Atmosférický motor ochotně točí a ječí u toho, podvozek se nezalekne žádné zatáčky a vy se budete za volantem akorát smát. Pravda, není tak nabroušený jako Twingo RS, ale celkově je lépe sladěný, propracovaný a příjemněji se s ním žije – což je u auta tohoto druhu také velká devíza.

Suzuki vyrábí Swift Sport už od roku 2005. První generace měla 125 koní a nabroušený charakter, druhá (2012–2017) posílila na 136 koní a přidala víc civilizovanosti a současná třetí je díky turbomotoru ještě rychlejší, přitom nabízí výbavu aut o třídu vyšší. S žádným nešlápnete vedle. Martin Jánský

Tak to byla naše desítka, a co ta vaše? Napište nám do komentářů pár tipů, jaká jsou podle vás ta nejzábavnější auta s výkonem do 150 koní. Těšíme se na vaše reakce!