Pankáč mezi motorkami: Suzuki DR-Z4 SM je zábavný motard, na kterém se báječně vyblbnete

Dnes jsou velmi oblíbené univerzální motorky třídy adventure nebo chcete-li dual-sport. Mnoho značek má v nabídce hned několik takových modelů různých cenových a výkonových kategorií. Jenže tyhle motorky jsou taková „jednostopá SUV“. Snaží se dělat všechno a naprosté většině motorkářů vyhovují, ale nic nedělají na sto procent.

Nejsou do úplně drsného terénu, kde nestačí na klasickou „krosku“, jenže taky mají své mezery na silnici a třeba ve městě, kde se s nimi trochu nadřete (pokud máte krátké nohy) a každá silniční motorka nabídne lepší dynamiku. Ale své zákazníky si najdou a kdo jezdí třeba někam na Balkán, tak takovou univerzální motorku zvládající kombinaci dlouhých silničních přejezdů a nezpevněných cest určitě využije.

Trochu nám tak ale prořídla nabídka jak klasických terénních motorek, tak i z nich odvozených motardů se silničními pneumatikami. Kdo by chtěl lehkou a hravou motorku se silničními gumami, má výběr dost omezený. Suzuki teď naštěstí do hry zase vrátila jednu motardovou legendu, tak se na ni pojďme podívat.

Model DR-Z s motorem o objemu 400 cm3 není v nabídce Suzuki převratná novinka. Je to vlastně jen návrat k modelu, který se poprvé představil v roce 2005 pod označením DR-Z400SM. Značka se jen rozhodla oživit tradici a nabídnout něco, co na trhu chybí. Dnes ve třídě silničních motardů moc konkurentů nenajdete a těch menších a cenově dostupnějších už vůbec.

Ze zavedených značek tu má svého zástupce KTM (model 390 SMC R s výkonem 45 koní za 155 500 Kč) a z japonské čtyřky koupíte právě jen tohle Suzuki. Honda, Kawasaki ani Yamaha vyloženě silniční supermoto v nabídce nemají, jen endura nebo dual-sporty. Jasně, šílenci bez omezeného rozpočtu skočí třeba po Ducati Hypermotard V2 S, ale to není motorka, kterou byste si kupovali jako „cenově dostupnou hračku“.

Jednoválec o objemu 0,4 l v DR-Z4 SM sice vypadá jako ten původní, ale kvůli normě Euro 5+ byl prakticky celý přepracován. Bohužel kvůli tomu také přišel o 2 koně a 2 Nm, jenže elektronické vstřikování zas pomohlo uhladit průběh výkonu a těžko budete mít pocit, že by to nejelo.

Motor zabírá lineárně a je jen škoda, že tu není otáčkoměr. Dá se ovšem jezdit podle citu. Na vrcholu motor začne vadnout, takže je čas řadit. V nízkých otáčkách zase jako klasický jednoválec zaprotestuje vibracemi. Když ho ve městě jen šimráte na čtyřku, jde to. Klepe se jen po plném otevření plynu v nízkých otáčkách, takže stačí podřadit na trojku a DR-Z vyrazí bez protestů.

Ačkoli se tenhle „DR-Zoun“ snaží tvářit jako primitivní a jednoduchá motorka, bez moderních elektronických hraček se už neobejde. Asi víte, že dnes musí mít všechny motorky povinně ABS, kontrolu trakce mají i lehké skútry s výkonem 10 koní. U DR-Z také máte možnost volit si jízdní režimy. On to začne dělat jeden a ostatní se hned přidají, aby nevypadali jako zpátečníci.

Celou dobu jsem jezdil na prostřední mapu B, protože spodní C mi přišla moc tupá (v dešti na dlažebních kostkách ve městě bude určitě užitečná) a nejostřejší A zas někdy až moc uškubaná a nervózní. „Áčko“ bude fajn třeba v Písku na motardovém okruhu, protože motor je pak jak na steroidech a furt chce tahat. Nehodí se ovšem moc na normální ježdění po silnici, když potřebujete občas jet plynule za autem v obci.

Motard SM má trochu delší odstupňování než enduro DR-Z4 S, což dělá vlastně jen finální převod. Enduro má vzadu větší rozetu. Celkově je převodovka v pohodě, i když možná trochu hrubější. Na druhou stranu vždycky víte, že tam kvalt zapadne. Taky jde docela snadno trefit neutrál, s čímž u některých motorek bojuju.

Zajímavé je, že motard Z4 SM je relativně nízký a neměl jsem problém dosáhnout na zem. Podvozek je spíše silniční a i když jsem slyšel stížnosti na jeho měkčí nastavení, nepřišlo mi to. Jasně, předek při prudkém brzdění trochu zapruží a potopí se, ale motorka je velmi čitelná a v městské džungli mezi auty, tramvajovými kolejemi, ostrůvky, kanály a kočičími hlavami budete králem. Podvozek není nesmyslně prkenný a zvládá hodně velké nerovnosti a díry. Sedí se tu vzpřímeně a člověk má parádní rozhled kolem, hlavně pak přes auta před sebou.

Zrcátka jsou přehledná, ovladače jednoduché a motorka pocitově malá a lehoučká. Tipnul bych jí tak 130 kg hmotnosti. O to víc mě překvapilo, že prý váží 154 kg. Vůbec to tak nevypadá. Mezerou mezi auty se propletete jak na malém skútru, od světel vystřelí jako nic. Dva – tři – čtyři… a zas před sebou máte volno. Je fajn, že motorka není přehnaně zbrklá, nechce se hned stavět na zadní a nemáte pocit, jako byste se snažili zkrotit splašeného kozla. Za pět minut ve městě jsem si připadal, že na téhle motorce jezdím snad dvacet let. Všechno je na ní tak přirozeně jednoduché.

Za městem se čtyřstovka vůbec netrápí a na čtyřku a pětku má vždycky dost síly nejen na předjetí, ale hlavně na udržování slušného tempa. Jen tady kolem Prahy je opruz jezdit rovně. DR-Z chce zatáčky! Při tom prdlání v provozu mezi vesnicemi je to vlastně docela nuda, protože na to si můžete koupit nějaký skútr nebo obyčejnou motorku. DR-Z má tak trochu ADHD a je cítit, že chce furt něco dělat a nedokáže chvíli dřepět na zadku. Chce blbnout!

Ha, tak aspoň ten kruháč! Tahle motorka snad vůbec nemá limit trakce a někdo ji k silnici přitloukl hřebíkem. Tady to jde klopit, kam až chcete. Víc. Ještě víc! Měl jsem si vzít kombinézu a slidery na kolenou, protože to bych z těch turistických látkových kalhot za chvíli udělal hadry na vytírání podlahy v garáži.

Tyhle sportovní 17" gumy mají opravdu nevyčerpatelnou zásobu přilnavosti. ABS a kontrola trakce snad vůbec nejsou potřeba, protože utrhnout taková lepidla už vyžaduje hodně agresivní zacházení. Je fajn, že se dá zadní ABS vypnout, takže pak můžete dělat kraviny a učit se třeba základy stuntridingu. Na zadní se DR-Z samozřejmě postaví, ale výkon je dost rozumný na to, aby vás nechtělo hned shodit. Měkčí, ale velmi čitelný předek zas dovoluje zkoušet stavět motorku na přední kolo, jenže do toho má zas tendenci ABS hrabat možná až moc brzy. Přilnavosti je tu opravdu nadbytek.

Tohle určitě nebudete dělat na normální silnici. Na to si najděte nějakou volnou plochu, kde nebudete nikoho rušit. DR-Z4 SM naštěstí nemá uřvaný výfuk (a i přes to má celkem hezký zvuk), tak na vás snad hned někdo nezavolá policajty. Tady u nás těch volných ploch, kde by se takto dalo blbnout, moc není. Nicméně na učení se jízdy po zadním (a předním) zas nepotřebujete tříkilometrovou širokou ranvej letiště, stačí vám nepoužívaný kus silnice, kudy se už po postavení obchvatu nejezdí, nebo nějaká servisní vyasfaltovaná cesta mezi poli.

A tím se vlastně dostávám k hlavnímu problému Suzuki DR-Z4 SM. Není to motorka na normální ježdění z A do B. Samozřejmě nebude mít problém vás každé ráno odvézt do práce do města a odpoledne zpátky. A to může dělat dalších dvacet let, protože nepochybuju o tom, že nové DR-Z bude stejně nesmrtelné a spolehlivé jako jeho předchůdce. To byl nezničitelný ingot, který jste mohli zahodit do potoka, druhý den ho vytáhnout… a ono to jelo.

Nudným ploužením z A do B se bude jen mrhat jejím potenciálem. Tenhle motard přímo volá po tom, aby se s ním dělaly voloviny, protože pak teprve ukáže, co všechno umí (a co všechno vás může naučit). Zatočené okresky samozřejmě zvládá s přehledem, ale pořád jsem měl pocit, že bych si je měl ještě nějak okořenit. Vlastně na téhle motorce vítáte každou nerovnost, díru, vymletý železniční přejezd, příčný práh… prostě cokoli, jen abyste mohli do stupaček a vyskočit do vzduchu. Na ježdění rychle a rovně po hladkém asfaltu má Suzuki v nabídce úplně jiné motorky.

Suzuki DR-Z4 SM je skvělý motard. Má snad nevyčerpatelné zásoby trakce a když děláte kraviny, je s ním obrovská zábava. Pořád je to ale relativně hodná motorka, takže se určitě bude zamlouvat začátečníkům, kteří se teprve učí jezdit. Ocení ho však i zkušený motorkář, který třeba hledá nějakou zábavnou lehkou hračku, na které bude dělat kaskadérské kousky. Jen se nelze ubránit dojmu, že při takovém tom normálním okreskovém ježdění vlastně nemá DR-Z4 SM jak předvést, co všechno umí. Jestli ale máte v okolí někde místo, kde se můžete pořádně vybouřit, bude vás tenhle motard opravdu bavit. Anebo ho berte jako hravého pankáče do města, tam funguje taky skvěle. Otázka je, jestli těch 209 900 korun, kolik za něj Suzuki chce, není přeci jen trochu moc.